Fyzika mikrosvěta rozměry mikrosvěta, rasrtový elektronový (iontový) mikroskop Jan Andrle 3. B.

Prezentace na téma: "Fyzika mikrosvěta rozměry mikrosvěta, rasrtový elektronový (iontový) mikroskop Jan Andrle 3. B."— Transkript prezentace:

1 Fyzika mikrosvěta rozměry mikrosvěta, rasrtový elektronový (iontový) mikroskop
Jan Andrle 3. B

2 Fyzikální rozdělení přírody
Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení: Makrosvět - Jako makrosvět se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety. Mikrosvět - Jako mikrosvět se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítcích menších než (přibližně) 10-8 cm, tedy na atomární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly. Zákonitosti klasické fyziky zde neplatí a je nutno používat aparát kvantové fyziky. Do mikrosvěta patří např. atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic. Megasvět - Jako megasvět se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítcích 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.

3 Rozměry mikrosvěta Atom vodíku 50pm
(tj. 50 x 10-9 mm  mm) Mravenec lesní (až 10mm) Rozměry mikrosvěta Typické rozměry (10-18m;10-9m), které probíhají v krátkých časových intervalech trvajících např. až jen 10-24s.

4 Elektronový (iontový) mikroskop
Elektronový mikroskop je obdobou optického mikroskopu, kde jsou fotony nahrazeny elektrony a optické čočky elektromagnetickými čočkami, což je vlastně vhodně tvarované magnetické pole. Využívá se toho, že vlnové délky urychlených elektronů jsou o mnoho řádů menší než fotonů viditelného světla. Proto má elektronový mikroskop mnohem vyšší rozlišovací schopnost a může tak dosáhnout mnohem vyššího zvětšení (5 000 až ×). Elektronový (iontový) mikroskop Vynálezce Ernst Ruska obdržel za objev el. mikroskopu Nobelovu cenu!  Transmisní elektronový mikroskop

5 Rastrovací (řádkovací) elektronový mikroskop
= elektronová tryska = otvor = elektronový paprsek Vakuová trubice= Elektromagentická čočka= =snímací cívka Komora se vzorkem= Rastrovací (řádkovací) elektronový mikroskop Na každé místo vzorku je zaměřen úzký paprsek elektronů (prochází jej po řádcích – odtud řádkovací).

6 Zdroje Internetové Knižní Wikipedia.org / Wikipedia.cz
Fyzikální enciklopedie ( Knižní Chemie,Fyzika,Astronomie; Albatros; Praha 1978 „Malá“ ilustrovaná encyklopedie; Levné knihy Kma; 2006