Chov I Výživa zvířat cvičení 2.. Krmiva a jejich rozdělení.

Prezentace na téma: "Chov I Výživa zvířat cvičení 2.. Krmiva a jejich rozdělení."— Transkript prezentace:

1 Chov I Výživa zvířat cvičení 2.

2 Krmiva a jejich rozdělení

3 Možnost stažení prezentací na adrese: http://af.czu.cz/~plachy

4 Krmiva jsou: - látky rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které zvířata tráví a využívají k zachování životních potřeb a k produkci. - zdrojem látek (živin) důležitých k zajištění výživy zvířat.

5 Dělení krmiv a) podle původu: - rostlinná – zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny,zrna obilovin, semena luskovin, zbytky po zpracování obilovin, olejnin apod., - živočišná – mléko, moučky – krevní, masové,masokostní, rybí, kafilerní - minerální - krmný vápenec, krmná sůl, kostní moučky,minerální krmné přísady - syntetická – vitamíny, aminokyseliny

6 b) podle způsobu získávání na krmiva : - statková - objemná i jadrná krmiva vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce, siláže, seno, zrno obilovin) - obchodní – krmné zbytky po zpracování rostlinných a živočišných produktů určených pro výživu lidí (šroty, otruby, živočišné moučky)

7 c) podle obsahu bílkovin a sacharidů na krmiva : - bílkovinná, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří dusíkaté živiny (extrahované šroty, semena luskovin,živočišná krmiva, jetel, vojtěška) - polobílkovinná, kdy na složení organické hmoty se podílí stejnou měrou dusíkaté látky i sacharidy ( pšeničná krmná mouka, jetelotráva, vojtěškotráva) - sacharidová, kdy podstatnou část organické hmoty tvoří sacharidy ( zrno obilovin, okopaniny, melasa, kukuřice, slunečnice)

8 d) podle koncentrace živin: - jadrná - zrna obilovin, semena luskovin, krmné zbytky průmyslu mlýnského, olejářského, sušená krmiva rostlinného i živočišného původu - objemná - zelená krmiva, siláže a senáže, seno, okopaniny, sláma

9 1) Objemná krmiva šťavnatá Skupinu těchto krmiv charakterizuje: vysoký obsah vody do 85%, nízký obsah sušiny do 15%, nízký obsah živin. K objemným šťavnatým krmivům rostlinného původu řadíme: zelenou píci, siláže a senáže, okopaniny a odpady při jejich sklizni a zpracování. Tato krmiva využíváme především k zajištění výživy přežvýkavců, omezeně ve výživě prasat. OBJEMNÁ KRMIVA Objemná krmiva dělíme podle jejich charakteristických vlastností do tří základních skupin na šťavnatá, suchá a vodnatá.

10 Zelená píce Zelená píce je nejpřirozenějším zdrojem živin pro skot, ovce, kozy, králíky a koně, v malochovech i pro prasata. Ve výživě zvířat se používá v čerstvém nebo konzervovaném stavu. Obsah živin závisí na vegetační fázi v době sklizně. Optimální obsah živin má zelená píce v době na začátku květu ( jeteloviny) nebo na začátku metání ( trávy)

11 Pastevní porosty – jsou nejpřirozenějším krmivem pro všechny kategorie chovného skotu. Nejvhodnější výška porostu pro spásání zvířaty je pro skot 7 –12 cm, pro ovce 4 – 6 cm. Luční porosty - jsou hodnotným krmivem pro skot, ovce, kozy a koně. Luční porost se sklízí v době, kdy většina trav je ve vegetační fázi metání a ranné trávy jsou na začátku květu. Pastevní a luční porosty Ve výrobním typu bramborářském a horském mají velký význam. V pastevních a lučních porostech jsou zastoupeny hodnotné i méně hodnotné trávy, jeteloviny a byliny. Vyšší podíl jetelovin zvyšuje obsah dusíkatých látek, vyšší podíl trav zase jejich energetickou hodnotu.

12 Pícniny na orné půdě Do této skupiny krmiv zařazujeme: jeteloviny, jetelotravní směsky,obilniny,luskoviny,luskovinoobilní směsky a ostatní pícniny. Vojtěška - je pro výživu zvířat jednou z nejlepších pícnin. Jetel - pěstuje se především ve vyšších výrobních oblastech Jetelotravní směsky - zaujímají rozhodující plochu směsky trav s jetelem lučním ve výrobní oblasti bramborářské

13 Silážovaná krmiva Siláž je šťavnatá objemná píce konzervovaná kyselinami vznikajícími v silážované hmotě činností bakterií, především bakterií mléčného kvašení. Příznivé dietetické účinky má kvalitní siláž zkrmovaná v optimálních dávkách, doplněná krmivy příznivě dieteticky působícími ( čerstvá zelená píce, seno, okopaniny).

14 Kukuřičná siláž - typické sacharidové krmivo, používané jako základní pro celoroční krmení skotu. Při použití dělené sklizně kukuřice je možné vyrobit tyto silážované produkty: silážovanou drť zrna se sušinou 70%, s obsahem vlákniny 2-3% silážovanou drť palic se sušinou 55-70% s obsahem vlákniny 3-5% silážovanou drť palic a listenů 45-60% s obsahem vlákniny 7-10% silážovanou slámu se sušinou 25-35% s obsahem vlákniny 10-15%

15 Orientační dávky siláže v kg/ks a den o sušině do 35% Skot dojnice mladý chovný výkrm plemenný býk 20-30 10-20 15-35 10-15 Ovce, kozy bahnice mladé chovné výkrm beran 1-3 1-2 1-2 1-2 Koně klisna hříbě tažní hřebec 5-10 2-5 10-15 - Prasata prasnice běhouni výkrm kanec 1-2 1-2 1-2 2-4

16 2) Objemná krmiva suchá Skupinu objemných krmiv suchých charakterizují tyto vlastnosti: vysoký obsah sušiny (nad 85%), nízký obsah vody (do 15%), vysoký obsah vlákniny (2,5 – 45%). K objemným suchým krmivům rostlinného původu řadíme: seno, slámu, kukuřičná vřetena, slupky semen, plevy. Tato krmiva se využívají ve výživě přežvýkavců (skot, ovce, kozy) a koní.

17 Seno - zelená píce konzervovaná přirozeným sušením nebo dosoušením. seno rozdělujeme podle druhu pícniny, ze které se vyrábí na: luční, jetelové, vojtěškové, jetelotravní a vojtěškotravní. Výživná hodnota sena kolísá v závislosti na vegetační fázi v době sklizně, povětrnostních podmínkách, popřípadě způsobu dosoušení či sušení. Sušením se ničí vitamín C a snižuje obsah beta- karotenu, seno obsahuje vitamín C.(?) Seno můžeme zkrmovat nejdříve za 4 – 6 týdnů po sklizni

18 Orientační dávkování sena v kg/ ks a den Skotdojnice telata mladý chovnývýkrmbýk luční 3-10 0,5-3 3-5 3-10 3-10 vojt.,jetel. 2-8 0,5-3 3-5 3-10 3-10 Ovce (kozy)bahnice jehňatamladé chovnévýkrm beran luční 0,5-2 0,1-1 1-2 0,5-2 0,5-2 vojt. 0,5-2 0,1-0,5 0,5-1,5 0,3-1,5 0,5-2 Koně klisna mladí chovní tažní hřebec luční 3-10 0,5-5 3-10 3-10

19 Objemná krmiva vodnatá většinou jde o odpady z potravinářského průmyslu mají velmi nízký objem živin typický příklad jsou lihovarské výpalky, syrovátka, atd.

20 JADRNÁ KRMIVA Jadrná (koncentrovaná ) krmiva se vyznačují vysokou koncentrací živin a energie, nízkým obsahem vlákniny a vysokou stravitelností. Používají se především ve výživě monogastrických zvířat – prasat a drůbeže, kde jsou součástí kompletních krmných směsí. Ve výživě přežvýkavců doplňují obsah dusíkatých látek a energie v krmných dávkách složených z objemných krmiv, pro doplnění chybějících živin a energie, především pro tvorbu produkce. Do skupiny jadrných krmiv je možno zařadit: zrna obilovin, semena luskovin a olejnin, sušené zbytky potravinářského průmyslu ( mlynářského, olejářského, pivovarnického a sladařského, mlékárenského, masozpracujícího.)

21 Zrno obilovin Zrno obilovin může být používáno ve výživě zvířat k přímému zkrmování jako samostatné krmivo nebo v krmných směsích, kde tvoří 50-90% všech komponentů. Zrniny jsou zdrojem energetických živin, zastoupení škrobu je asi 55 -70%. Obsah dusíkatých látek je nížší (10 -12%), s nížší biologickou hodnotou bílkovin (s nedostatkem lyzinu a metioninu). Mají nízký obsah minerálních látek, zejména vápníku, obsah fosforu a draslíku je vysoký. Z vitamínů obsahuje zrno vitamíny skupiny B, vitamín E, obsah ostatních vitamínů je nízký.

22 Pšenice - má ze všech obilovin nejvyšší obsah dusíkatých látek a poměrně vysokou energetickou hodnotu. Pšenice je pro výrobu krmných směsí nejdůležitější obilovinou, je vhodná pro všechny druhy a kategorie zvířat. Kukuřice Zrno kukuřice má ze všech obilovin nejvyšší energetickou hodnotu, ale menší obsah dusíkatých látek. Dusíkaté látky obsahují bílkovinu zein (40%), která má nízký obsah lysinu, metioninu a tryptofanu, proto je biologická hodnota dusíkatých látek nízká. Kukuřici je možno zkrmovat všem druhům zvířat. Nejvíce je zastoupena v krmných směsích pro drůbež (50%). Barvivo kukuřice příznivě ovlivňuje zabarvení vaječného žloutku a kůže u brojlerové drůbeže. Nepříznivý vliv na kvalitu vepřového sádla (žluté, měkké).

23 Oves Oves obsahuje vysoké procento vlákniny (9-16%), která je soustředěna především v obalových vrstvách zrna. Má poměrně vysoký obsah tuku ( 4-5 %). Stravitelnost živin je nižší než u ostatních obilovin. Vyznačuje se příznivým dietetickým působením. Je specifickým krmivem pro koně a plemeníky, neboť pozitivně ovlivňuje jejich temperament a pohlavní činnost. Tento účinek je přisuzován alkaloidu aveninu a glykosidu koniferinu. Je vhodným krmivem pro skot, ovce, koně. Pro vysoký obsah vlákniny se oves nezařazuje do krmných směsí pro drůbež.

24 Ječmen Zrno ječmene jako sacharidové krmivo je vhodné pro všechny druhy zvířat. Drůbež nesyntetizuje ve svém organismu enzym glukanázu, proto je využívání ječmene, který obsahuje beta glukany, omezeno. Ječmen se nejlépe uplatní v krmných směsích pro výkrm prasat (60-80%), neboť pozitivně ovlivňuje kvalitu masa a sádla. U dojnic se jeho zařazení do krmné dávky projeví zvýšenou kvalitou mléka a másla. Žito Žito má stejnou krmnou hodnotu jako ječmen, ale vyznačuje se horšími dietetickými vlastnostmi. Ke krmení se používá omezeně. Přednostně se využívá pro potravinářské účely. Navíc v porovnání s ostatními obilovinami má nízké výnosy.

25 Semena luskovin Luskoviny se používají buď k přímému zkrmování nebo k výrobě krmných směsí jako zdroj dusíkatých látek( 19-25%). V dusíkaté složce jsou obsaženy i látky s nepříznivými dietetickými účinky ( alkaloidy obsahující kyanovodík), které při vyšších dávkách vyvolávají poruchy v činnosti trávicího ústrojí, snižování užitkovosti a příznaky otrav. Stravitelnost živin je vyšší než u obilovin. Luskoviny mají vyšší obsah minerálních látek než obiloviny, více vápníku, mají také vyšší obsah vitamínů skupiny B a vitamínu E. Luskoviny zkrmujeme až za dva měsíce po sklizni.

26 Semena olejnin Semena olejnin se používají pro přímé zkrmování omezeně (např. pro zpěvné a okrasné ptáky). Lněné semeno má vysoký obsah tuku (33%), zkrmuje se pro příznivé dietetické účinky. Obsahuje látky, které v horké vodě bobtnají a vytváří sliz, který působí dieteticky příznivě. Ve formě nápoje se zkrmuje dojnicím před porodem a po porodu v dávce do 1kg. Lněné semeno se používá též ve výživě koní. Řepkové semeno se používá jako zdroj energie v krmných dávkách skotu ( do 1 kg). V současné době, kdy jsou vypěstovány odrůdy řepky prakticky bez glukosinolátů a kyseliny erukové, je možné využívat i v krmných směsích semene obsahuje asi 40% tuku.

27 Krmné zbytky potravinářského průmyslu Krmné zbytky průmyslových závodů, zpracovávajících zemědělské produkty, se rozdělují podle odvětví průmyslu, ve kterém byly získány, na: krmné zbytky průmyslu mlynářského krmné zbytky průmyslu olejářského krmné zbytky průmyslu cukrovarského krmné zbytky průmyslu pivovarského krmné zbytky průmyslu lihovarského krmné zbytky průmyslu škrobárenského

28 Minerální krmiva Dělení: - vápenatá - vápenato-hořečnatá - minerální krmné přísady - lizy v největší míře se používají jako komponent do krmných směsí obsahují různé prvky (makroprvky – Ca, P, mikroprvky)

29 Děkuji za pozornost