VÝŽIVA DĚTÍ DO 3 LET.

Prezentace na téma: "VÝŽIVA DĚTÍ DO 3 LET."— Transkript prezentace:

1 VÝŽIVA DĚTÍ DO 3 LET

2 FÁZE LIDSKÉ VÝŽIVY Prenatální vývoj plodu, těhotenství, 10 lunárních měsíců Kojenci (0-6 měsíců) Batolata (7-11 měsíců) Malé dětí (1-3 roky) Předškolní věk (3-6 let) Mladší školní věk (6-12 let, 1. stupeň základní školy) chlapci x dívky Starší školní věk (13-15 let, 2. stupeň základní školy) Dospívání (16-19 let) Dospělý člověk v produktivním věku Senior

3 VÝŽIVA KOJÍCÍ ŽENY VYŠŠÍ POTŘEBA
Tekutin: o 0,5-0,75 l/den vyšší příjem (3 litry za den) Energie: o kcal/den vyšší příjem Není to však totéž jako jíst za dva! Vápníku: až dvojnásobně vyšší příjem (2 000 mg za den) Cca 3 porce mléčných výrobků U vegetariánek hrozí nedostatek bílkovin, Ca, Fe, B12

4 VÝŽIVA KOJENCŮ POTŘEBA ENERGIE
Organizmus kojence se velmi rychle vyvíjí a roste tak rychle už člověk neroste v žádné jiné fázi života 6. měsíc = dvojnásobek porodní hmotnosti 1 rok = trojnásobek porodní hmotnosti vysoká potřeba energie na 1 kg hmotnosti dítěte na růst = % na pohyb apod. = %

5 VÝŽIVA KOJENCŮ POTŘEBA BÍLKOVIN Úměrně vysoká růstu
Při nadbytku – zatížení ledvin, obezita v pozdějším věku Při nedostatku – nedostatečné prospívání POTŘEBA TUKŮ Až 55 % z celkového denního příjmu energie POTŘEBA TEKUTIN Vysoký podíl tekutin v těle – až 75 % potřebný dostatek tekutin

6 POTŘEBA ŽIVIN NA 1 KG HMOTNOSTI DÍTĚTE
Tekutiny (ml) Energie (kcal) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g) 1-3 měsíc 2,5-3,0 6,1-7,2 13,8-16,3 4-6 měsíců 140 120 2,4 4,2-6,1 9,1-13,8 7-9 měsíců 2,0 3,9-5,1 7,6-11,5 10-12 měsíců 100 1,7 3,4-5,1 7,7-11,6

7 KOJENÍ KOLOSTRUM Více bílkovin a tuků, méně cukru MATEŘSKÉ MLÉKO
Složení přesně podle potřeb dítěte Velmi ovlivňuje strava kojící maminky (včetně nápojů, kouření a léků)

8 VÝHODY KOJENÍ PSYCHOLOGICKÉ
Vzniká a upevňuje se zvláštní vztah mezi maminkou a dítětem PRAKTICKÉ Je vždy „po ruce“ Má správnou teplotu PREVENCE Respiračních nemocí Nadváhy, ale i podvýživy Poruch lipidového metabolizmu Potravinových alergií…

9 KOJENÍ PRVNÍ OBDOBÍ Pokud je to možné, kojit do ukončeného 6. měsíce
DRUHÉ OBDOBÍ MM nebo pokračovací výživa Další kašovité příkrmy TŘETÍ OBDOBÍ Smíšená strava Jednotlivá období jsou časově definována individuálně

10 NÁHRADNÍ KOJENECKÁ VÝŽIVA
Pokud maminka nemůže z jakéhokoli důvodu kojit zejména kvůli zdravotnímu stavu maminky (i dítěte) KRAVSKÉ MLÉKO Zcela odlišné složení, než má mateřské mléko Nelze doporučit ani neupravená mléka jiných savců

11 SROVNÁNÍ MATEŘSKÉHO A KRAVSKÉHO MLÉKA
Zralé mateřské mléko Kravské mléko energie (kJ) 620 627 bílkoviny (g) 8,9 32 kasein (g) 2,5 26 syrovátka (g) 7,0 6,7 tuk (g) 35 sacharidy (g) 74 46 minerální látky (g) 2,1 vápník (mg) 1200 280

12 ADAPTOVANÁ MLÉKA Na bázi různých druhů mléka (kravské, sója, ostatní obiloviny) Upraven zejména poměr bílkovinných frakcí blíže k MM Více esenciálních MK z 1 % na cca 4 % Snížení obsahu minerálních látek (zejména sodíku) Fortifikace (probiotika, prebiotika, vitaminy) Lze upravit také další vlastnosti podle nároků dítěte HA AR MCT

13 ADAPTOVANÁ MLÉKA POČÁTEČNÍ FORMULE
Pro nekojené děti až do konce prvního roku života Úprava poměru bílkovinných frakcí Někdy zvýšen podíl kaseinu => větší sytivost !!! Nepřekrmovat (a to ani MM) POKRAČOVACÍ MLÉKA Pro kojence od ukončeného 4. měsíce do 1. roku života Nekryjí plně potřeby kojence => potřeba zavedení nemléčných příkrmů MLÉKA PRO STARŠÍ KOJENCE A BATOLATA Po prvním roce života Spolu s nemléčnými příkrmy Denně množství odpovídající 500 ml mléka V tomto věku lze podávat i pasterované (převařené) kravské mléko

14 ZAŘAZOVÁNÍ NEMLÉČNÝCH PŘÍKRMŮ
Konzultovat s PLDD za základě přibývání váhy dítěte a zdravotního stavu dítěte Pokud dítě dobře prospívá z MM, zařazovat až po ukončeném 6. měsíci DOPORUČENÉ POŘADÍ Zelenina (dříve jednodruhová, později kombinace) Ovoce Maso (20-35 g), vejce (žloutek) Jogurty, zakysané nápoje (ne tvaroh a tvrdé sýry) Obilninové kaše (přednostně bezlepkové) Nutné stále sledovat podávání tekutin

15 VÝŽIVA BATOLAT Tělesný růst pomalejší v porovnání s předchozím obdobím
Malá kapacita žaludku Velké výkyvy v chuti k jídlu relativně nižší potřeba jíst častější a menší porce jídla v průběhu celého dne

16 VÝŽIVA BATOLAT Výběr potravin může odpovídat stravě dospělého s jistými úpravami OMEZENÍ Výběr koření Uzeniny, sýry Ryby Ořechy Celozrnné pečivo a cereálie Pozor na sladkosti a slazené limonády Z technologických úprav smažení, pečení (v případě tvorby tvrdé kůrky například na mase)

17 VÝŽIVA BATOLAT Pokrm Počet porcí Velikost porce mléko a mléčné výrobky
4-5 125 ml maso, drůbež, ryby 2 30-60 g zelenina 2-3 lžíce vařené několik kousků čerstvé ovoce 2-4 lžíce ½-1 kus pečivo a cereálie 3-4 ½-1 krajíc ¼-½ hrnku

18 JÍDLO = NOVÝ ZÁŽITEK Koordinace úst a jazyka
Nový režim ve stravování – podávání stravy v intervalech, pouze ve dne Návyk na velikost porcí Vytváření chuti k jídlu, chuťových preferencí i averzí

19 JÍDLO = NOVÝ ZÁŽITEK Děti si zvykají na
chuť (4.-6. měsíc) konzistenci (6.-7. měsíc) Na podávání nových potravin a pokrmů nespěchat! Dítě potřebuje s novou potravinou až 11 kontaktů, než „jí přijde na chuť“

20 JÍDLO = NOVÝ ZÁŽITEK Rodina jako vzor
stravovat se zdravě jídlo zbytečně neomezovat a nekomentovat nenutit! Napodobování okolí, dětí ve školce

21 ODMÍTÁNÍ JÍDLA NEOFOBIE Strach z nového, včetně jídla
U malých dětí typické spolu s odmítáním stravy v období vzdorovitosti trpělivost!!! nenabízet úplatky (Až to spapáš, můžeš…) nenabízet náhrady (Nechceš to? A copak by sis dal?)

22 ODMÍTÁNÍ JÍDLA AVERZE Zdravotní důvod Nepříjemná zkušenost
intolerance, alergie bolesti bříška, zácpa Nepříjemná zkušenost nepříjemný zážitek po jídle (viděl někoho zvracet) nepřiměřená reakce dospělého Příjemný pocit sladkosti

23 ODMÍTÁNÍ JÍDLA ALERGIE
Při zařazování nemléčných příkrmů sledovat reakce dítěte Podávat vždy pouze jednu novou potravinu a počkat na reakci dítěte i několik dní, poté zařadit znovu Pokud dítě po prvním podání reaguje například kopřivkou, nemusí se hned jednat o alergii => reakce by neměla vést k trvalému vyloučení potraviny z jídelníčku

24 Děkuji Vám za pozornost!