Středověká Města Šárka Papoušková 2.B.

Prezentace na téma: "Středověká Města Šárka Papoušková 2.B."— Transkript prezentace:

1 Středověká Města Šárka Papoušková 2.B

2 Raná středověká města:
polyfunkční centrální místa,hustěji osídlena obyvatelstvem v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel a na zelených loukách obyvatelé se živili jinak než zemědělskou výrobou

3 Typologie měst: 1)královská - založil a řídil je král
2)kamerální/komorní - poddanské povinnosti vůči královské komoře 3)poddanská - patřila šlechtě nebo církvi 4)horní - specifický typ královských měst - těžařská střediska velký zisk (Jihlava, Kutná Hora) 5)věnná - odváděla zisky královně (Hradec Králové, Mělník)

4 Lokace měst: = založení zcela nového města
dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti dostatečná spádová oblast trhu potřebné vesnické zázemí místo poskytující vhodné podmínky pro obranu hlavně u řek – přísun vody, odvod kanalizace i dobré opevnění města

5 Akt založení města: Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba – lokátor. Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo, zajistit právní i faktickou existenci sídliště. Samotné město nevzniklo během několika měsíců či dokonce let a to i přesto, že nová osada měla několikaleté úlevy na daních.

6 Stavební vývoj města: před 13. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejich umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem - shluk malých tržních nebo řemeslnických osad od 13.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

7 Vzhled středověkého města:
starší města (před 13. stol.) nejeví žádnou koncepci (klikaté uličky – Staré Město v Praze) nově zakládaná města se vyznačují pravidelným, tzv. šachovnicovými půdorysem (České Budějovice) střed města tvořilo náměstí kromě centrálního náměstí byly i náměstí vedlejší – tržiště (např. v Č. Budějovicích Senovážné náměstí) bylo obklopeno hradbami – existovaly dokonce vzorové předpisy, určující výšku hradebních zdí, hloubku příkopů, šíři tzv. parkánů (cesty mezi vnější a vnitřní hradbou) atd.

8 Klasický půdorys středověkého města

9 Domy středověkých měst:
nejdůležitějšími budovami byla radnice (až ve 14. stol.) a kostel nejvýstavnější štítové domy okolo náměstí s více podlažími patřili patriciátu a nejbohatším obchodníkům či řemeslníkům domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích nebo až při hradbách součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce domy byly zpravidla stavěny kolmo k ulici nebo náměstí svými průčelími kvůli snaze o největší zisk na prodeji parcel byly domy nudličkovitě protáhlé a velice úzké střechy kryty šindelem, došky a dalšími hořlavými materiály – časté rychle se šířící požáry

10 Půdorys středověkého domu

11 Městská práva: městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií
nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) právo pořádat různé trhy

12 Sociální složení měst:
Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: 1) měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát 2) měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) 3) příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) 4) uzavřená skupina - židé

13 Cechy: cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky plnily funkci hospodářskou i sociální

14 Erb cechu v Rothenburgu

15 České Budějovice

16 Carcassonne

17 Sienna

18 Bruggy

19 Bruggy

20 Čerpala jsem z: Toulky českou minulostí Ottova encyklopedie wikipedie