Nezaměstnanost v souvislostech

Prezentace na téma: "Nezaměstnanost v souvislostech"— Transkript prezentace:

1 Nezaměstnanost v souvislostech
Kateřina Fischerová, DiS. Ing. Jakub Fischer

2 Struktura přednášky vymezení pojmu nezaměstnanosti
vývoj nezaměstnanosti makroekonomické aspekty sociální aspekty nezaměstnanosti státní politika zaměstnanosti možná řešení

3 Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce pokud osoby nesplňují alespoň jednu podmínku, jsou buď zaměstnané, nebo ekonomicky neaktivní

4 Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost

5 Registrovaná nezaměstnanost
Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle pracovní síla = součet průměrného počtu zaměstnaných v NH za poslední 4 Q a chronologického průměrného počtu evidovaných nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání.

6 Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní bytů (0,7 %), resp., z toho starších 15 let

7 Konstruované ukazatele
Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity

8 Trh práce v ČR v 90. letech Zásadní změna v roce 1996, souvislost s recesí, což se ukáže později

9 Nezaměstnanost a VPM Napovídá o charakteru nezaměstnanosti; při hospodářské krizi došlo k nárůstu uchazečů na 1 VPM, tedy volná místa se rychle zaplnila a nezaměstnanost vzrostla (převažuje cyklický charakter nad strukturálním). Při návratu hospodářského růstu pak došlo k opětovnému poklesu uchazečů na VPM, což může signalizovat vytvoření nových pracovních míst, která ale nebyla obsazena (počet volných míst vzrostl v roce 2000 přibližně o ve srovnání s 1999)

10 Nezaměstnanost a regiony

11 Nezaměstnanost a HDP Vidíme jednoznačný vztah mezi vývojem HDP a nezaměstnanosti; je naplněn teoretický předpoklad, že nezaměstnanost klesá při růstu HDP převyšujícícm 2 %; zajímavá je reakce nezaměstnanosti na změnu dynamiky HDP

12 Nezaměstnanost a HDP

13 Třídění nezaměstnaných
Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti

14 Specifické míry nezaměstnanosti podle věku

15 Nezaměstnanost dle věku a HDP
Relationship between Real GDP and Age-specific Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) 15 10 5 I/95 II/95 III/95 IV/95 I/96 II/96 III/96 IV/96 I/97 II/97 III/97 IV/97 I/98 II/98 III/98 IV/98 I/99 II/99 III/99 IV/99 I/00 II/00 III/00 IV/00 I/01 II/01 III/01 IV/01 -5 Quarter Real GDP 15-19 20-24 65 +

16 Nezaměstnanost dle věku a HDP

17 Nezaměstnanost podle vzdělání

18 Nezaměstnanost podle vzdělání a HDP
Relationship between Real GDP and Education-specific Rates of Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) 8 6 4 2 I/95 II/95 III/95 IV/95 I/96 II/96 III/96 IV/96 I/97 II/97 III/97 IV/97 I/98 II/98 III/98 IV/98 I/99 II/99 III/99 IV/99 I/00 II/00 III/00 IV/00 I/01 II/01 III/01 IV/01 -2 -4 -6 Quarter Real GDP Basic Secondary general Tertiary

19 Nezaměstnanost podle vzdělání a HDP
Relationship between Real GDP and Education-specific Unemployment Trends (Year-to-Year Changes, %) -2 -1,5 -1 -0,5 0,5 1 1,5 2 2,5 3 -4 4 6 Year-to-Year Real GDP Changes (%) Year-to-Year Unemployment Rate Changes (%) Total Secondary general Tertiary Linear (SecGen) Linear (Total) D U(Total) = -0,28 D Y + 1,09 + e D U(Sec general) = -0,43 D Y + 1,23 + e D U(Tertiary) = -0,15 D Y + 0,40 + e Řada secondary general je senzitivnější než Basic! Lineární (Tertiary)

20 Nezaměstnanost podle pohlaví

21 Nezaměstnanost podle pohlaví a HDP

22 HDP, zaměstnanost a mzdy

23 Přestávka

24 Význam zaměstnání a práce pro člověka
„Práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se ocitáme v nebezpečí, že nás ovládnou fantazie a emoce.“ Sigmund Freud „Jen se zaměstnáním existuje budoucnost. Bez zaměstnání je jen pomalá smrt všeho, co tvoří člověka ambiciózním, pracovitým. Smrt radosti ze života.“ Bakke

25 Základní charakteristiky placené práce (Giddens)
Peníze Úroveň činnosti Rozmanitost žití Struktura času Sociální kontakt Osobní identita

26 Sociální důsledky nezaměstnanosti
ztráta sociálních kontaktů rozbití časové struktury dne zhoršení psychického zdraví pokles životní úrovně

27 Životní postoje nezaměstnaných
tři základní typy postoj spojený s hledáním zaměstnání postoj související s přežitím v nových podmínkách postoj zaměřený na překonání stigmatu nezaměstnanosti rozdíly mezi muži a ženami

28 Průzkum mezi nezaměstnanými
průzkum se zaměřil na zjištění rozdílnosti dopadů na nezaměstnané podle délky nezaměstnanosti krátkodobě nezaměstnaní (do 6 měsíců) dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců) průzkum byl proveden na úřadu práce, zahrnoval 60 lidí

29 Výsledky průzkumu obě skupiny uváděly zhoršení životní úrovně
dlouhodobě nezaměstnaní více uváděli zhoršení společenského postavení rozdíl ve vnímání volného času rozdíl ve vnímání perspektiv

30 Složky státní politiky zaměstnanosti
aktivní poradenská činnost podpora adaptability pracovní síly vytváření nových pracovních míst pasivní zabezpečení životní úrovně lidí bez zaměstnání SPZ zabezpečuje MPSV prostřednictvím úřadů práce a jejich informačních středisek

31 Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (základní principy)
Nárok má klient, který během posledních tří let odpracoval min. 12 měsíců (doba studia, civilní služba, mateřská apod. se započítávají) Vyplácí se po dobu 6 měsíců první tři měsíce 50 % ze základu (čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání) další tři měsíce 40 % ze základu při rekvalifikaci se vyplácí 60 % ze základu po celou dobu jestliže předcházelo studium apod., je základem životní minimum (do ŽM doplácí sociální úřady) maximální HM je 2,5násobek ŽM, tj Kč (při rekvalifikaci 2,8násobek) Pro srovnání: minimální mzda Kč

32 Činnost úřadů práce informační poradenská zprostředkovatelská
zabezpečování rekvalifikací organizování veřejně prospěšných prací

33 Klientela úřadů práce Klienty ÚP lze rozdělit do 4 skupin
mají snahu najít zaměstnání práci chtějí, ale mají nepřiměřené nároky „pasivní klienti“ „závistiví klienti“

34 Práce s uchazečem první kontakt + žádost o zprostředkování zaměstnání
po sedmi dnech zprostředkovatelka (vyřízení úředních záležitostí), teprve poté se zjišťují klientovy potřeby doručenka další návštěva databáze volných pracovních míst konkrétní nabídka VPM pocit z práce s klientem

35 Rekvalifikace nárok mají jen obtížně zaměstnatelné osoby
nepsaná interní kritéria pro přijetí do rekvalifikačního programu délka evidence množství doručenek

36 Proces rekvalifikace hodnocení splnění kritérií zprostředkovatelkou
je-li OK, pak přesun k jiné pracovnici ÚP (z OTP) klient musí mít jasnou představu o požadované rekvalifikaci hodnocení pracovnicí OTP je-li OK, pak nutnost přesvědčit ředitele ÚP o potřebě zaplacení rekvalifikačního kursu posouzení ředitelem zkušenost ze dvou firem

37 Ohrožené skupiny (na základě pozorování na ÚP)
lidé bez maturity lidé bez znalosti cizího jazyka lidé bez znalosti práce s PC lidé se změněnou pracovní schopností matky po mateřské dovolené absolventi škol absolventi bez praxe nezletilí absolventi (po ZŠ) lidé mající záznam v trestním rejstříku

38 Východiska a řešení aktivní politika zaměstnanosti (regiony)
prevence – celoživotní zaměstnatelnost Snower 1998 – individuální účty (nápad)

39 Děkujeme za pozornost. Kontakt: