JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ

Prezentace na téma: "JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ"— Transkript prezentace:

1 JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ
Kapitola 2 PROSTOROVÁ STRUKTURA, JEJÍ PARAMETRY A ZNÁZORNĚNÍ

2 Prostorovou strukturu tvoří rozmístění výrobních (pracovních) prostor pro určitý výrobní proces. Je seskupením skládek, dopravních cest, rozmístění strojů, zařízení a rozvodů k nim, i pracovníků při jejich činnostech v prostoru a prostorových vazeb mezi nimi. Prostorová struktura se mění podle postupu výroby z výrobku na výrobek. Je v souladu s technologickou a časovou strukturou.

3 Při řešení prostorové struktury výstavbového a objektového procesu analyzujeme:
Členění prostoru stavebního celku a objektu na jeho části, tzv. meziprodukty (výstavbové skupiny a části stavebních objektů se stejnou technologii, objekty, provozní soubory, technologické etapy, realizační části, úseky a záběry) z výrobního hlediska. Posloupnost řazení těchto částí do výrobního toku, tj. směr výstavby celku, posloupnost výstavbových skupin, směr objektových, etapových a dílčích stavebních procesů. Určení minimálního pracovního prostoru pro nejvýznamnější realizační části a jejich technologické etapy. Návrh prostorového rozmístění a postupu zdvihacích prostředků a jejich posouzení.

4 PROSTOR, VE KTERÉM SE STAVEBNÍ OBJEKT REALIZUJE, SE ČLENÍ NA:
REALIZAČNÍ ČÁST Je to prostor, který je vymezen z hlediska postupné realizace stavebního objektu, např.dilatační části objektu, ve kterém se realizují všechny stupně rozestavěnosti. ÚSEK Je to prostor, ve kterém je realizována příslušná technologická etapa. Má společné hranice záběrů pro dílčí stavební procesy, které jsou v této části kloubené. ZÁBĚR Je část úseku technologické etapy, vymezená pro každý dílčí stavební proces zvlášť. Jeho hranice je určena spárami (konstrukční i pracovní) a spojí konstrukci nebo jejich ukončenosti. Je základem pro určení minimální pracovní fronty (pracovního prostoru), protože na jednom záběru může obvykle pracovat pouze jedna pracovní četa.

5 Technologická etapa: hrubá vrchní stavba
Realizační část A Realizační část B

6 Objekt o 4.NP, monolitický železobetonový skelet, který má dva dilatační části A a B.
Technologická etapa hrubá vrchní stavba bude vyrobena 4 dilatačními stavebními procesy (bednící práce, armování, betonáž, odbedňování), které mají různé hranice záběrů. Bednící práce, odbedňování probíhá zpravidla pro celá pole skeletu, kdežto napojování výztuže a pracovní spáry u betonáže musí respektovat statické působení konstrukce, a proto hranice záběrů bývají v místech, kde jsou nejmenší vnitřní síly a ohybové momenty v konstrukci. Společné hranice záběrů všech 4 dílčích stavebních procesů jsou dány v horizontálním směru dilatačními spárami nebo ukončení konstrukcí, ve vertikálním směru konstrukční výškou podlaží. Proto je v tomto případě 1 úsek roven 1 dilatační části 1 podlaží.

7 Směry postupu znázorňují postup dílčích stavebních procesů, popř
Směry postupu znázorňují postup dílčích stavebních procesů, popř. etapových procesů neboli tok výrobních sil rozestavěným objektem, tj. přemístění výrobních sil z jednoho výrobního prostoru na další. Dílčí stavební procesy seskupené v jednom etapovém procesu mají vždy stejný směr postupu pro daný etapový proces charakteristický. Dílčí stavební proces Etapový proces

8 Etapové a dílčí stavební procesy jsou realizovány nejčastěji těmito směry postupu výstavby:
Horizontální (H): znázorňuje pořadí úseků nebo záběrů zejména pro etapové procesy hrubá spodní stavba, hrubá vrchní stavba (budovy jednopodlažní), zastřešení, vnější úpravy terénu. Horizontálně vzestupný (HV): znázorňuje pořadí záběrů, popř. úseků zejména pro etapový proces hrubá vrchní stavba (vícepodlažní budovy). Vertikálně vzestupný (VV): znázorňuje pořadí úseků zejména u vícepodlažních budov pro etapový proces hrubá vrchní stavba nebo pořadí záběrů, popř.úseků pro etapový proces příčky a hrubé instalace, event. vnitřní omítky a potěry. Vertikálně sestupný (VS): znázorňuje pořadí záběrů, popř.úseků u vícepodlažních budov pro etapové procesy vnitřní podlahy, povrchy a technologie, vnitřní kompletace, vnější úpravy fasády.

9 Horizontálně vzestupný
Vertikálně vzestupný Vertikálně sestupný

10 Směry postupů – výrobní toky (ovlivnění z různých příčin)
Horizontálně vzestupný směr postupu výstavby montáže nosné konstrukce je ovlivněn podmínkou rovnoměrnějšího přitěžování základů v části A a B Vertikálně sestupný směr postupu, následující po vertikálně vzestupném postupu po předcházejícím procesu Tzv. směr postupu montáže „na ústup“, dáno např.půdorysnou rozlohou objektu – poloha jeřábu uvnitř dispozice Směry postupů – výrobní toky u objektu výrobní haly I – směr postupu pro provedení základů a montáž sloupů II – směr postupu montáže ostatních dílců nosné konstrukce III – technologická etapa – např. podlahy

11 Směry postupu musí vždy respektovat konstrukční a statické řešení
Nejdůležitější parametry prostorové struktury: Součinitel pracovní fronty Počet prostorových částí stejné složitosti Budova o n počtu NP Např.hrubé instalace – min.pracovní prostor 2.NP, tj. min.pracovní fronta pro tento proces označená M. Celkový pracovní prostor je n NP a je označen C. Součinitel pracovní fronty fij (%) M C Součinitel pracovní fronty: fij = (M / C) (%)

12 Tímto součinitelem je dáno, jaká min
Tímto součinitelem je dáno, jaká min.část produktu (objektu) musí být zakončena předcházejícím procesem i, aby na tuto část produktu mohl nastoupit následující proces j a přitom si oba procesy vzájemně nepřekážely. Součinitel fij je základním ukazatelem, který charakterizuje min. nutnou velikost pracovního prostoru pro určitý proces a je parametrem prostorové struktury pro vázání (kloubení) 2 procesů. Obecně: každý proces vyžaduje jinou min.pracovní frontu. Pro objekty pozemního stavitelství se ukazuje, že pro vyjádření prostorové struktury výrobního procesu objektu postačí max.3 různé hodnoty tzv.hlavních součinitelů pracovní fronty vypočtených z hlavních min. pracovních front.

13 Příklad: Vyznačení hlavních a min. pracovních prostorů u 2 hal

14 Technologické schéma objektu zahrnuje o prostorové struktuře objektového procesu i některé údaje o technologické struktuře. Zpracovává se jen u výrobně složitějších stavebních objektů a obvykle zahrnuje několik fází: Schématický řez, event.půdorys objektu s vyznačením rozdělení objektu na části s rozdílnou výrobní technikou a technologií Vymezení technologických etap a jejich úseků Určení směru postupu pro jednotlivé etapové procesy Návrh a posouzení zdvihacích prostředků Prostorové členění objektu a volba směru postupu výstavby je ovlivněna zejména: Statickým a konstrukčním řešení (pracovní a dilatační spáry) Posouzení stability postupně rozestavovaných částí objektu Posouzením postupného zatěžování jednotlivých konstrukcí a základového podloží Výběrem stavebních strojů (jeřáby)

15 Zda konstrukce jeřábu neohrožuje okolí a provoz
Návrh a posouzení zdvihacího stroje (věžový jeřáb) Graficky a početně se prokazuje, že parametry jeřábu vyhovují rozměrů stavebního objektu a parametrům prvků, které budou zdvihány. Návrh jeřábu: co nejmenší a nejlevnější (jedná se o nákladnou záležitost) Zejména se posuzuje: Praktické vyložení ramene jeřábu se vzdálenosti posuzovaných prvků od osy jeřábu Výška zdvihu háku, zmenšená o výšku vázacího zařízení, výšku zdvihaného prvku a manipulační výšku pro osazování prvku s polohou posuzovaných prvků v konstrukci objektu Nosnost jeřábu při vyložení a výšce zdvihu odpovídající umístění posuzovaných prvků v konstrukci objektu a s hmotností těchto prvků, zejména se posuzuje prvek s nejvyšší hmotností a nejnepříznivější poloze Zda konstrukce jeřábu neohrožuje okolí a provoz Zda poloha jeřábu nemá negativní vliv na podloží a základové konstrukce

16 Příklad: Technologické schéma objektu (řez silem s vyznačením směru pro 0. - 4.etapový proces)
Objekt: obilní silo s nosnou konstrukcí z mon. ŽB se 3 dilatačními sekcemi A: 10 NP B: 8NP C: 16 komor sila a podlaží nad nimi Technologie výroby: C2 – do posuvného bednění, ostatní ŽB tradičně

17 Technologické schéma objektu - příklad

18 Posouzení jeřábu