TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG)

Prezentace na téma: "TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG)"— Transkript prezentace:

1 TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG)
Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná - písemná (včetně základní terminologie), ústní (doplňující) Doporučená literatura: Tsujimura, N.: An Introduction to Japanese Linguistics, Blackwell Publishing, 2002. Watanabe, M.: O podstatě japonského jazyka, Karolinum, 2000. Novák, M.: Gramatika japonštiny I, SPN Praha, 1980. Barešová, I.: Politeness Strategies in Cross-cultural Perspective, Palacky University, Olomouc, 2008.

2 Program 1. část: FONETIKA A FONOLOGIE 2. část: MORFOLOGIE
Fonetický inventář japonštiny – samohlásky, souhlásky Fonémy, fonologická pravidla v J Slabika vs. móra Přízvuk 2. část: MORFOLOGIE Slovní druhy Typy morfémů Slovotvorba 3. část: SYNTAX Věta a větné členy Pasívum, kauzativum, podmětná vs. předmětná slovesa, vztahy dávání-dostávání Slovesný čas, aspekt Modalita Typy vedlejších vět 4. část: PRAGMATIKA Systém zdvořilosti keigo, zdvořilostní strategie

3 FONETIKA 音声学 Disciplína, která zkoumá zvukovou stránku jazyka z hlediska artikulačního, akustického a percepčního (základní jednotkou je hláska)

4 Fonetický inventář japonštiny
Poměrně jednoduchá soustava hlásek Naprostá převaha otevřených slabik Tónový přízvuk

5 SAMOHLÁSKY 母音 5 samohlásek: a, i, u, e, o
Dělení podle postavení jazyka při artikulaci: i, e → přední a → střední o, u → zadní Vertikálně: i, u → vysoké e, o → středové a → nízké + dlouhé samohlásky (zejména ó, ú) + dvojhlásky (ai, ei, oi, ui)

6 ? V jaké části japonského lexika se převážně vyskytují dlouhé samohlásky?
v sinojaponských slovech (gakkó, kačó, mukó) ve slovech japonského původu – minimálně výrazy pro rodinné příslušníky (okásan, odžiisan apod.) kvalitativní slovesa (atarašii, sabišii) pravděpodobnostní způsob (mašó, dešó) citoslovce, onomatopoické výrazy ve slovech přejatých (bíru, kóra, déto)

7 ? V jaké části japonského lexika se vyskytují dvojhlásky?
převážně v sinojaponských slovech (mai, sei, sai) ei → pouze v sinojaponských slovech v kmeni některých japonských sloves

8 SOUHLÁSKY 子音 základní, palatalizované, geminované Způsob artikulace
Místo artikulace retné alveo- dentální palatální velární hrtanové závěrové neznělé znělé p b t d k g třené neznělé s z h nosovky m n likvidy r polosamohlásky w j (w)

9 ? Kde se v japonském lexiku vyskytuje hláska „p“?
v sinojaponských slovech na švu složeniny ve slovech přejatých v japonských slovech onomatopoického a expresívního charakteru

10 Palatalizace a geminace souhlásek
Palatalizace – změna tvrdé souhlásky na měkkou, měkčení charakteristické pro sinojaponská a přejatá slova v J transkripci naznačeno vkládaným „y“ za základní nepalatalizovanou hlásku např. syasin (しゃしん）, tyawan　(ちゃわん） Geminace – zdvojení ve slovech japonského původu – u některých sloves ve slovech onomatopoického a expresívního charakteru ve slovech přejatých

11 FONOLOGIE 音韻論 ? příklad alofónů v ČJ ? příklad alofónů v J
Disciplína, která se zabývá funkcí zvuků v systému jednotlivých jazyků (základní jednotkou je foném) foném 音素 – minimální funkční (abstraktní) jednotka fonologického systému mající distinktivní funkci, může rozlišit význam slova př. pata – vata pata - paty alofón 異音 – systémová (poziční) varianta fonému ? příklad alofónů v ČJ ? příklad alofónů v J

12 Fonologická pravidla v J
Alofonní varianty neznělé souhlásky /t/ /t/ → /t/ /t/ → /ts/ /t/ → /č/ Alofonní varianty neznělé souhlásky /s/ /s/ → /s/ /s/ → /š/ Alofonní varianty znělé souhlásky /z/ /z/ → /z/ /z/ → /dž/ Alofonní varianty souhlásky /h/ /h/ → /h/ /h/ → /f/ /h/ → /ch/

13 Devokalizace /i/ a /u/ → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé mezi neznělými souhláskami → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé, jestliže se vyskytují na konci slova a zároveň jim předchází neznělá souhláska ! V některých dialektech k devokalizaci nedochází

14 ? Jak vyslovíme souhlásku /n/ v následujících případech?
číslo 3 /sanban/ → [samban] 3 min /sanpun/ → [sampun] 3 roky /sannen/ → [san:en] 3 body /santen/ → [santen] 3 knihy /sansacu/ → [sansacu] 3 kroky /sandan/ → [sandan] 3 předměty /sanko/ → [saŋko] pokoj č. 3 /sangóšicu/ → [saŋgóšicu] /n/ + bilabiální souhláska → [m] /n/ + alveolární souhláska → [n] /n/ + velární souhláska → [ŋ]