Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma

Prezentace na téma: "Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma"— Transkript prezentace:

1 Měření proenvironmentálních postojů Nové environmentální paradigma
Přednáška 10

2 Měření proenvironmentálních postojů
Potřeba vytvořit smysluplný, přesný a opakovatelný nástroj umožňující měřit postoje k životnímu prostředí a ekologické krizi.  Nejčastěji se používá tzv. škála New Environmental Paradigm (NEP) autorů Dunlapa a Van Liere (1978). Tato škála je prvním pokusem vytvořit podobný nástroj měření.

3 Prvotní přesvědčení Prvotní přesvědčení formují vnitřní -jádro systému osobních přesvědčení. Představují základní pravdy o realitě fyzického světa, sociální realitě a o podstatě sama sebe. NEP má měřit prvotní přesvědčení o podstatě Země a lidských vztahů k ní.

4 Dominantní sociální paradigma
V každé společnosti existuje to, co můžeme nazvat "dominantní sociální paradigma" - pohled na svět. V polovině 70. let 20. století proti sobě stálo staré antienvironmentální paradigma a postupně se vynořující nové environmentální paradigma, které odráží ekologické povědomí.

5 Dominantní x nové environmentální paradigma
Původní dominantní sociální paradigma je postaveno na těchto názorech: 1. Země má k dispozici neomezené přírodní zdroje. Lidé mají právo je používat neomezeně podle svých potřeb. 2. Vyspělá technologie může zabránit nedostatku zdrojů a úpadku kvality životního prostředí. 3. Ekonomický růst představuje nejlepší měřítko lidského úspěchu v zužitkování přírodních zdrojů. Oproti tomu nové environmentální paradigma vychází z představ: 1. Lidstvo může svoji činností narušit přírodní rovnováhu. 2. Existují limitů růstu. 3. Omezení lidského právu vládnout nad zbytkem přírody.

6 NEP škála NEP škála měří primárně prvotní přesvědčení  o Zemi a vztazích člověka s přírodou.  Původní verze má 12 položek, revidovaná 15. Dvanáct položek původní verze jsou výroky o současném či budoucím stavu biofyzického prostředí včetně výroků o  lidských vztazích k přírodě a o charakteru fyzického a biologického světa sama o sobě. Dunlap, R.E. a Van Liere, K.D. (1978) The new environmental paradigm: A proposed measuring instrument and preliminary results. Journal of Environmental Education,9,10-19. Dunlap, R. E., Van Liere, K.D., Mertig, A.G. a Jones, R.E. (2000) Measuring endorsement of the New Ecological Paradigm: a revised NEP scale. The Journal of Social Issues, 56,3,

7 Revidovaná NEP škála New Ecologival Paradigm
1. Počet obyvatel se blíží limitu, který může země uživit. 2. Lidé mají právo upravovat přírodní prostředí tak, aby vyhovovalo jejich potřebám. 3. Když lidé zasahují do přírody, často to vede ke katastrofálním následkům. 4. Lidská vynalézavost zabezpečí, že neuděláme zemi neobyvatelnou. 5. Lidé vážně zneužívají přírodní prostředí. 6. Země má množství přírodních zdrojů, musíme se jen naučit, jak je využívat. 7. Rostliny a zvířata mají stejné právo na existenci jako člověk. 8. Přírodní rovnováha je tak silná, že může zvládnout dopady činností moderních industriálních společností. 9. Lidé - i přes své speciální schopnosti a dovednosti - podléhají stále zákonům přírody. 10. Důsledky tzv. „ekologické krize“ se silně přehání. 11. Země má pouze omezený prostor a omezené zdroje. 12. Lidé jsou určeni k tomu, aby vládli ostatní přírodě. 13. Přírodní rovnováha je velice křehká a může být velice snadno porušená. 14. Lidé nakonec pochopí, jak svět přírody funguje a budou ho schopni mít pod kontrolou. 15. Pokud vše bude pokračovat současným směrem, brzy se dočkáme velké ekologické katastrofy.

8 Škály NEP Ekologická krize Limity růstu Anti-antropocentrismus
Přírodní rovnováha

9 Sociální základy zájmu o životní prostředí Van Liere, K.D. a Dunlap, R.E. (1980). The social bases of environmental concern: A review of the hypotheses, explanations, and empirical evidence. Public Opinion Quarterly, 44, Zájem o životní prostředí má do jisté míry své sociální základy: Vzdělání Společenské postavení Věk Politické přesvědčení Typ bydliště Pohlaví

10 1. Vliv vzdělání a socio-ekonomického postavení
Zájem o životní prostředí mají spíše lidé vzdělanější a vyšších společenských tříd. Vzdělání zvyšuje zájem o životní prostředí – přináší lepší informace. Lidé stojící na nižším socio-ekonomickém stupni mohou mít spíše bezprostřednější zájmy, resp. starosti (chudoba, nemoci, okolní kriminalita atd.) než zájmy o životní prostředí, které mají spíše dlouhodobý charakter.

11 2. Vliv věku Zájem o životní prostředí je výraznější u mladších lidí než u starších. Mladší lidé jsou méně integrováni do současného ekonomického systému. Mladší lidé jsou více ovlivněni novodobými ekologickými katastrofami, mají menší zkušenost se stálostí přírody ve srovnání s její křehkostí.

12 3. Rozdíl mezi obyvateli měst a venkova
Řada výzkumů ukázala, že lidé z měst mají větší zájem o životní prostředí než zemědělci. Lidé z měst jsou více a přímo zasaženi nejrůznějšími environmentálními problémy než lidé z venkova. Lidé žijící na venkově v kontaktu s reálnou přírodou mají menší tendenci si přírodu romantizovat.

13 4. Vztah politického přesvědčení a environmentalismu
Demokraté jsou spíše environmentalisté než Republikáni (v USA). Demokraté jsou více nakloněni regulacím a reformám, jsou méně spojeni z obchodem a průmyslem.

14 5. Rozdíl mezi muži a ženami
Ženy mají větší zájem o životní prostředí než muži. Platí to zejména v případě, kde hrozí nebezpečí dopadu na místní společenství nebo zdraví rodiny.

15 6. Náboženství: Je křesťanství spojeno antropocentrismem?
V Bibli je mnoho výroků, které vyjadřují lidskou nadvládu nad přírodou (avšak problém překladů!). Křesťanství je mezi ostatními náboženství nejvíce antropocentrické. Podle řady výzkumů křesťanská víra souvisí s antropocentrickým postojem a nezájmem o ochranu životního prostředí. Otázka je však složitější.

16 Jak důležité je náboženství ve tvém životě?
P. Wesley Schultz, Lynnette Zelezny a Nancy J. Dalrymple (2000): A Multinational Perspective on the Relation between Judeo-Christian Religious Beliefs and Attitudes of Environmental Concern. Environment and Behavior, 32, 4, Výzkum prováděn na studentech z USA, Kanady a několika jihoamerických zemí. Víra v dokonalost textu Bible je pozitivně spojena s antropocentrickým zájmem o životní prostředí a negativně koreluje se skóre NEP. Víra v dokonalost textu Bible nemá vliv na udávané proenvironmentální chování. Jak důležité je náboženství ve tvém životě? Důležitost náboženství pozitivně koreluje s antropocentrismem. Nemá však žádný vliv na proenvironmentální chování.