Kristýna Brdková Tercie A

Prezentace na téma: "Kristýna Brdková Tercie A"— Transkript prezentace:

1 Kristýna Brdková Tercie A
Vratislav II. Kristýna Brdková Tercie A

2 Kdo byl kníže Vratislav II.?
období vlády druhorozený syn knížete Břetislava v pořadí třetí Přemyslovec třikrát ženatý (Marie, Adleta, Svatava) devět dětí ( Břetislav, Vratislav, Judita, Ludmila, Boleslav, Bořivoj, Vladislav, Soběslav, Judita)

3 Rodokmen Břetislav I. Jitka ze Svinibrodu Spytihněv II. 1055 - 1061
Vratislav II. Konrád I. 1092 – 1092 Jaromír †1089/1090 Ota I. †1087 Vratislav II. Marie Adleta Svatava Břetislav Vratislav Judita Ludmila Boleslav Bořivoj Vladislav Soběslav Judita

4 Problematika nástupnictví v českých zemích
SENIORÁT předcházení dělení státu, sporům mezi členy dynastie úřad panovníka připadá nejstaršímu členu rodu k moci se tímto způsobem dostal Spytihněv II. PRIMOGENITURA do 13.století zavedeno Přemyslem Otakarem I. poprvé uplatněna 1228 (dosazení syna Václava) muži mají přednost před ženami, prvorozený před druhorozeným, nejmladší syn před nejstarší dcerou, starší linie před mladšími liniemi ukončení bratrovražedných sporů mezi Přemyslovci

5 Vztahy mezi Břetislavovými syny
Břetislav předal synům místní správu a vládu na území Čech a Moravy Spytihněv – Žatecko Vratislav – Olomoucko Konrád a Ota – jižní část Moravy po smrti Břetislava převzal vládu Spytihněv zrušil moravské úděly Konrád a Ota byli přivedeni do Prahy Vratislav s matkou uprchl do Uher (Spytihněv si později uvědomil, jaký tam může mít Vratislav vliv, byl povolán zpět a bylo mu vráceno Olomoucko) Jaromírovi byla předurčena církevní dráha

6 Spytihněvova smrt Vratislav se dostal k moci
obnovení moravských údělů, předání bratrům (Konrád – Brněnsko, Ota – Olomoucko) Jaromír odmítal kněžskou dráhu, byl vysvěcen násilím → vleklé spory, Jaromír uprchl do Polska Pražská diecéze byla rozdělena na dvě biskupství – pražské a olomoucké

7 Vratislav versus pražský biskup Jaromír
po návratu z Polska se Jaromír domáhal jmenování pražským biskupem Vratislav se obával moci, kterou by tím Jaromír získal, rozhodl se jmenovat biskupem kaplana Lence → odpor bratrů a českých pánů – ustoupil snaha o omezení moci pražského biskupa (vyšehradská kapitula – nezávislá církevní instituce podřízená výlučně moci papeže) Jaromír se dále snažil zrušit olomoucké biskupství

8 Jaromírova smrt 1070 – majetkový spor mezi Jaromírem a olomouckým biskupem Janem – oba se obrátili na papeže Alexandra II. Jaromír nečekal na rozhodnutí 1071 – odjel na Moravu a Jana zbil Alexandr II. vyslal do Čech legáta (diplomatický vyslanec) a Vratislav svolal soud, ale Jaromír se nedostavil Legát zakázal Jaromírovi vykonávat biskupský úřad, Jaromír prchl do ciziny nový papež Řehoř VII. se s Jaromírem smířil, ale spory trvaly až do roku 1075 – sporné statky rovným dílem rozděleny mezi oba biskupy 15. června 1085 – Vratislav získal královskou korunu, císař Jindřich IV. obnovil zakládací listinu pražského biskupství Morava byla znovu spojena s Čechami pod jediným biskupem 1088 – Vratislav obnovil olomoucké biskupství Jaromír odjel protestovat do Říma, zemřel však cestou v Uhrách

9 Boj o investituru investitura – uvedení do biskupského (opatského) úřadu, které vykonával císař se souhlasem měl být jmenován i papež, církev ale požadovala nadřazenost papeže vůči císaři zahájen císařem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII. v 70. letech 11. století západní a jižní Evropa – narůstá vliv papežství jako jediné univerzální moci králové Anglie a Francie uzavřeli s papeži dohody – uznali práva volby papežů (zcela v rukou církve), zároveň si ale udrželi moc králů nad církevním územím Vratislav II. podporoval císaře Jindřicha IV., Jaromír byl na straně Řehoře VII. silná podpora Jindřicha IV., mimořádné zásluhy v boji proti papeži → 1085 v Mohuči – udělena královská hodnost

10 Královská korunovace potvrzení důležitosti českého státu v rámci Římské říše, přední postavení panovníka mezi feudály tohoto nadnárodního útvaru za Vratislavovy vlády přestaly české země odvádět roční poplatek (místo něj přijat závazek – český panovník vypraví 300 jezdců při císařské korunovační jízdě) přidělená královská hodnost nebyla dědičná od Jindřicha IV. získal Vratislav (dočasně) tituly markraběte saského východní marky, Míšeňska a později markraběte bavorského východní marky současně Vratislav II. získal titul krále polského

11 Kodex vyšehradský románské knižní malby
nejvýznamnější a nejcennější rukopis v ČR určen pro korunovaci Vratislava II. (hypotéza) někdy řazen ke korunovačním klenotům vznikl v některém bavorském klášterním skriptoriu náročná figurální výzdoba pravděpodobně objednán benediktinským klášterem 2005 – Kodex se stává národní kulturní památkou

12 Kodex vyšehradský, korunovace Vratislava II.

13 Konec vlády Vratislava II.
konflikty 1087 – smrt Oty, vdova Eufemie Uherská se vydala do ochrany Konrádovi – Konrád získal celou Moravu Odpůrci sílící Moravy vyprovokovali Vratislava k tažení proti Moravě → dobyta Olomouc – údělným knížetem se stal syn Boleslav Obléhání Brna – vzpoura v královském vojsku, kterou vedl Vratislavův syn Břetislav – král kapituloval a určil svého nástupce, Konráda Brněnského oba bratři se smířili, syn Břetislav prchl do Uher 1091 – Vratislav II. umírá na následky zranění (pád z koně) pohřben na Vyšehradě, jeho hrob ale nebyl nalezen

14 Zdroje Povinná literatura: Žemlička, Jan: Čechy v době knížecí, Praha 1997 Hora – Hořejš, Petr: Toulky českou minulostí 1, Praha 1985 Ostatní literatura: Kolektiv autorů: Dějiny zemí koruny České I., Praha 1992 Sommer Petr, Třeštík Dušan, Žemlička Josef: Přemyslovci – budování českého státu, Jihlava 2009 Internetové zdroje: Obrázky: