FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU

Prezentace na téma: "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU"— Transkript prezentace:

1 FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU
P.Tláskal SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

2 ADEKVÁTNÍ VÝŽIVA ZDRAVÉHO DÍTĚTE MUSÍ ZAJIŠŤOVAT
Optimální tělesný růst Optimální vývoj psychických funkcí Optimální vývoj imunologických reakcí Optimální průběh metabolických procesů od časného věku až do dospělosti Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován životními podmínkami, jejichž podstatnou složku (40%) tvoří výživa Výživa je nejvýznamnějším faktorem zevního prostředí, jež až ze 40-60% ovlivňuje zdraví a délku života

3 RŮST A VÝVOJ V DĚTSKÉM VĚKU
PROCENTA 200 150 pohlavní systém lymfatický 100 systém celkový tělesný růst 50 nervový systém 4 10 VĚK (ROKY) DÍTĚ NENÍ MALÝ DOSPĚLÝ

4 VĚK (ROKY) 0,

5 VLIV VÝŽIVY NA TĚLESNÝ RŮST, ZMĚNY TĚLESNÉHO SLOŽENÍ,METABOLISMUS
OBVOD PAŽE -CHLAPCI 3. Zdravotní komplikace do dospělého věku OBEZITA MALNUTRICE 2. Nepříznivý vliv na průběh organického onemocnění 1.Vliv na průběh metabolických procesů NUTRIČNÍ GENOMIKA

6 NÁROKY ORGANISMU NA PŘÍJEM ŽIVIN SE PRŮBĚŽNĚ MĚNÍ
Referenční hodnoty pro příjem živin jsou stanovovány na základě vědeckých studií metabolických procesů lidského organismu. Vzhledem k nedostatečnému výzkum této problematiky v ČR, Společnost pro výživu publikovala v roce 2011 překlad doporučení, která jsou platná v zemích středoevropského regionu DACH (Německo, Rakousko a Švýcarsko) a z tohoto pohledu je posuzován příjem energie a živin.

7 OBECNÉ NÁROKY NA PŘÍJEM JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK POTRAVY
Lipidy PUFA ..Minerální látky ..Vitamíny ..Stopové prvky Tekutiny Energie Bílkoviny Esenciální AMK Sacharidy Mono a disacharidy ..Vláknina

8 TEKUTINY OBSAH VODY V LIDSKÉM TĚLE
75% % % % % KOJENCI CHLAPCI DĚVČATA MUŽI ŽENY 33% v buňkách mimo buňky 27%

9 BILANCE TEKUTIN Příjem (dospělý člověk)
Tekutiny 1400ml Potrava 800ml Metabolismus 300ml Výdej (dospělý člověk) Moč ml Stolice ml Plíce 400ml Kůže ml DENNÍ VODNÍ BILANCE (PŘÍJEM, VÝDEJ) VE VZTAHU K CELKOVÉ TĚLESNÉ HMOTNOSTI Kojenci 15% Dospělý člověk 3-4% U DĚTÍ JE BILANCE TEKUTIN 5-2x VĚTŠÍ NEŽ U DOSPĚLÝCH

10 PITNÝ REŽIM U ŠKOLNÍCH DĚTÍ
Studie z r.2002 (SPV)- 11% dětí ve školním věku nesnídalo a ráno nepřijímalo nebo omezeně přijímalo tekutiny, 16,3% dětí přijímá tekutiny během dne pouze 3x denně či ještě méně často, 19,5% dětí se napije maximálně 4x denně Studie z r (Skubýová)- Děti z osmé třídy – 38% dětí pravidelně snídá, 40% snídaně vynechává, 11% dětí přijímá pouze tekutiny, 11% dětí nesnídá ani nepřijímá tekutiny NEDOSTATEČNÝ PŘÍJEM TEKUTIN je-li v menší míře, tak snižuje především pozornost dítěte a může tak případně zhoršovat i studijní výsledky ….. ZAJISŤME DĚTEM DOSTATEČNÝ PŘÍJEM TEKUTIN

11 ENERGETICKÁ POTŘEBA DÍTĚTE
Definice - Optimální energetická potřeba je definována přívodem energie k udržení zdraví, přiměřeného růstu a pohybové aktivity dítěte Věk - kojenec 100kcal/kg/den, 10 leté dítě 80kcal/kg/den, 20 letý člověk 45 kcal/kg/den Růst - novorozenec až 50%celkové potřeby, 5leté dítě 12% celkové potřeby… FYZIOLOGICKY JE POTŘEBA ENERGIE DÍTĚTE K HMOTNOSTI VYŠŠÍ, JE VYVÁŽENA I JEJÍM VYŠŠÍM VÝDEJEM (RŮST, FYZICKÁ AKTIVITA) PODPORUJME DOSTATEČNÝ PŘÍJEM, ALE I VÝDEJ ENERGIE

12 BÍLKOVINY Mají v organismu řadu funkcí: Nezbytnost příjmu:
Stavební (kolagen,elastin,karatin), Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin), Zajišťující pohyb (aktin, myosin), Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony,receptory…), Ochranné, obranné imunoglobulin,fibrin, fibrinogen….. Nezbytnost příjmu: Tvorba nových tkání (růst a vývoj), obnova tkání stávajících Jsou tvořeny z aminokyselin: Esenciálních, semi-esenciálních, neesenciálních

13 ESENCIÁLNÍ AMINOKYSELINY V POTRAVINÁCH
Meth Isol Leucin Lysin Phen Threonin Tryp Valin Maso mléko, ml.výr. vejce + ++ Obiloviny -- -- + Zelenina Luštěniny Ořechy, sója Sezam, slunečnice Obsah esenciálních aminokyselin: ++ velmi dobrý + dostatečný -- nedostatečný Poznámka: v mase je cca 16-20% bílkovin, v zelenině je obsah bílkovin zanedbatelný

14 POTŘEBA ESENCIÁLNÍCH AMINOKYSLIN (EAMK) (mg/kg/den) V DĚTSTVÍ A DOSPĚLOSTI
POTŘEBNÝ POMĚR EAMK : NAMK u kojenců 1:3 u dospělého člověka 1:10-15 Příklady KOJENEC 3 MĚS BATOLE 2 ROKY ŠKOLÁK 12 let DOSPĚLÝ 30 let LYSIN 161 73 45 14 THREONIN 87 37 35 7 CELKEM ESENCIÁLNÍ AMK 742 374 280 95 DĚTEM NABÍZEJME PLNOHODNOTNOU ŽIVOČIŠNOU BÍLKOVINU, BOHATOU NA EAMK

15 TUKY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ PODÍL TUKŮ NA CELKOVÉM ENERGETICKÉM PŘÍJMU
Novorozenci a kojenci ve věku 0-3měsíců = % Kojenci ve věku 4-11měsíců = 45-35% Děti ve věku 1-3roky = 40-30% Dětí ve věku let = 35-30% Dospívající a dospělí = 30%

16 MASTNÉ KYSELINY (MK) Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (atomy uhlíku ≤ 6), se středním řetězcem (atomy uhlíku > 6 < 14), s dlouhým řetězcem (atomy uhlíku ≥14). Podle počtu dvojných vazeb jsou MK saturované nebo nesaturované. Podle místa první vazby jsou identifikovatelné jako omega 3,6. Izomerizace MK rozlišuje formu cis a trans. V přirozeném stavu mají formu cis s umístěním řetězce uhlíků na stejné straně od dvojné vazby - tvoří V, u trans formy - tvoří přímku. Trans formy většinou vznikají v procesu přípravy potravy a na organismus působí nepříznivě (kardiovaskulární onemocnění, nádory…) MK jsou energetickým substrátem především pro příčně pruhované svaly, srdeční sval a játra TUKY DĚTI POTŘEBUJÍ

17 DOPORUČENÍ PRO PŘÍJEM ESENCIÁLNÍCH MASTNÝCH KYSELIN (EMK)
Lidský organismus nemůže EMK syntetizovat a je závislý na jejich příjmu z potravy. EMK jsou součástí buněčných membrán, ovlivňují funkce hladkého svalstva, endotelu, monocytů, trombocytů, imunitní a zánětlivé reakce. Polyenové kyseliny (PUFA) : linolová (C18:2-n6) a linolenová (18:3 n-3) Z kyseliny linolové vzniká např. kyselina arachidonová Z kyseliny linolenové - kyselina eikosapentaenová - kyselina dokosahexaenová (zdroje : rostlinné oleje, pomazánkové margariny, mořské ryby) Nejen u dospělých, ale i u dětí by neměly nasycené mastné kyseliny (SAFA) tvořit více než třetinu celkového příjmu tuku, respektive 10% energetického příjmu . PUFA by měly tvořit alespoň 7% energetického příjmu, při příjmu SAFA>10% by měly PUFA být vyšší , měly by tvořit alespoň 10% ZAJIŠŤUJME DĚTEM VE VÝŽIVĚ DOSTATEK POLYNENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN (PUFA)

18 SACHARIDY Konzumace sacharidů by měla tvořit více jak 50% celkového energetického příjmu. Potraviny bohaté na polysacharidy (škrob, vláknina) často obsahují esenciální živiny a rostlinné látky, které podporují bezproblémový průběh metabolických reakcí. Potraviny s větším obsahem mono a disacharidů, s výjimkou mléka (laktóza) zpravidla neobsahují esenciální živiny a při vyšší energetické hodnotě snižují nutriční hustotu (podíl esenciálních živin a energie) potravy. Příjem disacharidů včetně laktózy je podle věku mezi 9-19% energetického příjmu, příjem monosacharidů mezi 5-8% ……Příjem mono a disacharidů je v rozmezí % celkového energetického příjmu a z toho podíl slazení je 6-13% . Vyšší příjem volných cukrů zvyšuje pravděpodobnost rozvoje obezity VE STRAVĚ DĚTÍ JE VHODNÉ OMEZTOVAT PŘÍJEM VOLNÝCH CUKRŮ NA HODNOTU NIŽŠÍ NEŽ 10% CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO PŘÍJMU PODPORUJME KONZUMACI POTRAVIN S VLÁKNINOU

19 POTŘEBA OSTATNÍCH ŽIVIN JAKÁ JE SITUACE U NAŠICH DĚTÍ
SLEDOVANÉ SOUBORY r leté děti – No 1087 (ch %, d %) DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU věk 5,2 ± 1,01 roku 7-10leté děti – No 1705 (ch %,d %) DĚTI MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU věk 8,8 ± 1,3 roku r leté děti – No 813 (ch-407, d- 406) 11-15leté děti – No 745 (ch- 351, d- 394) DĚTI STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Celkem sledováno dětí Metodika hodnocení - tří a pěti celodenní jídelníčky dětí z Prahy, Brna, Plzně - více než 30 živin podle Referenčních hodnot DACH - nutriční stav (BMI) podle českých referenčních údajů

20 POTŘEBA VÁPNÍKU VÁPNÍK - jeho ionty jsou nezbytné pro život buněk našeho organismu- ovlivňují funkci buněčných membrán, podílí se na přenosu akčního potenciálu v nervovém systému, zprostředkovávají elektromechanické spojení ve svalech k jejich kontrakci, podílí se na srážení krve, ovlivňují funkci různých enzymů, mají vliv na pohyblivost spermií, ovlivňují dělení buněk... UKLÁDÁ se do kostních krystalů, kde společně s fosfáty ve formě hydroxyapatitu vytváří anorganickou část kostní tkáně. Na povrchu těchto krystalů jsou ionty vápníku trvale směnovány za ionty sodíku nebo vodíku. Kostní a zubní tkáň je rezervoárem cca 99% všech zásob tělesného vápníku. DOSAŽENÍ maximální kostní hmoty v mládí a její minimální odbourávání ve stáří je důležitou složkou prevence osteoporózy. Dostatečné zásobení složkami, které se podílí na vytváření a udržování kostní tkáně, musí doplňovat přiměřená pohybová aktivita.

21 VÝSLEDKY ZE STUDIÍ V r.2007-2010 SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍJEM VÁPNÍKU (mg/den)
DOPORUČENÝ DENNÍ PŘÍJEM let 750 mg, 7-10 let 900 – 1100 mg let mg PERCENTIL VĚK PRŮMĚR MEDIAN 90 10 4-6 LET 809 792 1116 516 7-10 LET R.2007 927 904 1276 584 R.2010 935 895 1277 588 11-15 LET 905 888 1262 574

22 KONZUMACE MLÉKA, MLÉČNÝCH VÝROBKŮ A PŘÍJEM VÁPNÍKU U DĚTÍ r. 2007,r
PŘÍJEM (MLÉKA) A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ Děti 3-6let Děti 7-10 let r.2011 Děti 10-15let A) DENNĚ (44,6%) 66,3% (41,6%) 29,7% (86,2%) 96% (78,5%) 94% (76,2%) 95 % B) NĚKOLIKRÁT TÝDNĚ A+B C) OJEDINĚLE (9,8%) ,0% D) ODMÍTÁ C+D (4%) % (13,8%) 4% (21,5%) 6% (23,8%) 5% PŘÍJEM VÁPNÍKU (%DDD) 10% dětí přijímá < %DDD (178%) 114,5% (103,9%) 65,4% (81,7) 52,2% Vysvětlivka: %DDD - procento denní doporučené dávky PODPORUJME KONZUMACI MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ

23 NEDOSTATKY VÝŽIVY K CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM
Obezita Osteoporóza Kardiovaskulární onemocnění Nádory Diabetes mellitus II.typu Autoimunitní onemocnění

24 VÝŽIVA DÍTĚTE MUSÍ BÝT DOSTATEČNĚ KVALITNÍ A PESTRÁ
MLÉKO,MLÉČNÉ VÝROBKY 2-3 P P = 250 ML MLÉKA, 200 ML JOGURTU RYBY, MASO, DRŮBEŽ, VEJCE, LUŠTĚNINY 1-2 P P = 125G MASA, 2 BÍLKY, MISKA SOJ.BOBŮ ZELENINA 3-5 P P = VELKÁ PAPRIKA, MRKEV, 2 RAJČATA, ½ TALÍŘE BRAMBOR,MISKA SALÁTU OVOCE 2-4 P P = 1 JABLKO NEBO POMERANČ, BANÁN OBILOVINY, RÝŽE,TĚSTOVINY,PEČIVO 3-6 P P = 1 KRAJÍC CHLEBA, 1 ROHLÍK ČI HOUSKA, 1 MISKA OVESNÝCH VLOČEK ČI MUSLI 1 KOPEČEK VAŘENÉ RÝŽE ČI TĚSTOVIN

25 ZÁVĚR Zodpovědná výživová a potravinová politika státu by měla nejen napomáhat k zajišťování dostatečného množství zdravotně nezávadných, zdraví prospěšných a ekonomicky dosažitelných potravin, ale měla by i usměrňovat náš společenský systém ke zdravému způsobu výživy Systém stravování dětí ve školních jídelnách je významnou součástí prevence rozvoje závažných onemocnění dětského a dospělého věku Systém výživy dětí by měl být ve školním prostředí vhodně upraven i odpovídající nabídkou potravin a nápojů mimo školní jídelnu Novelizace systému školního stravování musí vycházet z odborných poznatků k výživě dětí a možnostem jejich plošného prosazování