Saturn Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy.

Prezentace na téma: "Saturn Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy."— Transkript prezentace:

1 Saturn Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona. Astronomický symbol pro Saturn je ♄

2 Vývoj a vznik Saturnu Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z protoplanetárního disku před 4,6 až 4,7 miliardami. Vznik velkých Saturnových měsíců proběhl pravděpodobně stejným způsobem jako vznikaly kamenné planety. Jelikož je však Saturn velmi vzdálen od Slunce, v žádné z fází vzniku měsíců nevystoupila teplota na vysoké hodnoty jako v případě okolí Jupitera. let.

3 Z čeho se skláda Saturn? Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z protoplanetárního disku před 4,6 až 4,7 miliardami let. Teorie na vzniku planety jsou stéjné, alee však pár odlišností je. Vznik velkých Saturnových měsíců proběhl pravděpodobně stejným způsobem jako vznikaly kamenné planety. Jelikož je však Saturn velmi vzdálen od Slunce, v žádné z fází vzniku měsíců nevystoupila teplota na vysoké hodnoty jako v případě okolí Jupitera.

4 Prstenec co to vlastně je?
Saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy.Prstenec je složený z balvanů, ledu a prachových částic. Saturnovy prstence mají celkový průměr km, ale tlusté jsou maximálně jen několik set metrů

5 Atmosféra Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (89 %), který je následován héliem (1Nejchladnější částí atmosféry jsou póly, ale najdeme i u středu nízké teploty. Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků1 %)

6 Vnitřní stavba e vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku
planety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500 km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v hloubce až km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku, která má hloubku přibližně km

7 Sabrina Mrazíková 9.A