WORKSHOP projektu POSTA

Prezentace na téma: "WORKSHOP projektu POSTA"— Transkript prezentace:

1 WORKSHOP projektu POSTA
10: :00 Pardubice TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Vztah modernizace infrastruktury a EDP
Většina modernizací je za prostředky EU 2020 – možný konec OPD Nutný další investiční program po dokončení koridorů Musí být v souladu s politikou EU – jinak do něj EU nebude investovat TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

3 Hlavní témata do budoucna
a) zlepšování technických parametrů (rychlost, kapacita, délka vlaku) b) Vytvoření odolné (např. vůči přírodním katastrofám) ŽDC včetně řešení souběhu velmi rychlých vlaků osobní dopravy a nákladní dopravy c) Další rozvoj ERTMS TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

4 Informační dny vědy a výzkumu
Z jednání vyplynuly následující závěry: a) EU bude podporovat projekty, které jsou v souladu s jejími strategickými záměry b) Hlavním strategickým záměrem je snižování závislosti na ropě a zemním plynu z Ruska, tj. zajištění energetické bezpečnosti. Dalším záměrem je snižování emisí a řešení elektrického pohonu dopravních prostředků. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

5 Informační dny vědy a výzkumu
c) V oblasti železniční dopravy je hlavním cílem zvyšování kapacity, odolnosti a rychlosti. Železnice má být plnohodnotnou alternativou pro případ výpadku letecké či automobilové dopravy (sopka, ropná krize). Každá země má být napojena na VRT a kapacitně napojena na nákladní síť EU. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

6 Jednání v Evropském parlamentu
Z jednání vyplynuly následující závěry: EU bude v budoucnu podporovat jen stavby, které jsou v souladu s jejími strategickými záměry TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

7 Hlavní strategické záměry v oblasti dopravy
přesměrování podstatné části zboží z Asie do jaderských přístavů namísto severomořských (úspora 3000 km) vytvoření pozemního koridoru Asie – Evropa mimo Rusko (v ose severské státy – Bulharsko - Asie) vytvoření koridoru Berlín – Varšava – Rusko mimo Bělorusko a Ukrajinu (Rail Baltica) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

8 Hlavní strategické záměry v oblasti dopravy
Takovým spojením může být i nový projekt RS. Přínos pro nákladní dopravu: Uvolnění kapacity ve směru Z-V a S-J na koridorech Možnost expresního carga na bázi vozidel HS třídy 2 (380+Bmz) Pro tyto vlaky však musí být reálná kapacita – nelze je vymístit regionální dopravou. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

9 Hlavní strategické záměry v oblasti dopravy
Motivace pro investice EU: Prokázáním, že některé relace v uvedených prioritních směrech lze výhodně vést přes ČR Průkazným zlepšením podmínek v důležitých směrech pro osobní i nákladní dopravu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

10 Hlavní strategické záměry v oblasti dopravy
Pro prosazení budoucích záměrů ČR v oblasti infrastruktury je nutné intenzivně přesvědčovat EU i naše partnery o správnosti našich záměrů a souladu s unijní politikou. Tu splní primárně vytvoření kapacity pro rychlou nákladní dopravu v ose sever – jih v širším slova smyslu. Velmi silný lobbing mají v Rakousku OeBB. Je nutné v nich hledat spojence TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

11 Využití poznatků Aktualizace strategických dokumentů SŽDC
Aktualizace koncepce tzv. Rychlých spojení Bilaterální jednání se sousedními železniční správami Koncepce aplikace nových technologií na síti SŽDC TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

12 Hrozby a příležitosti Hrozby Příležitosti
Nedostatek kapacity železniční sítě Nízká rychlost Příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí Nedostatečná harmonizace podmínek mezi silnicí a železnicí Objíždění ČR – hrozba, že ČR se stane periferií uprostřed Evropy Příležitosti Bezpečnost a ekologie Nejrychlejší dopravní prostředek na střední vzdálenosti Kapacitní a rychlá doprava v aglomeracích Ropná krize - vyšší využití veřejné dopravy Nová dopravní politika EU včetně revize sítě TEN-T V politice EU je železnice je chápána jako páteř dopravy na střední a dlouhé vzdálenosti (300 až 900 km u osobní dopravy, u nákladní i více). Bez vytvoření nových výjezdů z uzlů Praha a Brno není možné zvýšit počet nákladních vlaků bez fatálních dopadů na příměstskou dopravu. Naopak představy těchto měst o rozsahu příměstské dopravy nelze naplnit bez nových výjezdů z těchto měst. V4, Hraniční zámek, 20.–21. června 2013

13 Hlavní priority rozvoje infrastruktury
1. Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU) 2. Kapacita pro příměstskou dopravu 3. Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu 4. Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha (povinnost vyplývající z trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kvalitním a kapacitním spojením Praha – Kladno) 5. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu 6. Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R) 7. Nové technologie – např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie 8. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky) 9. Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou) 10. Využití regionálních tratí (technicky podudržovaných) V4, Hraniční zámek, 20.–21. června 2013

14 Přínosy Rychlých spojení
Brno Časová dostupnost Prahy po vybudování RS Všechna krajská města do 2 hodin od Prahy!!! 1 h 2 h × Brno × Časová dostupnost Prahy po vybudování RS 3 h 4 h Tam a zpět během 1 dne Zlepšení dostupnosti Prahy, Jihlavy a Brna 1 h dnes 1 h (RS) prudký rozvoj příměstské dopravy (takt min) díky příměstským úsekům RS možnost zavedení velmi rychlé „příměstské“ dopravy – možná dojížďka i ze vzdálenějších oblastí obsluha širokého území pomocí propojení se stávající sítí a zastávkami přímo na tratích RS (přípojný bus nebo P&R) oživení řady regionálních tratí – přípoje na tratě RS Zvýšení konkurenceschopnosti nákladní dopravy

15 Infrastructure Status quo

16 Nákladní koridory a ČR RFC 9 CS Corridor
Nařízení parlamentu EU a Rady č. 913/2010 (EU) o konkurenceschopné nákl. dopravě; ČR se týkají 3 nákladní koridory: Koridor 5: Gdyně -Katowice-Ostrava/Žilina-Bratislava/Vídeň- Klagenfurt - Udine- Benátky/ Terst - Bologna/Ravenna/Graz-Maribor-Lublaň-Koper/Terst (listopad 2015), koridor 7: Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť  - Bukurešť-Konstanta/ Vidin-Sofia-Soluň-Atény (listopad 2013), koridor 9:  Praha - Horni Lideč - Žilina-Košice-Čierna nad Tisou - (Slovensko/Ukrajinské hranice) (listopad 2013). RFC 9 CS Corridor V roce 2010 Rada a Parlament EU přijaly nařízení 913/2010 (EU) o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. V tomto nařízení jsou definovány trasy tzv. nákladních koridorů. „Nejsem naprosto spokojen s určením tras hlavních nákladních koridorů podle evropského nařízení,“ uvedl na setkání generální ředitel SŽDC Jiří Kolář a dodal, že „pokud skutečně Evropa hodlá vytvořit ucelenou síť železnic pro nákladní dopravu, není možné končit koridory z východu a jihovýchodu v Praze bez propojení dále do Německa a severoněmeckých přístavů.“ SŽDC se společně s Ministerstvem dopravy snaží situaci řešit. „Pokud dnes chybí prodloužení koridoru 7 do Hamburku a Rostoku a jeho propojení s koridorem 8 (do Rotterdamu a Antverp), pak je nutné tento záměr prosadit do revize nařízení, protože absence tohoto zásadního spojení může znamenat v budoucnu, že naši republiku dopravci jednoduše objedou,“ uzavřel Jiří Kolář. SŽDC se týkají následující koridory: Koridor 5: Gdyně -Katowice-Ostrava/Žilina-Bratislava/Vídeň- Klagenfurt - Udine- Benátky/ Terst - Bologna/Ravenna/Graz-Maribor-Lublaň-Koper/Terst koridor 7: Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť  - Bukurešť-Konstanta/ Vidin-Sofia-Soluň-Atény koridor 9:  Praha - Horni Lideč - Žilina-Košice-Čierna nad Tisou - (Slovensko/Ukrajinské hranice).  Description No. 5 Balt - Jadran Gdynia – Katowice – Ostrava / Žilina – Bratislava / Vienna / Klagenfurt – Udine – Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz – Maribor – Ljubljana – Koper / Trieste Involved Member States Poland, Czech Republic, Slovakia, Austria, Italy, Slovenia Companies involved PKP PLK S.A. (coordinator), SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBB-Infrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP Deadline for making corridor operational 10th November 2015 _______________________________________________________________________________________________________________________________________ Description No.7 Orient koridor Prague – Vienna / Bratislava – Budapest / – Bucharest – Constanta / – Vidin – Sofia – Thessaloniki – Athens Czech Republic, Slovakia, Austria, Hungary, Romania, Bulgaria, Greece SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBB-Infrastruktur AG, MÁV (secretariat), GYSEV, VPE, CFR, NRIC, OSE 10th November 2013 Present revision of the TEN-T / RFC Intention to extend RFC 7 to Rostock and Hamburg __________________________________________________________________________________________________ Description No.9 Česko – Slovenský koridor Prague – Horní Lideč / Ostrava - Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (Slovak/Ukrainian border) Involved Member States: Czech Republic, Slovakia Companies involved: SŽDC, s. o., ŽSR (led by both parties together) Deadline for making corridor operational: 10th November 2013 Commission intended to merge RFC 9 with RFC 7 Management Board preferred merging with RFC 8 Council proposes merging with new Rhine-Danube Corridor (based on the intervention of SŽDC and ŽSR) V4, Hraniční zámek, 20.–21. června 2013

17 Děkuji za pozornost Otázky????
Kontakt: Radek Čech, vedoucí oddělení koncepce, odbor strategie, mail: TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.