Vytvořili: Jan Plachý Petrásek Jan

Prezentace na téma: "Vytvořili: Jan Plachý Petrásek Jan"— Transkript prezentace:

1 Vytvořili: Jan Plachý Petrásek Jan
Prahory a starohory Vytvořili: Jan Plachý Petrásek Jan

2 Ovládání prezentace 1. posun na další list kliknutím myši v plném rozsahu (pro gymnazisty) 2. posun na další list ve zkrácené verzy (pro průměrné žáky ZŠ) kliknutím na odkaz další, nebo šipku do prava (v levém dolním okraji textového pole) U opakovacího testu se pohybujte jen odkazy, jinak okrádáte samy sebe

3 Průřez dějinami země v obrazové podobě

4

5 Doba trvání Prahory a starohory (prekambrium) Jinak též archaikum a protezoikum neboli Prekambrium trvalo od vzniku země (cca před 4600 mil. let) až do 600 mil. př. n. l., což je celých 6/7 geologického času země. Život vznikl asi před 3500 milióny let. Prvohory tvoří v podstatě dva velké vývojové cykly 1. kaledonský (podle vrásnění) 2. variský neboli hercynský Další

6 Doba trvání a vznik života
Podle rozšířené Oparinovy teorie se vyvinul v moři z organických látek vzniklých chemickou evolucí(tj. postupnou přeměnou anorganických, neživých, látek v organické) a potom se sám dále vyvíjel až do současné podoby. Tuto teorii podporuje mnoho experimentů(například pokus S. Millera). První ciklus, nazývaný podle mohutného vrásnění cyklus kaledonský, skončil v polovině devonu. Druhý, tzv. cyklus variský neboli hercynský, skončil kolem permu.

7 prahory Geologické procesy byly odlišné ode dneška
Tvořil se základ dnešních pevnin Vysoká vulkanická činnost Většina prahorních hornin je dnes přeměněných Existence oceánu (dochovány ocelánské usazeniny) Život vznikl v oceánu (dochované zkameněliny mikroorganizmů) Další

8 Prahory - rozšíření Zemská kůra byla tenká
Procesy v zemské kůře byly méně uspořádané a užívaly více energie (v podobě tepla) Energii dodávají časé dopady meteoritů a planetek Většina hornin z dochovaného množství je vyvřelých

9 prahory Došlo k vytvoření světadílů (viz níže)
Od konce tohoto období všechny procesy souvysející s tvorbou pevniny, jejího uspořádání a pohybu kontinentů jsou stejné do dnes I po útlumu všechny vlivy, které v průběhu tohoto období se jen utlumily

10 VÝVOJ POHYBU KONTINENTŮ

11 Hydrocephalus minor

12 trionyx

13 Paradoxides gracilis

14 Úvod do starohor = období navazující na prahory
Z tohoto období známe již velké množství usazených hornin (umožňují podtobnější výzkum)

15 Období ryb

16 Složení atmosféry Vznikla již před začátkem prahor
Obsahovala: amoniak, vodík, vodní páry a methan Její složení je část původního vesmírného materiálu země Chemické vlatnosti byly opakem dneška Dusík - 78,084 % Kyslík - 20,946 % Argon - 0,934 % CO2 - 0,0385 % Neon - 0,00182 % Helium - 0, % Metan - 0,00017 % Krypton - 0,00014 % Vodík - 0, %

17 Počátek prvohor - KAMBRIUM ( staré prvohory)
Nejstarší útvar prvohor, kambrium, trval 70 mil.let. Jeho počátek signalizoval pokles pevninských bloků a rozsáhlá transgrese, která zasáhla hluboko do starých štítů a vyvrcholila uprostřed této periody. Úroveň moře a rozsah mořské záplavy se často měnily, protože zemská kůra byla zřejmě v pohybu. Na počátku kambria ještě doznívalo chladnější podnebí, ale brzy nastalo zřetelné oteplení a koncem kambria, kdy moře zase ustoupilo a plocha souší se podstatně zvětšila, převládalo podnebí teplé a spíše suché. Rostlinstvo ve vývoji značně pokročilo a asi dosáhlo významného úspěchu tím, že ojedinělé přední hlídky pronikly na souš. Poprvé byly zjištěny i vzácné zkamenělé zbytky patřící snad vyšším rostlinám. Fauna byla vyhrazena pouze na moře. Typy, které by byly schopny dýchat atmosférický kyslík, se zatím nevyvinuly. Bezobratlí živočichové, hlavně trilobiti, ramenonožci, láčkovci, ostnokožci a archeociatidi, se v mělkých mořích celého světa značně rozšířili.

18 Přeměna atnosféry na dnšní stav
V průběhu tohoto období začali sinice žijící v oceánu vyrábět kyslík Kyslík byl zprvu zpotřebováván při chemických reakcích Kyslík v atmosfére se začal hromadit až ke konci období

19 Kyslíkatá atmosféra Umožnila vznik nových organizmů (dnešního typu)
Na začátku vznikly buňky z jádrem, které se později rozdělily na rostlinné a živočišné (další nám neznámé?) Na konci starohor již dosáhla svým obsahem kyslíků stejně jako dnes

20 ORDOVIK Druhý útvar starších prvohor, ordovik trval zhruba 55 mil. let. Jeho počátky charakterizují opět horotvorné pohyby tzv. sardinské fáze kaledonského vrásnění a rozsáhlá mořská transgrese. Konec ordoviku je signalizován ústupem moře (regresí) a v některých oblastech i výrazným vrásněním

21 ORDOVIK Moře byla v ordoviku značně rozšířena, souš byla spíše plochá, jednotvárná. Mezi stabilními částmi pevninských bloků se často vytvářely hlubší pánve, v některých z nich byla i sopečná činnost. V ordoviku se objevilo mnoho nových rodů i druhů živočišných skupin.

22 SILUR Třetím útvarem starších prvohor je silur. Trval asi 45 mil. let. Jeho spodní hranici charakterizují v mnoha oblastech výrazné horotvorné pohyby (takonská fáze kaledonského vrásnění). Pouze na počátku bylo mořské dno v četných oblastech vyzdviženo, celkově však mořská záplava po většinu siluru trvala.

23 SILUR Na konci siluru moře z mnoha oblastí ustoupilo a mořské dno se začalo opět zvedat působením rozsáhlých horotvorných pochodů další (ardenské) fáze kaled. vrásnění. Toto vrásnění bylo nejsilnější v severní Evropě. Vyvrásnila se tu pohoří podél okrajů baltského štítu (z Anglie přes Skotsko do Norska přes Špicberky do severního Grónska) nazývaná Kaledonidy.V siluru byly i procesy vulkanické, které se např. ve středních Čechách projevily podmořskými výlevy diabasových láv. Souše byly většinou pusté a bez života.Pouze v bažinách při jezerech a v deltách řek bylo možno vidět sporou vegetaci. V době silurské bylo podnebí většinou poměrně teplé. Pás subtropického podnebí však sahal mnohem severněji než dnes. Zhruba se již rýsují dvě podnebná pásma a to teplé a studené.

24 SILUR Mnoho druhů červených a zelených řas z této doby bychom mohli najít i v ordoviku, ale našli bychom tu i obyvatele značně odlišné : hojné rybovité praobratlovce (Agnatha), zřídka i malý akantod. Na řasách v moři byli zavěšeni graptoliti, nade dnem pomalu veslovali nožkami trilobiti. V čisté mořské vodě bychom mohli najít také loděnkovité hlavonožce, členovce Pterygotus, mezi kameny se také pohybovaly mořské hvězdice, pružné hadice, vzácní plošáci a poupěnci.

25 DEVON - doba ryb Posledním útvarem starších prvohor je devon. Trval asi 50 mil. let. Bylo to neklidné údobí. Na rozvoj života v devonu měly rozhodující vliv dvě důležité události. Byl to vznik již zmiňovaného obrovského Starého červeného kontinentu, jednak vznik rozsáhlých teplých moří s hojnými zálivy, které byly ideálním prostředím pro rozvoj obratlovců, hlavně ryb. Proto se devon často označuje jako doba ryb. obraz

26 DEVON - doba ryb V jeho první polovině úplně doznělo kaledonské vrásnění. V té době vznikla na severní polokouli obrovská pevnina. Vlivem teplého a suchého klimatu zvětral její skalní podklad a tyto zvětraliny, nápadně červeně zbarvené kysličníkem železa, hromadily se v četných pánvích, v deltách řek a na rozsáhlých nivách. V té době trvala ve středních Čechách nepřerušená mořská záplava a probíhal nepřerušený vývoj organismů.Právě proto jsou střední Čechy klasickou oblastí, která byla zvolena za světový standard pro sledování a vymezení hranice mezi silurem a devonem.

27 Doba ryb V obvodu již dříve zmiňovaného Červeného kontinentu bylo (podle nalezené flóry) podnebí teplé a suché. Koncem devonu se však množství srážek zvýšilo a následkem toho se zrychlil rozvoj suchozemských cévnatých rostlin, takže místy už vznikly první uhelné sloje. Rostlinstvo již pokrylo pevninu prvními pralesy, na souši se již objevili první suchozemští bezobratlí, z lalokoploutvých ryb se vyvinul první praobojživelník, který již byl schopen obývat suchou zemi. Úzce specializované skupiny živočišstva, kterým plně vyhovovaly staré životní podmínky, nemohli se s novými vyrovnat, a proto vymírali. V důsledku geologických revolucí se zvýšilo vývojové tempo organismů.

28 KARBON - doba obojživelníků ( mladší prvohory )
Počátky karbonu charakterizují mohutné horotvorné pohyby - hercynské vrásnění. Během něho se do konce devonu až do počátku druhohor vyvrásnila mohutná pevninská soustava s rozsáhlými horstvy. Severoatlantskou pevninu s pevninou jižní polokoule odděluje středozemní moře Tethys. Horotvornou činnost doprovázela i mohutná sopečná činnost. V konečných fázích vrásnění tuhly pod povrchem vyvrásněných pohoří spousty magmatu a vznikaly tak mohutné masívy žul i jiných hornin. V té době vznikly žulové masívy, jako např. středočeský, krkonošsko-jizerský aj. V četných lagunách a deltách řek bujelo rostlinstvo a na mnoha místech se hromadilo obrovské množství rostlinné hmoty, z níž pozvolnými chemickými pochody, jimž říkáme uhelnatění, vznikala rozsáhlá ložiska černého uhlí. Mořská voda v určitých údobích zaplavovala uhelné močály a po jeho ústupu vznikaly nové pralesy - a pochod se opakoval.

29 karbon Karbonské podnebí v oblasti Evropy bylo většinou vlhké a teplé. Mírné pásmo bylo daleko na severu, kdežto u nás převládalo pásmo rovníkové. Mírnější podnebí v karbonu vysvětlují badatelé zvýšeným obsahem kysličníku uhličitého v ovzduší dodávaným sopečnou činností. Některé význačné skupiny bezobratlých pozvolna mizely a jejich místo zaujaly jen přežívající skupiny. Na souších nastal přímo explozivní rozvoj rostlinstva, vznik obrovských pralesů, příhodné klima a hojnost potravy měly za následek i velký rozmach fauny.

30 PERM Posledním útvarem prvohor je perm. Trval asi 55 mil. let. Jiné životní podmínky byly v první polovině tohoto útvaru a jiné zase v té druhé. Měnilo se podnebí i charakter prostředí. Život rychle pokračoval ve svém vývoji ve vodě, na souši i ve vzduchu.

31 PERM Počátky permu v oblastech kontinentálního vývoje se často dají jen těžko určit. Zvětšení souší a stoupání průměrné nadmořské výšky byly hlavní příčinou změny klimatu. Na severní polokouli, kde se šířil daleko k severu pás teplého podnebí, utvořila se rozsáhlá, poměrně suchá pustinná oblast. Vlhčí, mírné podnebí se přesunovalo dále k východu do oblasti uralské, kde nastaly teprve teď příhodné podmínky pro vznik uhelných slojí. Velké části jižní prapevniny byly zaledněny. V permu mizely některé primitivní rody lalokoploutvých ryb i někteří žraloci, ubývali akantodi. Na souši ustupovaly porosty flóry převládajícímu suchu a udržovali se jen na zavlažovaných místech. Vzniklo však mnoho různých typů plazů. Převládali primitivní kotylosauři a pelykosauři. Permským útvarem skončila éra prvohorní. Život se během ní rozvinul, z moře přešel pozvolna na souš a ke konci už existovali na místech velmi nehostinných. Po prvohorách nastává středověk země - druhohory.

32 testy Základní okruh Plný okruh

33 1. otázka Ze kterého období získáváme informace i o atmosféře z hornin? (usazených) a) prahory b) starohoty

34 Odpověď a Je špatně Z období prahor máme jen malý zlomek původních hornin. Většina se jich pčeměnila.

35 Odpověď b Je spávně Z tohoto období máme dochované usazenéí horniny, ve kterých je vše uloženo v přehledných vrstvách.

36 Do kterého období patří vyobazený živočich?
2. otázka Do kterého období patří vyobazený živočich? a) starohory b) prahory

37 Odpověď a Je správně Období ryb patří do odbobí starohor. Vznik této ryby byl umožněn změnou atmosféry.

38 Odpověď B Je špatně Ryba potřebuje kyslík, a ten byl v atmosféře v dostatečné míře zastoupen az v období starohor.

39 Kdy vznikla ,,dnešního typu buňky“ s jádrem?
3. otázka Kdy vznikla ,,dnešního typu buňky“ s jádrem? a) ve starohorách b) v prahorách

40 Odpověď a Je správně Je zprávně, protože došlo k okysličení atmosféry

41 Odpověď b Je špatně Protože dnešní typ buněk nedokáže pracovat s absolutní nulou % kyslíku.

42 Jaké bylo klima karbonu?
4. otázka Jaké bylo klima karbonu? a) chladné, studené b) teplé a vlké

43 Odpověď b Je správná Období karbonu bylo jedním z nejteplejších období dějin. V tomto období dosáhl svého vrcholu ve vývoji hmyz. V tomto období bylo i nejvíce močálů, ze kterých vznikalo uhlí.

44 Odpověď a Je špatně Kdyby byl karbon studený a suchý, nemělibycho zkaměnělina ny Barandově v Praze a nevniklo by uhlí (uhlí vzniká v močálech a bažinách).

45 Od kdy do kdy trvalo prekambrium (prahory a starohory)?
5. Otázka Od kdy do kdy trvalo prekambrium (prahory a starohory)? a) 800 – 600 mil. let před naším letopočtem b) 4600 – 600 mil. př.n.l.

46 Odpověď a Je špatně Protože planeta Země vznikla před 4600 mil. let před naším letopočtem. Jde o nejstarší období vývoje Země.

47 Odpověď b Je správně Protože planeta Země vznikla před 4600 mil. let před naším letopočtem. Jde o nejstarší období vývoje Země.

48 zpracovali Připravili: Petrásek Jan Pachý Jan
Literatura: Velká kniha o pravěku Encyklopedie Diderot Encyklopedie Encarta