Sonografie, hepatologie,

Prezentace na téma: "Sonografie, hepatologie,"— Transkript prezentace:

1 Sonografie, hepatologie,
MUDr. Vladimír Compeľ Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie Interna

2 Prezenční studium Výchova ke zdraví Psychologie 1.ročník
školní rok 2009/2010

3 somatologie Zimní semestr: -Buňka, tkáně -Trávicí systém,
-Pohlavní a močový systém -Srdce a krevní oběh -funkce buňky, a jednotlivých systému -základní nemoci -metabolismus, genetika, enzymy -Topografická anatomie břicha a krku (demonstrace na ultrazvuku)

4 somatologie Letní semestr: -dýchací systém
-nervový systém, duše, myšlení -krev, krevní skupiny, imunita -pohybový systém- kostra, svaly -kůže -funkce jednotlivých systému -základní nemoci

5 enzymy metabolismus genetika imunita
Život a funkce buněk, orgánů, systémů Anatomie topografická Smrt a apoptóza buněk enzymy metabolismus genetika imunita základní léky doplňková léčba základní bacily, viry volné kyslíkové radikály základní nemoci

6 Literatura Přednášky: možnost získat na www stránkách
- Dyjevský I., Somatologie, Epava 2000 - Přednášky - Smith T. Encyklopedie lidského těla    - Trojan S a kol. Lékařská fyziologie, Grada 2003   - Abrahams P., Lidské tělo-Atlas anatomie člověka, Ottovo nakl.2003    - Silbernagl S., Atlas patofyziologie člověka, Grada 2001 Přednášky: možnost získat na www stránkách

7 Podmínky k získání zápočtu:
- 80% účast na přednáškách a seminářích, - malé testy….(před každou přednáškou - 8min, 3 otázky) - velký test …. 50min, 50 otázek (pro studenty, kteří nesplnili podmínky malých testů) možná domluva na „doškolování„ před testem, před zápočtem, před zkouškou apod.) - aktivita na seminářích - pohovor - pro studenty, kteří nesplnili výše uvedené NIKOMU není uznána zkouška ani zápočet ze studií jiných škol a oborů tj. ani lékařům

8 složení, genetika, metabolismus
Buňka, tkáně, složení, genetika, metabolismus MUDr.Compeľ Vladimír

9 Buňky krve

10 Buňky žlázy

11 Parietální buňka žaludku

12 Buňky jater

13 Buňka

14 BUŇKA „ 13 „ ENZYMY Membrána-rozhraní, transport látek, receptory
Jádro-genetický materiál, chromatin Jadérko-tvorba rRNA=kopie DNA Endoplazmatické retikulum drsné-tvorba bílkoviny -“ “ hladké-tvorba Ck,Tk v b, Ribozom-tvorba bílkovin Golgiho komplex-tvorba bílkovin Lysozomy-rozklad biologického materiálu Cytoplazma –metabolické pochody Cytosklelet –tvar buňky Mitochondrie-energie- Temelín Centriol-dělení- magnet ENZYMY

15 Buněčná membrána 2 vrstvy fosfolipidů molekuly bílkovin
molekuly polysacharidů kanály v membráně

16 Povrchové molekuly b.membrány
proteiny, polysacharidy (mají funkci receptorů ( ) pro): … cholesterol, hormony, insulin, léky, protilátky, histamin, serotonin… … bacily, viry … volné kyslíkové radikály–tj.neklidné molekuly, které ztratily elektron Antigenní vlastnosti buněk … krevní skupiny podle antigenu na povrchu, … imunita rozpozná bacily, poškozené buňky, rakovinové buňky … ch h L

17 Poškození bun.membrány
vylití vnitřního obsahu cytoplasmy (enzymy, DNA, ribozomy… - Etiologie: toxické látky, alkohol, chemoterapie, antibiotika … - Diagnostika nemocí je postavená na poškození bun.membrány: žloutenky, alkoholické poškození jater, infarkty myokardu, - využití bun.membrán z bacilů= Broncho-vaxom, Luivac, Ribomunyl

18 Buněčná membrána Povrch = je různý, dle funkce:
klky- vstřebávání látek řasinky- očista, posun hlenu, přenos vzruchu- nervy, vodivé buňky srdce, receptorové buňky.. Transport přes buněčnou membránu: volně - přes kanály aktivně - pumpy (H-K ATPáza=HCl v žaludku, Ca-Mg-endonukleáza – život buňky, apoptóza) pohlcování - fagocytosa

19 Protonová pumpa parietální buňky
H-K ATP-áza

20 Parietální buňky HCL

21 Jádro obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů,
Hrudky chromatinu (spiralizované částí chromozomů) tj DNA obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů, které hrají důležitou roli v rozmnožování, růstů a metabolismu buňky jádro je ohraničené jaderní membránou s póry chromozomy jsou patrné v jádru jenom při bun.dělení počet chrom. je typický a stálý pro každý živočišný druh člověk má 46 chrom, jenom zralé pohlavní buňky 23 chrom.

22 Jadérko kde se tvoří rRNA
Kulovité tělísko v jádře buňky kde se tvoří rRNA při buněčném dělení zaniká, po rozdělení buňky se obnoví znovu

23 Nutno si uvědomit, že: 1.Jádro obsahuje geny=plány na dělení
=plány na tvorbu bílkovin,tuků, cukrů. 2.buňka je složená z bílkovin, tuků a cukrů Bun.membrána - z fosfolipidů.. tj. tuků - na jejím povrchu jsou proteiny a polysacharidy Buněčné enzymy- jsou velké bílkoviny Jádro obsahuje NK tj. cukr a aminokyseliny, obal je fosfolipid Mitochodrie – obal je z fosfolipidů a uvnitř jsou enzymy – tj. bílkoviny 3.buňka plní funkce: tvoří žluč, sekrety, tvoří protilátky… tj.musí vyrobit řadu molekul ck, tk, b… tj. vzniká trávicí enzym nebo metabolický enzym, …nebo protilátka=bílkovina…. 4. Buňka má 3 továrny na výrobu B,Ck,Tk: Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát a Ribosomy

24 Endoplazmatické retikulum jádro
síť kanálků a váčků (továrna na Ck,Tk,B..) Hladké - bez ribosomů (syntéza cukrů-glykoproteinů, tuků v buňce, cholesterol) Drsné s ribosomy na povrchu (tvorba bílkovin) Bílkoviny vznikají na ribosomech. Pak jsou transportovány do Golgiho komplexu

25 Ribosomy jsou drobné hrudky rRNA
Streptokokus jsou drobné hrudky rRNA úkolem je čtení mRNA (poslíček=messenger) pro tvorbu bílk. vznikají v jadérku (mRNA= SMS – jak tvořit bílkoviny…) Jsou vázané na drsné ER, nebo volně v cytoplasmě na ribosomech se tvoří bílkoviny Ribomunyl= ribosomy ze 4 bacilů: Klebsiela pneumonie, Streptokokus pneumonie a pyogenes, Haemophlilus influenze +bun.membrány z 1 bacila (Klebsiela pneumonie)

26 Golgiho komplex Síť kanálků a váčků a vláken (podobný jako E.R.)
Neobsahuje ribosomy -bílkoviny z ER zde „dozrávají“ -upravují se řetězce bílkovin (prodlužují, zkracují, štěpí…) a přenáší bílk. Na bílkoviny se vážou i nebílkovinné složky … ty pak putují -mimo buňku- hormony, sekrety… -do buňky (obnova bun. organel, regenerace…)

27 Centriol 2 válečky, při dělení se zdvojí
Při buněčném dělení se zdvojí, vytvoří dělící vřeténka a rozděluje rovnoměrně chromozomy

28 Mitochondrie jsou oválné útvary
Mitochondriální medicína jsou oválné útvary jejich počet závisí na intenzitě látkové výměny 2 membrány .. vnitřní nařasená. na vnitřní membráně jsou uchyceny enzymy pro oxidaci látek, tj. pro „buněčné dýchání“ VZNIK ENERGIE obsahují vlastní DNA, RNA a mají schopnost reprodukce množí se dělením (nejspíše to byly ve vývoji aerobní bakterie)

29

30 Cytoplasma- cytoskelet
síť vláken a trubiček, která udává buňce tvar- kostru, pohyb v prostorách této kostry je tekutina s rozpuštěnými organickými a anorganickými látkami a volné ENZYMY

31 Lysozomy Drobné váčky obsahují enzymy = rozklad biolog.materiálu – prach, bakterie … rozklad jenom v lumen lysozomu !!! … když se poruší membrána lysozomu, může lysozom rozložit celou buňku !!!!

32 ENZYMY Tajemné částice zázračných schopností…
Realizují vitální procesy, plní funkci bio-katalyzátoru tj. umožňují, aby probíhaly složité biochemické procesy, reakce. Složité bílkoviny: mají 2 částí - apoenzym- bílkovinná makromolekula - kofaktor – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek)

33 Kofaktory enzymů příklady kofaktorů – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek) vitaminy skupiny B: B1-thiamin - metabolismus cukrů B2-riboflavin – „FAD, FMN” NK B3-niacin - cytochromy, bun.dýchání B6-pyridoxin – bílkovin, glykogenu B12-bílkovin, tuků, ERY, nerv.systém kys.listová – puriny,NK, AK, kys.panthotenová- „CoA” - AK, NK, kys.nikotinová – „NADP” cytochrom,syntéza tuků, chol,cukrů C vitamin – kolagen, hormony, VKR, bun. dýchání selen - součást enzymu glutationperoxidáza- VKR zinek - součásti enzymů síra - kolagen, pojivo, VKR,

34 Enzymy

35 Metabolické enzymy: CK – kreatinkináza – sval, srdce … Infarkt myokardu AST-aspartát-amino-trans-amináza = srdce, játra, sval, mozek, ledviny je v cyspoplazmě i mitochondriích …Infarkt myokardu, žloutenky, alkoholické postižení jater ALT-alanin-amino-trans-amináza = játra – v cytoplazmě …žloutenky GMT-gama-glutamyl-transferasa = játra – na b.membráně a ukazuje na činnost b.membrány … exkrece žluče, antikoncepce, alkoholu.. H-K-ATP-áza – pumpa v parietální buňce žaludku – tvorba HCl Ca-Mg endo-nukleáza – pumpa ve všech bb – apoptóza Glutationperoxidáza – likvidátor volných kyslík.radikálů

36 Sekreční enzymy … trávicí … žravé …
Amyláza-do krev.oběhu ze slinivky a slinných žláz …zánět slinivky -do střev ze slinivky a slinných žláz … trávení cukrů 300gr/hod Lipáza – enzym ze slinivky- trávení tuků 175g/hod. Proteazy –(trypsin, pepsin, elastaza)- enzymy žaludku a slinivky trávení bílkovin 300gr/hod.

37 Tkáně Jednobuněčný organizmus je vlastně celé tělo živočicha
Mnohobuněčný organizmus pro svůj složitý život a látkovou výměnu potřebuje dělbu práce buněk a proto se diferencují – specializují TKÁNĚ TKÁŇ je soubor buněk, podobného tvaru i funkce Orgán je soubor tkání (od okolí ohraničený), např. céva-sliznice, podslizniční tkáň, sval, sval složený z tkání- sval, vazivo, cévy, nervy Systémy – soubor několika orgánů, (trávicí, močový, dýchací systém…)

38 Druhy tkáně epitelové pojivové svalové nervové krev
… různé typy mezibuněčných spojů … … různé typy komunikace … … různé funkce …

39 Epitelové tkáně kryjí povrchy- kůže, sliznice
tkáň z buněk naskládaných na sebe - tvar buněk: plochý , kubický, cylindrický - počet buněk: jednovrstevný, vícevrstevný - funkce: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční (střeva), smyslový (citlivost na fyzikální a chemické podněty)

40 Pojivové tkáně Pojivové tkáně jsou : vazivo, chrupavka, kost
Složené z buněk + vláken + mezibuněčné hmoty + … opora těla (kostra), pohyb, tlumení nárazů, „klouzání šlach”, „tření” kloubů,

41 Pojivo - vazivové tkáně
Vazivo: buňky vaziva(fibrocyty, tukové buňky) vlákny (kolagen, elastin, retikulární) a mezibuněčná hmota Tuhé vazivo: vazy, šlachy Řídké vazivo: mezitkáňové prostory Elastické vazivo: vazy páteře, žeber Tukové vazivo: podkoží Lymfoidní vazivo: mízní uzliny

42 Pojivo - chrupavka Chrupavka: buňky- chondrocyty
vlákna (kolagen, elastin mezibuněčná hmota hyalinní – tvrdá, porcelánově bílá, křehká, obs.chondrocyty+beztvarou hmotu+jemné maskované kolagenní vlákna. - na povrchu kloubů a v dýchacích cestách elastická – pružná, ohebná, žlutavá, převládají elastická vlákna - nos, boltec vazivová – mechanicky odolná na tlak a tah, matně bílá, - převládají silná kolagenní vlákna – meziobratlové ploténky, meniskus

43 Pojivo - kost buňky - Osteocyty
Pevná pojivová tkáň, s mineralizovanou základní hmotou – minerální látky činí až 65% objemu kosti !!! buňky - Osteocyty vlákna -kolagenní jako pletivo či lamely kolem vyživovací cévy = vzniká osteon =zákl. funkční jednotka kosti - elastická … minerály (Ca, P, Mg, Na, F..) Kostní dřeň – erytropoetická tkáň

44 Kost produkty doplňkové výživy obsahují: želatina
glukosamin sulfát –jednoduchá molekula glukosy a aminu, tvorba chrupavek, regenerace, hojení, proti bolesti chondroitin sulfát-zákl.stavební jednotka chrupavek MSM – metylsulfanylmetan= síra se uplatňuje v tvorbě pojiva, kolagenu, protizánětlivě kolagen 2 (reklamy- Proenzi, Joint aktivity… a jiné)

45 SVAL Svalová tkáň má schopnost kontrakce … mechanický pohyb
- hladký sval – kontrahuje se svalová buňka (střevo, průdušky, cévy..) v cytoplasmě buněk jsou smrštění schopná vlákna – myofibrily - příčně pruhovaný sval – kontrahuje se svalové vlákno - myofibrily - kosterní sval - biceps, záda… - srdeční sval U svalů je název plazmy sarkoplazma, bun.membrány sarkolema Sval.vlákno=myofibrily+sarkoplazma+jádro+mitochondrie+glykogen …. Vše obalené membránou sarkolemou. Myofibrily jsou to 2 bílkoviny schopné kontrakce, aktin a myosin, které se při kontrakci do sebe zasouvají…

46 HLADKÝ SVAL - střevo, průdušky, cévy, děloha ...
- vřetenovité buňky, spojené jemným vazivem - kontrakcí myofibril se kontrahuje celá buňka hladkého svalu - inervace vegetativní- vůli neovladatelná - při podráždění buněk hl.svalů dojde ke zúžení a zkrácení trubice,cévy.. kontrakce bývají pomalé, často rytmické

47 HLADKÝ SVAL tepna průduška

48 Příčně pruhovaný sval Myofibrily 1-2 um, tisíce v každém sval.vláknu
jsou složeny z aktinu a myosinu – v elektronovém mikroskopu dávají pruhovaný vzhled. Základní jednotkou svalu je svalové vlákno dlouhé několik cm

49 Srdeční svalovina V srdečním svalu jsou vlákna tvořená z buněk, které tvoří pleteň či trámčinu, aby se srdečný stah šířil plynule po celém svalu … rytmické smršťování srdečního svalu. Navíc má vodivý systém svalových buněk – přenesení vzruchu (EKG) po celém srdci inervace autonomní – vegetativní

50 spontánní výroby proudu
SA uzel Schopen spontánní depolarizace tj. spontánní výroby proudu perpetum mobile !!!

51 Nervová tkáň Nervovou tkáň tvoří: mozek, mozeček, mícha, všechny nervy
Tvoří, přijímá a vede vzruchy…tj. specializovaná tkáň na přenos neuro-elektrických impulzů Nervovou tkáň tvoří: mozek, mozeček, mícha, všechny nervy Základní stavební jednotkou nervové tkáně je NEURON- přijímá s zpracovává informace a vysílá a přenáší odpověď. Neurony se nerozmnožují ani neobnovují, tj. stejný počet od narození. V okolí nervových buněk jsou gliové buňky -základní struktura neuronu je podobná každé jiné „žlázové“ buňce.. tj. jádro, mitochondrie, Golgiho aparát, ……. -metabolismus je vydatný, tvorba bílkovin na ribozomech je mohutná (žlázové buňky slinivky … 1,5l šťáv / mozek 1,5kg myšlenek za 24 hod…) Na povrchu neuronů a výběžků je typická membrána, ale na některých vláknech je myelinová pochva – čím silnější je vlákno a silnější myelinová pochva, tím rychlejší je vedení vzruchů. Základem pochvy je lipoprotein.

52 Neuron Gliové buňky Axon Axon – vlákno, vede odstředivě
tj. pryč od buňky, ne některých dlouhých axonech- vláknech je myelinová pochva Dentrity – krátké vlákna, vedou dostředivě, tj. do buňky Gliové buňky Zajišťují výživu nerv.buněk, Úprava prostředí pro –“- Fagocytoza cizorodých látek Tvorba obalů kolem nerv.buněk

53 Myelinová pochva

54 synapsie

55 Krev Krevní elementy - červené krvinky 5mil/1mm2
- krevní deštičky /1mm2 - bílé krvinky /1mm2 (neurofil, lymfocyt, bazofil, monocyt, eosinofil) Krevní plazma (žlutavá tekutina: obsahuje bílkoviny, enzymy minerály, vitamíny, cukry, protilátky …) Funkce: Teplo, kyslík, výživa, Imunita

56 Krev

57 Buněčná výživa Carnitin – (lipotropní aminokyselina – hubnutí,regenerace) Koenzym Q10 – (podíl na tvorbě energie v mitochodriích) Chrom – stopový prvek (DM, Hubnutí, metab.nemoci) Zinek – součástí asi 300 enzymů Vitamíny – A,B,C,D,E,K Volné kyslíkové radikály jsou příčinou vzniku nemoci jako chronické záněty, autoimunitní záněty, nádory…… proto je vhodné je likvidovat – zametat „Zametače VKR“

58 Apoptóza Apoptóza je normální fyziologický děj, normální smrt „věkem” event. „normální” sebevražda.. či naprogramovaná buněčná smrt. (Ca-Mg endo-nukleáza – enzym ve všech buněk zodpovědný za apoptózu) Tím se můžou buňky: adaptovat…mozoly na rukách při práci s krumpáčem odstraňovat nádor.buňky, buňky napadené viry,, autoimunitní buňky a pod …STOVKY MILIARD BUNĚK DENNĚ ZANIKÁ – jsou eliminovány a buněčným dělením znovu nahrazovány. Buňka která zaniká, nesmí již přenášet genetickou informací, ani pro dělení.. ani pro tvorbu bílkovin … když se bílkoviny netvoří, tak chátrá obsah buňky…ER, GA, Ribosomy, cytoplazma, cytoskelet, membrány .. buňka chátrá celá, scvrkává se, zmenšuje se … a uvnitř jsou hrudky rozpadlého nefunkčního chromatinu.

59 Apoptóza fagocyt Na likvidaci genové informace se aktivuje
Me Mi ER Ce GA Skelet Na likvidaci genové informace se aktivuje enzym Ca-Mg endo-nukleáza …vznik nefunkčních rozpadlých genů, pak nefunkční pumpa pro sání Ca do buňky, netvoří se bílkoviny uvnitř buňky … rozpad jádra, struktur a pak celé buňky…. Kterou zlikviduje jiné bílá – imunitní krvinka Me Mi ER Ce GA Skelet fagocyt

60 Apoptóza Příčiny: acidifikace buňky, tj. pokles pH
nedostatek růstového hormonu narušení metabolismu – nádor, chemoterapie, ozáření virus, bakterie, alergie, ischémie, toxiny, nutriční – nedostatek vitamínů, minerálů, stop.prvků, AK Příklady: - loupání kůže po opalování - Parkinsovona nemoc, Alzheimerova nemoc, - dyspeptické potíže po chemoterapii, průjmy … - cukrovka - apoptóza B-buněk ostrůvků pankreatu - žloutenka – insuficience jater Příkladem nefunkční apoptózy – chr.žloutenka virem B,C.. (buňka napadená virem nespáchá sebevraždu)

61 Virus

62 Bacily

63 Helicobacter pylori - G- tyčka, délky do 5um, 4-6 bičíků, roste v teplotě 28-42st, v pH 6.9-8,0 má velice variabilní povrchové proteiny a DNA kyselinu (nestabilita imunol.testů) - pozitivita enzymů: ureazy, katalazy, oxidazy,AF, GGTP=GMT…..

64 ..děkuji za pozornost …