Historie mezinárodních organizací

Historie mezinárodních organizací
Mezinárodní organizace

Historie Kdy se objevují mezinárodní organizace?

Historie MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. 3 podmínky: Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států. Cognitive condition: státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit. Hegemonic condition: hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik.

Historie MO v oblasti bezpečnosti
Mezníkem vzniku moderního mezinárodního systému (MS) je Vestfálský mír v r Problem condition: válka a anarchie v MS jak omezit mocenskou politiku států? Jak dosáhnout míru? Státy ale dlouho nebyly ochotné uznat existenci problému a v MS chybí hegemon, který by byl ochotný vznik MO podpořit.

Teprve během Napoleonských válek je uznána existence problému a vznikají koalice států. Vídeňský kongres v r → vznik koncertu velmocí. Považován za předchůdce IGO v oblasti bezpečnosti. Konzultace velmocí, které měly vést k vyřešení konfliktů mírovou cestou → kongresová diplomacie. Kodifikace pravidel a norem diplomacie.

Koncert = multilaterální fórum velmocí → proměna bilaterálních jednání v multilaterální Reflektuje rovnováhu moci mezi velmocemi. Dohoda pravidel hry, která regulují vzájemné vztahy velmocí. Dohoda o zónách vlivu velmocí. Rozpadá se, když se zájmy velmocí od sebe vzdálí. Koncert velmocí nefungoval kontinuálně, ale do krymské války ( ) a znovu po sjednocení Itálie a Německa.

Haagské mírové konference v r a 1907 Přijetí Konvence o mírovém řešení sporů (1899) Konvence o pravidlech pozemního vedení války (1899) Konvence o pravidlech vedení námořní války (1899) Vznik Stálého arbitrážního soudu v Haagu (řešení konfliktů mírovou cestou) Účast i některých latinskoamerických a asijských států. Limity: státy nebyly ochotny dohodnout se ohledně kontroly zbrojení → první světová válka

Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919) Splněny všechny tři podmínky (válka jako problém, jeho uznání státy, tlak USA během konce války na vznik MO) Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou. Rozdíly vůči koncertu velmocí: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát).

Problémy: Nevstup USA Důraz na suverenitu států. Proti velkým státům byla bezmocná. Činnost oficiálně ukončena v r → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

Po druhé světové válce splněny 3 podmínky: Válka je problém, uznání války jako problému státy a ochota spolupracovat, hegemon USA tlačí na vznik světové MO OSN: bezpečnostní systém založený na zákazu použití síly či hrozby silou mezi státy.

Rada bezpečnosti → jejím úkolem je zajistit světový mír, může odpovědět na akty agrese nevojenskými nebo vojenskými donucovacími prostředky. Studená válka → systém zablokovaný Vyvinutí jiných prostředků pro zajištění míru → např. peacekeepingové mise Po skončení SV může OSN zasáhnout vůči agresorovi Např. Irák (válka v Perském zálivu)

Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací 1945: Arabská liga 1948: Organizace amerických států 1963: Organizace africké jednoty (od r Africká unie) Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

Asie: ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA Evropa: NATO (1949) Varšavský pakt ( ) OBSE (1975)

NATO: Kolektivní bezpečnost → útok na jednoho člena je chápán jako útok na všechny, ale závisí na každém státu, jaká opatření přijme. Po skončení SV reakce na nové hrozby. Varšavský pakt: Ustaven v reakci na přijetí západního Německa do NATO Nástroj kontroly SSSR nad východním blokem mechanismus vzájemné pomoci

OBSE Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě 1991 přijetí Pařížské charty Cíl: vytvoření celoevropské organizace pro zabezpečení míru Mechanismus konzultace a spolupráce v reakci na výjimečné situace (tzv. berlínský mechanismus) 1994 proměna v OBSE Věnuje se oblastem, které stojí na okraji zájmu NATO (demokratizace, ochrana menšin, podpora občanské společnosti, prevence konfliktů)

Mezinárodní organizace v oblasti obchodu
Problem condition: protekcionismus. Ekonomické krize podporují protekcionistické chování států. Cognitive condition: Protekcionismus byl uznán jako problém v souvislosti se světovou hospodářskou krizí v 30. letech 20. století → protekcionismus krizi prohloubil a prodloužil.

Hegemonic condition splněna po 2. světové válce, kdy USA prosazují liberalizaci světového obchodu. 1944: založen brettonwoodský systém Mezinárodní měnový fond (IMF) → stabilizace měn, vybudování systému volně směnitelných měn Světová banka (WB, původně Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, IBRD)

Ihned po 2. světové válce snaha založit Mezinárodní obchodní organizaci (ITO) (tzv. Charta z Havany) → ztroskotala na USA, když ji prezident Truman nepředložil ke schválení Senátu. Alternativa: jednání USA s dalšími 23 státy v Ženevě v r o vzájemném odstraňování obchodních bariér → Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) Cíle GATT: liberalizace obchodu a snížení obchodních bariér (cla, kvóty), zabránění formování obchodních bloků

WTO rozšířila cíle na liberalizaci služeb a ochranu duševního vlastnictví, posílila procedury pro urovnávání konfliktů Problémy: skrytý protekcionismus mezi státy ve formě netarifních překážek obchodu Regionální obchodní organizace: EU: stanoven společný vnější tarif NAFTA (1994) ASEAN → vytvoření zóny volného obchodu do r. 2008 U NAFTY a ASEANU nedošlo ke zrušení vnitřních bariér obchodu, neposunuly se k celní unii

Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv
Problem condition: Zvěrstva spáchaná během 2. světové války. Cognitive condition: stát musí mít morální zodpovědnost ke svému obyvatelstvu a musí existovat mezinárodní garance lidských práv. Hegemonic condition: tlak USA, aby se přijaly mezinárodní normy týkající ochrany lidských práv. Velká změna v náhledu na domácí politiku států → po druhé světové válce státy začaly být mezinárodnímu společenství za ni odpovědné.

Základem univerzální ochrany lidských práv byla Atlantická charta z r podepsaná Churchillem a Rooseveltem. 1945: Charta OSN 1948: Univerzální deklarace lidských práv → politická a občanská práva, ale i ekonomická, sociální a kulturní → není právně závazná Výsledek kompromisu mezi Západem a Východem

V rámci OSN vznik Komise pro lidská práva (spadá pod Hospodářskou a sociální radu) Úkol kodifikovat lidská práva v mezinárodním právu → tvrdá jednání mezi Západem, Východem a Jihem vedla k přijetí dvou konvencí v r Mezinárodní konvence o občanských a politických právech (tzv. Občanský pakt) Mezinárodní konvence o ekonomických, sociálních a kulturních právech (tzv. Sociální pakt) Dlouhý proces ratifikace, v r pouze 148 států ratifikovalo obě konvence

Problém s implementací Komise OSN pro lidská práva může vést vyšetřování, a to i bez souhlasu daného státu. Podpora NGO na ochranu lidských práv Rada bezpečnosti – sankce Poprvé v r uvalila sankce na Rhodésii a JAR za porušování lidských práv Lidská práva se stala důležitým prvkem v rozhodování RB po skončení SV → mírové mise v Somálsku ( ), Kambodži ( ), na Haiti ( ) V 90. letech praxe vytváření mezinárodních trestních tribunálů

Regionální organizace: V každém regionu je odlišný stupeň ochrany lidských práv, nejvyšší je v Evropě V r byla založena Rada Evropy V r byla podepsána Evropská konvence o lidských právech Systém ochrany je založen jednak na vyhodnocování zpráv, které poskytují členské země, ale i na možnosti stížnosti států nebo jednotlivců. Evropský soud pro lidská práva, kam může podat žalobu stát nebo jednotlivec x systém OSN je založený nejvíce na monitoringu a vyhodnocování zpráv členských zemí.

Mezinárodní organizace v oblasti rozvoje
Problem condition: dekolonizace → nové státy se značnými hospodářskými a sociálními problémy → Jih požadoval po Západu a částečně Východu, aby financoval jejich rozvoj. Cognitive condition: Západ měl obavy, že zapojení těchto zemí by mohlo narušit světové hospodářství. Hegemonic condition: USA tlak na vznik MO, které by usnadnily zapojení Jihu do světového hospodářství a snížily rozdíly v rozvoji mezi Severem a Jihem.

Organizace financující rozvoj: Skupina Světové banky (Světová banka, Mezinárodní finanční korporace (IFC, 1955) a Mezinárodní rozvojová asociace (IDA, 1960)) WB půjčuje za tržní úrokové sazby vládám nebo vládním agenturám, méně často soukromým podnikům s garancí vlády na specifické projekty, které mají obvykle podpořit další investice. IFC půjčuje soukromým podnikům v méně rozvinutých zemích za tržní úrokové sazby na projekty zvyšující produktivitu IDA poskytuje dlouhodobé bezúrokové půjčky nejméně rozvinutým zemím se splatností od 35 do 50 let. Rozvojový program OSN (UNDP) → velký vliv rozvojových zemí, poskytuje technickou pomoc.

Rozvoj a obchod: Tlak rozvojových zemí na změnu ekonomického řádu především v rámci OSN. V r se ustavila Konference OSN o rozvoji a obchodu (UNCTAD) jako orgán Valného shromáždění. Rozvinuté země považovaly za hlavní mezinárodní obchodní instituci GATT, rozvojové země UNCTAD. Po Uruguayském kole GATT ale byl smysl UNCTAD zpochybňován → mnoho rozvojových zemí se připojilo k WTO. V r UNCTAD přeformulovala své cíle, v současnosti se soustředí na usnadnění členství ve WTO pro rozvojové země.

Sociální a ekonomické organizace
Objevily v důsledku průmyslové revoluce, zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států. Problem condition: usnadnění obchodu a tranzitu zboží Cognitive condition: rychle uznáno → úplně první MO v 19. století Hegemonic condition: podpora VB a Francie jako tehdejších velmocí.

Doprava: Cíl: zabezpečit volný a bezpečný tranzit zboží Říční doprava: 1815 byl přijat Rýnský navigační akt → specifická IGO, v jejíž kompetenci byla správa lodní přepravy po Rýnu Po ní následovalo několik podobných – 1821 (Labe), 1856 (Dunaj), 1885 (pro řeku Kongo) Námořní doprava: stanovení mezinárodních pravidel námořní přepravy zboží a bezpečnosti dopravy 1889 byly přijaty Mezinárodní regulace pro zabránění kolizi na moři V současnosti Mezinárodní námořní organizace (IMO)

Železnice: první organizace v pol. 19 stol. → od r pod správou Mezinárodní železniční unie (UIC) Letecká doprava → první na poč. 20. století → od r funguje Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO). Míry a váhy → rozdílné způsoby měření a vážení zboží ztěžovaly obchod. V r vznikl Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

Komunikace: Spolupráci si vyžádaly rychlé technologické pokroky v komunikaci V r byla založena Mezinárodní telegrafická unie (ITU) → po 2. světové válce Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Pošty: problematická dohoda mezi státy → teprve v r byla založena Generální unie pošt, pozd. Univerzální poštovní unie (UPU). V současnosti se jedná o největší světovou IGO. Internet → zatím se neobjevila MO, reguluje se sám skrze Konsorcium světové síťě (W3C, 1994) a Internetovou korporaci pro přidělená jména a čísla (ICANN, 1998)

Sociální sféra: 1880 přijetí Mezinárodního sanitárního kódu V r byl založen Mezinárodní hygienický úřad, předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO) Zlepšení životních a pracovních podmínek dělníků V r byla založena Mezinárodní asociace pro pracovní zákonodárství. Již v r byla založena Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě iniciativy evropských odborů Hybridní organizace → vlády, svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců v rozhodovacích orgánech V současnosti je agenturou OSN

Historie mezinárodních organizací

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Historie mezinárodních organizací"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Historie mezinárodních organizací

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Historie mezinárodních organizací"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář