Cestovní ruch Pobaltí Střední odborná škola Otrokovice

Prezentace na téma: "Cestovní ruch Pobaltí Střední odborná škola Otrokovice"— Transkript prezentace:

1 Cestovní ruch Pobaltí Střední odborná škola Otrokovice
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /1 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/2-PV-1/11 Název DUM Cestovní ruch Pobaltí Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: cestovní ruch Litvy, Lotyšska a Estonska Vybavení, pomůcky Dataprojektor , atlas světa Klíčová slova Litva, Hora Křížů, Vilinius, Trakai, Lotyšsko, Riga, Estonsko, Tallinn, Palanga Datum

3 Cestovní ruch Pobaltí Náplň výuky Baltské státy Estonsko Lotyšsko
Litva

4 Baltské republiky Název Baltské státy, případně též Pobaltí nebo Baltikum označujeme 3 země v severovýchodní Evropě na východním pobřeží Baltského moře: Estonsko Lotyšsko Litva Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. obr. 1 Vznikly rozpadem SSSR v roce a 1991.

5 Estonsko Hlavní město: Tallinn Státní zřízení: parlamentní republika
Jazyk: estonština (ugrofinský jazyk) Měna: euro Vznik: 1918, obnovená nezávislost 1991 45 226 km² 1 339  681 obyvatel

6 Cestovní ruch Estonska
převažují poznávací okružní zájezdy, spíše krátkodobé spojené s návštěvou ostatních měst Pobaltí. Tallinn Vanalinn – Staré město, historická část hanzovního města s opevněním a hradem Toompea (13. – 17. století) – UNESCO Radniční lékárna – nejdéle fungující lékárna v Evropě (1415) Kadriorg (Kateřino údolí) – čtvrť barokních paláců Čudské jezero ledovcové, 4 největší v Evropě, pláže, rybolov, vodáctví Pärnu lázeňské středisko u Baltského moře, písečná pláž oceněná modrou vlajkou

7 Lotyšsko Hlavní město: Riga Státní zřízení: parlamentní republika
Jazyk: lotyština Měna: lotyšský lat Vznik: 1990 64 589 km² 2 248 000 obyvatel

8 Cestovní ruch Lotyšska
Riga UNESCO – historická část města, bývalé hanzovní město, secesní architektura, Rižský hrad (sídlo prezidenta a muzeí)  Jūrmala středisko u Baltského moře, lázně, letní hudební slavnosti Obr. 4

9 Litva Hlavní město: Vilnius Státní zřízení: parlamentní republika
Jazyk: litevština Měna: litevský litas Vznik: 1990 65 200 km² obyvatel

10 Cestovní ruch Litvy Vilnius Staré město – historické jádro, UNESCO
Královský palác, Prezidentský palác, „Jeruzalém severu“ Trakai bývalé hlavní město litevských knížat, vodní hrad Trakai Palanga Lázeňské středisko u Baltského moře, písečné pláže  Kuršská Kosa UNESCO, biosferická rezervace, mezi Litvou a Ruskem poloostrov s písečnými dunami, které mění svou velikost podle přílivu a činnosti větru Hora Křížů poutní místo, povstání 19. století, symbol útlaku SSSR vůči Litvě

11 Hora Křížů obr. 2

12 Trakai obr.3

13 Kontrolní otázky: Jaké je státní zřízení Pobaltských republik?
Který stát má zavedenou měnu euro? Jak se nazývá významné poutní místo Litvy? Vyjmenuj UNESCO památky Baltiku. Který jazyk 3 zemí je odlišný? S jakým jiným jazykem je příbuzný?

14 Seznam obrázků: Obr. 1. anonym, [vid ], dostupné z: balt%C3%AD.png/270px-Vlajky_Pobalt%C3%AD.png Obr. 2.Dezidor, [vid ], dostupné z: 5%99%C3%AD%C5%BE%C5%AF.jpg/800px- Hora_K%C5%99%C3%AD%C5%BE%C5%AF.jpg Obr. 3. Jalo, [vid ], dostupné z: Troki.jpg/800px-Trakai-Troki.jpg Obr. 4. anonym, [vid ], dostupné z: ga-Beach.JPG/220px-Gulf_of_Riga-Beach.JPG

15 Seznam použité literatury:
[1] Holeček M., Mariot P., Střída M., Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha 1999, ISBN