Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá.

Prezentace na téma: "Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu DUM č. 13 – Spotřeba a investice Autor Ing. Kateřina Smejkalová Tematická oblast Makroekonomie Anotace DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie ve druhém ročníku OA Ročník Ročníky 4., 2. a dále dle potřeby jako výchozí /doplňující při výkladu v ročníku 3. Datum tvorby Leden 2014 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Spotřeba, úspory a investice
Problematika krátkého období v makroekonomii

3 Předpoklady pro teoretický exkurz do problematiky v krátkém období:
1. Fixní cenová hladina – krátkodobě se cenová hladina NEBUDE měnit 2. Dostatečná zásoba práce – fixní mzda 3. Dostatečná zásoba kapitálu – firmy nejsou limitovány svými výrobními kapacitami, nejsou limitovány množstvím kapitálu 4. Nedochází k technologickému pokroku

4 Vymezení základních pojmů
Disponibilní důchod (YD) = osobní důchod po odečtení daní. Domácnosti ho dělí na spotřebu (C) a úspory (S). Osobní důchod = souhrn veškerých důchodů, které domácnosti obdrží Spotřeba (C) = výdaje domácností na nákup spotřebních statků a služeb Úspory = část YD domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě. Investice = ekonomická činnost, při které se subjekt vzdává současné spotřeby s výhledem na zvýšení budoucí spotřeby

5 Aktuality YD Analytické body týkající se příjmů domácností 1. polovina 2013 – zdroj: hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) klesl nominálně o 0,4 %, při srovnání růstu MEZD jako největšího zdroje peněžních příjmů domácností a trendu HDP, tedy hlavního ukazatele ekonomické výkonosti státu, je zřejmá větší setrvačnost u vývoje mezd a změny tohoto ukazatele jsou proto pomalejší; pokles tempa růstu mezd až s určitým zpožděním oproti hrubému domácímu produktu - kromě 1. čtvrtletí roku 2013, kdy se mzdy snížily i nominálně, nedocházelo ani v době recese k výraznému poklesu tohoto ukazatele, a to z důvodu nepružnosti mezd směrem dolů,

6 aktuality ačkoliv u převážně proexportních států (jako ČR) je tlak na zvýšení konkurenceschopnosti pomocí snižování mzdových hladin, mzdy byly v tuzemsku snižovány jen reálně, tedy inflací, a ta letos byla - i díky nízké poptávce – nižší než 2 %, průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství činila Kč příjmy domácností SOCIÁLNÍHO CHARAKTERU - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – mírně vzrostly (o 0,3 %); vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu ( ), průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 7,3 % na Kč měsíčně,

7 aktuality výrazně (o 40 %) se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek v důsledku méně příznivé situace v oblasti příjmů z pracovní činnosti, zvyšujícího se počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, růstu počtu domácností v tzv. jiných formách bydlení (především na ubytovnách) a jejich nákladů na bydlení, meziroční průměrný růst spotřebitelských cen (cenové inflace) o 1,7 % (nižší o 1,8 p.b. než v 1. pololetí 2012) byl ze tří čtvrtin způsoben lednovým posunem obou sazeb DPH, přičemž snížená sazba vzrostla ze 14 % na 15 % (zejména u potravin, zdravotní péče, bydlení, kultury, rekreací a dopravy), v celém dalším spektru spotřebního koše se základní sazba zvedla na 21 %; kromě lednové částečné deregulace v oblasti bydlení (elektřina, plyn, teplo, vodné) a květnového výrazného zlevnění plynu, působil pouze tržní cenový pohyb většinou u potravin a v dopravě (pohonné hmoty), který měl nadále převážně nákladový charakter; také nízká spotřeba domácností inflaci (zejména u zbytného zboží a služeb) spíše tlumila,

8 jen mírně vyšší než před rokem (2012) byly výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností, které omezily svá vydání nejen za zbytné druhy zboží a služeb, ale fyzicky i za řadu dalších položek „spotřebních“ vydání; po zvýšení obou sazeb DPH i tržním cenovým růstem, intenzita čerpání peněžních půjček se znovu o něco zmírnila, přesto jejich objem u bank dosáhl 1,15 bil. Kč, v jejich skladbě stále dominovaly hypoteční úvěry na bydlení (přírůstek 40,8 mld. Kč, tj. o 6,0 %),

9 Aktuality 2013 Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 505,9 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,1 % (-1,1 mld. Kč) a reálně o 1,8 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,8 %). Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 022,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 0,4 % a reálně o 2,1 % méně než ve srovnatelném období roku 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 rovněž snížila o 1,9 %).

10 Spotřeba Uvažujeme spotřebu domácností! Netrvanlivé výrobky
Předměty krátkodobé spotřeby: potraviny, nápoje, denní tisk, tabák, apod. Netrvanlivé výrobky Předměty dlouhodobé spotřeby: auta, elektronika, nábytek, apod. Trvanlivé výrobky Doprava, vzdělávání, rekreace, apod. Služby

11 Keynesova teorie spotřeby
Anglický ekonom John Maynard Keynes v r. 1936; kniha „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ Spotřeba (C) má dle Keynese v uzavřené ekonomice 2 základní složky: Autonomní spotřeba (Ca) Její výše je nezávislá na velikosti disponibilního důchodu domácnosti. (Př. základní potraviny) Indukovaná spotřeba (cYD) Její výše závisí na disponibilním důchodu domácnosti.

12 Funkce spotřeby 𝑪=𝑪𝒂+𝒄𝒀𝑫 C = spotřeba Ca = autonomní spotřeba
cYD = indukovaná spotřeba Disponibilní důchod domácností (YD) = důchod, který mají domácnosti skutečně k dispozici Dále předpokládáme, že: YD (disponibilní důchod) = Y (produkt) – Ta (autonomní daně) – tY (důchodové daně) + TR (transfery)

13 Disponibilní důchod mohou domácnosti použít pouze dvěma způsoby: YD = C + S
Určitou část utratit na spotřební výdaje C Zbývající část mohou uspořit S

14 Mezní sklon ke spotřebě „c“ = MPC
Z rovnice spotřební funkce: 𝑪=𝑪𝒂+𝒄𝒀𝑫 vidíme, že závislost spotřeby na disponibilním důchodu vyjadřujeme veličinou c = mezní sklon ke spotřebě (MPC) c = MPC = mezní sklon ke spotřebě = jak se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. 𝑐 = Δ𝐶 Δ𝑌𝐷 <𝑐<1 Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi 0 a 1 a/ Pokud z dodatečného důchodu neutratí domácnost nic a vše uspoří, bude mezní sklon ke spotřebě 0 b/ Pokud naopak utratí za spotřebu celý dodatečný důchod, bude mezní sklon ke spotřebě roven 1

15 grafické znázornění funkce spotřeby
Horizontální osa – disponibilní důchod (YD) Vertikální osa – spotřeba (C) Spotřební funkce znázorňuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní YD Spotřební funkce C = Y C Tvorba úspor Rozpouštění úspor C = Ca + cYD B Spotřeba Ca Y l

16 „Základním psychologickým zákonem, na který se můžeme spolehnout zcela bezpečně nejenom a priori, vycházíme-li z naší znalosti lidské povahy, ale i na základě podrobného zkoumání zkušeností, je to, že lidé jsou zpravidla a v průměru ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod.“ (J. M. Keynes) Tzn.: S růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu klesá = klesá průměrný sklon ke spotřebě. Autonomní spotřeba (Ca) zůstává stejná. Základní charakteristikou spotřební funkce je klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu. Celé platí pro krátké období!!! V dlouhém období je podíl spotřeby vysvětlován například teorií životního cyklu.

17 Teorie životního cyklu
Lidé chtějí v průběhu svého života udržovat stabilní úroveň spotřeby. Proto v mládí, kdy mají nízký příjem, si musí půjčovat. V produktivním věku utrácejí méně, než vydělají a více spoří. Ve stáří mají zase vyšší spotřebu než důchod, utrácejí to, co si ušetřili v produktivním věku.

18 Teorie životního cyklu
Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN

19 Zpět ke krátkodobé spotřební fci
Co dále ovlivňuje spotřebu: Úroková míra Ovlivňuje domácnosti v tom, kolik uspoří. Vzroste-li úroková míra, mohou domácnosti za své úspory v bance větší výnos, proto omezí spotřebu. Růst bohatství lidí Očekávání domácností Očekávají-li domácnosti pozitivní vývoj do budoucnosti, mohou více utrácet a naopak.

20 Úsporová funkce Uvedli jsme, že domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na spotřebu nebo na úspory. Úsporová fce je zrcadlovým obrazem fce spotřební Je-li důchod (YD) nulový, potřebují domácnosti z něčeho financovat svou spotřebu vybírají ze svých úspor Úsporová fce tedy vychází z bodu na záporné ose – autonomní úspory Sa (nositeli záporné hodnoty, protože je vybíráme při nulovém YD); V absolutní hodnotě se autonomní úspory rovnají autonomní spotřebě Ca

21 𝑺=−𝑺𝒂+𝒔𝒀𝑫 Úsporová funkce
S každým dodatečným růstem YD rostou úspory stabilním tempem Stabilní podíl úspor = mezní sklon k úsporám = s (jak se změní úspory, změní-li se disponibilní důchod o jednotku) 𝑺=−𝑺𝒂+𝒔𝒀𝑫 Př. Obdrží-li domácnost dodatečných 1 000,- Kč a z nich 80% (c=0,8) věnuje na spotřebu, uspoří 20% (s= 0,2). Znamená to, že mezní sklon ke spotřebě + mezní sklon k úsporám = 1.

22 C = YD C = Ca + cYD S = -Sa + sYD C, S A = B = úspory A Ca B YD -Sa
YD -Sa

23 Investice = Ta část příjmu, která je vložena do kapitálu. Tímto jsou dlouhodobé statky, které nepřináší okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení statků v budoucnosti. Investice mají dva úkoly: Ovlivňovat agregátní poptávku (AD) a tím i produkt a zaměstnanost Vedou k akumulaci kapitálu = dlouhodobě vedou ke zvyšování potenciálního produktu (Y*) a podporují ekonomický růst!!! Říkáme, že působí PROCYKLICKY.

24 investice Provádějí je zejména soukromé firmy Dělení investic:
Fixní investice Investice do budov, strojů a zařízení firem Domácnosti do nových domů a bytů Opotřebovávají se Vždy plánované!!! Změna zásob Rozdíl mezi stavem zásob na konci a na začátku období Zásoby jsou jednak finální statky určené k prodeji, ale také materiál Plánované i neplánované!

25 Plánované a neplánované investice
Firma plánuje nákup strojů a budov např. Neplánované investice Souvisí se změnou zásob Kladné = zásoby rostou Záporné = zásoby klesají Nulové = zásoby se nemění Neplánované investice do zásob vznikají tehdy, když firma prodá méně zboží, než kolik plánovala prodat. Neprodané zboží zůstane v zásobách – vytváří neplánovaný přírůstek zásob neboli neplánovanou investici.

26 Investiční fce 𝒔𝒌𝒖𝒕𝒆č𝒏é 𝒊𝒏𝒗𝒆𝒔𝒕𝒊𝒄𝒆=𝒑𝒍á𝒏𝒐𝒗𝒂𝒏é 𝒊𝒏𝒗𝒆𝒔𝒕𝒊𝒄𝒆+𝒏𝒆𝒑𝒍á𝒏𝒐𝒗𝒂𝒏é 𝒊𝒏𝒗𝒆𝒔𝒕𝒊𝒄𝒆 Firmy tedy část investic předem plánují, chtějí je provést. Investice I (mld. Kč) Ip 200 HDP (mld. Kč)

27 Faktory, na kterých závisí plánované investice
Kolik firmy PLÁNUJÍ investovat, nezávisí na výši HDP Plánované investice jsou bez ohledu na HDP neustále stejné, nezávisí na velikosti produkce = AUTONOMNÍ INVESTICE

28 Plánované investice závisí na následujících faktorech:
Úroková míra čím nižší, tím levnější bude financování investic Daňová politika Očekávání investorů stran budoucnosti, apod.

29 Shrnutí: Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. Spotřeba se člení na autonomní část, která není odvislá od velikosti disponibilního důchodu a na část, která na YD závisí. Mezní sklon ke spotřebě udává o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. Spotřeba roste, klesá-li úroková míra, roste-li bohatství, zlepšuje-li se očekávání budoucího vývoje. Krátkodobě spotřeba absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu se snižuje. Dlouhodobě je podíl spotřeby na disponibilním důchodu stabilní. V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají na spotřebu méně, než činí jejich disponibilní důchod, to jim umožňuje tvořit úspory, které využijí v době, kdy jsou jejich příjmy nízké. Mezní sklon k úsporám udává, jak se změní úspory, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám je jedna.

30 Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic (změnou stavu zásob). Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí na úrokové míře. Z údajů Českého statistického úřadu zpracujte krátkou zajímavou zprávu týkající se spotřeby a investic.

31 Použité zdroje: BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. České dějiny (Daranus). ISBN PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN Vlastní poznámky ze studia FM VSE v Praze