JUDr. Michaela Štefunková, PhD. Mgr. Martin Bayer

Prezentace na téma: "JUDr. Michaela Štefunková, PhD. Mgr. Martin Bayer"— Transkript prezentace:

1 Projekt podpora zdraví mladých vězňů (HPYP) (Health Promotion for Young Prisoners)
JUDr. Michaela Štefunková, PhD. Mgr. Martin Bayer Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Centrum adiktologie

2 Projekt HPYP Název: Health Promotion for Young Prisoners (HPYP)
Podpora zdraví mladých vězňů (HPYP) Časový rámec: Grantová podpora: Spolufinancováno Evropskou komisí z Programu veřejného zdraví ( ) Číslo projektu: HPYP

3 Partneři Das Wissenschaftliche Institut der Ärzte Deutschlands (WIAD) gem. e.V., Bonn – Hlavní koordinátor projektu Asociace Varnských organizací pro drogovou prevenci (AVODP), Varna, Bulharsko Birmingham City University (BCU), Birmingham, Anglie Convictus Eesti, Talin, Estonsko Lotyšská asociace pro plánování rodiny a sexuální zdraví "Papardes zieds", Riga, Lotyšsko Promovarea Dreptului la Sanatate (Podpora práva na zdraví ,PDS), Bukurešť, Rumunsko

4 „Mladý“ vězeň Cílová skupina HPYP ČR
Mladiství a mladí dospělí (do 24 let) ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. včetně nejvíce zranitelných skupin, jako jsou ženy, přistěhovalci, příslušníci etnických minorit a problémový uživatelé drog ČR Do 19 let- mladistvý odsouzený /do 18 let- mladistvý obviněný Dospělý odsouzený/obviněný

5 Obsah prezentace Východiska Představení projektu
Současná legislativa, statistické údaje Situace v rámci VV a VTOS z pohledu podpory zdraví Fyzické a psychické zdraví vězňů Podpora zdraví obecně Představení projektu Cíle projektu Metodologie

6 Pachatel Mládež (§ 2 zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže) dítěte mladší patnácti let: ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku (trestně neodpovědné) trestná odpovědnost v ČR vzniká dovršením 15 let mladistvý: ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku Dospělý pachatel (ve smyslu zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) plná trestní odpovědnost vzniká dosažením 18 let Pachatel ve věku blízkém věku mladistvých není stanovena přesná hranice (19-20 let) má význam jen při ukládání sankcí Legislativa 1/3

7 Trest odnětí svobody u mladistvých
Uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody by v případě mladistvých osob mělo být opatřením "ultima ratio„ Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu Obecně horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok. Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé Legislativa 2/3

8 Výkon trestního opatření odnětí svobody u mladistvých
Ve zvýšené míře by se měli uplatňovat individuální způsoby zacházení omezení negativních účinků izolace mladistvých od společnosti Zaměření na rozvíjení rozumové, emocionální a sociální zralosti Důraz na přijetí osobní odpovědnosti za spáchané provinění, posilování samostatného řešení životních situací, omezování a zvládání agresivních reakcí a nevhodného jednání. Vzdělávací a pracovní aktivity zaměřeny na získání znalostí a dovedností usnadňujících zařazení mladistvého do zaměstnání po návratu do občanského života volnočasové aktivity, které odpovídají jejich vývojovým potřebám a zároveň nejsou v rozporu s běžnými společenskými zvyklostmi. Legislativa 3/3

9 Vězeňská populace v ČR Od roku 2002 lze v České republice sledovat kontinuální nárůst vězeňské populace V roce 2009 bylo v ČR 204 uvězněných osob na obyvatel (Walmsley, 2009) Slovensko 151, Polsko 220, Nemecko 88, Rakousko 99, UK 152 K datu , bylo v ČR uvězněno celkem osob v porovnání s 10 506 813 obyvatel (ČSÚ, 2010) Statistické údaje 1/6

10 Vězeňská populace v ČR Statistické údaje 2/6

11 Věznice v ČR V České republice s v současnosti nachází 36 věznic
z toho 10 vazebních věznic dva detenční ústavy Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů s dohledem s dozorem s ostrahou se zvýšenou ostrahou zvláštní věznice pro mladistvé

12 Mapa věznic, vazebních věznic a detenčních ústavů ČR

13 Základní diferenciační skupiny
Na základě charakteristiky osobnosti a spáchaného provinění se ve věznicích pro mladistvé rozdělují odsouzení do čtyř základních diferenciačních skupin odsouzení se základní charakteristikou osobnosti v normálu, u nichž poruchy chování vyplývají z nevhodného sociálního prostředí, emocionální a sociální nevyzrálosti, popřípadě špatného zacházení odsouzení s naznačeným disharmonickým vývojem osobnosti odsouzení s poruchami chování včetně poruch chování způsobených užíváním návykových látek, kteří vyžadují specializovaný výkon trestního opatření odsouzení s mentální retardací. O zařazení mladistvého rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborných zaměstnanců Základní skupiny vnitřní diferenciace se zpravidla člení na tři prostupné skupiny (mladiství zařazováni na základě svého chování, jednání, postojů ke spáchanému provinění a výkonu trestního opatření)

14 Vazba mladistvého Mladistvý může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak Vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle než dva měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění nesmí trvat déle než šest měsíců Vazbu mladistvého lze nahradit zárukou (zájmové sdružení občanů anebo důvěryhodná osoba) dohledem probačního úředníka písemným slibem obviněného umístěním v péči důvěryhodné osoby. peněžitou zárukou

15 Vazba/VTOS u žen Vykonává se odděleně ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních Vnitřní řád, obsah a formy zacházení se ženami zásadně přihlížejí k psychickým a fyziologickým zvláštnostem žen V případech hodných zvláštního zřetele, jestliže takový postup umožňují podmínky ve věznici a osobnostní předpoklady odsouzené ženy, může být odsouzené ženě na její žádost povoleno, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě zpravidla do 3 let jeho věku (ve vazbě do 1 roku) Základem programu zacházení zpracovávaného je celodenní péče matky o dítě Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků

16 Vazba/VTOS u cizinců Při umísťování je třeba přihlédnout k tomu, aby cizinci hovořící stejným jazykem nebo znalí některého z jazyků mohli spolu komunikovat (pokud to není v rozporu s účelem vazby) Věznice podle možností přihlíží i k požadavkům kulturních a náboženských tradic cizinců Bezprostředně po přijetí se cizinec poučí o právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem Po přijetí do výkonu trestu poučí i o možnosti podat žádost o předání k VTOS do státu, jehož je státním občanem, jakož i o právních důsledcích tohoto předání Poučení se provádí v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, jemuž rozumí

17 % V rámci celkové populace VV
Věkové složení obviněných (Statistická ročenka GŘ VSČR 2009, stav ke dni ) Věk obviněných osob Muži Ženy Celkem % V rámci celkové populace VV -16 4 - 0,17 % 16-17 18 0,76 % 17-18 22 0,93 % 18-21 148 7 155 6,57 % 21-25 305 30 335 14,91 % Total 497 37 534 23,34 % Statistické údaje 3/6

18 Opakovaný výkon vazby (VV) (stav ke dni 9.3.2011)
Od: Saksová Renata Statistické údaje 4/6

19 Výkon vazby Existují oddělení s mírným režimem, vždy však záleží na architektonických vlastnostech zařízení (15 % až 28 % celkové kapacity zařízení pro VV) Problémy: Ne každé zařízení pro VV nabízí vhodné edukační a odpočinkové, či sportovní programy. V některých zařízeních jsou porušovány nařízení (právo na chůzi ve vhodném prostoru,či právo na vzdělání) “Výkon vazby je frekventovaně vykonáván v horších podmínkách než je v jaké jsou ve VTOS " (Motejl, 2010, pp.7). Knihovny: jejich nabídka, funkčnost je často nevyhovující.

20 % v rámci celkové populace VTOS
Věkové složení odsouzených (Statistická ročenka GŘ VSČR 2009, stav ke dni ) Věk odsouzených osob Muži Ženy Celkem % v rámci celkové populace VTOS -16 1 - 0,01 % 16-17 15 16 0,08 % 17-18 46 3 49 0,25 % 18-21 602 19 621 3,21 % 21-25 2 301 124 2 425 12,52 % Total 2 965 147 3 112 16,07 % Statistické údaje 5/6

21 Opakované uvěznění (VTOS) (stav ke dni 9.3.2011)
Tyto údaje jsou např. ve srovnání s Litvou výborné – uvězněné osoby pod 18 v Lotyšsko pouze 26 % je ve vězení poprvé, 34 % po druhé 25% po třetí 15% po čtvrté Statistické údaje 6/6

22 Výkon trestu odnětí svobody
Nedostatek prostoru – přeplněnost průměrně 116 % (83 % V Opava % V Litoměřice) „In transit“ – osoby umístěné ve vazební části věznice, ale kteří jsou podrobeni ještě přísnějšímu režimu než osoby ve výkonu vazby. Neexistence oficiální koncepce sexuality. Problematika zastrašování a násilí ( zneužití). Omezené možnosti hygieny. Nedostatečné osvětlení, stravování. Mladiství a mladí vězni mají nižší šanci zapojit se do placené práce. Školní docházka není placená, což se projevuje nízkou motivací vězňů. Přechodné umístění („In transit“) - znamená, že vězňové byli buď před krátkou dobou odsouzeni a čekají na umístění do věznice, nebo odsouzení vězňové, kteří jsou toho času převáženi k soudu či k dalšímu vyšetřování. Osoby, jejichž alternativní trest byl změněn na krátkodobé uvěznění, jsou rovněž umístěny v téže sekci jako vězni dočasně umístění

23 Recidiva Věk celkem Kolikrát ve VV počet obviněných Kolikrát ve VTOS
Počet odsouzených 16-17 0* 15 prvotrestaný 16 1* 3 1 2 37 18 19 17-18 let 24 Prvotrestaný 34 5 6 190 25 45 18-21 let 159 543 21 142 2*-3* 10 2-5* 39 914   190 724 21-25 let 244 1399 55 661 2*-5* 27 2* 199 3*-7* 99 2684   326 2358 3705

24 Fyzické zdraví vězněných osob
Časté problémy mladých vězňů V roce 2009 bylo ošetřeno lékařem osob Vysoký krevní tlak Gastroenterologické problémy Infekční nemoci Sexuálně přenosné choroby; Stomatologické problémy podle VSČR bylo provedeno stomatologických vyšetření a ošetření. Popov, I. (2010). Project HPYP - Literature review Bulgaria. Retrieved from

25 Zdravotní péče v zařízeních pro VV a VTOS
Zdravotní péče poskytovaná ve VV a VTOS je podle Butaly et al. (2006) srovnatelná se zdravotní péči poskytovanou majoritní populaci. Problémy: Testování: nedostatky v rámci post- a pretestovém poradenství (HIV, HVB, HVC, syphilis etc.) Svlékání se před každou lékařskou prohlídkou. Přítomnost dozorce v průběhu lékařského vyšetření (dokonce i v průběhu gynekologické prohlídky). Nedostatek lékařů, zejména pohotovostních (krizová oddělení). Stížnosti na lékařskou péči a v některých případech netransparentnost jejich řešení. Přesto Krizové oddělení (cela v oddělení pro výkon kázeňských trestů, ve které si není možné ublížit) ...nedostatek lékařů Rodinné problémy (smrt, rozchod, rozvod apod.), Interpersonální problémy (vydírání, šikanování, zadluženost, ponižování, homosexualita apod..) K testování dochází pouze v situacích, kdy je podezření .... Homosexualita, užívání ilegálních látek, prostituce apod. Obcházení lékařského povolení u některých disciplinárních trestů (umístění do samovazby) a kontroly zdravotního a psychického stavu trestaného v průběhu výkonu disciplinárního trestu. Lékařů je nedostatek, nechtějí dojíždět (Valdice), zároveň Butala, A., Getlik, L., Hauksson, P., Kicker, R., & Kieber, I. (2006). Zpráva pro vládu České Republiky o návštěvě České Republiky, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícícmu zacházení nebo trestání (CPT). Štrasburk: Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).

26 Psychiatrická problematika, komplikující faktory
Komorbidity, duální diagnózy Úzkostná symptomatika Deprese Poruchy osobnosti Závislosti Podprůměrný intelekt Poruchy přizpůsobení Převažují, ve valné většině

27 Psychické zdraví obviněných - Skotsko
Pro představu uvádím starší výzkum Davidsona z prostřed Skotského vězení. Previous non-accidental self-injury was common Davidson, M., Humphreys, M. S., Johnstone, E. C., & Owens, D. G. ( 1995 ). Prevalence of psychiatric morbidity among remand prisoners in Scotland. 1. Br J Psychiatry., 167(4),

28 Fyzické a psychické zdraví žen
Ženy Závažná psychiatrická zátěž (depresivní symptomatika, sebevražedné pokusy) Plugge, E., Douglas, N., & Fitzpatrick, R. (2006). The Health of Women in Prison - Study Findings. Oxford: Department of Public Health, University of Oxford.

29 Pohlaví, rasa, věk ( s psychiatrickým problémem)
Mladí muži Násilí, vysoká prevalence užívání návykových látek a infekčních onemocnění, poruchy osobnosti,, alternativní sociální hodnoty. James, D. J., & Glaze, L. E. (2006). Mental Health Problems of Prison and Jail Inmates - Special Report: Bureau of Justice Statistics.

30 Závěry dlouhodobého zkoumání osob ve VV a VTOS v USA
Uvězněné osoby, jež trpí psychickou poruchou měli ve srovnání s uvězněnými osobami bez poruchy: 50% vyšší prevalenci užívání návykových látek 2 x vyšší prevalenci nedávného bezdomovectví 3 x vyšší historii zneužití 2-3 x větší prevalenci poranění, či zranění se v průběhu rvačky ve vězení 40-100% vyšší prevalence porušování pravidel zařízení James, D. J., & Glaze, L. E. (2006). Mental Health Problems of Prison and Jail Inmates - Special Report: Bureau of Justice Statistics.

31 Psychické zdraví a drogy
Muži Ženy Porucha Alkohol: abúzus, závislost Drogy: abúzus, závislost Schizofrenie 59% 42% 56% 60% Těžká (Major) deprese 26% 37% 57% Mánie 33% 24% 39% 64% Jiné závažné poruchy 58% 40% Abram, K.M. and Teplin, L.A. “Co-Occurring Disorders Among Mentally Ill Jail Detainees: Implications for Public Policy.” American Psychologist, 46(10): , 1991

32 Opakované cykly

33 Návykové látky v kontextu VV a VTOS I.
V roce 2009 bylo evidováno 9802 osob v souvislosti s závislostí na návykových látkách, včetně alkoholu u (Mravčík et al. 2010). Podle Bajcury (2004) je problém drog relevantní u mnohem širší vězeňské populace (50-60 %). Ke konci r. 2009 1376 osob HVB, (82 % uživatelé drog), 5 osob léčeno interferonem 3123 osob HVC, (87 % uživatelé drog), 68 osob léčeno interferonem 15 osob HIV+ ,7 absolvovalo antiretrovirovou léčbu Přes snahu o plnou kontrolu ze strany VSČR, je možné v rámci zařízení VV a VTOS užívat návykové látky. Existuje reálné riziko šíření infekcí v rámci zařízení pro VV a VTOS Je testování povinné na HIV, HVB, HVC? Obecně platí, že většina problematických uživatelů jsou opakovaně porušuje právo. Not mandatory testing for HIV in prisons -Not effective testing and screening for Hepatitis -ART is available in prison but a few prisoners undergoe it. Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Škařupová, K., Šťastná, L., et al. (2010). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce Praha: Úřad vlády České republiky.

34 Návykové látky v kontextu VV a VTOS II.
V roce 2008 bylo využito 9165 testů kontrolujících přítomnost návykových látek ( v 2007). Testy identifikovali současné užívání více drog. Celkově bylo 1177 testů pozitivních (12,8%) (21,4% v roce 2007). V roce 2009 byl veden záznam o 393 osobách se syndromem závislosti (z celkového počtu 969 mužů) ve věznici Všehrdy. Z toho bylo 48 mladistvých (z celkového počtu 266 mladistvých chlapců) (Šrajber, 2009). Ve věznici Světlá nad Sázavou téměř 55% z nově příchozích žen má záznam o užívání návykových látek v jejich zdravotních záznamech (Meclová, 2009). Pervitin THC Benzodiazepiny Opiáty 45 % 20 % 10 % Osoby, jimž byl odebrán pozitivní test, bývají směrovány do protidrogových poraden (Marešová, 2000). Možnost substituční léčby metadonem (67 osob). Panuje obrovský nedostatek testového materiálu, což zapřičiňuje, že dosažené údaje jsou podhodnocené, lze uvažovat až o dvojnásobném zvýšení.

35 Mimořádné události – problémy zdraví
Sebevražedné pokusy 77 osob (1 mladiství) Sebevraždy – 13 osob (1 mladiství) Hladovka – celkem 18 osob Sebepoškozování a další. Self-harms and injures are part of the specific prison subculture and usually are very ostensible; • The lack of programs for care and support of prisoners with mental problems is a main reason for self-harms and suicidal attempts among this vulnerable group of prisoners.

36 Koncept p odpory zdraví
Obsah konceptu vychází z aplikace první moderní definice zdraví světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1948. Bylo vyjádřeno, že nejde jen o nepřítomnost nemoci, ale komplexní stav tělesné, duševní a sociální pohody, přičemž zodpovědnost za zdraví mají také vlády a jejich sociální a zdravotní instituce, tj. mají být aktivním prvkem tvorby zdravého prostředí. V 80. letech 20 století vzniká pojem podpora zdraví. Podstatným mezníkem byla konference v Ottawě (1986), jejíž výsledkem je charta: Úsilí o zlepšování zdraví je politická záležitost Byly formulovány základní předpoklady

37 Základní předpoklady Zdraví je základem sociálního, ekonomického a osobního rozvoje Podpora zdraví usiluje o rovnost zdraví a kontrolu faktorů, které zdraví ovlivňují Rezort zdravotnictví je prostředníkem různých zájmů ve prospěch zdraví, ale za zdraví plně nezodpovídá. Tyto předpoklady se realizují pěti strategiemi Tvorba politiky reflektující zdraví tvorbou prostředí příznivého pro zdraví, Podporou komunitních aktivit posilujících zdraví, Rozvojem osobních dovedností posilujících zdraví, Zaměřením zdravotních služeb na primární péči a na zdravotní potenciál lidí a populace.

38 Podpora zdraví – aplikace (prevence)
Prevence kardiovaskulárních poruch Podpora zdravé výživy Pohybových aktivit Prevence dětských úrazů Hnutí zdravých škol a zdravých měst Podpora nekuřáctví A jiné

39 Situace v ČR Kříž (2008) Od svého vzniku celkem cca 1800 projektů PZ, které přinesli zejména změnu postojů vůči kouření, pohybovým aktivitám a vědecky podloženým možnostem prevence nemocí. Bohužel vzhledem k finanční náročnosti nedošlo ke komplexnějšímu prosazení principů PZ. V roce 2002 byl schválen program Zdraví 21, na jehož základě se ČR pokusila o aplikaci výše uvedených principů. Zpráva Evropské kanceláře pro zdraví a vývoj uvádí, že do teorie a praxe podpory zdraví se málo promítají sociální a ekonomické determinanty zdraví, s tím, že zvládání zdraví(pojetí WHO), je stále delegováno zejména do rezortu zdravotnictví. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva.

40 Východiska pro projekt HPYP
Zdravotní problémy vězňů představují závažný problém, který se zhoršuje s nárůstem vězeňské populace. Mladí vězni mají potřeby odlišné od ostatních vězňů a jsou více znevýhodněni, než jejich protějšky ve společnosti, co se může negativně projevit i na jejich zdraví. Je tedy nevyhnutelné, aby se ve vězeňském systému rozvíjeli intervence na podporu zdraví, zaměřené na řešení nerovností v oblasti zdraví, v souladu se zásadou, že doba strávená ve vazbě/VTOS by měla přispět k prevenci nemocí a podpoře zdraví

41 Situace podpory zdraví v ČR
Existuje velký počet národních strategií a iniciativ, jež se vztahují k podpoře zdraví mladých osob. Ale, neexistují národní plány či iniciativy podpory zdraví, jejichž cílem by byla skupina mladistvých a mladých osob v rámci VV a VTOS Nedostatek dostupné literatury ohledně existujících praktik, či postupů podpory zdraví ve vězení u mladých vězňů a jejich monitoringu a evaluaci. Existují iniciativy zamířené na mladé vězně, žádná se však explicitně nezabývá podporou zdraví. Lze říct, že podpora zdraví v ČR spočívá zejména v prevenci zdravotních potíží (užší pojetí) (HIV, HVB, HVC, užívání drog). Na další aspekty podpory zdraví např. kouření, alkohol, sport, sexualita, cvičení, péči o chrup, a vlastní psychiku či násilí není kladen dostatečný důraz.

42 Cílové skupiny projektu
Romská minorita Užívání návykových látek a nízká vzdělanost (v mnoha případech jsou romské děti umístěny do Základních škol praktických dříve než děti majoritní populace) Institucionální péče Problémy s ubytováním, zaměstnáním a insolventností. Cizinci V roce 2002 (Státy SSSR 9%, Ukrajina 23 %, Slovensko 31 %, Vietnam 9%). „Často dobře adaptováni“ výjimku tvoří vězni ze západní Evropy. V současné době není uvězněn v ČR žádný cizinec mladší 18 let. 4 main group, according to literature

43 Podpora zdraví - HPYP Jakékoliv činnosti, programy a iniciativy, které mají za cíl zvýšení povědomí, informovanosti a rozvíjení dovedností v prevenci a podpoře fyzického, emočního, duševního a sociálního zdraví jednotlivců a skupin osob ve vězení.

44 Možnosti podpory zdraví v kontextu VV a VTOS
Forma - nástroje Informační dny (alkoholu, tabáku a užívání drog) Nabídka brožur a letáků Individuální a skupinové sezení Lekce, nácvik (správné zubní a ústní hygieně, vzdělávání ve zvládání konfliktů) Koncerty a umění Pravidelné sportovní činnosti Intervence (potřeby psychického zdraví, sebepoškozování, sebevražedného chování a.) ART widely available in prison (but only approx. 50% continue their treatment after release). • Pre test and after test counselling available is part of the testing • Support groups for HIV-positive prisoners (NGO Convictus)

45 Cíle projektu Hlavní cíl: Konkrétní cíl: Vedlejší cíle
rozvíjet a zdokonalovat podporu zdraví u ohrožených mladých lidí ve vězení Konkrétní cíl: vyvinout soubor postupů na podporu zdraví u mladých lidí ve věznicích a dalších podobných zařízeních Pilotáž s cílem implementace nástrojů na podporu zdraví pro mladé vězně v rámci evropských členských států Vedlejší cíle Zvýšit uvědomění zdravotní problematiky a znalostí u odsouzených osob, ale také i zaměstnanců VSČR a neziskových organizací. jakékoliv činnosti, programy a iniciativy, které mají za cíl zvýšení povědomí, informovanosti a rozvíjení dovedností v prevenci a podpoře fyzického, emočního, duševního a sociálního zdraví jednotlivců a skupin osob ve vězení

46 Metodologie HPYP Rozsáhlá analýza relevantních dokumentů a literatury
Prostřednictvím anonymního dotazníku dojde k posouzení potřeb Mladých věznů, Vězeňského personálu Neziskových a nevládních organizací Prostřednictvím rozhovorů se zástupce VSČR a NGO a ohniskových skupin s mladými vězni se budou blíže zkoumat otázky potřeb, které vyplynou z výsledků dotazníkového šetření

47 Využití výsledků studie
Identifikace zdravotních rizik a nenaplněných potřeb u osob ve VTOS a zaměstnanců VSČR a neziskových organizací. Identifikace potřeb zaměstnanců VSČR a neziskových organizací ohledně dalších možností vzdělávání a tréninku. Identifikace mezer v poskytované péči, existujících procedur hodnocení rizik a potřeb a identifikace existujících praktik návazné péče. Vytvoření a pilotáž metodiky (nástroje), která by snížila dopad výše zmíněných zdravotních rizik spojených s pobytem či zaměstnáním v rámci zařízení pro VTOS. Změny v znalostech a pohledu na zdravotní problematiku u odsouzených osob, ale také i zaměstnanců VSČR a neziskových organizací. Zvýšení uvědomění personálu i odsouzených osob ohledně podpory zdraví. Metodika (nástroj) podpoří vedení věznic v implementaci změn vedoucích k vyššímu důrazu na podporu zdraví.

48 Relevantní právní předpisy
Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 555/ 1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník ve znění zákona č. 306/2009 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb. kterou se vydává řád výkonu vazby Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb. kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

49 Literatura Bajcura, L Príprava na reintegraci drogove závislých zacíná již ve veznici. České vězeňství, 2, 11. ČSÚ Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k Statistická ročenka ČR. Praha: Český statistický úřad. Kříž, J. (2008). Podpora zdraví – Vývoj a perspektivy. Hygiena, 53(1), Meclová, K Výrocní zpráva Veznice Svetlá nad Sázavou za rok Světlá nad Sázavou: Vězeňská služba České republiky. Motejl, O Ochránce ke stavu v českých věznicích. Praha: Ombudsman lidských práv. Motejl, O Zpráva z návštěv vazebních věznic, duben Praha: Ombudsman lidských práv. Šrajber, J Výroční zpráva o činnosti věznice VS ČR Všehrdy za rok Chomutov: Vězeňská služba České republiky. Walmsley, R World Prison Population List (8th edition). London: King's College London.

50 Děkujeme za pozornost stefunkova@adiktologie.cz bayer@adiktologie.cz
Projekt "Health Promotion for Young Prisoners", je financován z programu veřejného zdraví (The Public Health Programme) Evropské komise. Informace obsažené v tomto dokumentu odráží pouze názory jejích autorů. Evropská komise není zodpovědná za jakékoli užití, které z nich může plynout