4. Nezaměstnanost a inflace

Prezentace na téma: "4. Nezaměstnanost a inflace"— Transkript prezentace:

1 4. Nezaměstnanost a inflace
- Úvod do ekonomie 4. Nezaměstnanost a inflace

2 Členění populace dle ILO v ČR – 4.Q 2007
celkem populace 0-14 let ekonomicky neaktivní 14,2 % populace 15 a více let 35,3 % ekonomicky aktivní (pracovní síla) zaměstnaní v NH zaměstnaní v CS 47,8 % příslušníci armády 0,1 % nezaměstnaní 2,4 % Pozn. : NH = národní hospodářství CS = civilní sektor Pro zařazení respondenta do konkrétní skupiny je vždy základním a rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu, nikoliv jeho tzv. obvyklé postavení.

3 Dynamický model trhu práce
osoby ekonomicky aktivní osoby nezaměstnané osoby ekonomicky neaktivní

4 Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ
vychází z rezoluce „o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti.“ přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu 1982 obsahuje komplexní definice a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization)

5 Nezaměstnaní všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky nebyly zaměstnané hledaly aktivně práci - prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využívaly inzerce, podnikali kroky k založení vlastní firmy, žádaly o pracovní povolení a licence aj. byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

6 Typy nezaměstnanosti dle příčin, které ji způsobují
frikční – ta nejobvyklejší, ke které dochází při změně zaměstnání strukturální – reaguje na změnu v odvětvích v ekonomice – vyžaduje rekvalifikace cyklická – vázaná na hospodářský cyklus sezónní – léto, Vánoce apod. dle charakteru dobrovolná nedobrovolná

7 Trh práce W mzda S – nabídka práce E WE DE – poptávka po práci L LE
nezaměstnanost E WE DE – poptávka po práci nedostatek práce LE L práce

8 Vznik dobrovolné nezaměstnanosti
W mzda DF DE – poptávka po práci S – nabídka práce E WE F WF S LG LF LE L práce

9 Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti
W mzda DF DE – poptávka po práci S – nabídka práce E WE F WF S LG LF LE L práce

10 Míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných
U + L = pracovní síla nemá zaměstnání ≠ nezaměstnaný podmínkou je, že si dotyčný bez práce zaměstnání aktivně hledá…

11 Zaměstnanost Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. pojem práce je interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu zahrnují i odměňované učně a pracující studenty, osoby v domácnosti a osoby s jinými mimoekonomickými aktivitami v referenčním týdnu ovšem zaměstnaní nezahrnují osoby na mateřské

12 Zaměstnanci všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. formální vazba = pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a další smluvní vztahy

13 Podrobnější klasifikace
územní – NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Od roku 1988 je používána v legislativě EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU. NUTS1 – ČR; NUTS2 – regiony soudržnosti; NUTS3 – kraje dle vzdělání - ISCED 97 (International Standard Classification of Education) preprimární vzdělávání - vzdělávací programy předškolní výchovy. Jsou zde zahrnuty i osoby bez jakéhokoliv vzdělání. primární vzdělávání - zahrnuje první stupeň základního vzdělávání, tj. ukončený 5. ročník základní školy. nižší sekundární vzdělávání - obsahuje především druhý stupeň základního vzdělávání ukončený obvykle 9. třídou. sekundární vzdělávání - zahrnuje odborné i všeobecné středoškolské vzdělání na středních odborných a všeobecných školách a v odborných učilištích ukončené většinou maturitní nebo závěrečnou zkouškou. postsekundární vzdělávání - pomaturitní kvalifikační a pomaturitní specializační a inovační studium první stupeň terciárního vzdělávání - zahrnuje bakalářské a magisterské studijní programy druhý stupeň terciárního vzdělávání - pokrývá terciární vzdělávací programy, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně. dle odvětví ekonomické činnosti - OKEČ s ohledem na informační závazky České republiky vůči Evropské unii, OSN, Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším mezinárodním organizacím, vychází plně ze statistické klasifikace ekonomických činností EU (NACE) dle klasifikace zaměstnání – KZAM konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů

14 Populace podle věku

15 Vývoj populace dle věkových kategorií

16 Obyvatelstvo dle vzdělání

17 Pracovní síla v ČR podle krajů

18 Ekonomicky aktivní podle věku

19 Míra ekonomické aktivity dle vzdělání

20

21

22 Vývoj počtu nezaměstnaných v ČR

23 Nezaměstnanost v ČR – 1993 až 2007

24 Nezaměstnanost podle krajů

25 Kartogram

26 Míra nezaměstnanosti podle věku

27 Míra nezaměstnanosti podle vzdělání

28 Doba hledání zaměstnání

29 Odvětví ekonomické činnosti

30 Klasifikace zaměstnání

31 Zaměstnaní cizinci

32 Nezaměstnanost v EU

33 Zaměstnaní v poměru k počtu obyvatel

34 Podíl ženské zaměstnanosti na počtu obyvatel

35

36

37 Inflace růst cenové hladiny v čase nebo-li pokles kupní síly peněz
zakládá se na tzv. cenových indexech slouží jako informace k valorizaci důchodů asociálních příjmů, pro nájemní smlouvy aj.

38 Indexy spotřebitelských cen (CPI) stavebních prací
průmyslových výrobců zemědělských výrobků tržních služeb v produkční sféře

39 Typy inflačních měr vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen
vyjádřená přírůstkem indexu cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjádřená přírůstkem cen k předchozímu měsíci vyhádřená přísrůstkem cen k základnímu období

40 Příčiny cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb za které jsou směňovány nerovnováha mezi těmito objemy pak ústí v inflaci, resp. deflaci (pokles cenové hladiny) Na straně poptávky růst množství peněz (emitují centrální banky), deposita ovlivňují úrokovými sazbami, obecně objem roste objem trhu se nemění (úspory vs. spotřeba) Na straně nabídky vyšší mzdové náklady nebo náklady na zdroje akomodace (reakce centrální banky na poptávkový impuls)

41 Poptávková inflace tzv. tažená poptávka impulz
zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, exportu podmínkou způsobení inflace růst peněžní zásoby – akomodace (centrální banka) zvýšení výdajů, investic  klesá množství peněz v ekonomice  vyšší úroky  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz  klesá jejich hodnota, klesá objem zboží, které je možné za ně pořídit

42 Nabídková (nákladová) inflace
impulz zvýšení nákladů (mzdových, na zdroje, apod.) neroste-li produktivita práce, ale rostou mzdy – znamená to vyšší náklady na mzdy  vyšší cena produkce  vyšší ceny zboží  nezaměstnanost  tlak na snížení mezd  pokles cen anebo….vyšší ceny zboží  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz („méně bolestivé řešení“, „nepružnost mezd“)  nárůst poptávky a cen