Sociální politika I. Ročník – zimní semestr

Prezentace na téma: "Sociální politika I. Ročník – zimní semestr"— Transkript prezentace:

1 Sociální politika I. Ročník – zimní semestr
Mgr. Jan Mochťák

2 Povinosti studenta pro úspěšné ukončení zimního semestru:
Povinná četba – Krebs, V. a kol., Sociální politika, 4. Vyd. Praha: ASPI, a. s., – I. Oddíl (u vydání č.4 tj.do strany 157) Minimálně 80% účast na přednáškách Úspěšné zvládnutí zápočtového testu-zkoušky tj. na více než 60% - možnost jednoho opravného testu v dalším termínu.

3 Co je to sociální politika – úvod
Sociální politika – součást všech politik vyspělých zemí, tak jak ji vnímáme nyní zhruba od konce 19. Století Obsahové naplnění pojmu sociální politika je výsledkem rozdílných přístupů formovaných: Historickým vývojem daného regionu, Střetem politologických východisek Filozofických teorií, Náboženství, Ekonomických teorií, Kultury té které společnosti obecně a vůbec tradic společnosti jako takové. Sociální politika je součástí každé politiky vlády, otázkou pouze je, jak svou ideologickou orientaci daná vláda promítá do praxe („pravicová vs. levicová strana“).

4 Pojetí sociální politiky
Sociální politiku nelze jednoznačně vymezit Sociální politiku je nutné vždy vnímat v daném kontextu doby, společenského systému ke kterému se vztahuje, přitom si vždy nese znaky, které jsou společné po dobu celé její existence. SOCIÁLNÍ POLITIKA - Nutné je vnímat oba pojmy jak dohromady, tak i jednotlivě: Politika - původem z řeckého „politiké“ - uměni řídit stát. Běžný význam tohoto slova je dvojí: buď je politika definována jako určitá činnost, zaměřená na řízení věcí veřejných, nebo jako teorie, pojednávající o otázkách, spojených s touto činností. Sociální sféra/realita – nelze expilictně vymezit tzn. je značně neurčitá, bez jasných hranic a z toho důvodu nelze ani jasně určit jednu pevnou definici SP Např. Wilensky (in Krebs, str. 23) říká, že sociální politika je tak široká, že někdy zabírá ¾ veškeré vládní činnosti, někdy ale zase tak úzká, že se omezuje na důchodové zajištění sociálně slabých občanů

5 Několik pojetí I.: Ottův slovník - Sociální politika je především praktická snaha, aby společenský celek byl uspořádán co nejideálněji. Jako nauka jeví se nám pak sociální politika jako souhrn zásad, jak odstraniti či alespoň zmírniti vady společenského života, zejména pak ty, které nazýváme sociální otázkou. Sociální politika (péče) má poskytovati přiměřenou pomoc a ochranu jedincům hospodářsky slabým, když se octnou v poměrech, které jim znemožňují, aby si sami opatřili, čeho potřebují nezbytně k uhájení svého zdraví a života, a usiluje mimo to zameziti vhodnou úpravou společenských poměrů, aby podobná sociální zla vůbec nevznikala. Karel Engliš (Sociální politika, 1916) – „…Praktické snažení, aby společenský celek byl vypěsten a přetvořen co nejideálněji. Hybným perem sociální politiky není milosrdenství, nýbrž spravedlnost a společenská účelnost.“ Sociální otázka: Pojem TGM – stav jednotlivých sociál. tříd je velmi nestejný, neodpovídající namnoze požadavku sociál. spravedlnosti a že si vrstvy sociál. nejslabší v průběhu min. stol. uvědomily tyto nerovnosti

6 Několik pojetí II Thoenes: „Sociální stát je typem společnosti, v níž vláda přebírá zodpovědnost za politickou, ekonomickou a sociální prosperitu svých občanů.“ Martin Potůček: „Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“ Peacock: „Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho.“

7 Sociální bezpečí a suverenita
Sociální politika – soubor cílených aktivit, zajišťujících sociální bezpečí a suverenitu jedince a skupin obyvatelstva (rodiny) a současně zamezujících sociální závislosti a ohrožení Opakem sociální závislost a ohrožení Pokud je člověk sociálně bezpečný může může být i suverénní a výkonný a naopak (např. dobré zázemí v rodině – dobré pracovní výkony – zlepšení finančního zázemí v rodině atd… vzájemný kruh)

8 Široké a úzké pojetí SP Široké pojetí – SP jako soubor nástrojů, metod, opatření směřujících k dosažení stanoveného cíle/ů. Obecnými cílem je dosažení sociální soudržností – maximální stability sociálních systémů, struktur a rolí. Cíle jsou výsledkem sociálního konsensu mezi jednotlivými společenskými vrstvami, sociálními partnery, pol. stranami. Užší pojetí SP (resortní) – SP je chápána jako sociální ochrana občanů, sociální zabezpečení. Cílem takovéto politiky je reagovat na sociální rizika – resp. jejich důsledky (stáří, invalidita, nemoc), a eliminovat sociální tvrdosti které doprovází tržní mechanismus (chudoba, nezam.).

9 Aktivní a pasivní SP Aktivní SP (perspektivní) – prevence vzniku sociálních problémů – systémovými změnami (v sociálním systému – oddálení odchodu do důchodu), nebo vytváření předpokladů pro účinné řešení možných následků vzniklých problémů (posilování soc. služeb atd.) Pasivní SP (retrospektivní) – řešení již vzniklých problémů

10 Kvalitativní a kvantitativní stránky SP
Kvalitativní – úroveň jednotlivých opatření např. kvalita dostatečnosti dávek, kvalita poskytovaných služeb atd. Kvantitativní – zahrnuje okruh osob, kterých se opatření SP týká a počet sociálních situací, ve kterých společnost zasahuje (lidé důchodového věku, rodiče s malými dětmi atd.)

11 Sociální politika vychází ze čtyř základních principů:
Tradice, Reality, Očekávání občanů, Možností.

12 Sociální politika by měla být:
Transparentní – musí být zřejmé o co usiluje, od koho komu přerozděluje prostředky a proč… Pravdivá – její deklarace musí odpovídat činům Motivující – musí vést občany k aktivitě a nekonzervovat chudobu Preventivní – nejlepší sociální pomoc je ta, kterou nebylo potřeba poskytnout…

13 Sociální reformy ČR I. Snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu – trend zadlužování ohrožuje nejen budoucí, ale i dnešní generace. Již dnes jen za obsluhu státního dluhu (zejména úroky) platíme téměř 40 mld. Kč ročně. Plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže – menší daňové břemeno, spravedlivější a jednodušší systém sníží motivaci k daňovým únikům a sníží administrativní náklady státu i poplatníků. Lidem zůstane více peněz díky vyšším čistým příjmům a nebude nutné je v dosavadní míře vracet zpět následným přerozdělováním formou sociálních dávek. Podpora hospodářského růstu a podnikání – snížením daňového zatížení podniků se zvýší jejich konkurenceschopnost., reforma zahrnuje opatření na podporu drobných živnostníků (zrušení zavedení registračních pokladen, zrušení minimálního základu daně). Snížení progrese nebude tolik trestat pracovitost a píli při dodatečném výdělku. Zvýší se ochota podnikat. ČR se stane atraktivnější pro zahraniční investory. Podpora rodin s dětmi – moderní flexibilní rodinná politika výrazněji umožní rodičům svobodu volby a snadnější spojení péče o dítě a profesního rozvoje. U rodičovského příspěvku bude možnost zvolit si ze tří „rychlostí“ čerpání příspěvku podle potřeb dané rodiny. Dále se výrazně zvýší slevy na dani z příjmu fyzických osob za dítě a za druhého manžela bez příjmů.

14 Sociální reformy ČR II. Posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti – reforma podpoří aktivitu a motivaci lidí, postará se o potřebné, a naopak bude trestat zneužívání sociálního systému. Reforma zvýhodní ty, kdo se snaží zvýšit si příjem vlastní poctivou prací. Sociálně citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci (mj. důchodci) – dopad zvýšení snížené sazby DPH bude mít jen malý vliv na zvyšování cen. Avšak i ten bude vykompenzován nejen všem daňovým poplatníkům, ale i důchodcům valorizací důchodů. Pracujícím důchodcům se navíc přiznávají slevy na dani. Zachování principu solidarity – vysoko příjmové skupiny obyvatelstva nadále budou přispívat do státního rozpočtu vyššími daněmi, je zachována daňová progrese. Dodržování závazků vůči Evropské unii – z toho vyplývá maximální možné využití prostředků z fondů EU. Přijetí eura – cílem je v roce 2008 snížit vládní deficit na úroveň (maastrichtského kritéria) 3 % HDP a i dalším snižováním (2,6 % v roce 2009 a 2,3 % v roce 2010) zpomalit nárůst vládního dluhu.