Kultura a věda v první republice

Prezentace na téma: "Kultura a věda v první republice"— Transkript prezentace:

1 Kultura a věda v první republice
Vypracoval Mgr. David Mikoláš 1. února 2009

2 Všeobecný kulturní vzestup
svobodný vývoj věd a kultury vysoká úroveň vzdělání nejširších vrstev obyvatelstva neexistence negramotnosti v českém prostředí české školství jedno z nejlepších na světě síť osvětových zařízení, kulturních spolků a veřejných knihoven úcta ke vzdělání a učitelské profesi

3 Rozvoj vědy vlivy zvenčí, především z Francie
oslaben vliv německé kultury a vědy 1919: založení Masarykovy univerzity v Brně nutnost založit výkonné ústavy a nová vědecká pracoviště

4 Architektura důraz na účelnost a funkci (Veletržní palác v Praze, tovární a obytné objekty Baťova Zlína aj.) náročné přestavby a dostavby historických objektů (Plečnikova úprava areálu Pražského hradu, Hilbertova dostavba chrámu sv. Víta)

5 Veletržní palác v Praze
...je budova určená pro konání nejdříve veletrhů, později sídlem podniků zahraničního obchodu, nyní výstavním prostorem a sídlem Národní galerie. Nachází se v Praze v Holešovicích. Je jednou z prvních i největších funkcionalistických staveb Prahy. Palác vznikl podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla; postaven byl v letech až 1928.

6 Správní budova Baťova Zlína
Baťův mrakodrap byl postaven podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Je 77,5 m vysoký a má 17 pater. Budova je železobetonová, obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna vyzděná cihlami. Technickou raritou je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo.

7 Josip Plečnik (* 23. ledna 1872 v Lublani – † 7. ledna tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

8 Kamil Hilbert (12. ledna 1869 Louny – 25. června 1933 Praha) byl významný český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

9 Sochařství typickým dílem socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky další významní sochaři: Jan Štursa a Otakar Španiel – mj. tvůrce návrhů na většinu čs. mincí

10 Bohumil Kafka (14. únor 1878, Nová Paka – 24. listopad 1942, Praha) byl český sochař. Tvořil v duchu secese a symbolismu.

11 Socha Jana Žižky na Vítkově
...je největší jezdecká socha na světě, kterou v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.

12 Jan Štursa (15. května května 1925), vynikající český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.

13 Melancholická Jan Štursa

14 Otakar Španiel (13. června Jaroměř – 15. února Praha) byl významný český sochař, řezbář, medailér.

15 Bitva u Bachmače ...pamětní deska v Olomouci. Sošku legionáře v zimní výzbroji vytvořil Otakar Španiel.

16 Malířství bohatý spolkový a skupinový život: Umělecká beseda, Mánes, Devětsil, Osma, Tvrdošíjní aj. výraznými autoritami Max Švabinský, Alfons Mucha* moderní směry reprezentují Emil Filla*, Bohumil Kubišta*, Václav Špála, Jan Zrzavý smysl tvorby v uměleckém experimentu * viz prezentace Česká kultura na přelomu 19. a 20. století

17 Václav Špála ( ) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Mezi sběrateli je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců Moderního umění.

18 U Marseille ...obraz Václava Špály z roku 1926 (olej, plátno).

19 Jan Zrzavý (5. listopadu Okrouhlice – 12. října Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

20 Melancholie ...obraz Jana Zrzavého z roku 1920 (olej, plátno).

21 Divadlo v čele dvě pražské divadelní scény: Národní Divadlo, Divadlo na Vinohradech (Eduard Kohout, Hugo Haas, Jan Pivec aj.) nejvýraznějším představitelem soudobé tvorby Karel Čapek (hra RUR měla mezinárodní úspěch) vedle kamenných divadel i avantgardní divadelní scény, např. Osvobozené divadlo (Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek) kabaret Červená sedma (satirické pořady), kabaret v Lucerně (písničkář Karel Hašler)

22 Pudr a benzín ...hudební komedie Voskovce a Wericha z roku 1931.

23 Hudba vážná hudba (Josef Suk, Vítězslav Novák, Leoš Janáček)
rozvoj operního a koncertního života (Česká filharmonie) šíření hudební kultury prostřednictvím rozhlasu a gramofonového průmyslu moderní taneční hudba R. A. Dvorského

24 R. A. Dvorský (24. března 1899 – 2. srpna 1966) byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec a nakladatel. V letech působil v souboru Františka Cinka Melody Makers. V roce 1929 pak založil vlastní orchestr Melody Boys, který existoval do roku V repertoáru byly lidové písně, tango, swing i jazz.

25 Literatura naši světově uznávaní autoři: prozaik, dramatik a novinář Karel Čapek, autor románu Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek a představitel pražské židovské německy psané literatury Franz Kafka na vynikající úrovni soudobá literární kritika (F. X. Šalda)

26 Film po roce 1918 živelný rozvoj filmové tvorby, budování stálých filmových ateliérů nejdříve němý film: Dobrý voják Švejk (1926, rež. Karel Lamač první zvukový film: Tonka Šibenice (1930, rež. Karel Anton) film jako umělecké dílo: Marijka nevěrnice (1934, rež. Vladislav Vančura) 30. léta filmy útočící na fašismus: Bílá nemoc (1937, rež. Hugo Haas)

27 Dobrý voják Švejk 1926, režie Karel Lamač, v hlavní roli Karel Noll

28 Tonka Šibenice 1930, režie Karel Anton, v hlavní roli Ita Rina
Venkovská dívka se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou...

29 Marijka nevěrnice 1934, režie Vladislav Vančura, v hlavní roli Anča Škelebejová Slavný filmařský pokus Vladislava Vančury, jenž využil námětu Ivana Olbrachta, se odehrává na někdejší Podkarpatské Rusi a zachycuje nejen bídu a zaostalost, ale také kypící vášně, vedoucí k nenapravitelným činům.

30 Bílá nemoc 1937, režie Hugo Haas, v hlavní roli Hugo Haas
Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává.