SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Prezentace na téma: "SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ"— Transkript prezentace:

1 SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Konference „Paliativní medicína“ Krajská zdravotní, a.s. a Hospic Sv. Štěpána Ústí n.L MUDr. Eva Kalvínská FN v Motole a Sekce spirituální péče Společnosti lékařské etiky ČLS JEP

2 O čem budu hovořit Úvod Stanoviska WHO Spiritualita Spirituální péče
Proč ji poskytovat Kdo by ji měl poskytovat Rozpoznávání duchovních potřeb Dokumenty, ze kterých můžeme vycházet Situace v ČR Situace ve FN v Motole Cesty ke zlepšení situace Závěr

3 Situace v zahraničí lékaři i sestry se zabývají
- spiritualitou pacienta i jeho blízkých - jaký vliv může mít na příčinu a průběh onemocnění i stanovení terapie - kdo je odpovědný za poskytování této péče pacientům i jejich příbuzným atd. uvědomují si, že by se zdravotní péče neměla omezovat pouze na léčení biologické patologie chemickými či fyzikálními postupy

4 WHO – kvalita života fyzické zdraví psychické zdraví míra nezávislosti
sociální vztahy prostředí spiritualita/religiozita/osobní přesvědčení Zdroj: (WHOQOL-100), 1995

5 Prohlášení WHO z roku 1998 „Až donedávna postupovaly medicínské profese většinou podle modelu, který se snaží léčit pacienta tím, že se zaměřuje na léky a chirurgické postupy, a přisuzuje menší důležitost víře a naději v uzdravení, v lékaře samotného a ve vztah lékař - pacient. Tento redukcionistický či mechanistický pohled na pacienty již není dále udržitelný. Pacienti i lékaři si začínají uvědomovat význam víry, naděje i soucitu v procesu uzdravování.“  

6 Spiritualita mezinárodní konference o spiritualitě - Praha 2007 (ČMPS a KTF) 70 přednášejících ze 4 kontinentů ze 30 zemí všeobecná definice spirituality neexistuje, protože je to jedinečná kvalita každého člověka

7 World Health Organisation Statement 1990:
Spirituální aspekty péče o pacienty jsou takové stránky lidského života, které se nějakým způsobem vztahují k zážitkům, přesahujícím smyslový fenomén. Nejsou stejné jako náboženské prožitky, ačkoli pro mnoho lidí je náboženství vyjádřením jejich spirituality. Na spirituální rozměr lidského života můžeme nahlížet jako na něco, co propojuje fyzické, psychologické a sociální složky života jedince. Často se spiritualita chápe jako zabývání se smyslem a účelem života a pro lidi na sklonku života je běžně spojována s potřebou odpuštění, usmíření a potvrzením jejich hodnoty a užitečnosti. Zdroj:

8 Nursing Concepts for Health Promotion
Spiritualita je hodnota, která přesahuje náboženské začlenění, jež usiluje o inspiraci, úctu, respekt, smysl a účel, dokonce i u těch, kteří nevěří v Boha. Spirituální rozměr se pokouší o to být v harmonii s univerzem, snaží se odpovídat na otázky ohledně nekonečnosti a dostává se do popředí především v obdobích emočního stresu, fyzické i duševní nemoci, bolestné ztráty, či úmrtí. zdroj: R. Murray and J. Zenter, 1989

9 Rozlišení mezi spiritualitou a religiozitou
Zdroj: Koenig a spol, Handbook of Religion and Health, 2001

10 Spirituální péče zde součást ošetřovatelské péče - tudíž většinou neznamená totéž co péče náboženská, i když ji zatím poskytují duchovní z jednotlivých církví (ti by měli by mít specifické vzdělání i praxi a měli by být otevřeni všem lidem bez ohledu na jejich vyznání) v ČR se dosud setkáváme s velkým počtem zdravotníků i teologů, kteří se domnívají, že spirituální péče ve zdravotnictví náleží především lidem religiózním

11 Definice spirituální péče
Nemoc a umírání vedou k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a důvěry v tyto hodnoty. Spirituální péče se týká člověka jako celistvé bytosti. Nabízí možnost pomoci porozumět příběhu života, lidsky důstojně zvládat obtížnou situaci a objevovat hodnoty, kterým je možno důvěřovat v další fázi existence. Zahrnuje psychologické, sociální a duchovní aspekty. Může obsahovat specifické náboženské prvky, přiměřené zvyklostem klientů. zdroj: Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP 2006, nyní Sekce spirituální péče

12 Proč poskytovat spirituální péči
každý člověk hledá smysl života (Puchalski, 2006) spiritualita patří v životě člověka k nejvyššímu smyslu a cíli a má klinickou důležitost především v situacích, kdy pacienti prožívají utrpení z vážné nemoci nebo umírají, i při rozhodování o léčbě (Puchalski a spol,2000) je obecným lidským jevem (Culliford, 2002) hluboké spirituální přesvědčení a duchovní potřeby může mít každý člověk, i nereligiózní (Speck, 2004); spiritualita může, ale nemusí být konfesní

13 Proč poskytovat spirituální péči
Psychosomatika (PS) Existenciální otázky (EO)

14 Proč poskytovat spirituální péči
Údaje z posledního sčítání lidu v r. 2001 V ČR je asi 5% praktikujících obyvatel z počtu celkem % registrovaných v církvích. Z toho vyplývá, že převážná většina našich pacientů - 70% populace, i více - registrována v církvích není, nicméně duchovní podporu v určitých chvílích svého života může potřebovat Zdroj:

15 Proč poskytovat spirituální péči
v době zdravotní krize mívají pacienti obavy z toho, co je čeká a často začínají hledat odpovědi na otázky, ze kterých mají strach strach potom může působit coby trvalý stresor, jenž může ovlivňovat jejich obranyschopnost, hojení organismu, ale i kvalitu umírání (Tausk, Elenkov, Moynihan, 2008) pro pacienty v nemocnici je důležitá přítomnost někoho, kdo by je provázel v období těžké nemoci, event. umírání, pokud si to přejí

16 Z čeho lidé mívají strach:
z bolesti z nejisté budoucnosti z ohrožených vztahů ze závislosti na druhých ze ztráty důstojnosti z utrpení z umírání apod.

17 Lékař Viktor E. Frankl každý člověk duchovní rozměr má a každý člověk, je-li lidsky a profesně zralý, může druhému člověku v této „lidské“ duchovní oblasti pomoci logoterapie (logos zde značí smysl) terapeutický přístup, zaměřený na duchovní stránku lidské existence s otázkami ohledně „vztahu k veličině“, která člověka přesahuje nebo k “víře v tuto veličinu“ někdy nazývané Bůh, týkající se nejniternějších hlubin člověka, oproti tomu mohou pomoci s  dobře připravení duchovní

18 Vazby mezi stránkami lidského života
TĚLESNÁ, SOMATICKÁ, „HMOTNÁ“ DUŠEVNÍ, PSYCHICKÁ, „PROŽITKOVÁ“ DUCHOVNÍ, SPIRITUÁLNÍ, „TRANSCENDENTNÍ“ PSOM „NOÚS“ NOÚS = NO(ET)ICKÁ, „LIDSKY DUCHOVNÍ“ PSOM = PSYCHOSOMATICKÁ + SOMATOPSYCHICKÁ Zdroj: doc. PhDr. Karel Balcar, CSc. dle P.T. P.Wonga

19 Kdo by měl poskytovat spirituální péči
měl by být odborně i lidsky připraven jeho přístup k pacientovi by měl být citlivý ke stavu pacienta vždy s respektem k přesvědčení pacienta k jeho chápání světa a současnému emocionálnímu stavu SPIRITUÁLNÍ PÉČE MUSÍ NAPLŇOVAT DUCHOVNÍ POTŘEBY PACIENTA, NIKOLI POSKYTOVATELE.

20 Diskuse o poskytovatelích spirituální péče
nemocniční (hospicoví) duchovní – sami mají zázemí v církvích, ale byli by školeni v provázení i nereligiózních lidí; nicméně část populace je dosud nepřijímá krizoví spirituální pracovníci – nemusí mít církevní zázemí; pro část sekulární populace by mohli být přijatelnější, provázeli by pacienty existenciálními otázkami, nikoli teologickými úzce by spolupracovali - tak, jak je běžné v zahraničí

21 Rozpoznávání duchovních potřeb pacientů
Zdravotníci (spirituální anamnéza) Spolupráce zdravotníků a specialistů

22 Spirituální anamnéza V USA je již několik let je uzákoněn požadavek, že se lékař musí při příjmu do nemocnice zeptat na pacientovy duchovní potřeby, tj. co může nemocnice či hospic pro pacienta z tohoto pohledu během hospitalizace učinit. V mnohých nemocnicích a hospicích je léta používána spirituální anamnéza (Puchalski). V UK a jiných evropských zemích v současné době připravují spirituální anamnézu pro nemocnice a hospice; někde i pro ambulantní lékaře.

23 Dokumenty, podporující spirituální péči ve zdravotnictví
Požadavky WHO na hodnocení kvality života Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice Charta práv a svobod starších občanů Doporučení Rady Evropy č. 1418/1999 „O ochraně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících“ („Charta práv umírajících“)

24 Současná situace v ČR zdravotníci se teprve začínají učit rozpoznávat duchovní potřeby svých pacientů zdravotníci většinou nemají dost času reagovat na jejich duchovní potřeby mnoho pacientů v naší sekulární společnosti o provázení v nemoci stojí, ale není připraveno spolupracovat s duchovními; krizoví spirituální pracovníci ještě nejsou integrováni do modelu zdravotnictví v církvích je dosud málo duchovních, kteří by mohli a chtěli poskytovat spirituální péči v nemocnicích

25 Poskytovatelé spirituální péče v českých nemocnicích
nemocniční duchovní - zaměstnanci nemocnic: Nové Město n.M., Praha, Teplice, Hodonín pastorační asistenti/ky (Havířov, Třinec, Český Těšín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Brno, Praha, Beřkovice, Olomouc, Teplice, Luže…) - zaměstnanci církví, kteří působí na základě dohody mezi církví a nemocnicí nemocniční kaplani dle církevního práva (Brno, Praha, Hradec Králové) zaměstnanci církví - jejich služba se týká převážně - i když ne výlučně - členů katolické církve nemocniční vojenský kaplan v ÚVN v Praze

26 Situace ve FN v Motole vycházíme ze zkušenosti, že každý člověk hledá smysl života, má spirituální rozměr a své duchovní potřeby, které může potřebovat ošetřit, zvláště v období vážné nemoci nebo umírání, bez ohledu na své názorové přesvědčení integrovali jsme spirituální péči do péče ošetřovatelské, abychom poskytli komplexní nemocniční péči tak, jak je obvyklé  zahraničích nemocnicích všem pacientům, kteří si to přejí

27 V listopadu 2007 byl otevřen Prostor ticha
Situace ve FN v Motole V listopadu 2007 byl otevřen Prostor ticha

28 Situace ve FN v Motole Využití Prostoru ticha
návštěvy pacientů, příbuzných a personálu setkávání rodinných příslušníků rozhovory nad Biblí bohoslužby a pobožnosti různých církví setkávání pacientů stejného onemocnění plán – koncerty setkávání s duchovními (v pracovně)

29 Situace ve FN v Motole Vzdělávání během roku 2008 proběhlo za podpory MZČR pět vzdělávacích seminářů pro zdravotnický personál o spirituální péči, pořádaný společně psychologem, lékařem-psychoterapeutem a teologem, abychom ukázali více úhlů pohledu na tuto problematiku tým nemocničních duchovních s koordinátorkou průběžně edukuje personál na odděleních

30 Situace ve FN v Motole Pracovní místa nemocničních duchovních
v březnu 2008 ředitel nemocnice za podpory náměstkyně pro ošetřovatelskou péči uvolnil 1 pracovní úvazek pro nemocničního duchovního – rozděleno mezi tři interní pracovníky vybráno sedm oddělení, kam pravidelně docházejí během pracovních dní (Interna, Plicní, Neurologie, LDN, Radioterapie, Transplantační jednotka plic a Spinální jednotka ); na ostatní oddělení a o víkendech po zavolání od září 2008 průběžně navazována spolupráce s dalšími externími pracovníky, placenými církvemi od října 2009 zřízen druhý pracovní úvazek nemocničního duchovního – t.č. rozděleno mezi pět interních pracovníků

31 Situace ve FN v Motole 3010 konzultací 1520 klientů - z toho:
Počet klientů, kterým byla poskytnuta péče interními pracovníky od 4/08 do 9/09, v rámci jednoho pracovního místa 3010 konzultací 1520 klientů - z toho: pacientů příbuzných zaměstnanců v naprosté většině se nejednalo o členy církví

32 Cesty ke zlepšení situace
1. Zajistit informovanost lékařů, sester a ostatních zdravotníků o smyslu, náplni a provádění spirituální péče v nemocnicích v rámci pregraduálního i postgraduálního studia. 2. Odborná příprava krizových spirituálních pracovníků a nemocničních duchovních, kteří mají spirituální pomoc profesionálně poskytovat a organizovat a budou součástí týmů zdravotnických zařízení 3. Bylo by třeba vyvolat legislativní změny, které by umožnily zařazení pracovníků poskytujících spirituální pomoc mezi personál zdravotnických zařízení tak, aby byli uznanou součástí týmu pečujícího o vážně nemocné osoby. Kalvínská, Opatrný 2007

33 Cesty ke zlepšení situace
4. Informovat veřejnost o možnostech poskytování spirituální péče ve zdravotnictví 5. Zohlednit etické a duchovní aspekty v rámci péče o umírající a zemřelé ve zdravotnických zařízeních i o jejich rodiny. 6. Příprava programů zajišťujících duchovní podporu ošetřujícímu personálu v nemocnicích Kalvínská, Opatrný 2007

34 Sekce spirituální péče Společnosti lékařské etiky ČLS JEP
založena jako Sekce krizové asistence (2005) členové: teologové, psychologové, lékaři, zdravotní sestry a sympatizující z různých denominací i nezařazení v církvi cíl: především podporovat rozvoj péče o spirituální potřeby pacientů, jejich blízkých i personálu ve zdravotnických a sociálních zařízeních kontakt: jep.cls.cz

35 Spirituální péče by měla přispět k
lepší pohodě pacientů v nemocnicích i hospicích zajištění důstojnosti pacientů během nemoci i umírání důstojnému zacházení s ostatky nemocného po smrti důstojnému a citlivému přístupu k jeho blízkým v průběhu nemoci i po smrti pacienta oddálení syndromu vyhoření personálu zlepšení celkové atmosféry v nemocnici či v hospici

36 Závěr praxe potvrdila, že začlenění spirituální péče do ošetřovatelské péče je prospěšné pacientům, jejich blízkým i personálu bez ohledu na jejich přesvědčení zejména v hospicích a na odděleních nemocnic, kde jsou pacienti hospitalizováni pro závažná a život ohrožující onemocnění a kde dochází častěji k úmrtím všude tam, kde je personál opakovaně vystavován náročným emočně vypjatým situacím (jakým bývá utrpení pacientů i jejich rodin i proces umírání), což u některých může vyvolávat pocit bezmoci a z toho pramenící frustraci nebo syndrom vyhoření

37 Děkuji Vám za pozornost
MUDr. Eva Kalvínská FNM V Úvalu 84 Praha 5 tel: mobil: