PRŮBĚH POVRCHOVÝCH TEPLOT OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ

Prezentace na téma: "PRŮBĚH POVRCHOVÝCH TEPLOT OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ"— Transkript prezentace:

1 PRŮBĚH POVRCHOVÝCH TEPLOT OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ
Přednáší ing Jan Mareček Ph.D. LPA311/1

2 PSIII infrakamera 1

3 PSIII infrakamera 2 ÚNIK TEPLA SPÁRY VĚNCE PŘEKLADY OKNA

4 PSIII infrakamera 3 ÚNIK TEPLA ZÁKLAD PODLAHA OKNA

5 PSIII infrakamera 4 SPÁRY

6 PSIII infrakamera 5 NEJNIŽŠÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA V ROHU

7 PSIII infrakamera 6

8 PSIII infrakamera 6 Ohřívání fasády prostupem tepla okny :
Srovnání teploty oplechování podle míry ohřívání fasády ohřátým vzduchem proudícím před okny k1<k2 <k3 k1 k2 k3

9 PSIII infrakamera 7 NEJNIŽŠÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA V ROHU

10 PS III infrakamera 8 NEJNIŽŠÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA VE SPARÁCH

11 PS III infrakamera 9

12 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 1
Obvodové pláště chrání životní prostředí uvnitř budovy. OP musí splňovat nároky na osvětlení, větrání a estetiku životního prostředí uvnitř i vně budovy. Při zateplování je nutno počítat s organizací vnitřního života stavby. Je vhodné aby technické vybavení budovy umožnilo řízený pohyb vzduchu v budově. Regulace vytápění musí být v souladu s vlhkostí vnitřního prostředí.

13 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 2 Pojmy, parametry -výběr z ČSN 730540-1
Součinitel prostupu tepla λ (WK-1m-1) Udává podíl tepelného toku(jako určitý typ energie) a plochy 1m2 při rozdílu teplot 1K.

14 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 3
Tepelný odpor konstrukce R (m2KW-1) součinitel při přestupu tepla α (Wm-2K-1) tepelný odpor přechodových vrstev Rs=1/α = Na vnitřní straně – 1/8, na vnější 1/25 m2KW-1 tepelný odpor konstrukce R=d/λ = součet poměrů tlouštěk vrstev k tepelné vodivosti + součet odporů mezer

15 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 4 PROUDĚNÍ VZDUCHU A POVRCHOVÁ TEPLOTA
U=4 W/(m2K) U=8 W/(m2K)

16 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 5
Povrchová teplota konstrukce Tsi (°C) Obvodové stěny a střechy musí mít povrchovou teplotu Tsi bezpečně nad teplotou rosného bodu. Nebo při nasycení vzduchu parami nad 80 % jeho kapacity, musíme vyměnit vlhký vzduch za suchý. Odvětráme, nebo zvýšíme teplotu. Rosný bod závisí na vývoji teploty vzduchu a vlhkosti v místnosti v závislosti na teplotě ochlazovaných stěn. Při vlhkosti nad 90% začíná její přeměna na vodu. Pokud v místnosti bude mít vzduch 20oC pojme 1m3 17g vody. U stěny bude mít vzduch nižší teplotu, který pojme méně vody, proto kondenzace začne zde.

17 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 6
Relativní vlhkost vzduchu je poměr parciálního tlaku vodních par v interiéru k parciálnímu tlaku vodních par, jimiž byl vzduch za téže teploty nasycen Optimální relativní vlhkost je kolem 50% Doporučené rozmezí 30-70% po celý rok Pocit dusna je kombinací vysoké relativní vlhkosti a teploty vzduchu

18 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 7
Člověk při lehké činnosti 60g za hod Při těžké práci 300g za hod Koupelna s vanou g /hod Sprcha g/hod Kuchyně g/hod Bazény g/hod Rostliny g/hod

19 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 8
Amoniak, kyseliny minerální Arsen,Fenol,Fluor,Chlor,Olovo Oxid siřičitý,uhelnatý,dusíku Prach Sirouhlík, Sirovodík Páchnoucí látky Ozon, Radon

20 PSIII – OBVODOVÉ PLÁŠTĚ 9
Amoniak, kyseliny minerální Arsen,Fenol,Fluor,Chlor,Olovo Oxid siřičitý,uhelnatý,dusíku Prach Sirouhlík, Sirovodík Páchnoucí látky Ozon, Radon

21 TEPLOTNÍ HLADINY PŘI KONTAKTU KOMÍNU SE ZDÍ

22 Teplotní tok

23 Ochlazování stěn v měřítku tepelných odporů
Rc [m2K/W] Povrchová teplota -15 0C Rkonstrukce Rsi Rse

24 Teplotní změny

25 Teplotní změny

26 Studený větrací průduch v obvodové stěně

27 Obvodová stěna s komínem

28 Komín s odvětrávanou dutinou

29 Vzdálenost dilatačních spar v m

30 Roztažnost konstrukcí OP

31 Změna teploty během dne

32 Změna vlhkosti během dne

33 Rychlost větru

34 Změny vlhkosti během měsíce

35 Změny součinitele tepelného prostupu podle teploty

36 tepelná kapacita: Nejjednodušeji lze tepelnou akumulaci obvodové stěny a její vliv na vnitřní teplotní stabilitu vyjádřit pomocí tepelné kapacity, resp. její poměrné části vztažené na jednotku plochy stěny (plošné tepelné kapacity). Tepelná kapacita je množství tepla, které stěna pohltí nebo vydá při ohřátí resp. ochlazení o jeden °C (nebo jeden kelvin, K). Např. betonová stěna o tloušťce 20 cm má plošnou tepelnou kapacitu:

37 tepelná kapacita: kde C je tepelná kapacita jednotky plochy stěny v J/(m2·K), c = 840 J/(kg·K) je specifická tepelná kapacita betonu, r = 2000 kg/m3 je objemová hmotnost betonu a d = 0,2 m je tloušťka betonové stěny. Podobně lze z tabulkových materiálových konstant1 spočítat plošnou tepelnou kapacitu jiných vrstev téže tloušťky 20 cm. Např.: pro dřevěnou stěnu je C = 301,2 kJ/(m2·K), pro pórobeton je C = 67,2 kJ/(m2·K), pro polystyren je C = 10,57 kJ/(m2·K) atd. Vrstvy lze skládat a kombinovat. Konstrukce o tloušťce 400 mm složená z výše uvedených vrstev betonu a polystyrenu bude mít plošnou tepelnou kapacitu 346,57 kJ/(m2·K) a tak by se dalo pokračovat.