Zdravotnictví oblasti Severovýchod v roce 2003

Prezentace na téma: "Zdravotnictví oblasti Severovýchod v roce 2003"— Transkript prezentace:

1 Zdravotnictví oblasti Severovýchod v roce 2003
Dámy a pánové, Kolegyně a kolegové, Jmenuji se Daniela Vesecká a jsem z Pardubického KO Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V následující prezentaci Vám v krátkosti představím zdravotnictví území, které je větší než obvykle používaný kraj a menší než ČR, a tímto územím je oblast. ÚZIS ČR, Pardubický krajský odbor Bc. Vesecká Daniela

2 Co je to oblast? NUTS nomenklatura územních statistických jednotek La Nomenclatures des Unités Territoriales Statistigues NUTS I – územní jednotka velkých oblastí státu NUTS II – oblasti (8) NUTS III – kraje (14) NUTS IV – okresy (76) NUTS V – obce (6 249) Nejdříve v krátkosti k pojmu oblast a územní statistická jednotka NUTS. NUTS je zkratka francouzského názvu Nomenklatura územních statistických jednotek a jedná se o základní systematický a závazný nástroj pro statistické účely a poskytování statistických informací EU Bylo vytvořeno 5 úrovní jednotek, mezi kterými je i jednotka vymezující tzv. oblast – NUTS II, ve které se počet obyvatel pohybuje mezi 1-2 mil. Tato územní jednotka se v EU používá pro nejrůznější vzájemná porovnávání, jde o nástroj pro statistické účely a pro poskytování statistických informací EU v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU

3 ČR a oblasti Ústavní zákon č.347/1997 Sb., o vyšších územně samosprávných celcích 14 krajů V ČR jsou oblasti vymezeny pomocí krajů. Kraje byly ustaveny zákonem č.347 / 97 Sb. O vyšších územně samosprávných celcích a území bylo vymezeno územím začleněných okresů. Tímto uspořádáním se vracíme téměř do situace v 50. letech.

4 ČR a oblasti Ústavní zákon č.347/1997 Sb., o vyšších územně samosprávných celcích 14 krajů Těchto 14 krajů bylo pro potřeby statistiky a EU rozděleno do 8 oblastí, kde oblast Severovýchod zahrnuje kraje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický.

5 Územní charakteristika oblasti Severovýchod

6 Územní charakteristika I.
Oblast Severovýchod je počtem obyvatel druhou největší oblastí v ČR po oblasti Jihovýchod složené z kraje Vysočina a Jihomoravské kraje a s přibližně obyvatel. Součástí oblasti Severovýchod je po Hl.m. Praze rozlohou druhý nejmenší kraj, a to kraj Liberecký, který je zároveň druhým nejmenším krajem počtem obyvatel po kraji Karlovarském. Vysoký podíl městského obyvatelstva v tomto kraji (o 8% vyšší než v ČR a o 10% než v oblasti) je dán vysokým podílem obcí se statutem města. Míra ekonomické aktivity - podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let.

7 Územní charakteristika II.
Přírodní podmínky – Polabská nížina, Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory, Žďárské vrchy, Český ráj Průmysl – průmysl skla a bižuterie, zpracování plastů, strojírenství, zemědělství, chemický průmysl a energetika Školství - Technická univerzita Liberec, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Pardubice Kultura – hrady, zámky, festivaly, památky UNESCO Sport – fotbal, hokej, tenis, dostihy, plochá dráha, lyžování Doprava – dálnice, železniční uzly, mezinárodní letiště Na následujícím obrázku je několik charakteristik oblasti. Celkový charakter oblasti není homogenní, ale postupně se mění s jednotlivými kraji. Liberecký kraj je převážně průmyslový, Královéhradecký průmyslovo-zemědělský a kraj Pardubický je převážně oblastí zemědělskou.

8 Demografie U demografických ukazatelů (mimo potratovost a index stáří) je situace oblasti téměř vyrovnaná s ČR. V případě indexu stáří je oblast v lepší situaci než ČR a v potratovosti je naopak v pozici horší. Vysoké rozdíly i uvnitř oblasti, mezi jednotlivými kraji, zaznamenáváme právě u těchto dvou ukazatelů U potratovosti je nejhorší situace v kraji Libereckém, kde proti kraji Pardubickém bylo provedeno o 300 potratů více a zároveň zde žije o 18 tisíc žen ve věku let méně. V případě indexu stáří je situace opačná. Liberecký kraj je z krajů tvořících oblast krajem nejmladším a je index stáří s hodnotou 80,5 je výrazně nižší než index pro ČR, který nabývá hodnoty 91,6. index stáří - podíl obyvatel starších 65 let a obyvatel ve věku 0-14 let živorodost - živě narození na 1 tisíc obyvatel potratovost - potraty na 1 tisíc žen fertilního věku

9 Demografie Index stáří ORP Kostelec nad Orlicí - 111,0 ČR - 91,6
Oblast Severovýchod - 88,9 ORP Česká Lípa - 56,5 Pro detailnější pohled na území oblasti lze zvolit různé úrovně územního členění. Zde byla zvolena území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzv. ORP. Vedle mapy jsou zaznamenány ORP, kde jsou dosaženy extrémní hodnoty a zároveň jsou tyto vyznačeny uvnitř mapy. Pro lepší srovnání je dále uvedena hodnota za ČR a oblast Severovýchod. Vůbec nejnižší hodnota mezi ORP byla v České Lípě (56,5), která se tak podílí na nízké hodnotě celého Libereckého kraje (80,5). Opačná situace je v kraji Královéhradeckém, který má celkově vysoký index stáří (95) a zároveň zde leží ORP s nejvyšším indexem, a tím je Kostelec nad Orlicí a hodnota je téměř 2x vyšší než v České Lípě.

10 Zdravotnické služby

11 Pracující ve zdravotnictví (v přepočtených počtech)
Zdravotnické služby v oblasti zajišťuje celkově 31913,2 pracovníků. Tento počet je uveden v součtu úvazků a představuje 13,2 % pracovníků ve zdravotnictví celé republiky. Rozdělení mezi jednotlivé kraje je nerovnoměrné, kdy 41,5% pracuje na území kraje Královéhradeckého a 27% připadá na kraj Liberecký. Toto rozdělení je v souladu s velikostí jednotlivých krajů v rámci oblasti. Struktura podle kategorie je v oblasti vyrovnaná s ČR. Výrazné odchylky mezi kraji nejsou, pouze u odborných zdravotnických zaměstnanců je větší zastoupení v kraji Libereckém a nejnižší v kraji Královéhradeckém. Důkladnější analýza by samozřejmě odhalila různá specifika a výraznější odchylky mezi jednotlivými kraji. Přepočtené počty – součty úvazků včetně smluvních

12 Síť vybraných ZZ Důležitými informacemi jsou údaje o síti zdravotnických zařízení. Do této tabulky byly vybrány pouze vybrané druhy zařízení. Do nemocnic jsou zahrnuty fakultní nemocnice a také nemocnice následné péče. V Libereckém kraji je do této kategorie zahrnuto i zařízení, které je vedeno jako nemocnice, ale svým charakterem odpovídá OLÚ. Největší podíl zařízení tvoří zařízení samozřejmě zařízení primární péče, mezi která jsou zpravidla zahrnovány zařízení PL pro dospělé, děti a dorost, zubního lékaře a ženského lékaře. V této tabulce jsou do těchto zařízení započítána také detašovaná (odloučená) pracoviště, neboť i zde pacient nalezne lékařskou péči. Z těchto vybraných zařízení byl rok 2003 významný pro mnohé nemocnice a to proto, že docházelo ke změně právní formy.

13 Síť nemocnic 34 nemocnic 1 Fakultní nemocnice
3 nemocnice následné péče V případě 34 nemocnic oblasti Severovýchod, jejichž síť je zobrazena v této mapě, se tato změna týkala hlavně nemocnic Královéhradeckého kraje, a to těch, jejichž zřizovatelem byl právě Královéhradecký kraj. Tyto nemocnice získaly podobu akciových společností a v roce 2004 byly soustředěny do holdingu. V ostatních dvou krajích k takto významné změně nedošlo. Kromě nemocnic zřizovaných krajem tvořily síť nemocnic i nemocnice zřizované městem a jinou právnickou osobou.

14 Skladba lůžek dle druhu zařízení
Lůžkový fond I. Skladba lůžek dle druhu zařízení Dalším sledovaným okruhem je lůžkový fond. V tomto grafu je nastíněna struktura lůžek podle druhu zařízení. Jedním z témat poslední doby je následná péče.Usuzovat na základě tohoto rozdělení lůžek o lůžkách následné péče by bylo nevhodné, protože lůžka následné péče jsou také v rámci nemocnic a OLU na odděleních následné péče a v nemocnicích následné péče. V Libereckém kraji je těchto lůžek 279, v Královéhradeckém kraji 364 a v kraji Pardubickém 652. Tímto se počet lůžek následné péče v oblasti z 972 v LDN rozšiřuje na více než lůžek a na 1 tisíc obyvatel tak připadá přibližně 1,5 lůžka. V případě lůžek akutních oblasti na 1 tisíc obyvatel připadá 5,5 lůžka.

15 Lůžka na vybraných odděleních nemocnic na 1 tisíc obyvatel
Lůžkový fond II. Lůžka na vybraných odděleních nemocnic na 1 tisíc obyvatel Při hodnocení nemocnic je třeba sledovat i lůžka dle oddělení. Do tohoto grafu byla vybrána základní oddělení. V počtu lůžek na 1 tisíc obyvatel na vybraných odděleních je oblast Severovýchod vyrovnaná s hodnotami v ČR. Z vybraných oddělení významnou odchylku zaznamenáváme pouze u oddělení gynekologie, ale uvnitř oblasti je v případě tohoto oddělení pozice krajů velmi vyrovnaná. Opačný stav je u chirurgie a interny, kde oblast je na úrovni ČR, avšak jednotlivé kraje vykazují významné diference.

16 Počet lékařů ve vybraných oborech na 10 tisíc obyvatel
Ambulantní péče Počet lékařů ve vybraných oborech na 10 tisíc obyvatel Jedním ze sledovaných ukazatelů ambulantní péče je počet lékařů na 10 tisíc obyvatel. Obecně se ukazuje, že v těchto hlavních vybraných oborech je relace počtu lékařů v oblasti na 10 tisíc obyvatel nižší než relace za celou ČR, kde hodnoty za ČR jsou navíc ovlivněny širokou ambulantní péčí v Hl.m. Praze. Zde jsou tyto ukazatele podstatně vyšší než v ostatních krajích ČR. Mezi jednotlivými kraji oblasti Severovýchod je významný rozdíl a to zejména v tom, že v převážné míře oborů je kraj Královéhradecký krajem vedoucím.

17 Počet registrovaných pacientů na praktického lékaře pro dospělé
Primární péče I. Počet registrovaných pacientů na praktického lékaře pro dospělé ORP Nový Bydžov – 1 943,6 Oblast Severovýchod – 1 597,4 ČR – 1 548,0 ORP Hradec Králové – 1 378,4 Další oblastí péče o občany je péče primární. Pro větší detail jsme zde opět zvolili jako územní jednotku území obce s rozšířenou působností, kde bílá barva odpovídá nejnižším hodnotám a barva tmavá hodnotám nejvyšším. Opět jsou zaznamenány hodnoty hraniční a pro srovnání hodnoty za ČR a oblast. V oblasti připadá na 1 praktického lékaře pro dospělé o téměř 50 registrovaných pacientů více než v ČR. V jednotlivých krajích oblasti je proti ČR ukazatel horší, kdy v kraji Královéhradeckém na 1 lékaře připadá 1575 registrovaných pacientů, v kraji Pardubickém o 10 pacientů více a v Libereckém kraji připadá 1 lékaře dokonce 1644 pacientů. Rozdíly existují samozřejmě i uvnitř jednotlivých krajů, kde příkladem může být kraj Královéhradecký, jehož součástí je ORP Nový Bydžov s vůbec nejvyšší hodnotou (1944), ale také ORP Hradec Králové s relací nejnižší (1378).

18 Počet registrovaných pacientů na praktického lékaře pro děti a dorost
Primární péče II. Počet registrovaných pacientů na praktického lékaře pro děti a dorost ORP Dvůr Králové n.L. – 1 214,7 Oblast Severovýchod – 975,7 ČR – 970,2 ORP Nová Paka – 734,8 V případě praktického lékaře pro děti a dorost je situace oblasti téměř vyrovnaná s ČR, kde rozdíl činí přibližně pouze 6 registrovaných dětí a dorostu. Z jednotlivých krajů je relace vůči ČR příznivější pouze v kraji Královéhradeckém, kde na 1 lékaře připadá 947 regïstrovaných dětí a dorostu. Ostatní 2 kraje dosahují hodnot 991 (PAR) a 995 (LIB). Uvnitř jednotlivých krajů opět vystupují rozdíly a obě extrémní hodnoty v ORP lze zaznamenat opět na území kraje Královéhradeckého.

19 Počet registrovaných pacientů na praktického zubního lékaře
Primární péče III. Počet registrovaných pacientů na praktického zubního lékaře ORP Králíky – 2 537,5 ČR – 1 869,7 Oblast Severovýchod – ,9 ORP Hořice – 1 457,4 V počtu registrovaných pacientů na zubního lékaře dosahuje oblast Severovýchod lepší úrovně než ČR, neboť na lékaře připadá o 50 pacientů méně. Mezi jednotlivými kraji výrazně odskakuje kraj Královéhradecký, kde tento ukazatel dosahuje hodnoty o 186 registrovaných pacientů na 1 lékaře stomatologa nižší než ČR a o 136 pacientů nižší než oblast. V opačné situaci je kraj Pardubický, který hodnoty ČR převyšuje o 71 pacientů. Kraj Liberecký je se 1884 reg.pacienty na lékaře z krajů oblasti nejblíže ČR a samotné oblasti. Z hlubšího pohledu do krajů lze již z mapy vyčíst, že relace je obecně nejhorší na jihozápadě oblasti, kde zároveň leží ORP Králíky s extrémní hodnotou 2537 pacienty. Většina těchto ORP je součástí kraje Pardubického.

20 Počet registrovaných pacientů na praktického ženského lékaře
Primární péče IV. Počet registrovaných pacientů na praktického ženského lékaře ORP Lanškroun – 7 530,7 Oblast Severovýchod – ,5 ČR – 3 253,6 ORP Nový Bydžov – 1 242,0 Počet registrovaných pacientů (lépe řečeno pacientek) na praktického ženského lékaře je dalším z ukazatelů primární péče, ve kterém oblast Severovýchod převyšuje hodnoty za ČR. V oblasti v tomto případě připadá na lékaře o 551 pacientek více. Tento stav je u těchto lékařů charakteristický i pro jednotlivé kraje, kde nejhorší situace je v kraji Královéhradeckém s pacientkami na lékaře. Kraj Pardubický se s počtem 3826 pacientkami blíží hodnotě za oblast. V kraji Libereckém je zajištění nejlepší, neboť na 1 lékař v průměru ošetřuje 3637 registrovaných pacientek.

21 Počet obyvatel na lékárnu
Lékárenská péče Počet obyvatel na lékárnu ORP Česká Třebová – 9 548 ČR – 4 519 Oblast Severovýchod – ORP Kostelec nad Orlicí – 2 748 Pro pacienta je dalším významným zařízením lékárna. Při zjišťování zabezpečení lékárenské péče byly započítány lékárny včetně odloučených pracovišť, kde jsou také vydávány léky. Jedná se další ukazatel, ve kterém oblast dosahuje lepších hodnot než ČR, na 1 lékárnu oblasti připadá o 336 obyvatel méně než v ČR. I zde se jednotlivé kraje mezi sebou liší. Nejhorší situace je v kraji Libereckém, kde 1 lékárna obsluhuje v průměru 4700 obyvatel. Na opačné straně stojí kraj Královéhradecký s 3911 obyvateli na lékárnu, což je rozdíl přibližně 800 obyvatel. Pardubický kraj je na úrovni 4100 obyvatel a rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou mezi ORP tohoto kraje činí dokonce přes 6400 obyvatel. V rámci kraje Královéhradeckého je tento rozdíl 6270 obyvatel. Nerovnoměrné rozložení lékáren uvnitř území dokumentuje také počet km2 na lékárnu, kde např. v Jablonci n.N. obsluhuje jedna lékárna území o rozloze 11 km2 a ORP Lanškroun téměř 92 km2. Celkově od roku 98 byl zaznamenán nárůst počtu lékáren a to ve všech krajích oblasti a zároveň pokles počtu obyvatel na lékárnu v rozmezí od 1500 obyvatel do 2000 obyvatel.

22 Zdravotnická záchranná služba
Stanoviště záchranné zdravotnické služby na 1 stanoviště připadá průměrně 355 km2 2x letecká služba Při akutních stavech, různých nehodách a jiných situacích se občan dostává do tyku s zdravotnickou záchrannou službou. Na mapě vidíme, zakresleny sídla stanovišť a zeleně leteckou službu, která sídlí v Liberci a v Hradci Králové. Organizace ZZS v oblasti není jednotná. V kraji Libereckém se v roce 2003 jednotlivé subjekty integrovaly do jedné Zdravotnické záchranné služby. V Královéhradeckém kraji se v roce 2003 tato integrace postupně uskutečňovala a byla ukončena k V Pardubickém kraji v roce 2003 tento proces neproběhl a stav zůstal nezměněn.

23 Poskytování zdravotní péče
Při hodnocení poskytování zdravotní péče v oblasti péče primární zjišťujeme, že situace je relativně vyrovnaná, jak mezi jednotlivými kraji, tak mezi oblastí a ČR. V ambulantní péči je již tento stav složitější. Hlavní obory ambulantní péče jsou personálně hůře zabezpečené než v ČR a na jednoho lékaře připadá více ošetření. Rozsah poskytovaných služeb je vyšší než ČR zejména v Libereckém kraji, ale poměr počtu lékařů na 10 tisíc obyvatel je opačný. Tento jev bude třeba analyzovat také v jednotlivých oborech (vyjma primární péče), přičemž počty ambulantních ošetření nelze oddělit od finální hospitalizovanosti a využití lůžek.

24 Shrnutí I. Potřeba zvýšit počet lůžek následné péče (LDN, nemocnice následné péče, oddělení nemocnic) Analýza lůžkového fondu ve vybraných oborech naznačuje rozdíly, které je dále třeba zhodnotit, a to s přihlédnutím k obložnosti a její potřebě (např. při tvorbě zdravotních plánů) Počet lůžek je v nemocnici měřen na obyvatele, ale řada oddělení nemocnic je využívána i obyvateli jiných krajů a je třeba na tuto skutečnost pamatovat při tvorbě zdravotních plánů A na konci této prezentace mi dovolte několik postřehů, bodů shrnutí.

25 Shrnutí II. Rozvoj ambulantní péče je třeba regulovat v jednotlivých územích při výběrových řízeních V primární péči (kromě praktického zubního lékaře) je zajištění oblasti horší než ČR Při rozšiřování sítě lékáren je třeba brát v úvahu jejich dostupnost tak, aby byla zabezpečena i na venkově, kde je horší dopravní obslužnost apod.

26 Děkuji za pozornost a zároveň děkuji za spolupráci Libereckému a Královéhradeckému krajskému odboru