ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – oběh vody, oceány POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_11 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře. METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana

2 Hydrosféra Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!!

3 Základní členění hydrosféry
Skupenství 4 základní kategorie Voda povrchová Voda podpovrchová Voda v atmosféře Voda v živých organismech

4 Rozložení vody na Zemi Forma výskytu vody Objem vody (km³)
Podíl z celkových zásob (%) Světový oceán 96,54 Podzemní vody celkem 1,69 Z toho sladké podzemní vody 0,76 Ledovce a stálá sněhová sněhová pokrývka 1,74 Půdní vody 16 500 0,001 Podzemní led, zmrzlé půdy 0,022 Jezera 0,013 Bažiny 11 470 0,0008 Vodní toky 2 120 0,0002 Umělé vodní nádrže 5 000 0,0004 Voda v organismech 1 120 0,0001 Atmosféra 12 900 Celkem 100 z toho sladké vody 2,53

5

6 Oběh vody K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá pojem evapotranspirace Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry)

7 Oběh vody Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace) Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky

8 Oběh vody Voda pokrývá 71 % povrchu Země Velký oběh vody
Malý oběh vody 79% vody do oceánu 21% bezodtoké oblasti Voda pokrývá 71 % povrchu Země

9

10 Oceány 71% celkové rozlohy Země Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61%
jižní pol. 81% 5 oceánů = světový oceán Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty Moře – menší části oc. v dosahu pevniny Moře vnitřní – obklopena pevninou Moře okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy

11 Oceány Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny
Suezský průplav Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy Průplav – vytvořen člověkem

12 Suezský průplav

13 Mediterranean Sea

14 Oceány Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody
Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3% Promile – 1 desetina % - to znamená že…. 1 ‰ = 1/1000 = 0,1% Ø salinita je 35 ‰ Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek Podíl soli v některých mořích: Rudé moře - 42 g/l Středozemní moře - 38 g/l Černé moře - 19 g/l Baltické moře - 4 g/l

15 Oceány Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka
př. Žluté moře Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře) Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry Pásovité rozložení teplot Ø 17°C, Tichý oceán 19°C

16 Oceány Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m Led -1,9° Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m) Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané

17 Pohyby mořské vody Mořské dmutí – příliv a odliv
Vlnění – eolická činnost (Balt 5m, Atl. 25m) Kruhové dráhy – orbity Hřbet a vpadlina (důl) Příboj – nárazy vln na pobřeží, modelace pobřeží Tsunami – vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností

18 Příboj

19 Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar

20 Slapové jevy (mořské dmutí)
Periodické deformace tvaru zemského tělesa Gravitační působení Měsíce a Slunce Odstředivá síla Příliv vzniká na straně přivrácené a odvrácené k měsíci Vždy dva protilehlé kulové vrchlíky

21 Slapové jevy (mořské dmutí)
Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv Každý den vrcholí o 50 minut později Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině – síly se sčítají a nastává největší příliv Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel – síly se vzájemně odečítají

22 Záliv Fundy za přílivu Záliv Fundy za odlivu

23 Slapové jevy (mořské dmutí)
Pará – rameno Amazonky Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3,5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka

24 Oceánské dno Šelfová moře Oceánský svah Oceánské pánve Hlubokomořské
příkopy Marianský příkop m      Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově

25 Oceánské dno

26 Přílivové elektrárny je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně

27 Přílivová elektrárna Annapolis Royal v Novém Skotsku (Kanada)

28 Oceánské proudy Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17
Přenos vodních mas na velké vzdálenosti Horizontální i vertikální směr Výměna látek, mikroorganismů, salinita Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin Teplé – z J na S (př. Golfský, Kuro Šijo) Studené – ze S na J (př. Kalifornský, Oja Šijo)

29 Oceánské proudy Klimatický vliv Příklad:
V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z.š. 150 – 210 dní

30 Mapa znázorňující mořské proudy na Zemi

31 Použité zdroje a literatura
Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje:

32 Použité zdroje a literatura
Obrazové materiály YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ZALASKY, Jason R.. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

33 Použité zdroje a literatura
PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: INTERIOT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: L30NC1T0. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: