Barva těles (Učebnice strana 178 – 181)

Prezentace na téma: "Barva těles (Učebnice strana 178 – 181)"— Transkript prezentace:

1 Barva těles (Učebnice strana 178 – 181)
Vložíme-li mezi hranol a stínítko desku z čirého skla, stopa na stínítku se nezmění. Mezi hranol a stínítko vkládáme postupně různá barevná skla. Barevná skla propouštějí jen některé barvy, červené sklo jen červenou část spektra, zelené zelenou část spektra a při vložení modrého skla pozorujeme jen modrou část spektra. Ostatní části spektra jsou tmavé. Čiré prostředí, jakým je čiré sklo, propouští všechna barevná světla. Barevné průhledné prostředí, jakým jsou barevná skla, propouští jen některé barvy.

2 Rajče má v denním světle červenou barvu, citron žlutou barvu.
Rajče pohltí všechny složky dopadajícího bílého slunečního světla a odráží nebo rozptyluje jen červenou složku, kterou vnímá naše oko. Citron odráží jen žlutou složku a ostatní pohlcuje. Osvětlíme-li rajče zeleným světlem, vidíme, že je rajče téměř černé. Ani citron osvětlený modrou barvou není žlutý. Barva těles závisí také na tom, jakým světlem jsou osvětlena.

3 Podél spektra na stínítku posouváme proužek bílého papíru.
Bílý proužek papíru má vždy barvu světla, které na něj právě dopadá. Podél spektra na stínítku posouváme proužek matného černého papíru. Černý proužek papíru při dopadu kterékoliv barvy zůstává černý. Červený proužek papíru má červenou barvu jen v červené části spektra. Žlutý proužek papíru má žlutou barvu jen ve žluté části spektra, v modré části spektra se zdá téměř černý. Barva neprůhledných těles závisí na barvě dopadajícího světla. Barva neprůhledného tělesa je dána tím, jakou barvu těleso odráží nebo rozptyluje a jakou pohlcuje. Barva těles také závisí na tom, přes jaké prostředí je pozorujeme. Použijeme-li různobarevná sklíčka (filtry), přes červené sklo projdou jen odstíny červené barvy, zelené listy odrážejí a rozptylují jen zelené světlo.

4 V přírodopise v 8. ročníku se dozvíte, že barvy rozlišujeme díky třem druhům světločivných buněk čípků, které jsou na povrchu sítnice. Na jedny z nich působí nejvíce červené světlo, na druhé zelené a na třetí modré. Jsou-li podrážděny všechny druhy stejně, vnímáme bílé světlo. Ostatní barvy vnímáme při různém podráždění jednotlivých druhů čípků. Jednoduchým pokusem se můžeme přesvědčit, že bílé světlo vnímáme jak při složení všech spektrálních barev tak při složení tří základních barev – červené, zelené a modré. Roztočíme-li kotouč, jehož jednotlivé výseče jsou vybarveny spektrálními barvami, vnímá naše oko díky setrvačnosti všechny výseče najednou, barvy se skládají a výsledný vjem je bílá barva. Stejný výsledek dostaneme, když roztočíme kotouč rozdělený na tři výseče – červenou, zelenou a modrou.

5 Složením světel základních barev – červené, zelené a modré – vznikne bílá barva. Stejně tak se v našem oku skládají základní barvy. Tyto tři barvy jsou také základem obrazovek televizorů a monitorů počítačů. Vhodným smícháním a uspořádáním těchto tří barev lze získat jakoukoliv barvu, laděním barev lze změnit vzhled obrázku. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 181.