Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,

Prezentace na téma: "Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,"— Transkript prezentace:

1 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Ročník 1. ročník strojírenských oborů Typ šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací obor Strojírenská technologie Téma Značení ocelí - prezentace Jméno autora Ing. Hana Sochová Vytvořeno Metodický popis (anotace) Přehled o systémech označování ocelí podle národních technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s materiálovými listy. Číslo materiálu VY_32_INOVACE_15Sch Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov, Moravské nám. 681

2 Rozdělení ocelí Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky Podle použití: konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo slitinové nástrojové Konstrukční uhlíkové oceli: nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

3 Rozdělení ocelí [1] – Schéma rozdělení ocelí

4 Barevné značení ocelí Podle normy se výrobky z oceli při výrobě označují barevnou značkou (na čelo nebo na konec polotovaru). [3] – Ukázka označení ocelového polotovaru [2] – Přehled barevného značení ocelí

5 Číselné značení ocelí V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí. Systémy značení: u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní normy ČSN :1976 značení v systému ČSN EN a 2 značení v systému EN 10025 další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.) [4] – Ukázka převodníku materiálů

6 Značení dle ČSN Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou: - oceli vhodné ke tváření: 1x xxx - oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou (např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx). [5] – Schéma sestavování číselného označení oceli

7 Doplňkové číslice základního značení
[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli

8 Oceli ke tváření Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19. [7] – Přehled tříd ocelí

9 Oceli třídy 10 a 11 konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry) nebo Pb (olova) oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce [8] – Označování ocelí třídy 10 [9] – Označování ocelí třídy 11

10 Oceli třídy 12 až 16 konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř ) používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena čistota a vhodné chemické složení dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí [10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16

11 Oceli třídy 17 konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl) nejdůležitějšími druhy jsou oceli: korozivzdorné žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů, turbín žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot (vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko předehřáté páry [11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17

12 Nástrojové oceli Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje, kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm) nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost nástrojů – větší životnost vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků [12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

13 Vysokolegované nástrojové oceli
oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)% pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

14 Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995) systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití, mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení doplnění přídavnými symboly.

15 Značení dle ČSN EN (r.1995) stanovená pravidla pro systém číselného označování toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm. Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.

16 Materiálový list Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými národními značeními tohoto materiálu. [13] – Ukázka materiálového listu

17 Citace BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha