Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU SF
Logický rámec Studie proveditelnosti Analýza přínosů a nákladů
2
Metoda logického rámce
3
Co je logický rámec Prostředek pro Nástroj hodnocení projektu
identifikaci a analýzu problémů definování cílů a stanovení konkrétních aktivit k řešení těchto problémů Nástroj hodnocení projektu z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému z hlediska jeho proveditelnosti a trvalé udržitelnosti LS 2006/7 KIP/CPEU
4
K čemu je logický rámec Dílčí proces řízení projektového cyklu
Usnadnění komunikace mezi zájmovými skupinami (stakeholders) Identifikace zájmových skupin a problémů, se kterými se setkávají Logická identifikace cílů, účelu, výstupů a činností vedoucích k řešení problému LS 2006/7 KIP/CPEU
5
Logický rámec - sloupce
čtyři sloupce, které vyjadřují: cíle a činnosti projektu objektivně ověřitelné ukazatele zdroje (informací) k jejich měření rizika/předpoklady, které podmiňují dosažení výsledků a cílů projektu LS 2006/7 KIP/CPEU
6
Logický rámec - řádky Strategický cíl – obecnější PROČ Účel – PROČ
Cíl vyššího stupně, k jehož dosažení je projekt jen jednou z předběžných podmínek. Účel – PROČ Čeho hodláme projektem dosáhnout, „opravdový či zásadní“ motiv a vliv projektu. Výstupy – CO Specifické výstupy, dosažené řízením jednotlivých částí. Co se skutečně zrealizovalo. Aktivity - JAK Činnosti patřící k jednotlivým výstupům, které mají být vykonány spolu se zdroji, které musí být dostupné pro vytvoření těchto výstupů. LS 2006/7 KIP/CPEU
7
Logický rámec
8
LOGICKÝ RÁMEC - příklad
9
INTERNÍ EXTERNÍ LS 2006/7 KIP/CPEU
10
CÍL LS 2006/7 KIP/CPEU
11
ÚČEL LS 2006/7 KIP/CPEU
12
VÝSTUPY LS 2006/7 KIP/CPEU
13
ČINNOSTI LS 2006/7 KIP/CPEU
14
OBJEKTIVNĚ OVĚŘITELNÉ UKAZATELE
LS 2006/7 KIP/CPEU
15
PROSTŘEDKY OVĚŘENÍ LS 2006/7 KIP/CPEU
16
VNĚJŠÍ PŘEDPOKLADY LS 2006/7 KIP/CPEU
17
HOTOVO BUDE-LI SPLNĚNO PAK BUDE LS 2006/7 KIP/CPEU
18
(objektivně ověřitelné ukazatele) (rizika/předpoklady)
Sloupec 1 Sloupec 2 Sloupec 4 (objektivně ověřitelné ukazatele) (rizika/předpoklady) Celkový cíl měřený čím vedou ke splnění Účel /záměr a předpokládající co Výstupy měřené čím Aktivity Prostředky (vstupy) za předpokladu, že Předběžné podmínky Pokud jsou splněny předběžné podmínky, lze zahájit realizaci aktivit projektu LS 2006/7 KIP/CPEU
19
Analýza problému Utvořte seznam všech problémů, které se vztahují k projetu Identifikujte klíčový problém, který budete v projektu řešit Zapište příčiny klíčového problému Zapište důsledky klíčového problému Vytvořte strom problému (viz příští snímek) Vnější okénka popisují příčiny a důsledky s menším vlivem Čím blíže je okénko ke klíčové příčině, tím má větší vliv LS 2006/7 KIP/CPEU
20
Strom problému Příčiny KLÍČOVÝ PROBLÉM Důsledky LS 2006/7 KIP/CPEU
21
Analýza zájmových skupin
Identifikujte všechny zájmové skupiny (stakeholders) Rozhodněte, které z nich jsou primární – cílové skupiny, které budou mít z projektu užitek Porovnejte strom problému s analýzou zájmových skupin Které problémy ovlivňují vaše primární zájmové skupiny? Stanovte priority jejich řešení LS 2006/7 KIP/CPEU
22
Účel Nyní můžete vyplnit řádek „účel“
Použijte analýzu problému a analýzu zájmových skupin Formulujte účel, který se vztahuje ke klíčovému problému a bere v úvahu vaše primární zájmové skupiny LS 2006/7 KIP/CPEU
23
Účel Pozitivní způsob řešení problému Dlouhodobější výsledek projektu
Ukazuje užitek, který budou mít z projektu primární zájmové skupiny Je měřitelný Je ověřitelný Jaké jsou předpoklady jeho dosažení? Jaká jsou rizika a jak na ně reagovat? LS 2006/7 KIP/CPEU
24
Indikátory Hodnoty, které budou ovlivněny Jak budou ovlivněny
Jak budeme hodnoty měřit? Jsou kvantifikovatelné? Kdy k tomu dojde Ptejte se: Které zájmové skupiny budou ovlivněny? Jaká bude podstata změn? Kdy ke změnám dojde? LS 2006/7 KIP/CPEU
25
Ověření Zápisy z jednání Zpětné vazby od zájmových skupin
Přehledy a zprávy Projektové zprávy Zprávy externích hodnotitelů Prezenční listiny Srovnávací studie Kvalitativní výzkum LS 2006/7 KIP/CPEU
26
Cíl Cíl stručně říká, jak váš projekt ovlivní okolí
Můžete říci, jak projekt zapadá do národní strategie nebo jaký má dlouhodobý vliv ve vaší lokalitě, regionu, … LS 2006/7 KIP/CPEU
27
Výstupy Výstup: Přispívá ke splnění účelu (dlouhodobějšího výstupu)
Přináší uživatelům něco nového Může být výsledkem skupiny činností Je měřitelný a ověřitelný LS 2006/7 KIP/CPEU
28
Zdroje Přispívají k vytvoření výstupu
Samy o sobě nejsou výstupem, pouze jejich kombinací vzniká výstup Obvykle jsou měřitelné a ověřitelné LS 2006/7 KIP/CPEU
29
Monitorování a evaluace
Na základě logického rámce proveďte základní analýzu projektu Určete datové struktury, které budete používat pro monitorování Monitorujte výstupy a činnosti Provádějte vlastní hodnocení výkonnosti a sledujte náklady Identifikujte silné stránky a příležitosti ke zlepšení LS 2006/7 KIP/CPEU
30
STUDIE PROVEDITELNOSTI
31
Studie proveditelnosti se používá v rámci předprojektové etapy ke zjištění, zda je projekt z technického a ekonomického hlediska proveditelný. Na základě závěrů této studie řídící výbor projektu rozhodne o realizaci nebo zamítnutí projektu LS 2006/7 KIP/CPEU
32
Studie příležitosti studie příležitosti (Opportunity Study) slouží především pro identifikaci možností uplatnění projektu a pro vyhledávání priorit příležitostí. Např. se zabývá: rozborem přírodních zdrojů, možností jejich dalšího zpracování a využití, budoucí poptávkou po daném druhu zboží, možností dovozů a vývozů, analýzou daného odvětví v sousedních zemích, na kontinentu a ve světě, atd. LS 2006/7 KIP/CPEU
33
Předběžná studie proveditelnosti
předběžná studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) se vypracovává, pokud technicko-ekonomická studie proveditelnosti je nákladná a dlouhodobá záležitost. V této předběžné studii se hodnotí projekt a studie může mít tyto závěry: projekt je tak průhledný a jasný, že je o něm možno již v této fázi rozhodnout kladně, projekt vyžaduje podrobnou analýzu ve studii proveditelnosti, některé části projektu jsou kritické a vyžadují hlubší zkoumání pomocí funkcionálních nebo podpůrných studií, informace vedou k negativnímu rozhodnutí o projektu. LS 2006/7 KIP/CPEU
34
Studie proveditelnosti
Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je jednou z nejdůležitějších část celého projektového cyklu. Musí poskytnout technickou, ekonomickou a komerční základnu pro rozhodnutí o projektu. Studie proveditelnosti u projektu investiční výstavby může například obsahovat: Cíl, strategie a historie projektu Analýza trhu a marketingová strategie Suroviny, materiálové vstupy a energie Umístění projektu a jeho vliv na prostředí Technologie a technické zajištění projektu Rizikové aspekty projektu Pracovní síly Plán realizace projektu Ekonomické hodnocení projektu LS 2006/7 KIP/CPEU
35
LS 2006/7 KIP/CPEU
36
Cíl studie proveditelnosti
Prozkoumat předem, zda vlastní projekt má naději na úspěch a zda a jak se zhodnotí vložený investiční kapitál Vybere se nejvhodnější varianta projektu a na závěr studie proveditelnosti se rozhodne, zda: projekt přijmout podle vybrané varianty studii dopracovat – vypracovat další variantu, vypracovat ještě podpůrnou studii nebo analýzu apod. projekt zamítnout LS 2006/7 KIP/CPEU
37
LS 2006/7 KIP/CPEU
38
Podrobný návod P. Sieber: Studie proveditelnosti – metodická příručka
LS 2006/7 KIP/CPEU
39
ANALÝZA PŘÍNOSŮ A NÁKLADŮ
CBA – COST / BENEFIT ANALYSIS
40
Veřejně prospěšné projekty
veřejně prospěšné (nepodnikatelské ) projekty: cílem není maximalizace zisku, ale zvýšení užitku cílových skupin realizace projektu by měla přinést více pozitiv (přínosů, benefits) než negativ (nákladů, costs) efekty jsou často nefinanční, někdy nehmotné a nekvantifikovatelné LS 2006/7 KIP/CPEU
41
Základní pojmy efekty – veškeré dopady na cílové skupiny
náklady (újmy, costs) – negativní přínosy (benefits) – pozitivní beneficient – subjekt, cílová skupina, na kterou dopadají efekty projektu LS 2006/7 KIP/CPEU
42
Návratnost investic (ROI)
porovnání investovaných zdrojů a vytvořených hodnot kritérium proveditelnosti podnikatelských projektů porovnání nulové (projekt nebude realizován) a investiční (projekt bude realizován) varianty – přírůstková metoda LS 2006/7 KIP/CPEU
43
Nulová a investiční varianta
LS 2006/7 KIP/CPEU
44
Sociální návratnost investic (SROI)
rozšíření konceptu ROI: okruh těch, pro které jsou hodnoty vytvářeny (komunita, cílová skupina, beneficient)) co budeme považovat za vytvořené hodnoty (monetární – úspora veřejných nákladů, snížení cen sociálních služeb, zvýšení příjmů v komunitě; nemonetární – zvýšení sebevědomí, snížení kriminality, zlepšení prostředí, …) LS 2006/7 KIP/CPEU
45
Tvorba hodnot v neziskovém sektoru
finanční finančně - ekonomická ekonomická LS 2006/7 KIP/CPEU
46
Finanční hodnota finanční návratnost investic – standardní poměrové indikátory jako v podnikatelském sektoru LS 2006/7 KIP/CPEU
47
Finančně - ekonomická hodnota
kvantifikace a snaha o vyjádření finančních efektů činností – substituční efekty snížení veřejných výdajů (sociální podpora), zvýšení veřejných příjmů (dodatečné daňové příjmy) LS 2006/7 KIP/CPEU
48
Sociální provozní náklady
mzdové náklady v sociálním sektoru jsou často vyšší než v podnikatelském, protože záměrně zaměstnává méně kvalifikované nebo jinak rizikové nebo znevýhodněné osoby náklady na dodatečnou podporu a asistenci náklady na dodatečnou spotřebu materiálu v důsledku zaměstnávání rizikových nebo nezkušených zaměstnanců LS 2006/7 KIP/CPEU
49
Dodatečné přínosy - 1 Zaměstnávání rizikových skupin:
zlepšený přístup ke zdravotní péči, prevence zlepšení psychického stavu snížení kriminality a drogových závislostí snížení nákladů na právní služby stabilizace bydlení Pozor – mohou vzniknout i dodatečné náklady – lidé začnou čerpat veřejné služby, které by jinak nečerpali LS 2006/7 KIP/CPEU
50
Dodatečné přínosy - 2 doprava: snížení počtu nehod
zkrácení doby dojíždění zlepšená přístupnost ale i negativa: zvýšení hluku, emisí, … LS 2006/7 KIP/CPEU
51
Hypotetické ceny stínové ceny - náklady obětované příležitosti
př.- rekonstrukce komunikace snížení počtu úrazů; přínos = počet úrazů, k nimž nedojde * průměrné náklady na léčení úrazu stínová mzda – nejvyšší možná odměna, kterou by pracovní síly zaměstnané na projektu mohly vydělat jinde (může být nižší než skutečná) náhražkové trhy – analogie s tržně ocenitelným efektem př. – snížení hlučnosti ohodnotíme možným zvýšením tržního nájemného v dané lokalitě LS 2006/7 KIP/CPEU
52
Ekonomická hodnota využití zdrojů ke zlepšení kvality života jednotlivců, komunity či celé společnosti činnosti, které mají velkou hodnotu, ale obtížně měřitelnou (např. psychologický dopad na rodinu, kterou se podařilo převést ze sociální podpory do zaměstnání) LS 2006/7 KIP/CPEU
53
Postup určení CBA Určete finanční hodnotu
postupy používané v podnikatelském sektoru Určete finančně – ekonomickou hodnotu identifikace finančně-ekonomických faktorů: přímé, prokazatelné úspory nákladů, přínosy vyplývající ze zaměstnání lidí v NNO, úspory nákladů na sociální podpory apod. tyto úspory a příjmy vyžadují dodatečné náklady Určete kombinovanou hodnotu a odpovídající poměrové ukazatele LS 2006/7 KIP/CPEU
54
Diskontní sazba výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné alternativy finanční část – závislá na odvětví, 12 – 18% finančně – ekonomická: obvykle nižší, na úrovni municipálních obligací, pro projekty SF cca 5% LS 2006/7 KIP/CPEU
55
Důsledky na účetní systém
Odděleně sledovat finanční a finančně-ekonomické toky (dotace, sociální provozní náklady) LS 2006/7 KIP/CPEU
56
Proveditelnost projektu
hodnotí se na základě ukazatelů založených na diskontovaných peněžních tocích i když podnikatelsky je projekt nepřijatelný, mohou převážit sociálně-ekonomické benefity vždy je třeba vzít v úvahu i nehmotné a nekvantifikovatelné efekty LS 2006/7 KIP/CPEU
57
LS 2006/7 KIP/CPEU
58
Podrobný návod P. Sieber: Analýza přínosů a nákladů – metodická příručka LS 2006/7 KIP/CPEU
59
Síťový graf LS 2006/7 KIP/CPEU
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.