OTRAVY HOUBAMI L. Pinďáková, J. Matoušek, J. Leštinová, E. Kuchařová, E. Melzerová, I. Šmerhová, D. Michálková, J. Košíková ZSF JU v Českých Budějovicích.

Prezentace na téma: "OTRAVY HOUBAMI L. Pinďáková, J. Matoušek, J. Leštinová, E. Kuchařová, E. Melzerová, I. Šmerhová, D. Michálková, J. Košíková ZSF JU v Českých Budějovicích."— Transkript prezentace:

1 OTRAVY HOUBAMI L. Pinďáková, J. Matoušek, J. Leštinová, E. Kuchařová, E. Melzerová, I. Šmerhová, D. Michálková, J. Košíková ZSF JU v Českých Budějovicích

2 Obsah prudce jedovaté houby otravy postihující ledviny
otravy postihující GIT houby s halucinogenními účinky houby napadené Nedohubem otravy z primárně nejedovatých hub

3 Prudce jedovaté houby Jana Leštinová Eliška Kuchařová

4 Vláknice začervenalá Patouillardova Inocybe erubescens Patouillardii
foto:

5 Mladé plodnice vláknice začervenalé se podobají jedlé čirůvce májovce.
Klobouk šíře cm kuželovitý, hedvábně lesklý  později rozložený, vláknitý dotekem nebo stářím červená naspodu bělavě našedlé  později rezavě-olovově-hnědavé lupeny Třen bělavý a hladký délka cm šíře cm Mladé plodnice vláknice začervenalé se podobají jedlé čirůvce májovce.

6 Výskyt roste jen místy zejména v období květen – září v listnatých nebo smíšených lesích

7 doba latence půl hodiny po požití Příznaky celková nevolnost a slabost
Otrava alkaloid Muskarin doba latence půl hodiny po požití Příznaky celková nevolnost a slabost vyměšování velkého množství slin zvracení a průjmy svalové křeče poruchy vidění – charakteristické je nápadné zúžení zorniček poruchy srdeční činnosti  nakonec mdloby a potíže s dýcháním (mohou vést až k zástavě dechu) Smrtelná dávka gramů

8 protijed Muskarinu je Atropin (také smrtelně jedovatý alkaloid)
Léčba protijed Muskarinu je Atropin (také smrtelně jedovatý alkaloid) injekční podání  při včasném podchycení otravy foto:

9 Muchomůrka zelená Amanita phalloides
foto:

10 šíře 5 - 15 cm, klenutý  později plochý
Klobouk šíře cm, klenutý  později plochý barevná variabilita – světle (olivově) zelený, žlutozelený, někdy přechod až do bíla Třen výrazný blanitý prsten dužina bílá – páchne po syrových bramborách Možnost záměny muchomůrka jízlivá, jarní žampiony Chutná příjemně!!!

11 Výskyt Je zodpovědná za více než 90 % smrtelných otrav houbami v ČR.
v nižších polohách mechovité lokality, listnaté lesy růst červen - počátku listopadu foto:

12 obsahuje 2 typy cyklopeptidových toxinů
Otrava obsahuje 2 typy cyklopeptidových toxinů faloidiny - vyvolávající nevolnosti amanitiny - jsou zodpovědné za selhání jater otravu způsobí již jedna nevelká plodnice doba latence 6 – 8 hodin po požití Příznaky zvracení bolesti břicha průjem  průjmy jsou příčinou hypovolémie, hypokalémie, dehydratace  vznik jaterní nekrózy do 36 hod po požití

13 opakované výplachy žaludku podávání adsorpčního uhlí
Léčba opakované výplachy žaludku podávání adsorpčního uhlí rehydratace + remineralizace antidotum - benzylpenicilin v megadávkách - infuzní podání silibininu foto:

14 Příklady dalších prudce jedovatých hub rostoucích v ČR
foto:

15 Muchomůrka jízlivá Amanita virosa
foto:

16 Muchomůrka slámožlutá
Amanita gemnata foto:

17 Muchomůrka citrónová Amanita citrina
foto:

18 Muchomůrka porfýrová Amanita porphyria
foto:

19 Otravy postihující ledviny
Lucie Pinďáková

20 Typy otravy A. Orellaninová Pavučinec
- plyšový (Cortinarius orellanus) - skořicový (Cortinarius cinnamomeus) - polokrvavý (Cortinarius semisanguineus) - krvavý (Cortinarius sanguineus) B. Alergická Čechratka podvinutá

21 Pavučinec plyšový Cortinarius orellanus
foto:

22 Pavučince až 300 druhů P. Plyšový nejjedovatější houba
záměny za jiné houby téměř „nemožné“  Pavučinec plyšový za Lišku obecnou (lehká podoba) V ČR otravy jen vzácně (příčina nemusí být rozpoznána)

23 Pavučinec plyšový x Liška obecná
foto: foto:

24 toxin orellanin - pyridinový alkaloid
Otrava toxin orellanin - pyridinový alkaloid - narušuje syntézu bílkovin a vytváří volné radikály LD50 při 30 g čerstvé houby - pro srovnání muchomůrka zelená – 50 g doba latence 2 dny až 17 dní  obtížná diagnóza Příznaky zvýšená  později snížená tvorba moči bolesti žaludku zvracení sucho v ústech – žízeň  tento stav až 3 týdny

25 vyústění v chronickou nebo akutní tubulární nedostatečnost (nekrotizující nefróza, intersticiální nefritida) a sekundární poškození jater otrava končí smrtí na následky selhání ledvin s příznaky urémie dochází k nedostatečnému nebo žádnému odstraňování látek látkové výměny  nutností transplantace ledviny

26 Léčba dialýza + doplnění extracelulární tekutiny a deficitu červených krvinek (transfúze)

27 Čechratka podvinutá Paxillus involutus
foto:

28 Otrava kdysi považována za jedlou  syrová jedovatá!!! dostatečná tepelná úprava umožňuje konzumaci nedostatečná tepelná úprava – GIT problémy nejedná se o pravou intoxikaci opakovaná konzumace  alergická reakce způsobující hemolýzu doba latence velmi krátká  příznaky se objeví brzy po konzumaci Příznaky prudké bolesti v kříži třesavka vysoká horečka snížený KT červená moč (krevní barvivo)  dochází k akutnímu selhání ledvin

29 Léčba alergie - způsobuje ji antigen neznámé struktury
- stimuluje tvorbu IgG, komplexy antigen-protilátka, vazba na červené krvinky, útok obranného mechanismu na postižené krvinky  hemolýza, šok, selhání ledvin, až smrt Léčba podpůrná terapie jater a ledvin stabilizace krevního oběhu dialýza záměna možná např. za Ryzec kravský nebo Ryzec šeredný

30 Čechratka podvinutá x Ryzec kravský
foto: foto:

31 Otravy postihující GIT
Ilona Šmerhová Eliška Melzerová

32 Společné znaky otrav (GIT)
doba latence hodiny po požití Příznaky nevolnost zvracení průjmy bolesti břicha a koliky dochází k poškození mikroflóry GIT, dehydrataci organismu a ztrátě minerálů  až k poškození ledvin hůře otravy snáší děti, staří lidé a lidé s oslabenou imunitou.

33 Čirůvka tygrovaná Tricholoma pardalotum častěji v jižní Evropě
k otravě stačí dvě plodnice obtíže i několik hodin může dojít až k poškození ledvin v Evropě i několik úmrtí častá je záměna s Čirůvkou zemní (jedlý druh čirůvky) foto:

34 Závojenka olovová Entoloma sinuatum má malé plodničky  mohou
být zaměněny s plodnicemi mladých hříbků toxin nelze zničit varem ani naložením do octa otrava vede k velkému vyčerpání organismu starší lidé – riziko úmrtí na selhání srdce další jedovaté druhy – z. bílá nebo z. růžošedá foto:

35 Závojenka jarní Entoloma vernum častěji v jižní Evropě roste v houfech
nejvíce březen – květen (období chudé na jedlé houby) záměna možná se Špičkou travní úmrtí nejsou známá, ale dochází k silnému vyčerpání organismu foto:

36 Žampion zápašný Agaricus xanthoderma Pečárka zápašná
častěji v jižní Evropě záměna možná s jedlým žampionem hlavním příznakem otravy je zvracení při tepelné úpravě kousky hub žloutnou a je cítit nepříjemný zápach foto:

37 Pestřec obecný Scleroderma citrinum často zaměňován za lanýže
otravy způsobují pravděpodobně vyzrálé plodnice s tmavým vnitřkem nejrychleji se otrava projevuje u pozření hub připravovaných smažením na tuku  do 15minut foto:

38 Ryzec hnědý Lactarius helvus častěji v jižní Evropě V ČR rostě hojně
používá se často jako koření po pozření několika plodnic mírné zvracení  brzy odeznívá zanechává odpornou pachuť v ústech i několik dní foto:

39 Penízovka vřetenonohá
Gymnopus fusipes  dříve považována za jedlou houbu v malém množství neuškodí větší množství (300 – 400g) - nevolnost - zvracení - průjmy foto:

40 Václavka obecná Armillaria mellea častěji v jižní Evropě
řadí se mezi jedlé houby při požití syrové houby  zvracení a průjmy objevují se i první zprávy o nesnášenlivosti správně tepelně upravené houby foto:

41 Kuřátka Ramaria častěji v jižní Evropě houby s velmi tvrdou dužninou
obsahují látku emodin – látka dráždící tlusté střevo houbaři často zaměňují jednotlivé druhy kuřátek, proto se doporučuje tyto houby vůbec nesbírat foto:

42 Palčivé houby častěji v jižní Evropě patří sem otravy palčivými
holubinkami a palčivými ryzci některé tyto houby obsahují palčivé mléko, které může být příčinnou žaludečních obtíží i přesto se některé palčivé druhy po správné kuchyňské úpravě konzumují foto:

43 Houby s halucinogenními účinky
Dominika Michálková Jan Matoušek

44 Lysohlávky Psilocybe z celosvětového pohledu patří mezi nejvýznamnější
rostlinné drogy ,,houbičky“ lze najít v trávě, v lese nebo na hnoji foto:

45 používání magických hub má tradici především v
Střední Americe první zmínky z prvního tisíciletí před naším letopočtem v současném světě prozkoumány až v polovině století účinná látka byla objevena a později i synteticky vyrobena takzvaným otcem LSD Albertem Hoffmanem foto:

46 Psilocybin a Psilocin alkaloidy příbuzné serotoninu
aktivní dávka psilocybinu při podání ústy je 10mg z organismu je z většiny vyloučen během 8 hodin zbytek se ukládá v tukové tkáni, a postupně se vylučuje Psilocybin - poměrně stálý, množství se příliš nemění Psilocin více labilní, snadno oxiduje a rozpadá oproti psilocybinu asi 1,4x silnější obsah v suché dužině se cca 0,2 - 0,6 % psilocybinu psilocin se vyskytuje jen ve stopovém množství aktivní dávka psilocinu při podání ústy je 6mg

47 tyto alkaloidy byly nalezeny také v houbách
rodu kropenatec, štítovka a další lysohlávky mohou obsahovat ještě další účinné látky foto:

48 lysohlávky se používají v řadě náboženských,
věšteckých či léčebných rituálů jsou zneužívány především v Evropě a Americe, a zde se i nejvíce vyskytují foto:

49 projevy a jejich intenzita jsou rozdílné:
příznaky intoxikace podobné intoxikacím jinými halucinogenními látkami (meskalin, lysergamid, LSD) projevy a jejich intenzita jsou rozdílné: bolesti hlavy neklid a malátnost bezděčné křeče poruchy rovnováhy třes a pocení  deformace vnímání objektivní reality, pocity rozbití, deformace tváří a osob (kaleidoskopický efekt)

50 změny nálady, euforie, pocit štěstí, deprese a
podrážděnost stav po požití závisí na psychickém stavu před požitím otrava psilocybinem a psilocinem trvá 5-6 hodin s náhlým koncem na účinnou látku vzniká tolerance účinek může být zesilován nebo pozměňován např. marihuanou smrtelná dávka čistého psilocybinu je asi 17g nebezpečí pro uživatele riziko neuvážených ukvapených rozhodnutí rozpuknutí dosud latentních chorob např. schizofrenie

51 lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata)
Z celkem asi dvaceti druhů lysohlávek, které se vyskytují na území ČR, jsou psychoaktivní: lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata) foto:

52 lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana)
Z celkem asi dvaceti druhů lysohlávek, které se vyskytují na území ČR, jsou psychoaktivní: lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana) foto:

53 lysohlávka česká (Psilocybe bohemica)
Z celkem asi dvaceti druhů lysohlávek, které se vyskytují na území ČR, jsou psychoaktivní: lysohlávka česká (Psilocybe bohemica) foto:

54 lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens)
Z celkem asi dvaceti druhů lysohlávek, které se vyskytují na území ČR, jsou psychoaktivní: lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens) foto:

55 Muchomůrka červená Amanita muscaria klobouk zbarven od červené,
přes oranžovou až hnědou barvu průměr 8-20cm na povrchu bradavčité šupinky snadno zaměnit s m. královskou (jedovatá) nebo m. císařskou (jedlá) foto:

56 Muchomůrka královská Amanita regalis
foto:

57 Muchomůrka císařská Amanita caesarea
foto:

58 užití dříve lidovým prostředkem k zabíjení much
 původně muchomorka - od "mořit mouchy„ klobouk vymáčet v oslazené vodě/mléce, případně se namáčel ve vodě/mléce a pak posypal cukrem  mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy - došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení

59 výskyt písčité, kyselé a rašelinové půdy
listnaté i jehličnaté lesy – nejčastěji v okolí bříz a smrků, někdy i buků velmi běžný a rozšířený druh v severním pásmu foto:

60 Muchomůrka tygrovaná Amanita pantheria klobouk průměr 6-10 cm
hnědé až okrově žluté zbarvení u okrajů výrazně rýhovaný na povrchu bradavčité šupinky (někdy velmi pravidelně uspořádány) možnost záměny s m. šedivkou a m. růžovkou (jedlé) foto:

61 Muchomůrka šedivka Amanita spissa
foto:

62 Muchomůrka růžovka Amanita rubescens
foto: /

63 Výskyt jednotlivě nebo v malých skupinkách listnaté i jehličnaté lesy
většinou na vápenatých půdách rozšíření stejně jako m. červená hlavně v severním pásmu

64 Toxiny dlouho za hlavní jed považován muskarin – izolovaný z m. červené v roce 1869 později zjištěno, že je v celé řadě hub – v m. červené jen v množství asi 0,0002 % hlavní účinné toxiny: kyselina ibotenová a její derivát muscimol (toxičtější) – více v létě než na podzim psychoaktivní účinky: muscimol cca 10mg, k. ibotenová cca 50mg 100g sušené muchomůrky červené obsahuje kolem 180 mg těchto sloučenin

65 m. tygrovaná má vyšší obsah muscimolu než
m. červená k. ibotenová je velmi nestálá, snadno dekarboxyluje na muscimol dekarboxylace usnadněna hlavně při sušení nebo povaření muscimol je snadno rozpustný ve vodě a je termostabilní – nelze odstranit vařením Další toxiny muscazon, muskardin, cholin, acetylcholin a další

66 kyselina ibotenová muscimol

67 Toxicita toxické syrové, sušené i tepelně zpracované vliv především na CNS, nemá takový vliv na játra a ledviny Úmrtnost: m. červená 2-5 %, m. tygrovaná 5-10 % Klinické příznaky u m. červené příznaky za min u m. tygrované 30 min – 4 hodiny zvýšené slinění, slzení, pocení, bolesti břicha, zvracení – díky působení muskarinu tyto příznaky většinou málo výrazné

68 Průběh otravy 2 stádia : excitační a komatosní Excitační
pocity horka, mravenčení kůže a neobvyklá lehkost toto počáteční období doprovází bolest hlavy nevolnost bušení srdce rozšíření zorniček zúžení cév vysychání sliznice a zvýšení krevního tlaku objevují se poruchy řeči, závratě a nervozita je narušena schopnost rovnováhy a koordinace pohybu, stavy úzkosti časté jsou vizuální a sluchové halucinace

69 Komatosní excitační období přechází do období komatosního v komatosním období je nemocný v různě hlubokém spánku až kómatu (trvá obvykle 8h) v nejtěžších případech otrav – život ohrožující dýchací a oběhové poruchy Léčba co nejrychleji odstranit houby z trávicího ústrojí (zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí)

70 Houby napadené Nedohubem
Jana Košíková

71 Nedohub zelený Hypomyces viridis
foto:

72 vzhled žluto nebo černo-zelená hustě propletená vlákna zatím není známo jestli produkuje nějaké člověku škodlivé toxiny cizopasná mikroskopická houba napadá plodnice různých druhů holubinek - zastavují jejich vývoj - deformuje je až v nich lupínky úplně zmizí

73 Nedohub zlatovýtrusný
Hypomyces chrysospermus foto:

74 Vzhled vytváří bílý povlak  později zlatě žloutnoucí Výskyt výskyt na hřibech – hlavně hřib žlutomasý (babka)  buď jen na plodnici nebo prorůstá celou plodnici postupně způsobuje deformace rourek maso houby měkne a postupně uhnívá slabě jedovatý  otravy s dráždění GIT

75 Otravy z primárně nejedovatých hub
Jana Košíková

76 Zkažené houby houby, které přejaly nějakou jedovatou látku z okolí
př. těžké kovy nebo radioaktivní spad !!! Zásadně nedoporučuje sběr na skládkách a v okolí cest s rušnou automobilovou dopravou !!! Zkažené houby př. Zapařené houby nevhodně skladované otravu způsobuje jed produkovaný mikroorganismy a plísněmi, které se v houbě pomnožily  efekt je podobný jako u otravy ze zkaženého masa

77 MÝTY o jedovatých houbách
1. Jedovaté houby nejsou červivé ani okousané od plžů. 2. Jedy v houbách se zničí vařením. 3. Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené. 4. Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná.

78 Děkujeme za pozornost

79 I mikromycety mají svá kouzla
foto: z domácího archivu

80 Zdroje: KNOOP, M. Houby: určování, sběr, příprava. Vyd. 1. Překlad Jiří Váňa, Ivana Školníková. Praha: Knižní klub, 1999, 254 s. ISBN KUBIČKA, J., ERHART, K. a ERHARTOVÁ, M. Jedovaté houby. Praha: Avicenum,1980, 248 s. ISBN TEJKAL, Karel. Naše houby [online]. 2010, [cit ]. Dostupné z: PANDALLE, Dale, Pharmako Gnosis moc rostlin a cesta jedů, Přeložil König Martin, Praha: dybbuk, 2009, ISBN: