Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny

Prezentace na téma: "Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny"— Transkript prezentace:

1 Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny
Mgr. Kateřina Červinková Houšková Mgr.Kateřina Červinková Houšková

2 Každý jsme jiný!!! Mgr.Kateřina Červinková Houšková

3 Trocha teorie – neslyšící člověk a jazyk
Jazykový vývoj dítěte s postižením sluchu závisí na zvoleném jazyce. Pokud je rodiči za komunikační prostředek dítěte zvolen mluvený jazyk, pak u dětí s těžkým postižením sluchu s největší pravděpodobností dojde k vývojovému zpoždění jazyka nebo k neúplnému vývoji, případně dítě utone v bezjazyčí. Narušený jazykový vývoj pak negativně ovlivní i kognitivní vývoj dítěte a tím i celou jeho osobnost. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

4 V případě, že je rodiči zvolen jako první komunikační prostředek dítěte znakový jazyk, probíhá jazykový vývoj dítěte se sluchovým postižením (na velikosti ztráty sluchu nezáleží) obdobně jako u dítěte slyšícího v mluveném jazyce. Vyvíjí-li se dítě (neslyšící i slyšící, např. slyšící dítě neslyšících rodičů) pomocí znakového jazyka, vyvíjí se duševně stejně jako slyšící dítě pomocí mluveného jazyka. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

5 Podobnost jazykového vývoje není překvapivá, protože neurologické výzkumy dokázaly, že oba jazyky (znakový jazyk a mluvený jazyk) vznikají ve shodné části mozku. Jazyk tedy není závislý na vstupních a výstupních kanálech. Každé dítě má geneticky zakódované dispozice naučit se jazyk, ale není dáno, jaký jazyk to bude. Druh jazyka je ovlivněn prostředím. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

6 Čtenářské dovednosti u lidí se sluchovým postižením
Dovednost čtení (gramotnost) je pro osoby s postižením sluchu velmi důležitá, protože jim umožňuje lépe chápat a poznávat svět slyšících lidí, který je všude kolem nich. Čtením knih se neslyšící člověk učí chápat jazyk, historii a kulturu země, ve které žije. Známe dva typy gramotnosti: technickou gramotnost funkční gramotnost Technická gramotnost znamená znát písmena a sestavovat z nich slova –člověk čte, ale přečtenému nerozumí. Děti se sluchovým postižením jsou často pouze technicky gramotné. Funkční gramotnost umožňuje číst s porozuměním. Zásadním cílem výuky českého jazyka u dětí s postižením sluchu by měla být funkční gramotnost. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

7 Proč je čtení pro neslyšící těžké?
Předpoklady funkční gramotnosti Slovní zásoba – slova jazyka jsou pro porozumění textu důležitá , ale pouze jejich znalost nestačí. V textu je důležité porozumět především klíčovým slovům. Gramatická pravidla jazyka – gramatická pravidla českého jazyka je neslyšícím lidem potřeba vysvětlovat stejným způsobem jako cizincům, není možné spoléhat na zažité vzorce jako u slyšících lidí. Při výuce je vhodné také využívat porovnání gramatických struktur českého jazyka a gramatických struktur českého znakového jazyka (tzv. kontrastivní výuka jazyka). Mgr.Kateřina Červinková Houšková

8 Slohová výstavba textu – schopnost sledovat postup vyprávění, povahu a chování jednotlivých postav, zaujímat k nim citové stanovisko je pro čtení s porozuměním velmi důležitá. Neslyšící, kteří mají tuto dovednost ve znakovém jazyce, ji budou lépe uplatňovat i při čtení. Tuto kompetenci lze podporovat již u malých dětí vyprávěním pohádek a příběhů. Kontext – každý příběh je zasazen do určitého prostředí (kontextu) místního, kulturního i historického. Pokud je člověku toto prostředí (kontext) známé, čtený příběh se mu lépe chápe. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

9 Nebezpečí představuje rozdíl mezi kalendářním věkem (skutečný – biologický věk) a čtenářským věkem (věk, kterému odpovídá čtenářská dovednost). Pokud čtenářská schopnost neslyšícího dítěte ve čtrnácti letech stačí např. jen k přečtení pohádky O perníkové chaloupce, nikoliv k přečtení Harryho Pottera , je zde značný rozdíl mezi kalendářním a čtenářským věkem. To s sebou přináší řadu problémů. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

10 A z toho plyne? Pokud nerozumíte/těžko rozumíte jakémukoliv jazyku, budete číst? Pokud nerozumíte světu kolem sebe, neznáte kulturu dané země, jakým způsobem budete chápat kontext literárního díla? Pokud je k vám svět slyšících lidí nepřátelský, diskriminuje vás, budete se zajímat o jeho kulturu? Pokud je pro vás čtení spojeno jen s negativními pocity, budete číst? Mgr.Kateřina Červinková Houšková

11 Malý výzkum  Mgr.Kateřina Červinková Houšková

12 osoby prelingválně neslyšící, tj
osoby prelingválně neslyšící, tj. lidé, kteří přišli o sluch před vytvořením jazyka ( uživatelé znakového jazyka) => jazyková a kulturní menšina Neslyšících z hlediska čtenářství - skupina lidí, pro které není český jazyk jazykem mateřským, ale z hlediska znalosti a vztahu jazykem cizím Mgr.Kateřina Červinková Houšková

13 jazyk minority x jazyk většiny
jazyky audio – orální i jazyky vizuálně – motorické velmi výrazně ovlivňují své uživatele - výrazné jazykové i kulturní odlišnosti (v nejširším slova smyslu - způsob humoru, přístup k informacím, hodnotový žebříček, způsob práce, výběr partnerů atd.) jazyk minority x jazyk většiny Mgr.Kateřina Červinková Houšková

14 Čtete rád/a? V případě, že ano, proč? V případě, že nikoliv, proč?
Chodíte do knihovny? Máte nějaké doporučení, nápad či návrh, jak by bylo možné přivést do knihovny více neslyšících lidí? Mgr.Kateřina Červinková Houšková

15 Chodíte do knihovny? 18 respondentů :
10 - knihovnu nenavštěvují vůbec, 4 - knihovnu navštěvovali dříve(např. při studiu), ale nyní již ne, 1 do knihovny chodí, ale málokdy, 3 knihovnu navštěvují pravidelně. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

16 Co mohou udělat knihovny?
Přiblížit prostředí knihovny neslyšícím čtenářům různého věku – tlumočené přednášky na zajímavé téma v prostředí knihoven,kulturní akce přístupné neslyšícím v prostředí knihoven, exkurse škol pro neslyšící do knihovny, kontakt s organizacemi neslyšících… Zpřístupnit prostředí neslyšícím čtenářům – bezbariérový kontakt (znakový jazyk, neslyšící knihovníci, písemná forma komunikace, pravidla odezírání, přeložené webové stránky…) Zařadit do knižního fondu pro neslyšící atraktivní publikace – komiksy, upravené knihy pro cizince, publikace o neslyšících a pro neslyšící – časopisy Gong, InfoZpravodaj, dvd publikace Zařazovat do knižního fondu kvalitní publikace o neslyšících pro slyšící veřejnost – osvěta většinové populace je velkým krokem k zplnoprávnění neslyšících Mgr.Kateřina Červinková Houšková