MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ

Prezentace na téma: "MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ"— Transkript prezentace:

1 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ
Katedra managementu, inovací a projektů doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D.

2 4. Rozhodování za jistoty. Multikriteriální rozhodování

3 Podpora analýzy rozhodovacích problémů
influenční diagramy kognitivní (myšlenkové) mapy Podpora tvorby variant Metody a modely stanovení důsledků variant Vícekriteriální hodnocení variant LS 2009/10 KIP/MR-4

4 Influenční diagramy prvky rozhodovacího problému – uzly
vztahy mezi prvky – hrany LS 2009/10 KIP/MR-4

5 Prvky rozhodovacích problémů
rozhodovací proměnné: jsou předmětem volby (trh, ceny, náklady, technologie, …) exogenní veličiny: ovlivňují řešení, ale jsou mimo kontrolu rozhodovatele (dostupnost úvěrů, úrokové sazby, výsledky VaV – riziko a nejistota) kritéria hodnocení (rentabilita, NPV, …) stavové veličiny: mezivýsledky, vlivy variant a exogenních veličin na kritéria hodnocení omezující podmínky (interní – externí, ovlivnitelné – neovlivnitelné) LS 2009/10 KIP/MR-4

6 Grafické zobrazení rozhodovací proměnné
exogenní faktory a stavové veličiny (nejisté faktory značíme vlnovkou ~) kritéria hodnocení hrany: vyjadřují závislost nestochastická funkční závislost stochastická funkční závislost informační (časový sled realizace variant) LS 2009/10 KIP/MR-4

7 Příklady symbolů - 1 A pevná funkční závislost mezi stavovými veličinami B pravděpodobnostní vliv proměnné (cena) na stavovou veličinu (výše prodejů) investiční náklady odpisy prodejní cena prodej LS 2009/10 KIP/MR-4

8 Příklady symbolů - 2 C pevná funkční závislost zisku (kritérium) na ceně energie (exogenní faktor) D pravděp. závislost stavové veličiny (přepravní náklady) na exogenním faktoru (poptávka) ~ cena el. energie zisk ~ poptávka přepravní náklady LS 2009/10 KIP/MR-4

9 velikost výrobní jednotky
Příklady symbolů - 3 E informační vazba mezi dvěma rozhodovacími variantami (rozhodování o velikosti předchází rozhodnutí o financování velikost výrobní jednotky finanční zajištění LS 2009/10 KIP/MR-4

10 Příklad: Investice, verze 1
Rozhodnutí o vybudování rekreační vily čtyři rozhodovací proměnné: individuální nebo společná investice společná investice – kdo bude realizátorem? velikost investice (hodnota včetně např. estetiky)  náklady cenová strategie při pronájmu LS 2009/10 KIP/MR-4

11 dvě kritéria hodnocení:
exogenní faktory: zůstatková cena v případě prodeje (ovlivňuje NPV) dvě stavové proměnné: výnos z pronájmu splátky úvěru dvě kritéria hodnocení: přínos investice (využití pro vlastní rekreaci) čistá současná hodnota investice (NPV) LS 2009/10 KIP/MR-4

12 Příklad 1: Influenční diagram investičního problému – verze 1
8 5 2 1 3 4 6 9 7 Příklad 1: Influenční diagram investičního problému – verze 1 LS 2009/10 KIP/MR-4

13 Příklad: Investice, verze 2
Podrobnější analýza: rozšíření souboru kritérií hodnocení, exogenních faktorů a stavových proměnných (odlišené barvou písma) LS 2009/10 KIP/MR-4

14 dvě kritéria hodnocení:
exogenní faktory: zůstatková cena v případě prodeje (ovlivňuje NPV) daňové podmínky úroková sazba bankovního úvěru stavové proměnné: výnos z pronájmu splátky úvěru výše bankovního úvěru délka pronájmu dvě kritéria hodnocení: přínos investice (využití pro vlastní rekreaci) čistá současná hodnota investice (NPV) celkové investiční náklady LS 2009/10 KIP/MR-4

15 Příklad: Influenční diagram investičního problému – verze 2
8 5 2 13 1 3 4 6 9 10 11 7 12 14 LS 2009/10 KIP/MR-4

16 Kognitivní mapy identifikace všech důležitých prvků
zobrazení jejich kauzálních souvislostí: šipka vychází z příčiny a ústí do důsledku + přímá závislost - nepřímá závislost LS 2009/10 KIP/MR-4

17 objem prodeje konkurence - -
celková velikost trhu objem prodeje konkurence - - + podíl na trhu skladovací prostory + + + objem prodeje výnosy z tržeb - - výše ceny vzhledem ke konkurenci jednotkové náklady + - + + - výše zisku ceny konkurence prodejní cena + investice do moderních technologií tlak na udržení nízkých cen zvýšená kvalita produkce + - - + + - levná zahraniční konkurence zlepšení image firmy + rozsah reklamy - + LS 2009/10 KIP/MR-4 známost firmy

18 růst tržeb, pokles jednotkových nákladů 
výše prodejů  vyšší podíl na trhu a tržby, pokles jednotkových nákladů růst tržeb, pokles jednotkových nákladů  vyšší zisk  vyšší investice do technologií, zvýšení nákladů na reklamu vyšší investice do technologií  vyšší kvality produkce, nižší tlak na udržení nízkých cen vyšší reklama a propagace  zlepšení image a známosti firmy, nižší tlak na udržení nízkých cen LS 2009/10 KIP/MR-4

19 VLIV POČASÍ NA RYCHLOST JÍZDY
ŠPATNÉ POČASÍ VŽDY OBVYKLE + + TROCHU AUTO NEHODY ZÁCPA TROCHU + ČASTO - + TROCHU - + HODNĚ NERISKOVAT - VŽDY FREKVENCE KONTROL HODNĚ + TROCHU - + PŘÍČINNÝ NÁRŮST - PŘÍČINNÝ POKLES RYCHLOST JÍZDY LS 2009/10 KIP/MR-4

20 PODPORA TVORBY VARIANT
3 skupiny rozhodovacích problémů: známe varianty řešení (nabídka, standardní, opakované problémy) neznáme varianty řešení, existují postupy pro jejich tvorbu (analogie dřívějších problémů, modifikace postupů) neznáme varianty řešení, neexistují postupy pro jejich tvorbu (unikátní problémy vyžadující originální řešení) LS 2009/10 KIP/MR-4

21 Obecný postup Při tvorbě variant využívat poznatků předchozích fází řešení problému (formulace a analýza, stanovení cílů, specifikace kritérií) Tvorba variant = tvůrčí proces hledání možných způsobů dosažení cílů při respektování existujících omezení Faktory rozhodování (dílčí cíle, omezující podmínky) slouží k eliminaci nepřípustných variant LS 2009/10 KIP/MR-4

22 Dobře strukturované problémy
matematické modely, operační analýza, matematické programování LS 2009/10 KIP/MR-4

23 Špatně strukturované problémy
Metody hledání nových myšlenek systematicko-analytické (morfologická analýza, rozhodovací stromy, soupis atributů) intuitivní (brainstorming, brainwriting, synektika) LS 2009/10 KIP/MR-4

24 Morfologická analýza systematická tvorba co nejúplnějšího souboru variant řešení kroky: analýza a formulace problému dekompozice na relativně samostatné složky určení a analýza parametrů charakterizujících jednotlivé složky stanovení možných hodnot parametrů generování potenciálních variant řešení (kombinace) eliminace nepřípustných kombinací parametrů LS 2009/10 KIP/MR-4

25 Parametry, morfologická matice
Požadavky na parametry. vzájemně nezávislé koncepčně relevantní Morfologická matice řádky – parametry sloupce – možné hodnoty řešení: čára spojující zvolené hodnoty LS 2009/10 KIP/MR-4

26 Příklad morfologické matice
nalezení možností užití lepenky Parametr Hodnoty parametrů Oddělované látky pevná/ pevná kapalná plyn kapalná/ plyn/ Obklopení oddělované látky úplné částečné Ochrana před gravitace mechanické síly teplo záření zvuk Kombinace s papír umělá hmota dřevo barva nic řešení: nevratný obal nápojů LS 2009/10 KIP/MR-4

27 VÍCEKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ
Stanovení preferenčního uspořádání variant Stanovení vah kritérií Vícekriteriální hodnocení variant LS 2009/10 KIP/MR-4

28 Stanovení preferenčního uspořádání variant
obtížnost roste s růstem počtu kritérií a s růstem počtu variant jediné kvantitativní kritérium: uspořádání podle klesajících hodnot – př.: hodnocení investičních variant podle rentability investovaného kapitálu komplikace: smíšené soubory kritérií kvalitativní kvantitativní – různé měrné jednotky LS 2009/10 KIP/MR-4

29 zřídka existuje jedna varianta, která je nejlepší podle všech kritérií
častěji některé varianty lepší z některých hledisek, z jiných horší (konfliktní kritéria, např. ekonomická efektivnost vs. dopady na životní prostředí) někdy možný postup: převod všech kritérií na stejnou měrnou jednotku  aditivita  jednokriteriální hodnocení LS 2009/10 KIP/MR-4

30 Hypotetické ceny stínové ceny - náklady obětované příležitosti
př.- rekonstrukce komunikace  snížení počtu úrazů; přínos = počet úrazů, k nimž nedojde * průměrné náklady na léčení úrazu stínová mzda – nejvyšší možná odměna, kterou by pracovní síly zaměstnané na projektu mohly vydělat jinde (může být nižší než skutečná) náhražkové trhy – analogie s tržně ocenitelným efektem př. – snížení hlučnosti ohodnotíme možným zvýšením tržního nájemného v dané lokalitě LS 2009/10 KIP/MR-4

31 Příklad – převod na stejné jednotky
5 variant zvýšení bezpečnosti, přibližně stejně investičně náročných (Excel) (mil. Kč) var. snížení počtu úmrtí úspora ze snížení počtu úmrtí* snížení škod na majetku celková úspora pořadí variant A 100 450 900 3 B 150 675 360 1035 2 C 75 337,5 720 1057,5 1 D 50 225 756 981 4 E 396 846 5 * na zabránění 1 úmrtí jsme ochotni vynaložit 4,5 mil. Kč LS 2009/10 KIP/MR-4

32 významnost kritérií závisí na hodnotové soustavě rozhodovatele (firmy)
princip kompenzace hodnot kritérií: při přechodu od jedné varianty k druhé posuzujeme žádoucí přírůstek hodnoty jednoho kritéria vzhledem k nežádoucímu poklesu hodnoty druhého kritéria významnost kritérií závisí na hodnotové soustavě rozhodovatele (firmy) význam metod vícekriteriálního hodnocení: transparentnost reprodukovatelnost LS 2009/10 KIP/MR-4

33 STANOVENÍ VAH KRITÉRIÍ
bodová stupnice alokace 100 bodů preferenční uspořádání párové srovnávání Saatyho metoda postupný rozvrh vah kompenzační metoda ZPĚT – PŘÍKLAD 1 LS 2009/10 KIP/MR-4

34 Bodová stupnice Alokace 100 bodů
Bodová stupnice: každému kritériu rozhodovatel přiřadí určitý počet bodů ze zvolené stupnice (1 až 5, 1 až 9, -5 až +5 apod.) Alokace 100 bodů: Rozhodovatel rozdělí mezi jednotlivá kritéria 100 bodů podle jejich významnosti LS 2009/10 KIP/MR-4

35 Preferenční uspořádání
stanovení pořadí významnosti kritérií: přímé uspořádání etapové uspořádání – v etapě i se stanoví nejvýznamnější kritérium mi a nejméně významné kritérium ni, ta se v etapě i+1 vypustí a pokračuje se dále; konečné pořadí kritérií je m1, m2, …, n2, n1 nejméně významnému kritériu se přiřadí váha 1 (10) a rozhodovatel určí, kolikrát je předposlední až první kritérium významnější než poslední; takto stanovené koeficienty tvoří nenormované váhy kritérií; normalizujeme tak, aby Σ = 1 LS 2009/10 KIP/MR-4

36 Párové srovnávání pro každé kritérium zjišťujeme počet jeho preferencí ke všem ostatním kritériím souboru (celkem n kritérií) Ki < Kj aij = 1 Ki > Kj aij = 0 aii = 0 počet preferencí váhy kritérií LS 2009/10 KIP/MR-4

37 takto definované váhy jsou normované:
aij – matice nxn má n2 prvků z toho n diagonálních = 0 ze zbývajících je polovina = 1 Σ aij = ½ n(n-1)  Σ νi = 1 matice antisymetrická: kde je nad diagonálou 1, je symetricky pod diagonálou 0  stačí určit polovinu prvků LS 2009/10 KIP/MR-4

38 kritérium K1 K2 K3 … Kn-1 Kn fi 1 LS 2009/10 KIP/MR-4

39 Párové srovnávání - modifikace
pokud je počet preferencí některého kritéria nulový, bude jeho váha nulová, i když kritérium není zcela bezvýznamné modifikace: vi = n + 1 – pi vi nenormovaná váha kritéria i pi pořadí kritéria i v preferenčním uspořádání vi = 1, 2, … , n LS 2009/10 KIP/MR-4

40 Saatyho metoda kromě směru preference se určuje i její velikost bodů
popis 1 kritéria jsou stejně významná 3 první kritérium je slabě významnější než druhé 5 první kritérium je dost významnější než druhé 7 první kritérium je výrazně významnější než druhé 9 první kritérium je absolutně významnější než druhé hodnoty 2, 4, 6, 8 lze využít k jemnějšímu rozlišení LS 2009/10 KIP/MR-4

41 Výpočet prvků matice a vah
vyplníme horní trojúhelníkovou matici a doplníme sii = 0 pro všechna i sji = 1/sij pro všechna i,j stanovení vah: exaktní výpočet vlastního vektoru matice relativních důležitostí metoda nejmenších čtverců: minimalizace aproximativní LS 2009/10 KIP/MR-4

42 Aproximativní stanovení vah
Postup 1: prvky každého sloupce Saatyho matice vydělíme součtem prvků tohoto sloupce pro takto sloupcově normalizovanou matici sečteme prvky v každém řádku vydělíme tyto řádkové součty součtem všech prvků sloupcově normalizované matice a tak získáme odhady vah odpovídajících kritérií Postup 2 stanovíme geometrické průměry řádků Saatyho matice (vynásobíme a vypočteme n-tou odmocninu) a normalizujeme (vydělíme součtem všech geom. průměrů)  odhady vah kritérií LS 2009/10 KIP/MR-4

43 Příklad hodnocení uchazečů o spolupráci kritérium popis K1
možnost rozšíření dodávek na export i do tuzemska K2 možnost samostatného vystupování na zahraničních trzích K3 možnost uplatnění dodávek na trzích partnera K4 prosazení dalších výrobků na trzích partnera K5 společná dlouhodobá koncepce vystupování na trzích K6 výroba technologicky příbuzných komponent pro partnera K7 současné vytížení kapacit partnera v nejbližším období LS 2009/10 KIP/MR-4

44 Příklad – párové srovnání
fi pi 1 5 2 6 7 3 4 Excel LS 2009/10 KIP/MR-4

45 Příklad – Saatyho metoda
gi 1 1/2 3 6 2 1,95 7 4 2,53 1/3 0,77 1/6 1/7 1/4 0,32 1,10 0,54 1,37 LS 2009/10 KIP/MR-4

46 Příklad – porovnání obou metod
kritérium váhy kritérií párové srovnání Saaty 1 2 K1 0,24 0,21 0,23 K2 0,29 0,25 K3 0,10 0,11 0,09 K4 0,04 K5 0,14 0,13 K6 0,05 0,07 0,06 K7 0,19 0,18 0,16 LS 2009/10 KIP/MR-4

47 Příklad - závěry v tomto příkladu se váhy stanovené různými metodami velice dobře shodují při uplatnění Saatyho metody obvykle dochází k výraznější diferenciaci vah kritérií; je třeba si uvědomit, že počty bodů v tabulce vah vyjadřují intenzitu preferencí (násobky nebo podíly vah vzájemně srovnávaných kritérií) LS 2009/10 KIP/MR-4

48 Postupný rozvrh vah seskupení kritérií do dílčích skupin podle příbuzné věcné náplně stanovení normovaných vah skupin kritérií stanovení vah kritérií v jednotlivých skupinách (normovaných ve skupinách) výsledná váha = váha skupiny * váha kritéria ve skupině LS 2009/10 KIP/MR-4

49 Příklad - postupný rozvrh vah
K1 – objem exportu K2 – dosahovaná cena v zahraničí K3 – počet zaměstnanců K4 – energetická náročnost K5 – náročnost na opravy a údržbu K6 – hlučnost v provozu K7 – exhalace v provozu K8 – náročnost na fyzicky namáhavé práce S1 S2 S3 LS 2009/10 KIP/MR-4

50 skupina váha skupiny kritérium váha kritéria výsledná váha S1 0,5 K1 0,7 0,35 K2 0,3 0,15 S2 K3 0,4 0,12 K4 K5 0,2 0,06 S3 K6 K7 0,45 0,09 K8 0,25 0,05 LS 2009/10 KIP/MR-4

51 Výhody postupného rozvrhu vah
snížení náročnosti na rozhodovatele – nemusí posuzovat váhové relace obsahově zcela odlišných kritérií dodržení stanovených relací skupin kritérií – důležité zvláště v případě nevyváženosti souboru kritérií LS 2009/10 KIP/MR-4

52 Kompenzační metoda určíme hypotetickou variantu, která bude mít nejhorší možné dopady vzhledem ke všem kritériím Určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za nejdůležitější, přiřadíme mu hodnotu 100 Analogicky určíme kritérium, u kterého je změna z nejméně preferované hodnoty na nejvíce preferovanou považována za druhou nejdůležitější a podobně pokračujeme, dokud nejsou všechna kritéria seřazena podle významnosti změn porovnáme důležitost zlepšení prvního kritéria z nejhorší hodnoty na nejlepší s podobným zlepšením druhého kritéria tento krok opakujeme pro ostatní kritéria výsledné váhy znormujeme LS 2009/10 KIP/MR-4

53 Kompenzační metoda – př.
majitel prodejny vybírá dodavatele pečiva a stanoví následující kritéria: K1: celkové náklady odpovídající průměrné týdenní spotřebě včetně dopravy K2: hodina ranní rozvážky (prodejna otevírá v 7 hod.) K3: reference kvality služeb (1 – 5, 1 nejlepší) K4: forma placení, doba splatnosti faktur PŘÍKLAD LS 2009/10 KIP/MR-4

54 Stanovení vah kritérií - závěr
váhy kritérií jsou prakticky vždy subjektivně ovlivněny použitou metodou subjektem, který váhy stanovuje zvýšení spolehlivosti: větší počet metod větší počet hodnotitelů (nezávisle – v týmu), možnost užití koeficientů kompetence LS 2009/10 KIP/MR-4

55 METODY HODNOCENÍ VARIANT
vícekriteriální funkce utility jednoduché metody stanovení utility variant párové srovnávání variant kompenzační metoda praktické uplatnění metod vícekriteriálního hodnocení LS 2009/10 KIP/MR-4

56 Vícekriteriální funkce utility
(funkce užitku, užitková funkce, preferenční funkce) přiřazuje každé variantě rozhodování utilitu (užitek, hodnotu) vyjádřenou reálným číslem aditivní funkce utility X … varianta rozhodování ui … dílčí funkce utility i-tého kritéria xi … důsledek varianty vzhledem k i-tému kritériu vi … váha i-tého kritéria n … počet kritérií hodnocení LS 2009/10 KIP/MR-4

57 Dílčí funkce utility změna ohodnocení v závislosti na změnách hodnoty kritéria vlastnosti dílčí funkce utility: kritéria výnosového typu: rostoucí konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více lineární: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále stejně kritéria nákladového typu: klesající konkávní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále více konvexní: rozhodovatel cení stejné přírůstky hodnot kritéria stále méně LS 2009/10 KIP/MR-4

58 ui(xi) 1 1 … konkávní 2 … konvexní 3 … lineární 1 3 2 LS 2009/10
LS 2009/10 KIP/MR-4

59 Předpoklady použití aditivní funkce utility – předpokládá preferenční nezávislost souboru kritérií váhy kritérií se určují pomocí kompenzační metody Fotr J., Hořický K.: Rozhodování, Praha, Institut řízení, 1988 dále se budeme věnovat jednoduchým metodám stanovení utility LS 2009/10 KIP/MR-4

60 Jednoduché metody stanovení utility
celkové ohodnocení = vážený součet dílčích ohodnocení H j… ohodnocení j-té varianty vi … váha i-tého kritéria hij … dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu n … počet kritérií hodnocení m … počet variant Na základě celkového ohodnocení stanovíme preferenční uspořádání variant LS 2009/10 KIP/MR-4

61 Předpoklady použití Zjednodušení oproti vícekriterální funkci utility:
neověřuje se preferenční nezávislost kritérií (pokládá se za apriori danou) váhy kritérií se nemusí stanovit kompenzační metodou, ale libovolnou z metod popsaných dříve dílčí funkce utility se určují jednoduchými postupy, popsanými dále LS 2009/10 KIP/MR-4

62 Metoda váženého pořadí
dílčí ohodnocení variant se určuje podle pořadí variant vzhledem k odpovídajícím kritériím: hij = m +1 - pij pij … pořadí j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu m … počet variant ohodnocení vychází pouze z pořadí variant, neodráží rozdíly mezi hodnotami kritérií (např. při hodnocení podle zisku nezávisí na skutečné výši zisku, pouze na pořadí)  metoda vhodná pouze pro kvalitativní kritéria LS 2009/10 KIP/MR-4

63 Expertní stanovení dílčích ohodnocení
přiřazení bodů ze zvolené stupnice (1-10, 1-100) nejnižší ohodnocení (1 bod) – nejhorší nejvyšší ohodnocení (10, 100 bodů) – nejlepší umožňuje respektovat nelinearitu značná náročnost na hodnotitele validita celkového ohodnocení variant závisí na kvalitě a kompetenci hodnotitele LS 2009/10 KIP/MR-4

64 Lineární dílčí funkce utility
kvalitativní kritéria: přiřazení bodů kvantitativní kritéria: nejhorší hodnotě kritéria xi0 přiřadíme hodnotu 0 nejlepší hodnotě kritéria xi* přiřadíme hodnotu 1 (100) výhoda: snížení subjektivity předpoklad linearity zpravidla přijatelný POZOR: je třeba rozlišit kritéria výnosového a nákladového typu při stanovení nejlepší a nejhorší hodnoty kritéria LS 2009/10 KIP/MR-4

65 1 h xi0 xij xi* LS 2009/10 KIP/MR-4

66 Metoda bázické varianty
porovnání hodnot důsledků variant s hodnotami bázické varianty (etalonu) kritéria výnosového typu: lineární kritéria nákladového typu: hyperbola xib, i=1,…n – důsledky bázické varianty vzhledem k jednotlivým kritériím u kritérií výnosového typu se předpokládá konstantní růst přínosu při stejných přírůstcích hodnot kritérií, u kritérií nákladového typu pokles přínosu LS 2009/10 KIP/MR-4

67 Modifikace bázické metody (PATTERN)
základem hodnocení (bázickou variantou) je varianta s nejhoršími soubory kritérií kritéria výnosového typu: xij ≥ xi0 kritéria nákladového typu: xij ≥ xi0  ohodnocení variant s nejhoršími důsledky = 1 LS 2009/10 KIP/MR-4

68 Porovnání jednoduchých metod
Metoda Vhodnost Nevýhoda váženého pořadí kvalitativní kritéria neodráží rozdíly mezi hodnotami u kvantitativních kritérií přímého stanovené dílčích ohodnocení kvalitativní i kvantitativní kritéria pracnost lineárních dílčích funkcí utility kvantitativní kritéria předp. linearitu dílčích fcí bazické varianty předp. linearitu pro výnosová a hyperbolický průběh pro nákladová kritéria LS 2009/10 KIP/MR-4

69 Příklad - 1 hodnocení souboru 6 investičních variant vzhledem ke 4 kritériím hodnocení rentabilita kapitálu (%) produktivita práce (1000 Kč/prac.) energetická náročnost (GJ/mil. Kč produkce) kilogramová cena (USD/kg produkce) váhy stanovené pomocí metod popsaných v oddílu STANOVENÍ VAH KRITÉRIÍ LS 2009/10 KIP/MR-4

70 Příklad - 2 vyloučíme dominované varianty (existuje varianta, která je alespoň v podle jednoho kritéria lepší a podle žádného kritéria není horší než dominovaná varianta): V6 je dominována V1 VÝPOČET LS 2009/10 KIP/MR-4

71 PÁROVÉ SROVNÁVÁNÍ VARIANT
Saatyho metoda metody založené na prazích citlivosti vhodné pro hodnocení souboru variant podle kvalitativních nebo smíšených kritériích LS 2009/10 KIP/MR-4

72 Saatyho metoda postup podobný Saatyho metodě pro stanovení vah, srovnávanými objekty nejsou kritéria, nýbrž varianty rozhodování Prvky sij Saatyho matice představují odhady poměrů dílčích ohodnocení variant i a j vzhledem k danému kritériu hodnocení určí se dílčí ohodnocení variant vzhledem ke kritériím hij (kritérium i, varianta j) PŘÍKLAD - SAATY LS 2009/10 KIP/MR-4

73 vi … váhy stanovené Saatyho metodou
LS 2009/10 KIP/MR-4

74 Prahy citlivosti stanovíme preference dvojic variant, neurčujeme velikost těchto preferencí matice preference V: Vij je součtem vah kritérií, z jejichž hlediska rozhodovatel preferuje variantu i před variantou j prahy citlivosti: práh preference: udává, jak velký musí být rozdíl mezi součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta i před j a součtem vah kritérií, podle nichž je preferována varianta j před i, aby mohla být i preferována před j z hlediska všech variant práh indiference: je-li rozdíl menší, pak jsou varianty považovány za rovnocenné LS 2009/10 KIP/MR-4

75 nezískáme číselné celkové ohodnocení jednotlivých variant
výsledkem je rozklad souboru hodnocených variant do indiferenčních tříd a preferenční uspořádání těchto tříd LS 2009/10 KIP/MR-4

76 KOMPENZAČNÍ METODA nevyužívá váhy kritérií
iterační proces, který využívá (praktické) dominace k postupné eliminaci variant ekvivalentních výměn k postupné eliminaci kritérií výsledkem je jediná (optimální) varianta nebo několik málo variant s jedinou dominující LS 2009/10 KIP/MR-4

77 Dominace dominace: A dominuje B, pokud je lepší alespoň podle jednoho kritéria a podle žádného není horší praktická dominace: A prakticky dominuje B, pokud je počet kritérií podle kterých je A lepší, výrazně větší než počet kritérií podle kterých je A horší LS 2009/10 KIP/MR-4

78 Dominance - příklad K1, K2, K4, výnosová, K3, nákladové
Kritérium Varianta A B C hodnota pořadí K1 rentabilita kapitálu (%) 11 2,5 12 1 K2 podíl na trhu (%) 20 18 2 15 3 K3 dopad na prostředí 1,5 K4 zlepšení image K1, K2, K4, výnosová, K3, nákladové C je dominována B: horší podle K1, K2, K3, stejná podle K4 A prakticky dominovaná B: podle K1, K4 je lepší B, podle K2 je lepší A, podle K3 jsou A, B rovnocenné LS 2009/10 KIP/MR-4

79 Ekvivalentní výměny postupná eliminace kritérií, vzhledem ke kterým jsou důsledky všech variant přibližně stejné ekvivalentní výměna: zlepšení hodnoty jednoho kritéria při současném zhoršení hodnoty jiného kritéria tak, aby se nezměnilo celkové ohodnocení varianty LS 2009/10 KIP/MR-4

80 Ekvivalentní výměny – příklad 1
investiční projekty A a B kritéria: rentabilita kapitálu a tržní podíl A B 1. Rentabilita kapitálu (%) 10 12 2. Podíl na trhu (%) 20 14,5 varianta kritérium jde o dvojici nedominovaných variant; cíl – varianty se liší z hlediska jediného kritéria LS 2009/10 KIP/MR-4

81 možnosti: zvolme rentabilitu kapitálu; pak lze ekvivalentní výměnu provést buď u varianty A (zvýšení rentability z 10 na 12%) nebo B (snížení z 12 na 10%) zvolme B; pak se budeme ptát, jaké zvýšení podílu na trhu by kompenzovalo pokles rentability – předpokládejme, že zvýšení ze 14,5 na 18,5% LS 2009/10 KIP/MR-4

82 Stav po ekvivalentní výměně A B
1. Rentabilita kapitálu (%) 10 2. Podíl na trhu (%) 20 18,5 varianta kritérium Lze vyloučit kritérium rentability Podle podílu na trhu je lepší varianta A LS 2009/10 KIP/MR-4

83 Ekvivalentní výměny – příklad 2
Rozhodnutí o prodloužení pronájmu kanceláře nebo jejím přestěhování kritéria: K1 – doba dopravy do zaměstnání (min. v dopravní špičce) K2 – dosažitelnost pro klienty (% klientů, jimž trvá cesta do kanceláře méně než 1 hod.) K3 – vybavenost kanceláře (fax, telefon, internet, …) K4 – velikost kanceláře (m2) K5 – měsíční nájemné (Kč) LS 2009/10 KIP/MR-4

84 K1, K5 kritéria nákladového typu K2, K4 kritéria výnosového typu
kromě K3 jsou všechna kritéria kvantitativní, zvolíme třístupňovou stupnici (A – úplné, B- částečné, C- žádné) K1, K5 kritéria nákladového typu K2, K4 kritéria výnosového typu po vyloučení zjevně nevyhovujících variant se do závěrečného hodnocení dostaly 4 varianty M1, M2, M3, M4 a dosavadní sídlo M5 matice důsledků LS 2009/10 KIP/MR-4

85 M5 dominována M2 M4 prakticky dominuje M1
ekvivalentní výměna 1 (EV1): M2, M4 mají stejnou dobu dopravy; předp. zvýšení u M3 na 25 min. je kompenzováno zvýšením dosažitelnosti ze 70% na 78%  lze vyloučit K1 EV2: pro M3 je zlepšení vybavenosti z C na B ekvivalentní zvýšení nájemného z Kč na Kč pro M4 je zhoršení vybavenosti z A na B ekvivalentní snížení nájemného z Kč na Kč  lze vyloučit K3 (všechny varianty rovnocenné) LS 2009/10 KIP/MR-4

86 eliminace M3 (je dominována M2)
EV3: pro M2 je zvětšení plochy z 35 na 42,4 m2 ekvivalentní zvýšení nájemného na Kč  M4 dominuje M2 celkově nejvýhodnější je varianta M4 LS 2009/10 KIP/MR-4

87 Doporučení ke kompenzační metodě
Začněte s nejsnadnějšími výměnami Soustřeďte se na velikost výměny Hodnota změny závisí na výchozí hodnotě kritéria (změna plochy z 10 na 20 m2 je významnější než změna z 20 na 30 m2 Výměny by měly být vzájemně konzistentní (pokud jsme ochotni vyměnit A za B a B za C, měli bychom být ochotni vyměnit i A za C, např. pokud prodloužení doby dopravy o 10 min. považujeme za ekvivalentní zlepšení dosažitelnosti pro klienty o 15% a toto zvýšení za ekvivalentní zvýšení nájemného o 2000 Kč, mělo by být ekvivalentní i prodloužení doby dopravy o 10 min za snížení nájemného o 2000 Kč Používejte důvěryhodné informace LS 2009/10 KIP/MR-4

88 Kompenzační metoda - závěr
i když je metoda relativně snadná, vyžaduje určitou praxi přednosti: nutí přemýšlet o výměnách racionálním a měřitelným způsobem přispívá k lepšímu pochopení toho, co a jak je pro organizaci (nebo i jednotlivce) důležité LS 2009/10 KIP/MR-4

89 POZNÁMKY preferenční uspořádání závisí na:
váhách kritérií, metodě vícekriteriálního hodnocení, které jsou subjektivně ovlivněny  model vícekriteriálního hodnocení by měl být považován za nástroj experimentování. Je vhodné použít různé váhy a metody a pouze když preferenční uspořádání není citlivé na jejich výběr, lze ho použít jako podklad pro volbu varianty určené k realizaci; v opačném případě je nutné se vrátit ke stanovení vah a volbě metody LS 2009/10 KIP/MR-4

90 Výběr optimální varianty je podmíněn následujícími předpoklady:
soubor kritérií je úplný, tj. obsahuje všechna významná hlediska a faktory; opominutí určitých významných hledisek může vést k tomu, že realizace zvolené varianty nesplní očekávání důsledky zvolené varianty nabudou po její realizaci předpokládaných hodnot; existence rizika a nejistoty LS 2009/10 KIP/MR-4

91 Použitá literatura Fotr J., Švecová L., Dědina J., Hrůzová H., Richter J.: Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN LS 2009/10 KIP/MR-4