Porosty energetické biomasy, energetické využití, mikrogogenerace Zdeněk Poštulka, Unie pro řeku Moravu, Koalice pro řeky.

Prezentace na téma: "Porosty energetické biomasy, energetické využití, mikrogogenerace Zdeněk Poštulka, Unie pro řeku Moravu, Koalice pro řeky."— Transkript prezentace:

1 Porosty energetické biomasy, energetické využití, mikrogogenerace Zdeněk Poštulka, Unie pro řeku Moravu, Koalice pro řeky

2 Hledají se porosty, snášející zaplavování, jejichž produkce by byla ekonomicky zajímavá a výrazně by nesnižovala sumu ekosystémových služeb Blanice u Vodňan, 30ti letá voda, 2010 (Foto David Pithart)

3 Trvalý porost Bodové hodnocení biotopů (Seják, 2010) Součinitel drsnosti dle Manninga Přírůstek uhlíku gC.m 2.y- 1 Výnos ha -1.rok - 1 Zásoby uhlíku t.ha -1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů 360.15 Vrba 10 t sušiny Tvrdé luhy nížinných řek 66 0.04- 0.06 700 (souhrnné pro temporal forest) Dub 6t 80 120 200 (souhrnné pro temporal forest) Měkké luhy nížinných řek 65 0.04- 0.06 Topol 15.6 t sušiny Říční rákosiny (dominantní chrastice rákosovitá) 280.05 1180 (souhrnné pro wetland) 5.3- 12.6 t.ha -1 43 720 783 (souhrnné pro wetland) Aluviální louky, porosty vysokých ostřic (extenzivně obhospodařované) 460.03 350 (Souhrnné pro grasland) 6.6- 10.0 t.ha -1 sena 7.2 236 244.2 (Souhrnné pro grasland) Orná půda 100.03

4 Střední lesy Střední lesy produkují biomasu a užší sortimenty nízkého lesa s krátkým obmýtím, ale i kvalitní sortimenty z vtroušenych soliterních stromů, které mají dlouhé obmýtí (100–180 let). Energetická produkce středního lesa je ve srovnání s nízkým lesem nižší, ale ekonomicky se střední les nad les nízký vyvyšuje produkcí kvalitního dřeva využitelného v nábytkářství a i z hlediska biodiverzity jde o velmi hodnotný systém.

5 Nově založený segment středního lesa

6 Rychlerostoucí dřeviny (RRD) • vrby, topol, i olšiny ve zkráceném obmýtí. vysoká produkce dřeva – kolem 10 t/ha rok u topolů až 16 t/ha/rok.  vhodné zejména na stanovišti měkkého luhu, z hlediska biodiverzity nejlépe využívat domácí druhy (Salix viminalis, Populus nigra, Populus alba, Alnus glutinosa) •rozdílná kvalita biomasy, horší materiálové využití, různá kvalita poskytovaných ES

7 Ve Švédsku došlo k výsadbě 16000 ha RRD

8 Agroforestry systémy

9 Biocentrum Čehovice Přibližně 5 ha porostů pro energetické využití, odhadovaný výnos 60 t suchého dřeva ročně

10 Lužní (aluviální) louky, rákosiny •pozůstatky nalezneme v záplavových územích našich velkých řek dnes již jen sporadicky • obrovský produkční potencial – někdy převyšuje i lužní les (porosty vysokých ostřic a travin nad 10 tun sušiny z hektaru).

11 . Soutok řek Biebrza a Elk (foto David Pithart)

12 • průměrná produkce sušiny - 7 t/ha • 1 ha louky - bioplyn s energetickým potenciálem 21 MWh • z toho7 MWh elektrické energie + 10 MWh využitelného tepla • výkupní cena elektřiny - 3 Kč za kWh • dosažitelná výtěžnost z ha - 21 000 Kč + 20 000 Kč za teplo (bez odečtení nákladů) Produkce vyjádřená jako energie

13 Důležité strategické dokumenty Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK), cíle: • Revitalizovat nejméně 150 km vodních toků a 75 km 2 niv v rámci realizace opatření obsažených v plánech oblastí povodí.  Realizovat tři pilotní projekty s cílem vytvořit do r. 2020 alespoň 10 000 ha nově založených luřních lesů

14 Politika ochrany klimatu ČR Cíl: zalesnit až 16 000 ha zemědělské půdy do roku 2020

15

16 Předběžná lokalizace vhodných území

17

18

19 Důležité předpoklady pro založení porostů •Porosty rychlerostoucích dřevin (vrba, topol) mohou být zakládány na zemědělské půdě, bez změny kultury •Program rozvoje venkova financuje zalesňování zemědělské půdy a zachovává i zemědělské dotace po dobu 20 let od zalesnění •Operační program životní prostředí financuje zakládání porostů dřevin v ÚSES (100% dotace).

20 Technologie Klasické (ORC) – velké pořizovací a provozní náklady, velká zařízení nepříliš vhodná pro obce, velká investice (100 – 200 milionů Kč) Nové technologie: Stirlingův motor, mikrokogenerace, vhodné pro středně velké podniky a obce, méně náročná investice.

21 Stirlingův motor – elektřina, teplo, charcoal 90 kg dřeva/hodinu, 550 tun dřeva ročně, 6000 hodin provozu ročně 35 kWe - 210 MWh elektřiny/rok (asi 630 000 Kč), 110 kWth - 660 MWh tepla /rok (asi 1 200 000 Kč - záleží, jestli se prodá) 110 kW v uhlí – uhlí o eneretické hodnotě 660 MWh/rok (záleží na prodeji)

22 Stirlingův motor elektřina teplo Spotřeba 70 kg dřeva za hodinu, kolem 430 tun dřeva ročně (6000 hodin provozu), 35kWe, 210MWh elektřiny ročně, 140 kWt, 840 MWh tepla ročně.