Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03C14 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníListopad.

Prezentace na téma: "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03C14 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníListopad."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03C14 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníListopad 2012 Ročník/věková kategorie4. ročník Vyučovací předmět/klíčová slova Prostředek směny, míra hodnot, prostředek akumulace, barterový obchod, cena Anotace Studenti se seznamují se základními třemi funkcemi peněz. 1

2 Funkce peněz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Helena Svršková, svrskovah@seznam.cz

3 Peníze plní následující funkce: 1. prostředek směny peníze lze volně směňovat za zboží a služby 2. jednotka zúčtování – míra hodnot peníze slouží jako univerzální měřítko ceny zboží a služeb 3. uchovatel hodnoty peníze slouží jako forma majetku, prostředek jeho akumulace Historický vývoj peněz úzce souvisí s jejich třemi důležitými funkcemi 3

4 ad 1) Peníze jako prostředek směny U naturální směny musel například zemědělec, aby vyměnil brambory za maso, nejdříve vyměnit brambory za pivo a až poté provést výměnu za maso – tzv. zprostředkovaná směna, (barterový obchod). 4

5 Peníze tento nedostatek odstraňují a poskytují nám možnost směnit statek A (brambory) za statek B (maso) bez toho, abychom hledali člověka, který chce směnit to samé B za A. Se splněním této funkce bohatě stačí prodat statek A na jednom trhu a za utržené peníze koupit statek B na jiném trhu. 5

6 ad 2) Peníze jako prostředek oceňování ( míra hodnot) Tato funkce zaručuje, že nám peníze umožňují oceňovat statky a služby tím, že jim dávají cenu. Dovoluje nám převést odlišné statky jako např. lidskou práci a suroviny na peníze a jejich cenu pak můžeme používat k jejich vzájemnému porovnávání. Bez této funkce by výrobci nebyli například schopni určit, jaké kombinace vstupů mají při výrobě využít, protože by nebyli schopni porovnat vzácnost výrobních zdrojů. 6

7 ad 3) Peníze jako uchovatel hodnot (prostředek akumulace) Díky této funkci máme možnost odložit část směny na později, tedy např. prodáme statek A. Získané peníze si však mohu ponechat. Toto v barteru (zprostředkované směně) nebylo možné, tam jsme museli směnit statek za jiný. 7

8 Zajímavé je, že peníze tuto funkci nemusí splňovat vždy na takové úrovni (a často ani nesplňují), jako jiné komodity, (např. zlato), ale i přesto lidé obvykle značnou část svého bohatství drží právě v penězích, a to především kvůli jejich dobré likviditě (je možné je rychle proměnit v libovolný jiný statek). 8

9 Ve vyspělých ekonomikách lidé nedrží veškeré své peníze ve formě hotovosti, ale zapůjčují je jednotlivým finančním institucím, které pro ně najdou vhodné investice. Tak je prosté spoření (pouhé hromadění) nahrazeno do značné míry spořením, kdy peníze reprezentující minulé vytvořené hodnoty, jsou směřovány do rukou těm nejlepším podnikatelským záměrům. Taková koncentrace kapitálu potom umožňuje podstatně vyšší míru hospodářského růstu. 9

10 Poptávka po penězích označuje snahu držet peněžní zůstatky (likvidní aktiva s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem – oběživo, vklady na běžných účtech) místo jiných aktiv (s nižší likviditou a vyšším rizikem a vyšším výnosem – akcie, dluhopisy). Tato poptávka představuje rozhodování člověka o struktuře svého bohatství. i M i – úroková míra M – množství peněz Poptávané množství peněz roste s poklesem nominální úrokové sazby a naopak 10

11 Důvody držení peněžních zůstatků Motivy držení peněžních zůstatků Nákladem držení peněžních zůstatků jsou ušlé výnosy, které by majitel získal uložením aktiva v jiné formě. Z toho vyplývá, že poptávka po peněžních zůstatcích je nepřímo závislá na úrokové míře. Transakční motiv Lidé poptávají peněžní zůstatky, aby mohli provádět běžné peněžní operace – nákupy zboží, služeb, atd. Kromě plánovaných výdajů lidé počítají i s výdaji neplánovanými. Tento motiv je zapříčiněn zejména časovým nesouladem příjmů a výdajů. Transakční motiv je rozhodováním mezi likviditou a výnosem. Opatrnostní motiv Akcie nebo dluhopisy poskytují určitý výnos, který je však spojen s rizikem – akcie firmy se mohou propadnout, firma může zkrachovat a dluhopisy nevyplatit. Peněžní zůstatky jsou aktiva s velmi nízkým nebo žádným rizikem, tomu odpovídá výnos – žádný nebo velmi nízký výnos. Opatrnostní motiv je rozhodováním mezi rizikem a výnosem. 11

12 Nabídka po penězích Celkové množství peněz v oběhu - také peněžní zásoba. Nabídka na peněžním trhu je vytvářena bankovním systémem, který tvoří centrální banka a systémem komerčních bank. Centrální banka vytváří část peněžní nabídky bankovkami a mincemi v oběhu a depozity komerčních bank u centrální banky. Zbývající část peněžní nabídky vytvářejí komerční banky, které půjčují ekonomickým subjektům. i M i – úroková míra M – množství peněz Nabízené množství peněz klesá s poklesem nominální úrokové sazby a naopak 12

13 Trh peněz Poptávka po penězích a nabídka peněžní zásoby vytvářejí peněžní trh, na kterém je obchodováno s krátkodobými peněžními prostředky (krátkodobé úvěry) a krátkodobými cennými papíry. Dojde-li v ekonomice k růstu cen, zvýší se poptávka po hotových penězích, neboť lidé potřebují více peněz k uskutečnění jejich transakcí. V důsledku růstu této poptávky po penězích, při stávající nabídce peněz, dochází k růstu úroková sazby. Centrální banka se potom rozhoduje, zda podpoří rostoucí poptávku poklesem úrokové sazby či naopak. Pokud se centrální banka se rozhodne zvýšit nabídku peněz, úroková sazba klesá. Pokud se centrální banka se rozhodne snížit nabídku peněz, úroková sazba stoupá. 13

14 14 Zdroje: Vlastní databáze