Nervová tkáň histologie a embryologie

Prezentace na téma: "Nervová tkáň histologie a embryologie"— Transkript prezentace:

1 Nervová tkáň histologie a embryologie
Modul IB Nervová tkáň histologie a embryologie

2 Vývoj původ: ektoderm začátkem 3. týdne se z něj indukcí notochordem formuje neurální ploténka tvořená neuroepitelem

3 Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička
neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

4 Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička
neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

5 Vývoj neurální ploténka neurální trubice neurální brázdička
neurální valy, splynutím vzniká: neurální trubice tento proces se nazývá neurulace

6 Vývoj neurální lišta (crista neuralis)
bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury

7 Vývoj neurální lišta (crista neuralis)
bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání tvoří 2 dorzolat. umístěné pásy  periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym

8 Vývoj histogeneza neurální trubice
stěnu tvoří mnohovrstevný neuroepitel lamina limitans interna = junkční komplexy na apikálním konci buněk (k lumen) membrana limitans externa = rozšířené bazální konce buněk navazující na bazální membránu

9 lumen

10 Vývoj histogeneza neurální trubice 3 základní vrstvy:
vnitřní - germinální zóna střední - plášťová zevní - okrajová četné mitózy jako germ. zóna do 1/2 prenat. života redukce na ependym migrující neuroblasty základ šedé hmoty míšní nerv. vlákna z neuroblastů základ bílé hmoty míšní

11 Vývoj diferenciace buněk neuroepitelu 1. nervové buňky
- neuroblasty, jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární 2. gliové buňky - cestují do plášťové a okrajové vrstvy 3. buňky neurální lišty

12 Neurony - dělení podle počtu výběžků: multipolární (nejčastější)
bipolární pseudounipolární

13 Neurony - dělení

14 Neurony - dělení podle délky axonu: projekční (Golgi typ I.)
dlouhý axon přesahující dendritický strom např. Purkyňovy buňky lokální (Golgi typ II.) kontakty s blízkými neurony jejich podíl fylogeneticky stoupá např. hvězdicovité neurony

15 Neurony - stavba

16 Perikaryon (soma) velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus
 transkripční aktivita jádro drsné ER Golgiho komplex mitochondrie cytoskelet inkluze bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly lipofuscin melanin  v blízkosti zakončení axonů regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel Mikrofilamenta (aktinová filamenta) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) regulace tvaru Mikrotubuly tabulka z Fišara (viz literatura)

17 Dendrity vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů
složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA Golgi-Cox x 320

18 Axony vedou vzruch od perikarya 1 neuron – 1 axon (zpravidla)
délka až 1 m axonální kónus iniciální segment rozhodnutí o vzniku vzruchu metabolicky závislé na perikaryu – axonální transport

19 Přenos signálu mezi neurony
chemické synapse sekrece molekul difundujících k cílové buňce elektrické synapse přímý přenos molekul přes kanálky („gap junction“) přímý kontakt povrchu bb.

20 Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické
axoaxonální (presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) synapse v průběhu („en passant“)

21 Synapse (chemické) presynaptická membrána synaptická štěrbina
v cytoplazmě axonálního zakončení synaptické váčky synaptická štěrbina mezibuněčný prostor (20-30 nm) větší než mezi neuronem a glií postsynaptická membrána

22 Synapse (chemické)

23 synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický
AP otevře napěťově řízené Ca2+-kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky koncentrace Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků rychlá inaktivace Ca2+ difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na+ a K+ synaptické zdržení ( ms)

24 N1 – mozek (HE)

25 N1 – mozek (HE)

26 N2 – mozek (Nissl)

27 N4 – mozeček (HE)

28 N4 – mozeček (HE)

29 Neuroglie 10-50 x více než neuronů tvoří více než ½ objemu CNS
vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au morfologicky 4 typy nejsou elektricky excitovatelné, avšak mohou se účastnit přenosu signálu Např. astrocyty mají receptory pro některé neuromediátory a po jejich aktivaci dochází ke změnám koncentrace Ca2+ v cytosolu, které se mohou přenášet na další astrocyty i na okolní neurony. pozn. z Fišara

30 I. astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární největší
vaskulární pedikly – membrana limitans gliae perivascularis et spf. mechanická opora neuronů vytvářejí gliovou jizvu A. protoplazmatické granulární cytoplazma obalují neurony, cévy B. fibrilární delší výběžky zejména bílá hmota gliální fibrilární kys. protein Cajal x 400

31 I. astrocyty Cajal x 400

32 I. astrocyty Cajal x 400

33 N8 – mozek (astrocyty) Cajal x 400

34 II. oligodendrocyty menší, vláken, tmavší jádra
vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým b. počet fylogeneticky stoupá

35 II. oligodendrocyty

36 III. mikroglie pohyblivé, fagocytují nejmenší glie
tmavá protáhlá jádra ostatní glie mají kulatá jádra pokryté ostnitými výrůstky – trnitý vzhled

37 III. mikroglie

38 IV. ependym epitelové uspořádání vystýlá dutiny CNS
pozůstatek neuroepitelu neurální trubice vystýlá dutiny CNS pohyblivé řasinky (cilie) nexy a zonulae adhaerentes tanycyty HE x 400

39 IV. ependym HE x 400

40 N5 – mícha (HE) HE x 400

41 N5 – mícha (HE) HE x 400

42 Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu
jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (oligodendrocyty) v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná (axony silnějšího kalibru)

43 Nervová vlákna nemyelinizovaná
CNS – leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie – leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy

44 Nervová vlákna nemyelinizovaná

45 Nervová vlákna nemyelinizovaná

46 Nervová vlákna myelinizovaná
myelinizace: zanoření axonu do žlábku obalové buňky mezaxon – nabaluje se na osové vlákno (10-150x) myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. Ranvierovy zářezy internodia (1-2 mm) Schmidt-Lantermanovy náručky

47 Nervová vlákna myelinizovaná

48 Nervová vlákna myelinizovaná

49 Nervová vlákna myelinizovaná

50 Nervová vlákna myelinizovaná

51 N3 – mozek (Myelin) HE x 400

52 Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky
vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové buňky

53 Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150

54 Nervy van Gieson x 800 Massonův trichrom x 320 HE x 150

55 N7 – periferní nerv (HE) HE x 400

56 N7 – periferní nerv (HE) HE x 400

57 Periferní NS – ganglia ganglia murální ganglia zadních kořenů
GIT apod., parasymptatikus ganglia zadních kořenů senzorická, kraniospinální pseudounipolární neurony bipolární jen v gangliu n. VIII. periferie: neurocyty centrálně: nervová vlákna ganglia autonomní eferentní multipolární nn. - rozmístěny rovnoměrně vrstva satelit. bb. nekompletní

58 N6 – autonomní ganglion (HE)
HE x 400

59 Degenerace a regenerace nervové tkáně
transneuronální degenerace Wallerova retrográdní degenerace defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou poranění axonu: chromatolýza (tigrolýza) zvětšení objemu perikarya posun jádra regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)

60 Degenerace a regenerace nervové tkáně

61 Meningy dura mater arachnoidea pia mater zevní tvrdá plena
husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor HE x 40 arachnoidea pavučnice bezcévné vazivo vrstva přilehlá k dura mater trámce spojené s pia mater subarachnoidální prostor mozkomíšní mok villi arachnoidales pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory

62 Meningy HE x 40

63 A to je toužebně očekávaný…
KONEC Příště: epitely