Aktuální otázky evropské energetické politiky a Evropský energetický program pro hospodářské oživení Petr Binhack

Prezentace na téma: "Aktuální otázky evropské energetické politiky a Evropský energetický program pro hospodářské oživení Petr Binhack"— Transkript prezentace:

1 Aktuální otázky evropské energetické politiky a Evropský energetický program pro hospodářské oživení Petr Binhack pbinhack@seznam.cz

2 Evropská energetická politika Oblasti Vnější energetická politika Energetická-klimatická politika Společný energetický trh Důvody přijetí klimaticko-energetického balíčku Ochrana klimatu-globální oteplování Snížení dovozní závislosti na fosilních palivech Zelená energetika jako impulz k posílení ekonomického růstu Cíle klimaticko-energetického balíčku Snížení závislosti na fosilních palivech a jejich dovozu (350 mld. EUR/rok) Zvýšení energetické účinnosti, racionalizace spotřeby energií

3 Cíle do roku 2020 Snížení emisí skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s rokem 1990 do roku 2020 (za určitých podmínek 30 %), zvýšení podílu elektrické energie z OZE na 20 % z celkové spotřeby a 20% zvýšení energetické účinnosti. Náklady na dosažení cílů „20-20-20“ jsou odhadovány na 0,4 až 0,6 % HDP Evropské unie ročně do roku 2020. Úspory by v příštích 30 letech měly dosáhnout 175 až 320 mld. EUR ročně. Plnění cílů? Snížení emisí skleníkových plynů (1990-2009) – 17,3 %; (1990-2010) – 15,5 % Podíl OZE (v roce 2012) – cca 15 % Energetická účinnost (2011) – 14 % Překážky realizace: –Nedostatečná a opožděná implementace energetické legislativy. –Nedostatečné využívání potenciálu energetických úspor. –Vnitřní trh s energiemi není funkční. –Nedostatečná a zastaralá energetická infrastruktura. –Inovacím v oblasti energetiky není věnována dostatečná pozornost. –Slabá míra spolupráce v externí dimenzi energetických vztahů Evropské unie.

4 Plnění cílů: produkce elektrické energie z OZE Cíl – 20 % Plnění cíle – cca 15 % 2007-2009 – největší podíl na nově instalovaných kapacitách má větrná energie Investice – až 2 biliony EUR do roku 2020 Od roku 2008 pokles růstu objemu investic do obnovitelných zdrojů z cca 50 % na 5 % ročně Investice nejen do produkčních kapacit, ale také do přenosové soustavy (super grid – 40 000 km = 400 mil. EUR) Rizika – nestabilita přenosových soustav - black out Překážky – nedostatečné investice, délka povolovací řízení, chybějící veřejná podpora (NIMBY)

5 Společný energetický trh Společný trh – 2014 Propojení soustav – 2015 Legislativní a investiční opatření 3. energetický balíček – Rozbíjení národních monopolů, liberalizace trhu, snižování ceny energií, unbundling Prioritní směry trans-evropské energetické infrastruktury – Snaha o zkrácení povolovacího řízení a identifikace prioritní projektů Podpora investic (2014 – 2020) – Nástroj pro propojení Evropy (Energetika) – 9 mld. EUR (předpokládané celkové investice 200 mld. EUR) Současný stav –stagnace investic do přenosových soustav, nestabilita přenosových soustav, příliš mnoho schémat podpory deformuje trh (cenu určují netržní mechanismy) => cílů 2014 a 2015 nebude v termínu dosaženo

6 Regulace vs. liberalizace Fungování společného trhu s energiemi není možné bez propojení národních přenosových soustav. Současná negativní situace vyplývá z rozporu mezi snahou o regulaci a liberalizaci. Vznik prostředí nepřátelského k investicím do velkých energetických projektů. Důsledky Zákazník – vyšší ceny energií, mnoho schémat podpory => nejistota Investor – energetický sektor přestává být výhodnou investicí (existují podporovaná odvětví), roste vliv politických rozhodnutí, regulace sektoru (unbundling) => nejistota

7 Investice do energetiky Energetika – strategické, kapitálově náročné odvětví s dlouhodobými investicemi. EU je globálně největší investor do obnovitelné energetiky (zatím), avšak investice do optimalizaci přenosových soustav neodpovídají tempu růstu „zelené“ energetiky. Nedostatečné investice do ostatních energetických odvětví (produkce a přenosu) povedou k prohlubujícímu se deficitu energetické bilance EU a odrazí se v rostoucích dovozech ropy, zemního plynu, ale také elektrické energie. => Ztráta podpory veřejného mínění klimaticko- energetickým cílům => možné přehodnocení energetické politiky EU???

8 Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) Nařízením (ES) č. 663/2009, závazky do 31. prosince 2010 Cíle – podpora investic do energetiky s cílem udržet kapitálové výdaje a nastartovat hospodářský růst v době hospodářské krize a poklesu investic. Struktura – Plynárenská a elektrizační infrastruktura (2,365 mld. EUR) – Využití větrné energie na moři (0,565 mld. EUR) – Zachycování a ukládání uhlíku (1,050 mld. EUR) Celková alokace prostředků: 3,980 mld. EUR Přihlášeno 82, podpořeno 59 projektů s alokací 3,864 mld. EUR (93 %) Celkové investice 22 mld. EUR

9 EEPR – realizované projekty

10 Energetická budoucnost EU I „Low Carbon Economy Roadmap 2050“ „Energy Roadmap 2050“ „Renewable Energy: a major player in the European energy market“ Evropská komise má ambiciózní cíle, které narážejí na odpor Evropské rady (členských států), ale také Evropského parlamentu.  Problém se stanovením cílů pro 27 členských států, které jsou každý autonomní v určování svého energetického mixu, vycházejí z různých geografických a ekonomických podmínek a mají odlišné postavení v dodavatelsko odběratelských vztazích.

11 Energetická budoucnost EU II Rozpor mezi snahou o splnění klimaticko-energetického balíčku a snahou o vytvoření a nastavení úspěšného fungování společného evropského trhu s energiemi. Evropská energetická politika, která se v rámci Lisabonské smlouvy, v podobě Hlavy XXI, článek 194, stala součástí primárního práva Evropské unie, by měla naplňovat tři základní cíle: měla by být konkurenceschopná, udržitelná a bezpečná. Plnění cílů v oblasti klimatu i liberalizace jsou „pouze“ nástroji k naplnění cílů evropské energetické politiky. Řešení? Rezignace na část cílů nebo prohloubení energetické politiky