Technické železo Surová železa nekujná Železa kujná Litiny Oceli

Prezentace na téma: "Technické železo Surová železa nekujná Železa kujná Litiny Oceli"— Transkript prezentace:

1 Technické železo Surová železa nekujná Železa kujná Litiny Oceli
Uhlíková Slitinová Ingotová Litá ocel Ingotová Litá ocel Konstrukční Nástrojová Konstrukční Nástrojová Speciální

2 Ocel uhlíková Nečistota Doprovodný prvek Nečistota

3 Ocel slitinová Nečistota Doprovodný prvek Legující prvek Doprovodný

4 KŘIVKA OHŘEVU PRO ŽELEZO
Atomy v tekuté lázni OC Tekuté Fe 1539 prodleva δ Fe 1401 prodleva Tuhé skupenství Překrystalizace 9at.Fe-14at.Fe Fe 900 prodleva 14 atomů 769 prodleva α -Fe 9 atomů Ztráta magnetických vlastností Čas KŘIVKA OHŘEVU PRO ŽELEZO

5 KŘIVKA OHŘEVU PRO ŽELEZO
Atomy v tekuté lázni OC Tekuté Fe 1539 prodleva δ Fe 1401 prodleva Tuhé skupenství Překrystalizace 9at.Fe-14at.Fe Fe 900 prodleva 14 atomů 769 prodleva α -Fe 9 atomů Ztráta magnetických vlastností Čas KŘIVKA OHŘEVU PRO ŽELEZO

6 KŘIVKA OHŘEVU PRO ŽELEZO-Fe
Za normální teploty má čisté železo strukturu odpovídající krychlové soustavě devíti atomového železa alfa.Po ohřevu dojde při teplotě 769°C k ztrátě magnetických vlastností, ale tato změna neovlivní vzájemnou polohu atomů. Až, při teplotě zhruba 900 °C dojde k podstatné a velmi důležité změně, devíti atomové železo alfa překrystalizuje na čtrnácti atomové železo gama.Při teplotě 1401 °C se železo gama změní na delta a to se pak při teplotě °C roztaví.

7 KŘIVKA CHLADNUTÍ OCELI
Atomy v tekuté lázni OC δ Fe Uhlíková ocel 1539 prodleva 1401 Tuhé skupenství austenit 14 at.Fe+ 1at. uhlíku 900 austenit prodleva prodleva 723 α -Fe Fe3C-karbid železa plus ferit = perlit 9 atomů Ferit + perlit Čas KŘIVKA CHLADNUTÍ OCELI

8 KŘIVKA CHLADNUTÍ OCELI
U slitin kovů nejsou prodlevy vodorovné,ale šikmé neboť teplota klesá i v průběhu přeměny.U ochlazování oceli při teplotě A3 změna železa gama na železo alfa teprve začne a končí v bodě A1 tj. při teplotě 723 °C. Devíti atomové železo alfa nemá místo pro uhlík,nemůže ho v sobě rozpustit jako železo gama.Vznikající železo alfa je skoro čisté železo a říkáme mu ferit.Uhlík uniká před feritem do zmenšujícího se austenitu a to tak ,že střídavě uvolňují destičky feritu a cementitu.Cementit je chemická sloučenina feritu a uhlíku Fe3C(karbid železa),je to látka velmi tvrdá a křehká.Směs feritu a cementitu vzniká při teplotě 723 °C a nazývá se perlit. Uhlíková ocel má tedy za normální teploty ferito-perlitickou strukturu.

9 Tepelné zpracování ocelí.
Kalení Je to ohřev nad teplotu překrystalizace a následné rychlé ochlazení ve vodě nebo oleji.Vzniká martenzitická struktura,která se vyznačuje velkou tvrdostí ale křehkostí.

10 KŘIVKA CHLADNUTÍ UHLÍKOVÉ OCELI-S OBSAHEM UHLÍKU NAD 0,3%
Atomy v tekuté lázni OC δ Fe Uhlíková ocel 1539 prodleva 1401 Tuhé skupenství austenit 14 at.Fe+ 1at. uhlíku 900 austenit prodleva prodleva 723 α -Fe Fe3C-karbid železa plus ferit = perlit 9 atomů MARTENZIT Čas Ferit + martenzit Ferit + perlit KŘIVKA CHLADNUTÍ UHLÍKOVÉ OCELI-S OBSAHEM UHLÍKU NAD 0,3%

11 Žíhání Je to ohřev na určitou teplotu a pomalé ochlazování.
Normalizační žíhání Ohřev těsně nad teplotu překrystalizace ,výdrž na teplotě po dobu prohřátí a následné ochlazování na vzduchu. Během žíhání dochází ke zjemňování struktury a tím ke zlepšování mechanických vlastností.Toto žíhání se doporučuje použít u svařenců,kde základní materiál před svařováním byl tvářen za studena,nebo u svařenců,které jsou vyrobeny z litých a tvářených materiálů.

12 Žíhání na snížení pnutí
Žíhání na měkko Je to několika hodinový ohřev těsně pod 723 stupňů,několikahodinová výdrž na této teplotě a několikahodinové pozvolné ochlazování v peci. Cílem tohoto žíhání je přeměna lamelárního perlitu na globulární,čímž dosáhneme zlepšené obrobitelnosti svaru. Žíhání na snížení pnutí Je to ohřev na teplotu stupňů ,výdrž na teplotě po dobu prohřátí a následné pomalé ochlazování(svarový spoj zabalíme do izolační hmoty). Toto žíhání se doporučuje provádět u všech svarových spojů ,kde vlivem svařování po vychladnutí svarového spoje , zůstává ve svaru a jeho TOO (tepelně ovlivněná oblast)velké pnutí (pnutí blížící se až mezi kluzu materiálu).

13