Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem

Prezentace na téma: "Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem"— Transkript prezentace:

1 Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/ Stavba květu Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 8 Autor: Jiří Horký

2 Květ = specializovaný prýt omezeného růstu
nese různě přeměněné listy, které se přímo nebo nepřímo účastní pohlavního rozmnožování vyznačuje se nesmírnou mnohotvárností

3 Květ květní části na květním lůžku bývají volné nebo srostlé
rozlišujeme: květní obaly – nepřímo se podílejí na rozmnožování tyčinky a pestík(y) – vlastní reprodukční orgány květu

4 Květní obaly jsou zpravidla barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné) pokud nejsou takto rozlišeny, jedná se o okvětí (květy stejnoobalné) květy bezobalné – květy, které zcela postrádají květní obaly (u vrby)

5 Kalich značeno K v květním vzorci vnější část květního obalu
je tvořen obvykle zelenými kališními lístky, které v pupenu obalují a chrání ostatní části květu kališní lístky mohou být: volné (hořčice rolní) nebo srostlé (hluchavka)

6 Koruna corolla, C obvykle nápadná
často pestře zbarvená vnitřní část květního obalu tvořena korunními lístky, buď vzájemně srostlými nebo volnými hlavní funkce lákat opylovače barvou a vůní po opylení vadne a opadává

7 Okvětí perigon, P skládá se z tvarově i barevně nerozlišených okvětních lístků volné (tulipán) srostlé (konvalinka) Nerozlišené květní obaly jsou charakteristické pro jednoděložné rostliny

8 Květ oboupohlavný – rostlina má v květu zastoupeny jak tyčinky tak i pestík(y) jednopohlavný – přítomnost jen samčích (prašníkové květy) nebo jen samičích pohlavních orgánů (pestíkové květy) jednodomé rostliny – mají samčí i samičí květy uspořádány na témže jedinci (kukuřice) dvoudomé rostliny – existují u téhož druhu jedinci samčí a jedinci samičí (chmel, tis)

9 Souměrnost květu Charakteristickým znakem květu je jeho souměrnost
květy s jedinou rovinou souměrnosti – souměrné (zygomorfní) – violka, hluchavka, vstavač květy s více rovinami souměrnosti – pravidelné (aktinomorfní) roviny procházejí středem květu a rozdělují jej na zrcadlově stejné poloviny (jabloň)

10 Stavba květu Typický květ se skládá z květní stopky, květního lůžka, květních obalů, tyčinek a pestíku(ů): 1. květní stopka upevňuje květ ke stonku 2. rozšířená horní část květní stopky tvoří květní lůžko vyklenuté – u vývojově původních skupin ploché – pro odvozenější typy uspořádání květních částí ve šroubovici, u vývojové mladších skupin v kruzích

11 3. tyčinka samčí pohlavní orgán květu produkuje pylová zrna (mikrospory) morfologicky rozlišeny v nitku nesoucí prašník prašník bývá tvořen dvěma prašnými váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra; v nich se diferencují pylová zrna (s haploidním počtem chromozomů): jsou velmi rozmanitého tvaru, barvy a velikosti i stavby soubor tyčinek = andreceum, A, počet tyčinek může být až kolem 300

12 samičí pohlavní orgán květu
4. pestík samičí pohlavní orgán květu vznikl srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofylů) - krytosemenné soubor plodolistů v jednom květu se nazývá gyneceum, G apokarpní – více jednoplodolistových pestíků v jednom květu (pryskyřníkovité) cenokarpní – pokročilejší, vzniká srůstem dvou nebo více plodolistů v typickém případě se skládá ze semeníku, čnělky a blizny

13 Pestík blizna = různě utvářená vrcholová část pestíku
zachycují se zde a klíčí pylová zrna čnělka – obvykle protáhlého tvaru tvoří střední část pestíku vzácněji čnělka chybí a blizna přímo přisedá na semeník semeník – spodní, rozšířená část pestíku, ve které jsou vajíčka. Rozdělujeme: svrchní, spodní, polospodní – podle květních obalů a tyčinek, které vyrůstají pod nebo nad nebo zhruba uprostřed semeníku

14 Vajíčko jedno nebo více vajíček je uloženo v semeníku
je to mnohobuněčný útvar, jehož podstatnou část tvoří pletivné jádro (nucellus), má jeden nebo dva obaly (integumenty), které k sobě nedoléhají a vytvářejí tzv. otvor klový při dozrávání nucellu vznikají: buňka vaječná, dvě buňky pomocné, tři buňky protistojné a diploidní středové jádro = zralý zárodečný vak

15 Květní diagram, květní vzorec
vyjadřují vzájemné rozmístění a počet květních částí pomocí mezinárodně používaných symbolů a písmen květní diagram znázorňuje postavení květních částí při pohledu shora květní vzorec vyjadřuje počet květních částí, pro názornou představu o stavbě květu

16 Opylení pylové zrno se zachytí na blizně (pylové zrno je stejného druhu jako blizna, v opačném případě blizna zrno nenechá vyklíčit) vyklíčí v pylovou láčku, která nese dvě spermatické buňky proniká do vajíčka klovým otvorem

17 Druhy opylení anemogamie – opylení větrem entomogamie – opylení hmyzem
zoogamie – opylení zvířaty hydrogamie – op. vodou, vzácné antropogamie – op. člověkem

18 autogamie = samoopylení
allogamie = cizosprašnost Zamezení samoopylení prvoprašnost – proterandrie = dříve dozrávají tyčinky prvobliznost – proterogynie = dříve dozrává blizna různočnělečnost – heterostylie = různě dlouhá čnělka

19 Oplození U krytosemenných rostlin je dvojité
1. jedna spermatická buňka splyne s buňkou vaječnou – vznikne zygota, z ní zárodek (embryo) 2. druhá spermatická buňka splyne se středovým diploidním jádrem zárodečného vaku – vzniká triploidní živné pletivo endosperm z obalů vajíčka vzniká osemení zbytek nucellu se mění na živné pletivo perisperm na semenu zůstane jizva (pupek)– vajíčko tam přirůstalo ke stěně semeníku

20 Zdroje Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, ISBN Kincl, Lubomír, Kincl, Miloslav a Jakrlová, Jana. Biologie rostlin pro 1.ročník gymnázií. Praha : FORTUNA, ISBN