FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Prezentace na téma: "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc"— Transkript prezentace:

1 FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc
PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

2 Základní charakteristika
individuální sport ve vodním prostředí cyklická činnost v horizontální poloze = zlepšený žilní návrat = plnění srdce = nižší SF než při chůzi nebo na kole ( %) na sportovce ve vodě působí hydrostatický tlak (dýchání) vztlak a zvýšená tepelná vodivost (termoregulace, teplota vody) Diving reflex: bradykardie vyvolaná reflexně přes n. vagus : apnoická pauza, expozice obličeje chladu a tlaku : redistribuce krve do mozku a srdce - potápění plavecké způsoby: kraul, motýlek, prsa a znak charakter zatížení: kontinuální vodní prostředí - ideální pro lidí trpící obezitou (aqua-aerobic)

3 Disciplíny a distance Distance v 50 m bazénu:
50 m, 100 m, 200 m, 400m, 800m a 1500m (volný způsob) 50 m, 100 m a 200 m (motýlek) 50 m, 100 m a 200 m (znak) 50 m, 100 m a 200 m (prsa) 4x100 a 4x200 (volný způsob) 4x100 polohový závod (znak, prsa, motýlek, kraul)

4 Somatická charakteristika
♂ ♀ vyšší postava široká ramena dlouhé paže větší noha (12-16) % tuku ♂ % ♀ 14 – 19%

5 Somatická charakteristika
(Grasbruber-Cacek 2008**, Ústav sportovní medicíny 2010****, Genadijus 2000*****)

6 DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI
podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

7 NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku
přetěžování určitých sv. skupin + kloubů (rotace – motýlek, kraul, znak) problémy se zánětem spojivek, nachlazením, plísněmi, dermatologické obtíže chronické problémy s ramenním kloubem, kolenními vazy (menisky)

8 (Kučera & Dylevský, 1999)

9 tělesná stavba - somatotyp
DETERMINANTY výkonnosti u plavání: GENETICKÉ DISPOZICE typ svalových vláken akční – reakční rychlost tělesná stavba - somatotyp EKONOMIKA POHYBU produkce energie – ATP TRÉNOVATELNOST

10 ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ
PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

11 ZAPOJENÍ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ
N - nevýznamné (převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)

12 PŘÍSPĚVĚK METABOLICKÝ SYSTÉMŮ U STŘEDOTRAŤAŘŮ
N - nevýznamné (převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)

13 VZTAH MEZI RYCHLOSTÍ PLAVÁNÍ A DISTANCÍ
(Neumann et al., 2005)

14 METABOLICKÝ OBRAT PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH
Energetická náročnost různých plaveckých způsobů (Havlíčková) METABOLICKÝ OBRAT PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH Trať (m) Výdej energie Rychlost (m/s) kJ/min Kraul Nejekonomičtější Nejrychlejší 100 185 1,67 200 151 1,56 400 131 1,49 1500 65 1,18 Znak 201 1,51 155 1,39 Motýlek 186 1,53 143 1,38 Prsa 139 1,20 117 1,10 (Havlíčková, 1993)

15 FYZIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
(Neumann et al., 2005)

16 Maximální spotřeba kyslíku - VO2max
: běh na lyžích ml.kg.-1min-1 : cyklistika silniční ml.kg.-1min-1 : plavání ml.kg.-1min-1 ~ 6 L. min-1 : fotbal ml.kg.-1min-1 : judo ~ 60 ml.kg.-1min-1 : házená ml.kg.-1min-1 : basketbal ml.kg.-1min-1 : netrénovaní ml.kg.-1min-1

17 Stanovení VO2max u plavců
protiproudové plavecké tunely - flume

18 PLAVECKÝ ERGOMETR

19 Stanovení VO2max u plavců
vs. 92,5 % hodnoty VO2max na kole/běhu (Astrand et al., 2003) Mechanická účinnost 6-7 % kraul a 4-6 % prsa (Astrand et al., 2003)

20 Protokol testu do vita maxima
VE/VO2 – ventilační ekvivalent sig. nižší při plavání než na kole 27,0 vs 35,5 : podmínky relativní hypoventilace při shodném arteriálním pO2 odlišná mechanika dýchání (tlak vody), která se synchronizuje s plav. způsobem (Astrand et al., 2003)

21 DYNAMIKA LAKTÁTU PO TESTU DO VITA MAXIMA

22 SPECIFITA VODNÍHO PROSTŘEDÍ – HYDRO. VZTLAK
ženy mají nižší VO2 při dané rychlosti (z. prsa) než muži (ekonom. pohybu) důvodem je vyšší zastoupení % tuku u žen usnadňující splívání (Astrand et al., 2003)

23 ÚNAVA jako limitující faktor
DISTANCE 25 M – 50 m : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP ve svalové buňce a jeho novotvorba z CP a AN-GLy : mírný pokles pH zhoršuje sv. kontrakci (vyplavování Ca2+) DISTANCE 100 – 200 m : maximální rychlostí lze plavat kolem 40 s (elitní plavci) : tvorba ATP dominantně z AN-Gly a nadprodukce laktátu (20 mmol/l) a H+, pokles pH a lokální acidóza, redukce resyntézy ATP inhibice PFK : v 2.1/2 závodu na 200 m na produkci ATP a utilizaci LA = AE systém !!! STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE (400 – 1500 m) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku, AN-Gly, INT hydrolýza ATP, pokles pH a lokální acidóza : záleží na rychlosti AN metabolizovat LA a pufrů neutralizovat H+

24 PLAVECKÝ TRÉNINK ROČNĚ AŽ 3000-3500 km
vrcholový plavci trénují zpravidla 2 x denně (ráno a odpoledne), dávkování se liší dle periodizace sprinter cca. 5-6 km/trénink doba hod (vyšší intenzita) + suchá příprava (expandéry) ročně absolvují TJ (Garcia, 2005) Vytrvalec až 6-7 km/trénink doba hod (nižší intenzita) + suchá příprava (silová vytrvalost) ročně absolvují TJ (Garcia, 2005) TÝDENNÍ DÁVKA 80 – 100 km ROČNĚ AŽ km technická cvičení, strategii závodů, psychologický trénink