Oblast: Stavebnictví Pozemní stavitelství Základové konstrukce (STA28)

Prezentace na téma: "Oblast: Stavebnictví Pozemní stavitelství Základové konstrukce (STA28)"— Transkript prezentace:

1 Oblast: Stavebnictví Pozemní stavitelství Základové konstrukce (STA28)
3 Realizace základů Ing. Milan Kadlec

2 ČÁST 3 Realizace základů
Zdroje ČÁST 3 Realizace základů Příklad: Stránka pro uvedení dílčích témat

3 Projektová dokumentace
Zdroje Projektová dokumentace Základ - nepodsklepená část pod dveřmi Projektová dokumentace základů je nedílnou součástí celkového projektu stavby . Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

4 Projektová dokumentace
Zdroje Projektová dokumentace Základ - nepodsklepená část Rozměry a typ základů určí projektant statiky podle gelogického průzkumu a statického výpočtu Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

5 Projektová dokumentace
Zdroje Projektová dokumentace Podsklepená část Časté chyby v zakládání jsou zobrazeny v části: 4 - Chyby v zakládání staveb a opravy základů Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

6 Zdroje Zaměření staveniště Zaměření obvodu staveniště Může být provedeno vápnem, pískem, stavebními lavičkami nebo jenom kolíky. Stavební lavičky bývají 1,5 až 2 m od místa výkopů, aby nebyly zničeny po zahájení výkopových prací. Všechny lavičky by měly vyznačovat stejnou výškovou úroveň - Tato rovina bývá obvykle v úrovni podlahy prvního nadzemního podlaží. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

7 Zdroje Vytyčení základů Vychází z vytyčovacích bodů a stavebních laviček. Výkres výkopů je součástí projektu a je nutný pro stavební povolení. Vyznačení přesné polohy základů může být upřesněno kolíky, pískem nebo vápnem. . Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

8 Zdroje Výkop základů Ruční výkopy jsou dnes již vzácné. Výhodou byla vysoká kvalita základové spáry. Strojní výkopy bagrem nebo rýpadlem. Ruční dočištění strojního výkopu včetně zajištění kvality základové spáry. Bývá často odbyto a může být příčinou pozdějšího praskání základů. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

9 Hutnění úzké základové spáry
Zdroje Hutnění úzké základové spáry Úzkou základovou spáru hutníme ručním pneumatickým dusadlem (žába). V nouzi se dusání nahrazuje proléváním – u základů však tato technologie není vhodná Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

10 Hutnění široké základové spáry
Zdroje Hutnění široké základové spáry U větších staveb používáme vibrační válce. Umožňují vysokou rychlost a kvalitu hutnění. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

11 Zdroje Podsypy základů Hutněné podsypy jsou zatlačeny do měkkého jílu v podloží a tím zvyšuji jeho únosnost. Současně se přeruší vzlínání podzemní vody a tím se zmenší sedání základů. Nejcennější vlastností je však zajištění stejnoměrné vlhkosti základové spáry a tím rovnoměrného sedání stavby Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

12 Zdroje geotextilie Separuje jednotlivé vrstvy od sebe, zlepšuje rovnoměrnou vlhkost v podloží a částečně omezuje vzlínání vody. Působí podobně jako podsypy. Použije se především na měkkém jílovitém podloží. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

13 Bednění železobetonových základů
Zdroje Bednění železobetonových základů Je nutné u železobetonových základů a je součástí zajištění krytí výztuže minimálně 35 mm. Výztuž volně vhozená do bláta na dně základů je zmařenou investicí. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

14 Zdroje Bednění štětovnicí Je drahé a používá se ve speciálním případech, například ve svahu. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

15 Výztuž železobetonových základů
Zdroje Výztuž železobetonových základů Je pracná a proto se používá se u velkých staveb a speciálních konstrukcí. U jednoduchých staveb a v jednoduchých základových podmínkách dáváme přednost základům z prostého betonu Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

16 Výztuž železobetonové desky
Zdroje Výztuž železobetonové desky Deskové železobetonové základy se provádí v nepříznivých základových podmínkách a ve výškových stavbách, v jímkách a speciálních konstrukcích. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

17 Výztuž železobetonových pasů
Zdroje Výztuž železobetonových pasů Základové pasy mohou mít konstruktivní příčnou výztuž nebo masivní podélnou výztuž podle velikosti a charakteru zatížení a stavby. Řeší se jako obrácené železobetonové nosníky zatížení tlakem zeminy. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

18 Výztuž doplňkových konstrukcí v základech
Zdroje Výztuž doplňkových konstrukcí v základech Mívá různý tvar podle typu základu a stavby. Obvykle se jedná o jímky ve dně desky, kanály, opěrné stěny atd. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

19 Betonáž základových konstrukcí
Zdroje Betonáž základových konstrukcí Provádí se přímo z domíchávače, čerpadly nebo koši, pověšenými na jeřábu. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

20 Betonáž základových konstrukcí
Zdroje Betonáž základových konstrukcí Beton se ukládá z výšky max. 1 metr, a ukládáme jej po vrstvách max. 0,80m. Tyto vrstvy je nutno nejdříve zhutnit vibrováním a teprve následně ukládat další vrstvu. Při ukládání je nutno dodržet niveletu horního okraje základů. Příklad: Stránka se dvěma rámci – textovým a rámcem pro obrázek

21 Seznam použité literatury
Tato práce neobsahuje žádné citace, převzaté obrázky ani části textů. Zdrojem informací je celoživotní praxe v oboru a zkušenosti kolegů. K žádné části neexistují autorská práva jiných subjektů. Zdrojem informací o novinkách a současné úrovni technologie doma i ve světě jsou internetové stránky v češtině a v angličtině. Jejich seznam je v příloze. Nejsou z nich přebírány žádné citace ani obrázky.

22 Seznam ČSN A en [1] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
[2] ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb [3] ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem [4] ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem [5] ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení [6] ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby [7] ČSN EN Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby [8] ČSN EN Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1-1: Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby [9] ČSN EN Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí [10] ČSN EN Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby

23 ODKAZY NA Internet Uvedené internetové stránky byly použity pro porovnání odborných údajů. Nebyly převzaty žádné citace, obrázky ani části textů z uvedených ani jiných int. stránek.