Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.

Prezentace na téma: "Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiáluKlíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiáluDUM č. 20 – Slovník pojmů a seznam zkratek AutorIng. Kateřina Smejkalová Tematická oblastMakroekonomie AnotaceDUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie v ročnících 1., 2., 3. OA RočníkVšechny ročníky OA Datum tvorbyLeden 2014 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 SLOVNÍK POJMŮ (P – Z) A SEZNAM ZKRATEK

3 SLOVNÍK POJMŮ P - Z

4 P Pádivá inflace: Míra inflace dosahující dvou či trojciferných hodnot. Parita úrokovým měr: Vede k takovému měnovému kurzu, kdy se očekávané výnosy z aktiv denominovaných v různých měnách vyrovnají. Past na likviditu: Situace, kdy jsou ekonomické subjekty při nízké úrokové míře ochotny držet jakékoliv množství peněz. Zvýšení peněžní zásoby tak nepovede k poklesu úrokové míry a díky tomu nevzrostou investice. Měnová politika je neúčinná. Peněžní agregáty: Měří se jimi množství peněz v ekonomice. Značí se velkým písmenem M a číslem, např. M1, M2, apod.

5 P Peněžní iluze: Vzniká z důvodu ztotožnění růstu nominálních mezd s růstem reálných mezd ze strany zaměstnanců. Není zde zohledněna změna cenové hladiny! Peněžní toky: Toky peněz mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu. Peníze: Vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny. Forma hotovostní i bezhotovostní. Phillipsova křivka: V krátkém období zachycuje negativní substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. V dlouhém období je vertikální. Nezaměstnanost je vždy na úrovni potenciálního produktu (Y*).

6 P Plánované investice: Při daném důchodě je firmy plánují uskutečnit. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání se skutečnými investicemi. Platební bilance: Systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období. Podzaměstnanost: Situace, kdy skutečná míra nezaměstnanosti převyšuje míru přirozenou. Politický hospodářský cyklus: Dopad střídání restriktivní a expanzivní politiky vlády během volebního období na kolísání ekonomiky. Politika zaměstnanosti: Vládní opatření ve vztahu k nezaměstnanosti. Rozlišujeme pasivní )tlumení dopadů nezaměstnanosti) a aktivní politiku zaměstnanosti (opatření na zvýšení zaměstnanosti).

7 P Poptávková inflace: Pramení ze strany agregátní poptávky (AD). Poptávkový šok: Změna agregátní poptávky(AD). Může být pozitivní (růst AD) nebo negativní (pokles AD). Potenciální produkt: Produkt, kterého je ekonomika schopna maximálně dosáhnout při zapojení všech výrobních zdrojů (VF) a dané technologii. Povinné minimální rezervy: Obchodní banky musí držet určité procento z primárních vkladů u centrální banky. Pozitivní ekonomie: Forma ekonomie, která popisuje situace. Nehodnotí. Pracovní síla: odpovídá ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (zaměstnaní + nezaměstnaní)

8 P Produktivita výrobních faktorů: Zdroj ekonomického růstu spolu s množstvím práce, kapitálem a přírodními zdroji. Řadíme sem například technologický pokrok a lidský kapitál. Progresivní míra zdanění: Dodatečné přírůstky příjmu jsou zdaňovány vyšší daňovou sazbou. Prostředek směny: Funkce peněz. Peníze slouží ke směně statků a služeb. Protekcionismus: Ochranářská politika domácího trhu, opatření domácích výrobců v případě mezinárodního obchodu.

9 P Protiinflační politika: Může nabývat podoby monetární a fiskální restrikce a cenové a mzdové regulace. Přebytek spotřebitele : Rozdíl mezi tím, co je spotřebitel ochoten zaplatit, a tím, co skutečně platí. Přebytek výrobce: Rozdíl mezi částkou, kterou obdrží výrobce a jeho náklady. Přidaná hodnota: Rozdíl mezi tržbami z prodeje a hodnotou nakoupených meziproduktů. Příjem: prostředky přijaté za určité období. Příjmy státního rozpočtu : Daňové (daně, cla, sociální pojištění) a nedaňové (prodej státního majetku, splátky dřívějších úvěrů) Přímé zahraniční investice: Součást platební bilance. Vznik podílu na řízení společnosti. Přirozená míra nezaměstnanosti: Míra nezaměstnanosti, která existuje, pokud ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu.

10 R Reálná úroková míra: Nominální úroková míra snížená o inflaci. Reálné toky: toky fyzického množství statků a služeb mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu. Reálný důchod: Množství statků a služeb, které lze koupit za daný nominální důchod. Zohledňujeme vliv cenové hladiny. Reálný HDP: HDP v cenách výchozího roku = stálých cenách. Reálný měnový kurz: Ovlivňuje konkurenceschopnost dané ekonomiky. Součin nominálního měnového kurzu a podílu zahraniční a domácí cenové hladiny.

11 R Recese: Fáze hospodářského cyklu, spojená s kontrakcí, která trvá déle než šest měsíců. Reálný produkt klesá. Repo operace: Úkon, v jehož rámci centrální banka přijímá od obchodní banky přebytečnou likviditu a jako kolaterál ji předává dohodnuté cenné papíry. Současně se v rámci této transakce obě strany zavazují, že po uplynutí doby splatnosti centrální banka vrátí obchodní bance zapůjčenou jistu navýšenou o dohodnutý úrok a obchodní banka vrátí bance centrální zapůjčený kolaterál. Restriktivní fiskální politika: Politika, v jejímž rámci se vláda prostřednictvím poklesu výdajů či pomocí růstu příjmů snaží omezit krátkodobý ekonomický růst a nadměrnou zaměstnanost. Restriktivní měnová politika: Politika, v jejímž rámci se centrální banka prostřednictvím snížení tempa růstu peněžní zásoby snaží zvýšit úrokové sazby a omezit krátkodobý ekonomický růst.

12 R Rovnováha na trhu peněz : V bodě, kdy se nabídka peněz setká s poptávkou po penězích. Rovnovážný produkt: Produkt, při kterém se plánované výdaje přesně rovnají skutečně vytvořenému produktu.

13 S Saldo státního rozpočtu: Příjmy státní rozpočtu – výdaje státního rozpočtu. Setrvačná inflace: Inflace vznikající přeměnou inflačního očekávání ve skutečnou inflaci. Skutečné investice: Takové, které ekonomické subjekty (firmy) skutečně realizují. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání s plánovanými investicemi. Skutečné saldo rozpočtu : Skutečné příjmy – skutečné výdaje rozpočtu Spekulační motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze jako jednu z forem bohatství. Spekulují na výnos cenných papírů.

14 S Spotřební výdaje domácností: Výdaje domácností na statky trvanlivé a netrvanlivé a na služby. Stálé pravidlo růstu peněžní zásoby: Peněžní zásoba by měla neustále růst stabilním tempem bez ohledu na vývoj ekonomiky. Státní dluh: Dluh vlády, který vzniká načítáním deficitů vládních rozpočtů. Státní rozpočet: Dokument, který obsahuje plán finančních aktivit centrální vlády pro konkrétně stanovené rozpočtové období, jež je v případě České republiky totožné s kalendářním rokem.

15 S Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající z důvodu kvalifikačního či prostorového nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Strukturální saldo rozpočtu: Rozdíl mezi hypotetickými příjmy, které by byly dosaženy při potenciálním produktu a skutečnými náklady. Světová ekonomika: Otevřený sociálně- ekonomický systém, který je poměrně významně ovlivňován svým vnějším okolím, tj. globálním politicko-ekologickým systémem.

16 T Technologický pokrok: Způsobuje růst produktu i bez zvýšení počtu výrobních faktorů. Jde o zlepšení technologie (výrobní postupy, organizace, vzdělávání, apod.) Transakční motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze z důvodu provádění běžných výdajů. Transfery: Výdaje vlády, za které stát nedostává žádnou protihodnotu. Trend: Dlouhodobý vývoj produktu, potenciální produkt. Růst potenciálního produktu. Ekonomický růst. Tržní ceny : Ceny, za které nakupujeme v obchodech. Jsou v nich zahrnuty i nepřímé dane.

17 U Účetní bilance: Zachycuje majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva) Účetní vyrovnanost platební bilance: Dvojitý zápis. Celkový součet kreditních položek se musí rovnat celkovému součtu debetních položek. Výsledek tedy musí být roven nule! Uchovatel hodnoty: Jedna z funkcí peněz. V penězích lidé mohou držet část svého bohatství. Úrok: Odměna věřiteli za poskytnutí půjčky. Násobek úrokové míry a jistiny. Úrokový diferenciál: Rozdíl mezi domácí úrokovou mírou a zahraniční úrokovou mírou

18 V Valuty: Hotovostní forma zahraniční měny. Veřejný dluh: Dluh vládního (veřejného) sektoru Veřejné rozpočty: Rozpočty vládní (veřejného sektoru) Vestavěné stabilizátory: Nástroje fiskální politiky, které působí v ekonomice automaticky (př. podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění) Vládní nákupy statků a služeb: Část státních výdajů, za které stát dostává protihodnotu v podobě statků a služeb. Dělíme je na běžné a investiční. Volný obchod: Význam pro problematiku makroekonomie - volný mezinárodní obchod bez překážek ze strany vlád.

19 V Volný plovoucí měnový kurz (floating): Výše měnového kurzu je dána nabídkou a poptávkou na měnovém trhu. Centrální banka do výše měnového kurzu nezasahuje. Devizový kurz, který „má dovoleno“ od centrální banky volně se pohybovat, tj. oslabovat i posilovat podle aktuálního vývoje nabídky a poptávky po dané měně. V praxi se málokdy vyskytuje zcela čistý floating, obvykle se centrální banky více či méně snaží vyhlazovat velmi výrazné výkyvy kurzu tzv. devizovými intervencemi nebo jinými nástroji centrální banky. Vrchol: V problematice hospodářského cyklu. Odděluje od sebe fázi expanze a recese.

20 V Výdaje státního rozpočtu: Vládní nákupy statků a služeb + transfery vlády. Výdajová metoda: Jedna z metod zjišťování HDP sčítáním spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních nákupů statků a služeb, čistého exportu. Výrobní metoda: Metoda zjišťování HDP, při kterém se sečtou přidané hodnoty na všech stupních výroby. Vytěsňovací efekt: Zvýšení vládních nákupů statků a služeb má za následek zvýšení úrokové míry a v důsledku toho klesnou soukromé výdaje, zejména investice.

21 Z Zahraniční dluh: Dluh rezidentů (domácích subjektů) v zahraničí Zahraniční efekt: Vysvětluje klesající tvar křivky agregátní poptávky. Pokles ceny domácího zboží zvýší poptávku zahraničních subjektů. Základní makroekonomická identita: Celkové úspory ekonomiky = celkové investice Zákon jediné ceny: Cena identického zboží by měla být stejná bez ohledu na místo prodeje.

22 Z Zdroje ekonomického růstu: Množství výrobních faktorů a jejich produktivita. Změna devizových rezerv: Součást platební bilance. Růst značíme znaménkem mínus, pokles znaménkem plus. Zprostředkující cíle měnové politiky: Cíle ovlivňovány nástroji centrální banky. Peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz. Zúčtovací jednotka: Jedna z funkcí peněz. V penězích je vyjadřována hodnota statků a služeb.

23 SEZNAM ZKRATEK

24 Výdajový multiplikátor Míra opotřebení, míra rizika Míra inflace skutečná míra inflace očekávaná Aplánované autonomní výdaje ADAgregátní poptávka ASAgregátní nabídka APCPrůměrný sklon ke spotřebě APSPrůměrný sklon k úsporám bCitlivost autonomní spotřeby na úrokovou míru BSSaldo rozpočtu cMezní sklon ke spotřebě Cspotřeba CaAutonomní spotřeba CPIIndex spotřebitelských cen

25 ČDPČistý domácí produkt DBěžné vklady DPHDaň z přidané hodnoty eVýkonnost pracovníků ENominální měnový kurz; počet zaměstnaných; rovnováha FTermínový měnový kurz gTempo růstu potenciálního produktu GVládní nákupy statků a služeb GBSHrubé úspory firem hCitlivost poptávky po penězích na změny reálného důchodu HVolný čas HDPHrubý domácí produkt HNP (HND)Hrubý národní důchod

26 iÚroková míra IVýdaje na investice Nominální úroková míra Plánované investice Reálná úroková míra Neplánované investice kCitlivost poptávky po penězích Kkapitál LPočet zaměstnaných (množství práce) LASDlouhodobá agregátní nabídka mMezní sklon k dovozu (importu) MDovoz (import) M1, M2, M3Peněžní agregáty (úzký, střední, široký) Autonomní import MBMěnová báze

27 MDPoptávka po penězích MSNabídka peněz nMíra růstu obyvatelstva; míra nalezení práce NXČistý export NTČisté daně PCenová hladina PLProduktivita práce PPIIndex cen výrobců PSOsobní úspory; pracovní síla QMnožství produkce rReálná úroková míra RReálný měnový kurz; povinné rezervy obchodních bank sMezní sklon k úsporám Súspory Autonomní úspory SASKrátkodobá agregátní nabídka

28 tDaňová sazba Autonomní daně TCCelkové náklady TRTransferové platby uMíra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti UPočet nezaměstnaných vKapitálový koeficient VRychlost obratu peněz wMzdová sazba WBohatství XVývoz (export) XaAutonomní export yProdukt/pracovník YReálný HDP Potenciální produkt YDDisponibilní důchod

29 CVIČENÍ Vytvořte lístky z papíru. Na každý napište jeden pojem nebo jednu značku. K tomuto pojmu/značce pak vytvořte druhý lístek s definicí pojmu/názvem. Zamíchejte a přiřazujte k pojmu definici, ke značce název.

30 CVIČENÍ:

31

32 ZDROJE: BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ: základní kurz. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7402-093-3. PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-174-4. http://ekonomie.vse.cz/ Vlastní poznámky ze studia na FM VSE v Praze