CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I

Prezentace na téma: "CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I"— Transkript prezentace:

1 CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I
VY_32_INOVACE_05-18 CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I Teorie kyselin a zásad, neutralizace, disociační konstanty kyselin a zásad, konjugovaný pár

2 Acidobazické zvratné reakce
v dnešní době je známo několik teorií, které přesněji popisují zvratnou chemickou reakci kyseliny a zásady neboli acidobazickou reakci

3 Arrheniova teorie kyseliny jsou látky schopné ve vodných roztocích odštěpit vodíkový kationt rovnice: HA + H2O  H30+ + A – př) HNO3  H NO3_ H+ není schopen samost. existence ve vod. prostředí (hydratuje se na H3O+), což Arrhenius nevěděl zásady jsou látky schopné ve vodných roztocích odštěpovat hydroxidové anionty rovnice: BOH  B OH_ př) Ca(OH)2  Ca (OH)_

4 Neutralizace vzájemná reakce kyseliny a hydroxidu se nazývá neutralizace, vzniká sůl a voda podle Arrheniovy teorie se ve vodném roztoku kyseliny vyskytuje kationt vodíku a aniont kyseliny a ve vodném roztoku hydroxidu, hydroxidový aniont a kationt kovu rovnice: H+ + Cl - + Na + + OH -  H2O + NaCl př) kys. sírová a hydroxid měďnatý kys. uhličitá a hyroxid vápenatý

5 BRÖNSTEDOVA TEORIE, BRÖNSTED – DÁNSKÝ FYZIKÁLNÍ CHEMIK
obecnější teorie – umožňuje rozdělit látky na kyseliny a zásady i v případě, že nereagují s vodou kyselina je schopna v přítomnosti zásady odštěpit vodíkový kationt a předat ho zásadě rovnováhu v této zvratné reakci charakterizuje disociační konstanta kyseliny – konstanta acidity KHA zásada je schopna v přítomnosti kyseliny přijmout vodíkový kationt od kyseliny rovnováhu v této zvratné reakci charakterizuje disociační konstanta zásady – konstanta bazicity KB

6 AUTOPROTOLÝZA = reakce mezi dvěma molekulami rozpouštědla, které je schopno odštěpit vodíkový kationt (protické rozpouštědlo) rozpouštědlo se chová jako kyselina i zásada zároveň = má amfoterní charakter (amfolyt) př) H2O + H2O  H3O+ + OH_ NH3 + NH3  NH4+ + OH_

7 S.ARRHENIUS (1859 – 1957), ŠVÉDSKÝ FYZIK A CHEMIK, NOSITEL NOBELOVY CENY ZA CHEMII, FORMULOVAL TEORII KYSELIN A ZÁSAD název: File:Arrhenius2.jpg, zdroj: us2.jpg

8 J.BRÖNSTED (1879 – 1947), DÁNSKÝ FYZIKÁLNÍ CHEMIK, FORMULOVAL TEORII KYSELIN A ZÁSAD
název: File:Johannes Brønsted.jpg, autor: Peter Elfelt, zdroj: nnes_Br%C3%B8nsted.jpg

9 Konjugované páry acidobazické zvratné reakce se účastní 2 konjugované = spřažené páry kyselina a zásada uvažujme reakci: HA + H2O  H30+ + A – HA, A - konjugovaná K1 a Z1 H2O, H konjugovaná K2 a Z2

10 PŘÍKLADY KONJUGOVANÝCH PÁRŮ
Zakresli konjugované páry schématicky: H2SO4 + H2O ↔ H3O+ + HSO4_ NH3 + H2O  NH4+ + OH_ HClO4 + H2SO4  H3SO4+ + ClO4_

11 Závěr Látka je kyselinou pokud snáze odštěpuje vodíkový kationt než ho přijímá, látka je zásadou pokud snáze váže vodíkový kationt než ho odštěpuje.

12 Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová
Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová