Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu

Prezentace na téma: "Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu"— Transkript prezentace:

1 Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
Spotřeba, úspory, investice

2 Sektory v ekonomice a jejich vztah k agregátním výdajům (agregátní poptávce)
􀂄 Rozlišujeme 4 sektory: domácnosti, firmy, stát a zahraničí Dvousektorová ekonomika: domácnosti a firmy AE = AD = C+I AE = plánované agregátní výdaje AD = agregátní poptávka Třísektorová ekonomika: domácnosti, firmy a stát AE = AD = C+I+G Čtyřsektorová ekonomika: domácnosti, firmy, stát a zahraničí AE = AD = C+I+G+NX

3 Model důchod – výdaje dvousektorový model
􀂄 Jednoduchý keynesyánský model určení důchodu, model multiplikátoru, model pod úhlem 45 º 􀂄 Model sleduje, jakým způsobem ovlivňují jednotlivé složky agregátních výdajů celkový reálný důchod, sleduje domácnosti a firmy Úspory i investice chápeme jako nespotřebovanou část důchodu

4 Předpoklady modelu 􀂄 Úrokové míry jsou konstantní
􀂄 Cenová hladina, inflace je konstantní 􀂄 Mzdy jsou nepružné To vše má za následek……. reálný důchod = nominální důchod

5 Spotřební výdaje – spotřební funkce
􀂄 Největší složka agregátních výdajů 􀂄 Jsou funkcí disponibilního důchodu (YD) = Y mínus celkové daně plus transférové platby vlády YD = Y – TA + TR ……..TA daně agregátní TR transfery dvousektorový model......YD = Y YD = spotřeba (C) + úspory (S) Spotřební funkce: C = Ca + mpc YD C – celková spotřeba C = Ca + cYd…… kde   c......mezní sklon ke spotřebě (mpc)….c = ΔC/ΔYD….změna disponibilního důchodu o jednotku

6 Spotřební funkce – klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu
Spotřeba – výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a také na služby. Je větší než složky HDP, běžně platí…. C › 50 – 75 % HDP, závisí na celé řadě faktorů…Yd Psychologické hledisko – lidé jsou ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvyšuje-li se jejich důchod, nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod

7 Faktory ovlivňující spotřebu
Závisí na celé řadě faktorů Disponibilní spotřeba – daně, transfery Úroková míra růst…větší výnos, snížení C jedinec odkládá svou spotřebu pokles….menší výnos, zvýšení C jedinec spíše utrácí

8 Autonomní spotřeba Ca – autonomní spotřeba, nezávislá na výši důchodu
mpc YD – indukovaná spotřeba = 0.75 Yd mpc (mezní sklon ke spotřebě) – počet jednotek, o který se zvýší výdaje na spotřebu, jestliže se disponibilní důchod zvýší o jednotku, domácnosti z každé další koruny důchodu navíc věnují 75 haléřů na spotřebu… vyspělé země

9 Př: CA = 25 mld. C = CA + mpc YD 1 2 3 = 2 x 1 mpc Yd 4 5 = 4 + 3
Disponibilní důchod mpc Indukovaná spotřeba Autonomní spotřeba Celková spotřeba mps Indukované úspory Celkové úspory 1 2 3 = 2 x 1 mpc Yd 4 5 = 4 + 3 C = Ca + mpc Yd 6 7 = 6 x 1 mps Yd 8 = 7 - 4 = -Sa + Sy 100 300 500 0.75 75 225 25 250 0.25 50

10 Úspory - úsporová funkce, úspora část důchodu, která nebyla vynaložena na spotřebu
Autonomní úspory – Sa….nezávislé na velikosti důchodu jejich výše dána velikostí autonomní spotřeby Sa = Ca Autonomní složka úspor je rovna velikosti úspor v případě, kdy důchod domácností je roven nule, domácnosti čerpají úspory k úhradě výdajů na autonomní spotřebu… Úsporová funkce YD = C + S Průměrný sklon k úsporám APS = S/Yd Poznámka: s = ΔS/ΔYd mps mezní sklon k úsporám

11 Změny sklonu k úsporám Vliv úrokové sazby, její zvýšení vede k růstu úspor, někdy k růstu spotřeby Vliv nákupů na úvěr má vliv na podíl C/Yd Vliv bohatství domácností, růst kurzu cenných papírů může snižovat úspory domácností Očekávání vývoje ekonomiky do budoucna, optimismus S snižuje, pesimismus opak Změna etických hodnot ve společnosti Štědrý systém sociálního zabezpečení vede k poklesu úspor domácností

12 Jiné vyjádření….. Součet mezního sklonu ke spotřebě a k úsporám se rovná jedné: mpc + mps = 1 S = – Ca + (1- mpc) YD (úsporová funkce - úprava) S = – Ca + mps YD (úsporová funkce) mps – mezní sklon k úsporám – vyjadřuje změnu úspor vyvolanou změnou disponibilního důchodu o jednotku

13 Úsporová funkce graficky