Ondřej Hornig a Vladimír Sobota

Prezentace na téma: "Ondřej Hornig a Vladimír Sobota"— Transkript prezentace:

1 Ondřej Hornig a Vladimír Sobota
Tsunami Ondřej Hornig a Vladimír Sobota

2 Co je to tsunami? Toto japonské slovo původně znamenalo „velké vlny v přístavu“. Dnes je to však mezinárodní termín pro zvláště nebezpečný druh vln. Přesná definice zní: „Tsunami jsou dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé hlavně tektonickými pohyby na dně moří. Japonsky tsunami

3 Tsunami - vznik Při podmořském zemětřesení se uvolní obrovská energie, která působí velkým tlakem na vodu „zdola“ a tak voda rychle odtéká do stran a vzniká tak ničivá vlna, která má na moři velikost normální vlny a nepřesahuje ani jeden metr výšky.

4 Tsunami - výška Většinou měří cm. Vlna se začíná zvedat do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží. Naběhnutím na mělký šelf se vlna zvyšuje, vytyčuje a mění se v pohybující stěnu. Když se tlačí do mělkých zálivů, nálevkovitých ústí řek, zvyšuje se stěna ještě více. Přitom se vlna zpomalí a jako obrovská hradba se žene na pevninu.

5 Tsunami - rychlost Rychlost tsumani je tím větší, čím hlubší je oceán v místě jejího vzniku. Například pro střední hloubku Pacifiku kolem 4000 m platí teoreticky vypočítaná rychlost 716 km /hod. Je to sice naprosto neuvěřitelná rychlost, ale největší změřená rychlost byla ještě o hodně vyšší kolem 1000 km/hod. Většinou se rychlost tsunami pohybuje okolo km/hod, ale i to je hodně.

6 Tsunami - 3 způsoby vzniku
Tsunami vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením. Pohne-li se vertikálně část mořského dna, přenáší se pohyb na vodní sloupec a voda se rozvlní. Čím větší je zemětřesení, tím větší je pravděpodobnost vzniku tohoto jevu. Zemětřesení větší než 7,3 Richtera vyvolává tsunami skoro vždy. Otřesy mořského dna mezi 7,0-7,2 ji vyvolávají jen v 67%. Dále pravděpodobnost vzniku tsunami klesá ještě rychleji. Při 6.7 až 6.9 vznikne tsunami jen v 17%. Tsunami může také vzniknou i podmořskými sopečnými výbuchy. Tyto výbuchy mají ve svém důsledku stejný účinek jako zemětřesení, voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny strany. Při velkých explozích vznikají kaldery, které se ihned vyplní vodou, z čehož může pak opět vzniknou dlouhá a vysoká vlna. Třetí a poslední způsob vzniku jsou pobřežní sesuvy. Na mořském dně může sklouznout čerstvě usazený sediment a rozhýbat tak vodní sloupec. Tsunami takto vzniklé nebývají příliš obvyklé a nemají až tak veliký ničivý účinek. Jsou ale i výjimky. Jedna takto vzniklá vlna byla vůbec nejvyšší z vln tsunami, jaké známe, a to při zemětřesení na Aljašce v roce 1899 se sesulo do zálivu Lituya m3 zeminy. Sesuv vzedmul vodu zálivu a Vytvořil tak vlnu 600 m vysokou.Vlna poničila vše do výšky 600 m na opačném břehu zálivu a ještě dnes jsou v této výšce patrné její katastrofické účinky.

7 Tsunami - měření tsunami
Tak jako máme škálu pro velikost a intenzitu zemětřesení, máme i škály pro velikost tsunami. Japonci vypracovali svou škálu, je pěti-stupňová a srovnaná s velikostí zemětřesení.

8 Tsunami - měření tsunami
Dobrou škálu napsal britský seizmolog Ambraseys: Je to tsunami velmi slabá. Pouhým okem ji nespatříme. Je znatelná jen na mareografu (přístroj měřící výšku mořské hladiny). To je tsunami slabá. Muže zaplavit ploché přímoří.Zpozorují ji jen lidé, co znají dobře mořskou hladinu. To je středně silná vlna. Je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno. Lehké lodi jsou zaneseny na břeh. V nálevkovitých ústích řek proud dočasně obrácen k pevnině, menší škody na přístavním zařízení.

9 Tsunami - měření tsunami
Silná tsunami. Přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové lodě jsou vrženy na břeh a pak zpět na moře. Přímoří je zaneseno úlomky a odpadky. Velmi silná tsunami. Přímoří je zaplaveno. Vlnolamy a mola jsou těžce poškozena. I větší lodě jsou vyvrženy na břeh. Škody jsou i hluboko ve vnitrozemí. Vše je zaneseno úlomky. V ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životech. Vlna tohoto stupně je katastrofální. Úplně ničí pobřeží a přímořské oblasti. Zaplavení pevniny do značná hloubky. Největší lodě jsou poškozeny. Mnoho obětí na životech.

10 Tsunami - měření tsunami
Vlna může mít blízky či vzdálený zdroj. Tsunami z blízkých zdrojů se vyvalí na pobřeží po několika desítkách až stovkách kilometrů. To jsme mohli vidět letos, když vlna zasáhla i 6000 km vzdálené Somálsko

11 Tsunami – oblasti výskytu
Častost těchto výskytů tsunami se opakuje jednou za 15 let s dosaženou výškou vlny 7,5 m nejméně. Zemětřesení pod Aleutským příkopem způsobilo ničivé nárazy vln na břehy Aljašky. Tyto vlny proběhnou i celým Pacifikem a zaplaví nejen břehy oceánských ostrovů, to jsou například Havaj, ale i ostrovy Jižní Ameriky.

12 Tsunami - oblasti výskytu
Zemětřesení v Kurilsko-Kamčatském příkopu způsobilo několikrát zaplavení Kuril i Kamčatky.

13 Tsunami - oblasti výskytu
Intenzita tsunami v Evropě je daleko nižší než na pacifických pobřežích. Silnější intenzitu je možno očekávat v Egejském moři, Jonském moři a Severském moři, výjimečně v Jaderském moři a západních částech středomoří. Největší pravděpodobnost zásahu pobřeží Atlantiku má pobřeží Portugalska, Španělska a Afrického Maroka.

14 Tsunami – poznatky o tsunami
Před příchodem hlavní vlny nastane buď velmi silný odliv nebo před ním je pobřeží zaplaveno menší vlnou. Teprve po dvaceti minutách nebo ještě ve větším intervalu naráží na pobřeží hlavní vlna, která se přiblíží jako vodní stěna. Tam, kde se dere do zálivů, její výška roste. Vlna tsunami muže být jen jedna, nebo po ní mohou následovat další vlny. Vlny házejí i nejtěžší předměty do vnitrozemí trhají skály, demolují obydlí a někdy dokonce dokáží vytrhnout i betonové podstavce majáků. Přisívá k tomu i účinek stlačeného vzduchu napěchovaného vodní masou do dutin a trhlin.

15 Co se stalo: - Peklo v ráji - 25.12.2004

16 Peklo v ráji Otřesy u ostrova Sumatra začaly 26. prosince 2004 v 07:58 místního času (1:58 SEČ) a vyvolaly vlny tsunami, které se začali šířit Indickým oceánem na všechny strany Zemětřesení mělo sílu 9 stupňů Richterovy škály. Bylo tak pátým nejsilnějším zemětřesením od dob, kdy se otřesy měří. Náraz zemských desek uvolnil stejnou energii jako 23 tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu. Posun tektonických desek byl horizontální v pásu dlouhém asi tisíc kilometrů a 100 kilometrů širokém. Mořské dno se posunulo asi o 20 metrů horizontálně a o pět metrů vertikálně. Existuje také teorie, že se naklonila zemská osa a zrychlil pohyb Země. Názory na tento problém se však různí. Různé zdroje uvádějí, že zemská osa se nahnula o 2,5 cm a otáčení země se zrychlilo o 0, s. Což vzhledem ke stálému zpomalování rotace Země vůbec nic neznamená a u vědců to nevyvolalo nejmenší rozpaky.

17 Peklo v ráji

18 Peklo v ráji Důsledkem tohoto posunutí byla ztráta několika hektarů pobřeží, nebo úplné zmizení některých ostrovů v Indickém oceánu (zvláště v blízkosti epicentra zemětřesení) – viz. obr. výše

19 Peklo v ráji Otřesy se šířily pevninou rychlostí 8 kilometrů za sekundu. České seizmografy je zaznamenaly za 12 minut.

20 Peklo v ráji Časový postup vlny tsunami indickým oceánem

21 Peklo v ráji

22 Peklo v ráji Na rozdíl od Indického oceánu mají státy okolo Pacifiku varovný systém proti vlnám tsunami. Tvoří jej 3 prvky: Tsunametr Přenosová bóje Družice Tsunametr, první část systému, zaznamenává změny tlaků na oceánském dně (dokáže zaznamenat i velmi malé výkyvy tlaku). Včasné varování má klíčový význam: v hluboké vodě se tsunami pohybuje rychlostí až 800 km/h, na povrchu moře však vytváří sotva metr vysokou vlnu, která prudce narůstá teprve ve chvíli, kdy tsunami vstupuje do mělkých vod u pobřeží

23 Peklo v ráji Vlna zaplavující thajský ostrov Phú-két

24 Peklo v ráji Thajská vlna

25 Peklo v ráji Vlna v Thajsku

26 Peklo v ráji Vlna zachycená německým turistou v Thajsku

27 Peklo v ráji Zde vidíte postup vlny v jedno Indonéském městě i se vším, co vzala s sebou.

28 Peklo v ráji Komentář není potřeba

29 Peklo v ráji

30 Peklo v ráji

31 Peklo v ráji

32 Peklo v ráji

33 Peklo v ráji

34 Peklo v ráji Prosíme, nebuďte lhostejní k obětem katastrofy. Přispějte na obnovu jihovýchodní Asie: Dárcovská SMS ADRA: odešlete SMS zprávu ve tvaru DMS ASIE na číslo (stejné pro všechny operátory; za SMS zaplatíte 35,70 koruny, nadace dostane 32,70) Člověk v tísni: odešlete SMS zprávu ve tvaru DMS SRILANKA na číslo 87777 ADRA účet /0300, variabilní symbol 777 Česká katolická charita účet /0800 u České spořitelny Praha 1 (při platbě složenkou uvádějte číslo účtu ve tvaru /0800) Variabilní symboly: Indie Indonésie Srí Lanka Český výbor pro UNICEF účet /0300, variabilní symbol 800 Český červený kříž účet /0100 variabilní symbol 444 Člověk v tísni účet /0300 Maltézská pomoc účet /0300 pomoc je určena thajské oblasti Khao Lak

35 Peklo v ráji Zpracovali: Ondřej Hornig a Vladimír Sobota
Použité zdroje: Mladá Fronta Dnes