DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK – OCHRANA PTACTVA

Prezentace na téma: "DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK – OCHRANA PTACTVA"— Transkript prezentace:

1 DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK – OCHRANA PTACTVA
Záchranná stanice živočichů Plzeň Koncem roku 2012 tomu bude 20 let, co byl oficiálně založen Dobrovolný ekologický spolek ochrany ptactva. Jeho vzniku však předcházelo ještě několik let ochranářsko-ornitologické činnosti dvou tehdejších školáků z Plzně – Doubravky, bydlících v bytovce kousek od kostela sv. Jiří a soutoku řeky Mže s Úslavou. Pojďte se spolu s námi vrátit zpět do této doby, kdy komunikaci vévodila pevná linka, y se daly posílat pouze vytištěné v obálce Českou poštou a na fotografie za 12,- Kčs z barevného Kinofilmu jsme běžně čekali týden. Do doby, kdy v Plzni vznikala Záchranná stanice ptactva (živočichů) a v Praze  poslanci hlasovali o novodobých zákonech ochrany přírody. Pojďte s námi zavzpomínat a najít i kus toho svého příběhu, života či skutku, který jste za těch X let našemu spolku, jeho činnosti a záchranné stanici dali. TENKRÁT NA ZÁPADĚ díl (12. týden 2012) „RETRO příběhy DES OP“

2 V minulém dílu jsme se soustředili převážně na odborné projekty druhové ochrany a kroužkování ptactva v roce 1994 – 95. Práce v terénu nám však přinášela kromě konkrétních ornitologických dat také určité prozření a mnoho postřehů o nelegální činnosti některých zájmových skupin. Čím dál více jsme se setkávali s realitou kolem vykrádáním hnízd vzácných dravců či sov a leckde i s jejich cíleným pronásledováním a nelegální likvidací. Proto jsme také v roce 1995 začali úzce spolupracovat s některými státními orgány ochrany přírody. Tenkrát však byla tak trochu jiná doba a musím přiznat, že na rozdíl od dneška ještě něco málo ve státní správě fungovalo. Na snímcích kontrola sokolnicky chovaného dravce s ČIŽP.

3 Výstavba záchranné stanice ptactva v roce 1995 finišovala, a tak už v červenci jsme si mohli dovolit udělat první akci pro veřejnost přímo na Doubravce v nově vznikajícím léčebném areálu. První akci tohoto charakteru vymyslela a zorganizovala Ivonna Doležalová a hned se ukázalo, že to byl krok správným směrem a že veřejnost má o naši činnost poměrně velký zájem.

4

5 Po první větší veřejné akci a vypouštění poštolek se zájem medií o naši činnost zdvojnásobil a pomalu, ale jistě se začínáme objevovat v mediích čím dál častěji. Z této doby se dochovalo i mnoho autentických videozáznamů, jelikož na trhu se objevily první videokamery a přes Ivonnu Doležalovou byla možnost si takovou kameru půjčovat.

6 Od května roku 1995 přišla do spolku Eva Honzíková a o pár měsíců později Eva Šmůlová. A tady si neodpustím poznámku, že ženy v historii i současnosti hrají v činnosti spolku a při zabezpečování provozu ZSŽ mnohem větší roli než hoši. Všeobecně platí, že ženy jsou mnohem svědomitější, pracovitější a zodpovědnější, přičemž neremcají a vydrží ve spolku déle  Eva Honzíková Eva Šmůlová

7 V létě se však radikálním způsobem mění i můj profesní život a odcházím ze ZOO a BZ Plzeň pracovat na Odbor životního prostředí MMP jako referent odd. samosprávy. Na úřadě pracuji šest let a to až do roku 2002, kdy jsem se stal prvním zaměstnancem DES OP. Na životní etapu referenta OŽP velice rád vzpomínám, jelikož jsem tenkrát na úřadě v relativně mladé porevoluční době poznal několik skvělých lidí a získal mnoho cenných informací i poznatků.

8 Nejklíčovější však v roce1995 byla zima a to konkrétně datum 22. 12
Nejklíčovější však v roce1995 byla zima a to konkrétně datum , kdy proběhlo místní šetření a kolaudace Záchranné stanice ptactva. Jednání, kterého se účastnili veterináři, hygiena, stavební odbor, hasiči a další dotčené úřady i složky bylo svoláno přímo do léčebného komplexu. Podle projektu se kontrolovali jak jednotlivé stavby, tak provozní řád a zhruba po třech hodinách byla stanice úspěšně zkolaudována.

9 Stavba stanice nám trvala necelé tři roky a celá byla postavena v rámci brigádnických hodin členů DES OP, za finanční podpory města Plzně, materiální podpory městských obvodů a okresních úřadů. Celkové náklady na výstavbu stanice včetně projektu, studny, elektrické a telefonní přípojky, odpadní jímky atd. nepřesáhly částku ,- Kč. Dnes zcela nepochopitelné a když vezmu v úvahu, že to celé stavěla skupina několika málo amatérů, tak to vnímám jako malý zázrak . Jediný řemeslník, který tam kdy byl, byl elektrikář a pak můj táta, který tam rovněž odvedl bez jediné koruny nespočet brigádnických hodin a odborné práce.

10 Poděkovat však musím i všem těm, kteří nebyli členy spolku a přesto nám chodili pomáhat. Bylo to několik desítek dobrovolníků, kteří přišli, aby přiložili ruku k dílu a bezplatně pomohli. Mezi ty výraznější rozhodně patřili Karel a Marie Spáčilovi, Jiří Žurek, Petr Šatra, Jiří Büllow s rodinou, Petr Zrostlík, František Pivoňka, pan Lukavský st. a mnoho dalších.

11 Závěrečná zpráva za rok 1995 pak kromě kolaudace ZSP a některých odborných projektů druhové ochrany zmiňuje i přijetí celkem 132 ptačích pacientů. Mezi ty vzácnější patřil například bukáček malý, kulíšek nejmenší, bukač velký a již zmiňovaný ledňáček říční či sokol stěhovavý. Nejvíce zásahů pak bylo registrováno u labutí velkých a poštolek obecných. Celková bilance byla: 72 pacientů vráceno zpět do volné přírody, 14 pacientů předáno do jiného chovu (trvale handicapováni), 8 pacientů převedeno do roku 1996 a 38 pacientů uhynulo či muselo být na základě kritického zdravotního stavu utraceno.

12 Pro ty, kteří se chtějí pobavit, přikládám i kolekci článků tehdejšího Plzeňského deníku. Když jsem to teď po letech četl, tak to byla opravdu „zlatá“ doba a všichni jsme se učili . Neuvěřitelné bláboly, ale i to k životu a do retra patří 

13