Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Prezentace na téma: "Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze."— Transkript prezentace:

1 Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
VZDUCH Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 SLOŽENÍ VZDUCHU Tato směs je tvořena: Dusíkem Kyslíkem Ostatními plyny
Vzduch je směs Tato směs je tvořena: Dusíkem Kyslíkem Ostatními plyny (vodní páry, vzácné plyny, oxid uhličitý…) + prach a mikroorganizmy dusík kyslík

3 VZDUCH Vzduch je důležitá surovina pro výrobu některých plynů:
Kyslík Dusík Argon, Neon, Helium Dělení probíhá destilací kapalného vzduchu při -196 °C. Tyto plyny se uchovávají v tlakových nádobách označených konkrétním barevným pruhem.

4 KYSLÍK Kyslík = O Kyslík je obsažen ve vzduchu v množství asi 21 %.
Je bez zápachu, nehořlavý, ale nezbytný k hoření. Nesnadno hořlavé látky a některé nehořlavé látky se v kyslíku stanou hořlavými. Nádoby s kyslíkem jsou označené modrým pruhem. Kyslík = O

5 KYSLÍK Pro život člověka je kyslík nejdůležitější chemickou látkou. Bez vody vydržíme několik dní, bez potravy několik týdnů, ale bez kyslíku jen několik minut. Nejvíce kyslíku se spotřebuje v průmyslu (např. při výrobě železa, ke spalování paliv, při sváření kovů. Kapalný slouží jako raketové palivo).

6 DUSÍK Dusík (N) Plyn lehčí než vzduch, nehořlavý, nedýchatelný, bezbarvý, bez chuti a zápachu, nepodporuje hoření. Tvoří asi 78 % vzduchu. Nádoby s dusíkem jsou označené zeleným pruhem. Tekutý dusík

7 VZÁCNÉ PLYNY HELIUM - nejznámější vzácný plyn, lehčí než vzduch, nehořlavý, nedýchatelný, bezbarvý, bez chuti a zápachu, nepodporuje hoření, má obdobné vlastnosti jako dusík. Využívá se při výrobě výbojek, k plnění balonů a vzducholodí. Září intenzivně žlutě. ARGON, NEON - bezbarvé plyny, bez chuti a zápachu. Využívají se v osvětlovací technice. Argon září při větší koncentraci červeně, při nižší přechází přes fialovou a modrou až k bílé barvě. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu. Helium známe z poutí – plní se jím balonky.

8 Oxid uhličitý Oxid uhličitý (CO2)
Plyn těžší než vzduch, nedýchatelný, nehořlavý, zamezuje hoření, je bez barvy a zápachu, slabě nakyslé chuti. Nebezpečí: možnost udušení možnost omrzlin (prudký únik je provázen silným podchlazením a vytvářením pevného skupenství - suchý led) Používá se do hasičských přístrojů, v chemickém a potravinářském průmyslu.

9 ČISTOTA OVZDUŠÍ znečišťování ovzduší! SMOG:
Rozvoj průmyslu, dopravy, zvyšování životní úrovně způsobuje vzrůstající znečišťování ovzduší! SMOG: směs mlhy, prachu a kouřových zplodin

10 SKLENÍKOVÝ EFEKT Příčiny:
ničení tropických pralesů, spalování nejrůznějších látek, rostoucí průmyslová výroba, zvyšující se doprava. Z těchto příčin roste obsah CO ve vzduchu – to působí jako sklo ve skleníku = skleníkový efekt. Následky: tání ledovců na pólech i ve vysokých nadmořských výškách, rozmary a výkyvy počasí, oteplování moří a změny mořských proudů.

11 ZAPAMATUJ SI Kyslík – výroba železa, spalování paliv, sváření kovů Dusík – ochranná atmosféra při sváření a řezání (nehořlavý), v hasičských přístrojích skladování hořlavin a potravin Vzácné plyny – náplně do neonových trubic, žárovky, zářivky

12 ZAJÍMAVOST NA ZÁVĚR Podle statistiky se člověk za 70 let života nadechne 600milionkrát. Každou minutu člověk vdechne a vydechne asi šest litrů vzduchu. Lidské plíce rozložené na plochu by pokryly jeden celý tenisový kurt. K životu člověku stačí jedna fungující plíce.

13 Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Použité zdroje:[cit ] Dostupné pod licencí Creative Commons – na snímek 1: [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na snímek 2: autor obrázků ©Jarmila Hájková snímek 3: [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na snímek 4: snímek 5: [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na snímek 6: [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na snímek 7: [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na snímek 8: [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na [cit ] Dostupné pod licencí Clker.com na [cit ] Dostupné pod licencí Wikimedia Commons na Použitá literatura: Graigová, A.; Rosney, C.: USBORNE Dětská encyklopedie vědy a techniky. Bratislava : Obzor, 1993, 127 s. ISBN Doc. RNDr. Beneš, P., CsC.; PhDr. Pumpr, V., CSc.: CHEMIE pro 9. ročník zvláštní školy. Praha : PARTA, ISBN RNDr. Blažek, J.; RNDr. Fabini, J.: CHEMIE pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření. Praha : SPN, 1988. Farndon, J.: ENCYKLOPEDIE DO KAPSY. Praha : OTTOVO nakladatelství, ISBN Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.