Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMia Müllerová
1
PF UK, 8. 2. 2008 Možné změny SZP, implikace pro české zemědělství a venkov – jak je naše zemědělství multifunkční? Doucha, T. (VÚZE Praha) 1.Očekávané/možné změny SZP po roce 2008 a 2013 – implikace pro české zemědělství a venkov 2.Klíčový problém českého zemědělství – struktura farem versus Evropský model zemědělství 3.Jak je naše zemědělství v současnosti multifunkční?
2
PF UK, 8. 2. 2008 1. Možné změny SZP – hnací síly změn Health Check Účinnost podpor = cílení podpor Tržní orientace zemědělců Řízení rizik Výzvy: bio-energetika, klimatické změny, voda, biodiverzita, WTO Reflexion Paper Rozpočtová omezení – účinnost výdajů Evropa bez bariér Energetická soběstačnost EU Regionální vyváženost
3
PF UK, 8. 2. 2008 Pragmaticko-liberální pozice ČR ke změnám SZP – nutné diskuse z hlediska „general equilibrium“ („komu slouží“) Zachování potravinové bezpečnosti 80 – 85 % (x práh potravinové bezpečnosti) Zabránit dalšímu poklesu (produkčního)rozměru zemědělství pro ochranu spotřebitele (rizika vyšších spotřebitelských cen) (x jednotný trh EU) Minimalizovat re-nacionalizaci SZP Nediskriminovat farmy podle jejich velikosti (x koncept multifunkčnosti- Evropský model zemědělství)
4
PF UK, 8. 2. 2008 HEALTH CHECK – možné změny SZP po 2008 Přímé platby, jejich degresivita a modulace = převod zdrojů z Pilíře I do Pilíře II (rozvoj venkova) – APS nesouhlas s návrhy EK Zjednodušení cross compliance simplification – ano (2009 – 2011) Re-definice LFA – velmi citlivá otázka (50 % současných LFA ohroženo) Agro-environmentální otázky a rozvoj venkova (zatím slabě prezentovány v Health Check) – žádná pozice
5
PF UK, 8. 2. 2008 Možné změny SZP po 2013 Pilíř I •Zachování „32 %“ •Snížení % Absolutně, např. o 10 % •Zrušení (postupně do 2020) Jak využít „vyšetřené“ zdroje generované •Modulací přímých plateb •Degresivitou přímých plateb? Zavedení Pilíře III jen pro vlastní rozvoj venkova? Provázání s ostatními strukturálními podporami (např. Kohezní fond)
6
PF UK, 8. 2. 2008 2. Současná struktura farem v ČR a její projevy Extrémní duální struktura: 5 % farem = 75 % půdy. Rodinné farmy 13 % půdy, kolektivní farmy (družstva a a.s.) 45 % půdy, velké individuální farmy vč. s.r.o 42 % půdy. Existence farem bez půdy (prasata, drůbež, jatečný skot) Přes 75 % půdy v podnicích s „byznys“ orientací, zbytek půdy v podnicích s orientací na „trvalou udržitelnost“ V průměru kolem 85 % půdy na farmách pronajato. Vlastnictví půdy rozdrobeno, značná část vlastníků mimo zemědělství a venkov Celkové důsledky: •Asi 1900 největších podniků (z 20 000) realizuje naprostou většinu podpor •Slabé internalizační efekty •Prosakování podpor mimo zemědělství a venkov •Velké rozdíly v ekonomické situaci podniků
7
PF UK, 8. 2. 2008
8
3. Jak je na tom současné české zemědělství s úrovní své multifunkčnosti? •3 osy/dimenze multifunkčnosti Osa I: Economická efektivnost, životaschopnost Osa II: Vztah k životnímu prostředí (účast v agro-environmentálních programech apod. Osa III: Vztah k rozvoji venkova (zaměstnanost, diverzifikace apod.) •Otázka: které kategorie farem jsou více multifunkční, tedy které produkují více veřejného zboží? cílení opatření politiky
9
PF UK, 8. 2. 2008
13
Závěry •Cílení opatření politiky je nezbytné, abychom: –jsme se vyvarovali překompenzování –jsme snížili prosakování podpor mimo zemědělství a venkov –orientovali podpory na ty kategorie podniků, které mají ochotu a schopnost produkovat více veřejného zboží •Zemědělské podniky jako byznys jednotky x zemědělské (venkovské) domácnosti jako koneční příjemci podpor pro zlepšení kvality života na venkově – jak řešit tento problém ve specifických českých podmínkách?
14
PF UK, 8. 2. 2008 DĚDUJI ZA POZORNOST
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.