Problematika zdravotnictví

Prezentace na téma: "Problematika zdravotnictví"— Transkript prezentace:

1 Problematika zdravotnictví
základní pojmy faktory ovlivňující zdravotní stav zdravotní systémy situace v ČR

2 zdraví : základní lidská hodnota
různé definice: WHO - „…zdraví je stav plné fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“ právo na zdraví: garantovaný přístup ke zdravotnickým službám liberální přístup - jedinec získá pouze takovou zdravotní péči, na kterou má rovnostářský přístup - každý získá co nejlepší možnou úroveň péče bez ohledu na důchodovou situaci - ALE není to právo neomezené – garantovaná péče požadavky rovnosti dle WHO - stejný přístup ke zdravotní péči při stejné potřebě, stejná kvalita péče pro všechny při stejné potřebě

3 ekonomie zdravotnictví - 50. léta 20
ekonomie zdravotnictví - 50.léta 20.století (Feldstein, Grosmann, Arrow…) mikroekonomická disciplina : analyzuje chování ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a užíváním zdravotnických služeb definuje charakteristiky zdravotnického trhu …. námitky proti aplikaci : etické námitky - zdraví je významná hodnota, nelze posuzovat ekonomickými kritérii (cena, náklady..) technické námitky - nemožnost definovat výstup (zdraví je obtížně měřitelné, neplatí vztah mezi objemem zdravotnických služeb a zlepšením zdraví )

4 Důvody „státní“ účasti ve zdravotnictví
mimoekonomické důvody ekonomické důvody – mikroekonomická tržní selhání: externality (očkování, epidemiologická vyšetření…) veřejné statky (smíšené) statky pod ochranou (preventivní prohlídky, očkování, prenatální ošetření…)

5

6 problematika určení „velikosti“ státní regulace
závisí na způsobu financování zdravotnictví tzn. 1.kolik a jak (mechanismus) budou vybírány prostředky na zdravotní péči 2. jakým způsobem budou prostředky rozdělovány poskytovatelům zdravotní péče Otázky: má stát regulovat počet a typ zdravotnických zařízení? má stát regulovat počet a rozmístění lékařů? má stát prostřednictvím např. daňového systému ovlivňovat životní styl občanů? (nižší daně na určité potraviny…) jak se má „trestat“ poškozování zdraví?

7 Faktory ovlivňující výdaje na zdravotnictví
stárnutí obyvatelstva charakter zdravotnických služeb (smíšené veřejné statky) počet, kvalita pracovníků ve zdravotnictví - mzdy (Baumolův zákon), množství poskytovatelů zdravotnických služeb (informační asymetrie - efekt poptávky indukované nabídkou) technický pokrok a inovace, nové léčebné postupy, nové léky (dle některých autorů váha 60% ) očekávání veřejnosti

8 Faktory ovlivňující zdravotní stav
genetický základ (faktory vnitřního prostředí) faktory vnějšího prostředí životní prostředí způsob života (stravovací zvyklosti, návykové látky, pohyb……) zdravotní péče (množství zdravotnických zařízení, struktura, vybavenost, počet a kvalita zdravotnického personálu, způsob financování ….)

9 Zdravotní systémy I.dle převažujícího způsobu financování
a) přímé financování b) nepřímé financování

10 1. pacient – zprostředkovatel
Finanční propojení 1. pacient – zprostředkovatel daně – povinné, neúčelové (např.VB – součást daňové kvóty - jednoduché) zdravotní pojištění – není funkcí stavu pojištěné osoby, obvykle – povinné, jednotné, různý vyměřovací základ, účast zaměstnance, zaměstnavatele, státu (př.SRN, ČR) 2. zprostředkovatel – zdravotnické zařízení určité rozdíly dle typu zařízení – lůžková zařízení ambulantní zařízení

11 Platba za ošetřovací den –– fixní paušální částka,
charakteristika: prodlužování doby pacienta v nemocnicích, poskytování méně nákladných služeb Platba za výkon– platba za každou jednotlivou službu, problém:růst výkonů!!! , někdy i výkonů, které mohou škodit (opakované vyšetření rentgenem..) Platba za případ– platba za určitý objem výkonů, spojených do případu – paušální platba platba DRG - diagnosis related groups - diagnosticky příbuzné skupiny (poprvé v 70. letech v USA financování nemocniční péče zdravotní péče - Medicare a Medicaid) Kontrakty – finanční prostředky na základě smluv mezi poskytovateli a správcem zdravotního fondu, růst konkurence mezi poskytovateli , snaha nakoupit co nejlevněji, předplacená péče

12 Rozpočty - prostředky na základě kalkulace za určitou jednotku (pacient, den, počet lůžek…)
tvorba rozpočtu: na základě analýzy časových řad - rozpočet historický na základě vybraných kritérií (např. demografické podmínky, ukazatele zdravotního stavu, rozsah lůžkového fondu…) rozpočet - vázán na objem poskytované péče, minimální a maximální objem služeb účelově vázaný - sestavení rozpočtu v položkovém třídění, přesuny jsou zakázány nebo povoleny omezeně globální rozpočet - přidělení celkové částky - vedení rozhoduje o rozdělení výraz decentralizace rozhodovacích pravomocí na nemocnici

13 II.dle účasti státu centralizované – zdraví je státem dodávaná služba
výhoda: zlepšení zdravotního stavu nevýhoda: administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, zdrav.zařízení, přiřazovací systém, státní vlastnictví koordinovaně pluralitní – zdraví je státem garantovaná služba charakteristiky: možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck), systém národní zdravotní služby ( Beveridge) pluralitní – zdraví je předmět prodeje a koupě chrakteristiky: nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince….(USA)

14 Zdravotnictví v ČR Principy:
solidarita (sazba 13,5% z vyměřovacího základu) vícezdrojové financování - veřejné zdravotní pojištění, přímé platby, státní a územní rozpočty svobodná volby lékaře a zdravotnického zařízení svobodná volby zdravotní pojišťovny (9 pojišťoven) stejná dostupnost a kvalita poskytovaných služeb

15 Výdaje na zdravotnictví

16 Struktura finanční účasti

17 Výdaje na zdravotnictví dle typu péče

18 Výdaje na zdravotnictví dle typu péče v %

19 Způsoby úhrady ZZ r – výkonová platba - seznam zdravotních výkonů, jednotlivé výkony - bodově ohodnoceny, určení ceny bodu r nové úhradové mechanismy ambulantní lékaři - kombinovaná kapitačně výkonová platba (regulace - sledování frekvence výkonů, limitní časové omezení, počet pacientů…), speciální ceník pro zubaře nemocniční péče - aplikace rozpočtů (historické rozpočty – minimálně 70% objemu péče, jinak krácení) snaha: aplikace DRG

20 Přerozdělování - r : 50% pojistného dle přepočteného počtu pojištěnců státní pojištěnci do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 2 podíly ) až 2004  úpravy mechanismu přerozdělování 60% přerozdělováno kritérium -  státní pojištěnci dle věku do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 3 podíly z přerozdělení)  Nedostatky : nebyl zohledněn věk a zdravotní stav pojištěnců nízký stupeň přerozdělování malá kompenzace rizika spojená s věkem , pouze u státních pojištěnců nízká kompenzace nákladů na velmi drahé pojištěnce  (1% nejdražších pojištěnců spotřebuje 20 až 30% nákladů)

21 Nový způsob přerozdělení:
- dle nákladovosti pojištěnců dle věku a pohlaví (nákladové indexy 36) + kompenzace rizika (fond sdílení rizika – na nákladnou péči) - od , - 100% přerozdělování od

22

23 Výdaje dle věkových kategorií

24 Problémy: chybí definice garantované péče náklady na léky velké množství poskytovatelů využívání lůžkových kapacit nedostatečná zodpovědnost za zdraví způsob úhrady – absence konkurence zneužívání zdravotní péče, sankce za „poškozování“ zdraví

25