Válka v Koreji (1950-1953) Bc. Jana Kouřilová Učo: 360313.

Prezentace na téma: "Válka v Koreji (1950-1953) Bc. Jana Kouřilová Učo: 360313."— Transkript prezentace:

1 Válka v Koreji ( ) Bc. Jana Kouřilová Učo:

2 Korea Leží ve východní Asii na Korejském poloostrově
Sousedí s Čínou a přes moře s Japonskem V roce 1945 po osvobození z Japonské nadvlády se rozdělila na dva státy Severní Korea = Korejská lidově demokratická republika Jižní Korea = Korejská republika

3 Korejská lidově demokratická republika
Poloha: Leží na severu Korejského poloostrova Sousedí s Čínou, kouskem severního bodu s Ruskem a Jižní Koreou Rozloha: km2 (98. na světě) Počet obyvatel: 24,361 mil. obyvatel Hlavní město: Pchjongjang (angl. Pyongyang) - 3,2 mil. obyvatel Státní zřízení: Lidově demokratická republika ovládaná ideologií čučche Hlava státu: Kim Ir-sen (věčný prezident, nežije) Kim Čong-un (předseda Rady, od prosince 2011) Pak Pong-ju (premiér) Peněžní jednotka: 1 severokorejský won (KPW) 1 EURO = 130 KPW Úřední jazyk: Korejština Národnostní složení: Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců. Náboženské složení: Obyvatelstvo je převážně ateistické, v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve „božské cesty“ (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu.

4 Korejská republika Poloha: Leží na jihu Korejského poloostrova
Sousedí se Severní Koreou a přes moře s Japonskem Rozloha: km2 Počet obyvatel: 50,0 mil. Hlavní město: Soul - 9,9 mil. obyvatel Státní zřízení: Prezidentská republika (demokracie) Hlava státu: Pak Kun-hje (prezidentka) Jung Hong-won (předseda vlády) Peněžní jednotka: Korejský won (KRW) Úřední jazyk: Korejština Národnostní složení: Korejci, Číňané cca. 30 tis. Náboženské složení: 54 % věřících, z toho - buddhisté 48 %, křesťané 51 % (3/4 protestanti, 1/4 katolíci), ostatní 1 %

5 Začátek tankové bitvy Před válkou:
Od 22. srpna 1910 byl Korejský poloostrov pod nadvládou Japonského císařství Po druhé světové válce a porážce Japonska byl v roce 1945 poloostrov osvobozen a rozdělen na dva státy Hranice určující rozdělení Severní a Jižní Koreje byla ustanovena 38. rovnoběžka Severní Korea osvobozená SSSR a Čínou =) komunistický režim Jižní Korea osvobozená USA =) demokratický režim Důvod války: SSSR chtěl sjednotit obě Koreje do jednoho komunistického státu Začátek války: Válka započala 25. června 1950 relativně nečekaným vpádem 120 tisíc severokorejských jednotek přes 38. rovnoběžku do Jižní Koreje Korejský plán počítal s proražením slabé obrany jihokorejské hranice, dobitím hlavního města Soulu a rychlou expanzi na jih Útočníci spoléhali na moment překvapení, zdrcující přesilu a rychlost

6 Vybavení tankové bitvy
Severokorejci měli několika násobnou armádní převahu podporovanou SSSR – vojenské poradce, výcvik, zbraně – více něž děl, 120 tisíc mužů, 250 tanků T Sovětské výroby =) který je považován za nejlepší tank 2. světové války Jihokorejci byli schopni dát dohromady ani ne 230 těžkých děl, 68 tisíc mužů a neměli žádné tanky Jihokorejci nebyli schopni čelit takové expanzi a byli nuceni ustoupit až na jih poloostrova po dobití hlavního města Soulu 28. června 1950

7 Reakce západního světa
Společnost národů odsuzuje vpád Severokorejců a Spojené státy okamžitě nasazují několik stovek vojáků podporovaných leteckými údery bombardérů ze své posádky v blízkém Japonsku =) cílem je zadržet Severokorejce a získat čas pro přísun posil 5. července 1950 lehce ozbrojení vojáci operační skupiny Smith zaujímají obranné pozice poblíž Osanu přímo na trase postupujících Severokorejců =) ti měli početní převahu a po sedmihodinové snaze udržet linii se museli američtí vojáci stáhnout Brzy přijíždí tisíce dalších amerických vojáků s průzkumnými tanky M24, který je konstruován spíše na rychlost než na tankové souboje a není určený pro boj s těžšími tanky jako je T-34

8 Průběh tankové bitvy Do konce července postoupili Severokorejci na jih a zatlačili Jihokorejce a Američany do obklíčení kolem námořního přístavu Pusan 1. srpna 1950 dopluly do Pusanu jednotky Spojených národů a držely Pusanskou linii před dobitím Severokorejců, jelikož zbytek země byl už jejich Díky posilám, které stále přibývaly, byli Jihokorejci silnější a silnější Dorazily tanky M4A3E8 Sharmen – byl hlavním bojovým tankem amerických sil korejského konfliktu I když byly jednotky spojených států v menšině, nenechaly Severokorejce obsadit přístav Poslední severokorejská ofenzíva na dobití Pusanu se uskutečnila dvěma současnými obrněnými útoky =) cílem bylo prorazit obrannou linii jednotek Spojených národů u Masanu a přes řeku Nagdonk poblíž města Taegu Jednotky spojených národů s generálem MacArthurem je postupně tlačily na sever 7. října 1950 překročili 38. rovnoběžku =) jednotky Spojených národů je tlačily dál na sever V polovině října dobily severokorejské hlavní město Pchjongjang a zatlačily Severokorejce až na nejsevernější místo na hranici s Čínou v povodí řeky Ja-lu

9 Vyvrcholení tankové bitvy
25. října 1950 začínají invaze na jednotky Spojených národů ze strany Číny (tzv. Dobrovolné vojáky), po 4 dnech bojích v horách zavelel generál MacArthur na ústup Na jaře roku 1951 bylo zapojeno nepředstavitelných 1 a čtvrt milionů Číňanů Do boje se výrazně zapojil Stalin a Čína s obrovskými vojenskými, tankovými i leteckými zásobami Na Silvestra započal 2. útok na Jižní Koreu V nejostřejších bojích celé Korejské války byly zatlačeny jednotky Spojených národů během měsíce zpět za 38. rovnoběžku Nebyly schopni čelit čerstvým silám Čínské armády a po dobití Soulu (4. ledna 1951) se dostaly postupně opět na jih Po úvahách o použití atomových zbraní ze strany generála MacArthura a odmítnutím amerického prezidenta Harryho S. Trumana, připluly americké posily a povedlo se jim zatlačit unavené a vyčerpané Číňany zpět za 38. rovnoběžku díky novému generálu Ridgway a jeho taktice nazvané „Ridgwayův mlýnek na maso“ Došlo během dvou let k mnoha mírovým schůzkám obou znepřátelených stran – Severní a Jižní Koreje Z nich vzešla 27. června 1953 „Dohoda o příměří“, která obnovila hranici 38. rovnoběžky mezi Severní a Jižní Koreou a vytvořila Korejské demilitarizované pásmo – do dnes silně vojensky ozbrojené z obou stran Koreje a připravené kdykoli zaútočit Válečné ztráty: USA = Jižní Korea = Severní Korea = Čína = OSN = Celkem = (pozn.: SSSR přiznal ztrátu 120 pilotů)

10 Otázky 1. Kde leží Korea? 2. Jak je Korea rozdělená?
3. Proč válka v Koreji vznikla? 4. Kdo mezi sebou válčil? 5. Jak tato válka zkončila? 6. Jaká je současná situace?

11 Zdroje Nálevka, V.: Stalinova hra o Zemi jitřní svěžesti – Korejská válka vydání Praha: Nakladatelství Epocha s. Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století (I.). 1. vydání Praha: Nakladatelství ALEŠ SKŘIVAN ml s. ISBN 80‑ ‑ 4‑ 0 Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století (II.). 1. vydání Praha: Nakladatelství ALEŠ SKŘIVAN ml s. ISBN 80‑ ‑ 6‑ 7 .html