Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
ZOOLOGIE VČELA MEDONOSNÁ apis melifera
Nejstarší domácí zvíře člověka
2
Zoologie - Včela medonosná
Taxonomie Kmen: Členovci Podkmen: Vzdušnicovci Třída: Hmyz Podtřída: Křídlatí Řád: Blanokřídlí Podřád: Štíhlopasí Čeleď: Včelovití Rod: Včela Druh: Včela medonosná SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
3
Zoologie - Včela medonosná
Patří k řádu blanokřídlých (Hymenoptera), který obsahuje asi 100 000 druhů včetně čmeláků a vos. Rod Apis zahrnuje výhradně zástupce žijící v sociálním společenství. Dva základní typy: včela medonosná (Apis mellifera resp. Apis mellifica L.) včela indická (Apis cerana, dříve Apis indica) SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
4
Zoologie - Včela medonosná
Blanokřídlí Dva páry blanitých řídce žilkovaných křídel. Ústní ústrojí kousací nebo lízací. Samičky mají kladélko někdy přeměněné v žihadlo. Význam jako opylovači, producenti medu, ničitelé larev škodlivého hmyzu, škůdci. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
5
Včela medonosná – rozšíření
Včela medonosná je rozšířena v současné době po celém světě. Ve Švédsku proniká vysoko na sever až k 64. stupni severní šířky, ve Finsku k 61., na Sibiři až k 51. Není však ve všech místech svého nynějšího rozšíření původním druhem. Během geografického vývoje Země vzniklo mnoho ras včely medonosné, které byly optimálně přizpůsobeny podmínkám okolí. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
6
Zoologie - Včela medonosná
Sociální uspořádání Matka (královna) – je větší s protáhlým zadečkem, kde se vytvářejí velké vaječníky. Je jediná ve včelstvu, žije 3-4 roky. Zjara a v létě snáší až 2000 vajíček denně. Samičky – dělnice: nedokanale vyvinuté pohlavní ústroje , menší velikost Mladušky Létavky Samečci – trubci: jsou zavalitější než dělnice a mají větší složené oči, které se stýkají na temeni. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
7
Včela medonosná – pohlavní trimorfismus
3 kasty včely medonosné královna - matka trubec dělnice SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
8
Zoologie - Včela medonosná
Královna Královna má za úkol pouze reprodukci. Vyvíjí se v největších buňkách a jsou nejlépe krmeny. Královna ovládá "své poddané" "královským parfémem" - substancí, kterou vylučuje z kusadlových žláz. Pokud by došlo k úhynu královny, utlumil by se vliv substance, dělnice by vystavěli pro larvy větší buňky a začaly by je krmit kvalitní mateří kašičkou. nejdříve vylíhlá královna po té zabije ty ještě nevylíhlé a vydá se na svatební let. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
9
Zoologie - Včela medonosná
Dělnice Dělnice mají rozdělenou ostatní práci. Jedná se o samice se zakrnělými pohlavními orgány. V případě, že ve včelstvu není královna, může klást neoplozená vajíčka. Této dělnici se říká trubčice. Některé se starají o královnu, jiné o trubce. Další část staví nové plástve - mladušky. Včelky, které vidíme poletovat venku, patří také mezi dělnice - létavky. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
10
Zoologie - Včela medonosná
Trubci Trubci jsou samečci, kteří oplodní královnu . Rodí se z menších buněk než dělnice a po oplození královny umírají. Vajíčka trubců se rýhují samovolně bez oplození – partenogeneze. Podobně jako královna, jsou i trubci krmeni dělnicemi. Na konci léta se o ně dělnice přestávají starat a jsou vyhnáni z úlu. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
11
Zoologie - Včela medonosná
Roj / úl Včely nikdy nespí, ale občas mohou být přistiženy jak odpočívají v prázdných voskových buňkách. V průběhu sezóny roj obsahuje průměrně až včel. Jiné druhy včel mohou být daleko početnější ale známe i tzv. Včely samotářské. Průměrná teplota roje je 34 °C. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
12
Vývoj – proměna dokonalá (holometabolie)
Vajíčka jsou dvojí: Oplozená: z nich se líhnou samičky Neoplozená: z nich se líhnou trubci partenogeneze Larva včely medonosné SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
13
Morfologie včely medonosné
SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
14
Včela medonosná – morfologie
Hlava a ústní ústrojí složené oko tykadlo tři jednoduchá očka sosák SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
15
Včela medonosná – morfologie
Ústní ústrojí Kousací funkci mají kusadla. Čelisti obou párů se přeměnily v žlábkovité štětinky. Přiloženy k sobě tvoří trubičku v ní se jako píst pohybuje jazýček (prodloužený dolní pysk). SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
16
Včela medonosná – morfologie
Křídla Dva páry blanitých křídel. V letu se spojují řadami okrajových háčků v souvislé létací plochy po obou stranách těla. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
17
Zoologie - Včela medonosná
Let včely Včela mává křídly v rozpětí pouhých 90° s frekvencí přibližně 230 mávnutí za sekundu. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
18
Včela medonosná – morfologie
Nohy Kartáčky a košíčky na zadních nohou. Košíčky jsou prohloubené jamky na vnějších stranách holení lemované brvami. Kartáčky jsou přední články chodidel, pokryté jemnými štětinkami. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
19
Žihadlo s jedovým váčkem
Žihadlo s jedem mají pouze dělnice. Včelí jed je směs látek (histamin, dopamin, noradrenalin a mnoho bílkovinných látek). Nejdůležitější z hlediska vlivu na tkáně savců je Melitin. Poškozuje buněčné struktury, rozkládá bílé i červené krvinky, způsobuje odumření buňky. Obávanou složkou včelího jedu je i apamin. Ten působí na nervový systém a mozkovou tkáň. K aplikaci jedu používá včela žihadlo se zoubky. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
20
Zoologie - Včela medonosná
Včelí produkty Med - sladká hmota, kterou včely zpracovávají z nektaru nebo medovice tím, že ji obohacují látkami vlastního těla, uskladňují v plástech, zahušťují, přikrývají voskovými víčky a nechávají dozrát. Vosk vyniká ve voskotvorných žlázách včel. Jedná se o přestavbu cukrů a pylů v trávicím a voskotvorném ústrojí. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
21
Zoologie - Včela medonosná
Včelí produkty Mateří kašička se dá svojí funkcí přirovnat mateřskému mléku u savců. Jedná se o výměšek žláz mladých včel starajících se o vyvíjející se novou generaci. Propolis - včelí tmel. je látka pryskyřičné povahy, kterou včely získávají z rostlinných zdrojů a používají ji k desinfekci, výstuhám a utěsnění úlu. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
22
Které pojmy spolu souvisí?
Trimorfismus Trubec Propolis Partenogeneze Rýhování neoplozeného vajíčka Včelí produkt Samec Pohlavní trojtvárnost SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
23
Zoologie - Včela medonosná
Vyhodnocení d c b a SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
24
Zoologie - Včela medonosná
Opakování Proč je včela společenský hmyz? Jaké znáte včelí produkty? Jaké nástroje používá včela pro sběr pylu? Jak působí včelí bodnutí a proč je pro včelu osudné? SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
25
Zoologie - Včela medonosná
Použité zdroje Daněk, G.: Zoologie. SPN, Praha, 1978 SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Včela medonosná
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.