Cimbál jak ho neznáte autor: Lenka Blahová.

Prezentace na téma: "Cimbál jak ho neznáte autor: Lenka Blahová."— Transkript prezentace:

1 cimbál jak ho neznáte autor: Lenka Blahová

2 tak takhle asi vypadá Cimbál je deskový úderný strunný hudební nástroj. Může být opatřen pedálem. Struny, jsou zpravidla naladěné chromaticky v tónovém rozsahu E – e³ Je to jistý druh stolní citery. Struny jsou rozeznívány úderem paličky. Nejčastěji se používají paličky dvě, někdy i čtyři. Ocelové struny jsou nataženy v rezonanční skříni lichoběžníkového tvaru. Pro každý jednotlivý tón je nataženo 3 až 5 strun. Dřevěné paličky mají různý tvar. Někdy mají paličky dvojí zakončení, které umožňuje v průběhu hry měnit barvu zvuku (jeden konec je holý, druhý je potažen plstí nebo sametem). Struny jsou vedeny střídavě přes dvě kobylky. To umožňuje přesnější úder paličkou.

3 historie cimbálu Nejstarší záznamy o výskytu tohoto nástroje v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku. V průběhu 17. a 18. století se cimbál rozšířil i mimo Evropu. Především do Turecka a jím ovládaných území, včetně Persie. Po té, co se v 19. století, rozšířilo použití klavíru, stává se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především k klarinetem) a bubnem. Cimbál se stává nedílnou součástí lidové hudby v Rumunsku a Maďarsku. Na cimbál často hráli Romové. Z Maďarska se cimbál rozšířil na Slovensko a později i na Moravu jako tzv. cimbálová muzika.

4 trochu podrobněji K většímu rozkvětu hry na tento chordofon došlo až v 15. st., kdy se také ustálilo pojmenování.Označení "hackbrett" se objevilo poprvé v Zürichu v r. 1477, "dulce melos" se používalo v Čechách kolem r V Anglii se tento nástroj dodnes nazývá "dulcimer", 1499 ve Francii, "doucemer", "tympanon" až do 17.st. V Itálii byl od roku 1461 znám jako "dulcimelo", "dolcemelo" do konce 16. st. V 16. st. se cimbál nadále používá ve slovanských zemích, v Maďarsku dokonce na královském dvoře. V Římě je nazývali "salterio", španělsky "psalterio". Ladění, rozsah a menzura v té době byla neustálená, společným prvkem byl snad jen lichoběžníkový tvar a způsob rozeznívání strun. K velkému posunu došlo v 18. st. Tehdy německý virtuos Pantaleon Hebenstreit nástroj zdokonalil a zvětšil a dal mu nové jméno - panteleon. Je také autorem původních skladeb pro panteleon. Jeho skladby byly uloženy v archivu v Darmstadtu, který bohužel v roce 1944 vyhořel.Tento nástroj pravděpodobně inspiroval vynálezce "mnohokladívkového" klavíru.

5 cimbály z celého světa

6

7 cimbálové festivaly v České republice
Pořádá Občanské sdružení cimbalistů ČR ve spolupráci se ZUŠ Valašské Meziříčí pod záštitou Města Valašské Meziříčí, Zlínského kraje a Ministerstva kultury ČR. Interpretační soutěž je rozdělena do tří věkových kategorii a je dvoukolová. 1. kategorie - rok narození 1992 a mladší 2. kategorie - rok narození kategorie - rok narození

8 7.mezinárodní festival cimbálu

9 Významný cimbalista cimbalista, folklorista, redaktor Českého Rozhlasu Ostrava Jan Rokyta - studoval hru na cimbál u Ludmily Dadákové na Kozervatóriu v Bratislavě a hru na zobcovou flétnu u Waltra van Hauweho a Paula Leenhoutse na Sweelinck-Conservatoriu v Amsterdamu. Svou kariéru zahájil v cimbálové muzice TECHNIK Ostrava, založené v roce 1958 jeho otcem Janem Rokytou seniorem, se kterou spolupracuje dodnes. V oblasti soudobé vážné hudby spolupracoval Jan Rokyta se Symfonickým orchestrem bratislavského rozhlasu a později v Nizozemí se Schönberg ensemble, Nederlands Blazers ensemble, Het Nieuw ensemble a Het Prometheus ensemble (Belgie). V poslední době je rovněž častým hostem symfonických a komorních orchestru v Německu a Rakousku jako např. Österreichisches Ensemble für Neue Musik a Radio-Symfonieorchester Südwestrundfunk Stuttgart. V oblasti světového folklóru získal Jan Rokyta bohaté zkušenosti v orchestru Mezinárodního folklórního divadla v Amsterdamu, kde působil v letech jako instrumentální sólista a hudební realizátor. Současná spolupráce se židovskou zpěvačkou Shurou Lipovsky byla v roce 2004 korunována účastí na mezinárodních festivalech židovské hudby v Krakově, Weimaru a Amsterdamu. Spolu s manželkou Liselotte Rokyta vytvořil Jan Rokyta netradiční nástrojové spojení Panovy flétny a cimbálu. Koncertní program manželů Rokytových obsahuje jak folklórní hudbu východní Evropy tak i transkripce a původní skladby pro Panovu flétnu a cimbál. V rámci aktivit firmy MUZIKALE WIJNEN složil Jan Rokyta v roce 2002 státní zkoušku "Wijnbrevet" v oboru vinařství. V letech 2003 a 2004 absolvoval jednoleté intenzivní studium na Nizozemské Vinařské Akademii (Wijnacademie) a v říjnu 2004 získal titul Vinolog Vinařské Akademie (Vinoloog van de Wijnacademie).

10 Konzervatoře zaměřené na výuku cimbálu
Konzervatoř P.J. Vejvanovského Kroměříž Konzervatoř Brno Hlavnímu oboru Hra na cimbál vyučuje: Dalibor Štrunc Hlavnímu oboru Hra na cimbál vyučuje: Růžena Děcká